--- type: BookChapter work_id: '289' book_url: https://nasa.misia.sk/books/551 book_markdown_url: https://nasa.misia.sk/books/551.md language: cs position: 8 canonical_url: https://nasa.misia.sk/book_chapters/1132 markdown_url: https://nasa.misia.sk/book_chapters/1132.md markdown_source: converted updated_at: '2019-09-08T22:20:28Z' translations: cs: https://nasa.misia.sk/book_chapters/1132.md --- # Na počátku bylo Slovo - ne výklad ## Vyšlo od Boha *„****Na počátku****“* – ne ve věčnosti, která nemá začátek ani konec *– „****bylo Slovo****, a to Slovo bylo u Boha…“* (Jan 1:1) To se vztahuje na počátek času a na celý Starý Zákon. Následující text mluví o Novém Zákonu: *„****A Slovo to se stalo masitým tělem, a přebývalo mezi námi****…“* (Jan 1:14) V dokončení se shoduje: *„…a to Slovo byl Bůh“*. Klíč pro správné porozumění spočívá v souladu Starého a Nového Zákona. Jedno odkazuje do budoucnosti a svědčí o tom, co přijde, to další je neustálá přítomnost až do doby, kdy se všechno naplní. V celém Starém Zákoně Jej vidíme jako Pána; v Novém Zákoně, když se stal Člověkem, jako Syna – jako prvorozeného mezi mnohými bratry. Jeho svědectví jako Syna určené znalcům Písma tehdy i dnes zní: *„Kdyby Bůh byl váš Otec, milovali byste mne.****Nebo já jsem z Boha vyšel****…“* (Jan 8:42) Svým tehdejším a dnešním učedníkům adresuje: *„Nebo sám Otec miluje vás, protože vy jste mne milovali, a uvěřili, že jsem****já od Boha vyšel****.****Vyšel jsem od Otce****a přišel jsem na svět.“* Tehdy oni odpověděli – a dnes odpovídáme my: *„Nyní víme, že víš všecko, a nepotřebuješ, aby se kdo tebe tázal. Skrze to věříme, že****jsi od Boha přišel****.“* (Jan 16:26-33) Ve velekněžské modlitbě Syn říká: *„Nebo slova, která jsi mi dal, dal jsem jim; a oni přijali, a poznali právě, že****jsem od tebe vyšel****, a uvěřili, že jsi ty mne poslal.“* (Jan 17:6-8) Syn, který od Otce vyšel, oznámil v Jan 14-16 příchod Ducha svatého, který také vychází od Otce. *„Když pak přijde ten Utěšitel, kterého já pošlu vám od Otce,****Duch pravdy, který od Otce pochází,****ten svědectví vydávati bude o mně.“*(Jan 15:26) Ve Starém Zákoně Bůh řekl: *„I stane se potom, že vyleji Ducha svého na všeliké masité tělo“* (Joel 2:28) – v Novém se to stalo. Všechna proroctví, která oznamovala narození Syna a vylití Ducha svatého, se naplnila. Začalo to tím, že Duch svatý zastínil Marii a Otec tak zplodil Syna, který nebyl nazván Synem Ducha svatého, nýbrž Božím Synem (Lukáš 1:35). Duchem zplozený Boží Syn byl po Svém křtu naplněn Duchem svatým (Matouš 3:13-17), a tak v Něm přebývala plnost Božství mezi námi, jak je psáno: *„****Nebo v něm přebývá všecka plnost Božství tělesně****“* (Koloským 2:9), aby se mohlo splnit: *„****V něm jste i vy dosáhli plnosti, který je hlavou všech mocností a knížat****“* (v. 10) Ten předchůdce předpověděl, co se také stalo: *„Já vás křtím vodou k pokání, ten pak, který po mně přichází, je mocnější nežli já, jehož nejsem hoden obuvi nositi. On vás****bude křtít Duchem svatým a ohněm****“* (Matouš 3:11) Ve spojitosti s vylitím Ducha ve Skutcích 2:33 je to dosvědčeno. Tak to mohl říci Petr o těch, kteří uvěřili, nechali se pokřtít a obdrželi dar Ducha svatého (Skutky 10:44-48). V 11. kapitole zdůrazňuje ještě jednou, aby to všichni pochopili: *„Když jsem pak já mluviti začal,****sestoupil Duch svatý na ně jako i na nás na počátku. I rozpomenul jsem se na slovo Páně, který pověděl: Jan zajisté křtil vodou, ale vy budete pokřtěni Duchem svatým****.“* (Skutky 11:14-18) Všichni synové a dcery Boží na tom mají stejný podíl: Slyší Slovo, přijímají je jako semeno do svých srdcí a skrze zplození z Ducha (Jak.1:18; 1. Petra 1:23) jsou znovuzrozeni k živé naději a prožívají naplnění Duchem svatým. Ještě jednou se ptáme, jakým právem otcové koncilu zbavili jasné a pravé svědectví Písma moci a svá lidská učení povýšili na přikázání. A musíme se dále ptát, proč protestantské kostely trvají na nebiblickém vyznání víry a tradičním učení. A ještě se musíme ptát, jestli se od samého počátku neplní a neopakuje, že ti stavitelé Úhelný Kámen, který je přece také Závěrečným Kamenem, totiž Alfa a Omega, zavrhli. O těch, kteří staví podle vlastních plánů, je předpověděno v prorockém Slově: *„****Kámen, který zavrhli stavitelé, učiněn je v hlavu úhelní****“* (Žalm 118:22) A přesto pro některé: *„bude i svatyní“* pro jiné: *„kamenem pak urážky a skálou pádu“* (Izaiáš 8:14) *„Z té příčiny takto praví Bůh ten Pán: Aj, já zakládám na Sionu kámen, kámen zkušený, úhelný drahý, základ pevný;****kdo věří, nebude zahanben****“* (Izaiáš 28:16) Bůh všecko postavil na základ víry a zjevení. Tak praví Pán Ježíš: *„Nikdy jste nečetli v písmech: Kámen, který zavrhli dělníci, ten učiněn je v hlavu úhlovou? Od Pána se toto stalo…“.* To se stalo proto, aby On sám mohl budovat Svoji Církev (Matouš 16:16-18), *„a je to divné před očima našima“*(Matouš 21:42). Apoštol Petr se o tomto tématu obšírně rozepsal v 1. Petra 2:1-10.  Platnost jednou provždy platného Božího Slova je přímým vlivem nepřítele bez milosti zpochybňována, a ten „Úhelný Kámen“ přehazován sem a tam. Ale nyní musíme skrze autoritu Božího Slova biblická učení nekompromisně zase uvést v platnost. Veškerá nebiblická učení a kostelní dogmata musí být sražena z piedestalu. „Závěrečný Kámen“ bude během posledního mocného působení Ducha s jásotem dosazen zpět na Své místo (Zach.4:7+10). Všecky učební plány, mínění a výklady pominou, jen Boží Slovo zůstane na věky (Izaiáš 40:8; 1. Petra 1:25; Lukáš 21:33). Tak praví Pán: *„Při počátku oznamuji dokončení, a hned zdaleka to, co se ještě nestalo;****řeknu-li co, rada má se koná, a vše, co se mi líbí, činím****.“* (Izaiáš 46:10) Všichni dělníci v království Božím mají velikou odpovědnost za duše, které jim byly svěřeny a žádnému z nich by nemělo být lhostejné, kde budou trávit věčnost. Každý zvěstovatel se musí ptát, od koho pochází učení, které zastupuje. Svědectví Spasitele je jasné: *„Odpověděl jim Ježíš a řekl:****Mé učení není mé, ale toho, který mne poslal. Bude-li kdo chtíti vůli Jeho činiti, ten bude umět rozeznati, jestli to učení z Boha, nebo mluvím já sám od sebe.****“*(Jan 7:16-17) Může někdo dnes tohle říci o kazatelích, evangelistech, pastorech, učitelích atd.? Zde se naskýtá otázka, zda od Pána vyšlo nějaké **přímé povolání a poslání**, na které se vztahuje: *„****Amen, amen, pravím vám: Kdo přijímá toho, koho bych já poslal****, mne přijímá; a kdo mne přijímá, přijímá toho,****který mne poslal.****“*  (Jan 13:20) Jen potom může být vpravdě řečeno: *„****Kdo vás slyší, mne slyší****; a kdo vámi pohrdá, mnou pohrdá; kdo pak mnou pohrdá, pohrdá tím, který mne poslal.“* (Lukáš 10:16) Na koho se dnes opravdu vztahuje: *„Jako Otec mne poslal, tak i já posílám vás“* (Jan 20:21b)? Proroci a apoštolové byli poslaní služebníci Pána. Z Božího zjeveného Slova byla zřízena filozoficko-theologická fakulta; Boží povolání bylo nahrazeno zaměstnáním. To*„všichni budou vyučeni Bohem“* se již neplní. Víra byla změněna ve filozofii, přestože Pavel již tehdy varoval: *„Hleďte, aby vás někdo neobloupil moudrostí světa, a marným zklamáním, uče podle ustanovení lidských, podle živlů světa, a ne podle Krista.*“ (Koloským 2:8) Ještě dnes platí pro každého Božího služebníka výzva: *„Kaž slovo Boží, ponoukej v čas neb ne v čas, trestej, žehrej, napomínej, ve vší tichosti a učení.“* (2.Tim.4:1-5) Tak Pavel zapřísahal svého spolupracovníka Timotea. **Služebník není tou autoritou, nýbrž Slovo Boží je absolutem a jedinou Boží autoritou**. ## Chapter navigation - [Previous chapter](https://nasa.misia.sk/book_chapters/1131.md) - [Book contents](https://nasa.misia.sk/books/551.md) - [Next chapter](https://nasa.misia.sk/book_chapters/1133.md) ## Available translations - [Česky](https://nasa.misia.sk/book_chapters/1132.md) ## Source - [Canonical HTML page](https://nasa.misia.sk/book_chapters/1132) - [Markdown representation](https://nasa.misia.sk/book_chapters/1132.md)