---
type: BookChapter
work_id: '289'
book_url: https://nasa.misia.sk/books/551
book_markdown_url: https://nasa.misia.sk/books/551.md
language: cs
position: 15
canonical_url: https://nasa.misia.sk/book_chapters/1139
markdown_url: https://nasa.misia.sk/book_chapters/1139.md
markdown_source: converted
updated_at: '2019-09-08T22:20:28Z'
translations:
  cs: https://nasa.misia.sk/book_chapters/1139.md
---

# Na počátku bylo Slovo - ne výklad

## Hle, přijdu brzy!

V Matouši 25 je psáno: *„Aj, ženich jde, vyjděte Mu naproti!“*V poslední kapitole Bible je řečeno:*„Hle, přijdu brzy a má odplata se mnou…“* Právě tak tam stojí: *„Blahoslavení, kteří zachovávají přikázání jeho, aby měli právo k dřevu života, a aby branami vešli od města“* (v. 14) Jeho vzkříšení a proměna těla jsou zárukou pro naše vzkříšení a proměnu těla. Ve Zjevení 19:7 čteme: *„Radujme se a veselme se, a chválu vzdejme jemu.****Neboť přišla svatba Beránkova, a manželka jeho připravila se****.“* A v Matouši 25 je řečeno: *„…přišel ženich, a ****které hotovy byly****, vešly s ním na svatbu. I zavřeny jsou dveře.“* Je ještě psáno: *„Tehdy budou dva na poli; jeden bude vzat a druhý zanechán. Dvě budou mleti ve mlýně, jedna bude vzata a druhá zanechána.“* (Matouš 24:40-41)

S ohledem na naplnění předpověděných událostí, které musí předcházet příchodu Ježíše Krista, řekl Pán*: „Tak i vy,****když byste uzřeli toto všecko, vězte, že blízko jest a ve dveřích****. Amen pravím vám, že nepomine pokolení toto, až se všecky tyto věci stanou.“* (Matouš 24:33-34) V Lukáši 21:28,31+36 Pán rovněž upozorňoval na znamení času a ty Své napomínal: *„****A když se toto počne díti, pohleďte a pozdvihněte hlav svých, protože se přibližuje vykoupení vaše… Tak i vy, když uzříte, ano se ty věci dějí, vězte, že blízko jest království Boží. Proto bděte, všelikého času modléce se, abyste hodni byli (abyste obdrželi sílu a mohli uniknouti) ujíti všech těch věcí, které se budou díti, a postaviti se před Syna člověka****.“* Všecko se děje, když je ten čas naplněn. Přesně polovina těch, kteří čekali na příchod Ženicha, byla připravena. Ostatní stáli před zavřenými dveřmi, a klepali, ale bylo pozdě – pozdě pro vždy. Nyní se u biblicky věřících jedná o to, abychom nepodstupovali nějaké riziko a nenamlouvali si: „Nějak už to dopadne.“

Ti, kdo patří k Církvi-Nevěstě, přijímají Ženichovo Slovo zaslíbení pro tento čas, neboť jsou dětmi zaslíbení (Římanům  9:8; Gal.4:28). Budou naplněni zaslíbeným Duchem svatým (Skutky 2:33). Na ně se vztahuje, co je napsáno v Efezským 4:30: *„A nezarmucujte Ducha svatého Božího, kterým znamenáni (zapečetěni) jste ke dni vykoupení.“* Podle Izaiáše 8:16 mělo zjevení být uzavřeno, ale ten příkaz měl být zapečetěn v učednících. My musíme ta biblická kritéria pro naši připravenost a vytržení znát, abychom mohli ten předpoklad k tomu s Boží pomocí splnit. Bláznivé panny vzaly své lampy, měly světlo. Ale ty moudré si vzaly olej také do džbánů, aby mohly lampy znovu naplnit z plnosti Ducha, a doutnající knot nezhasl v rozhodující půlnoční hodině. V celém Písmu svatém olej symbolizuje Ducha svatého. Pomazání olejem bylo vždy spojeno s posvěcením Bohu. Králové a kněží byli Bohu posvěceni skrze pomazání a požehnáni k službě.

Jakmile je prorocké Slovo v tomto důležitém časovém období zjeveno, září jako jasné světlo v temnotě, do všech událostí konečného času vnáší jasno, ale nedovoluje žádný vlastní výklad (2. Petra 1:16-21). Nyní doslova prožíváme, co je psáno v Žalmu 119:105: *„Svíce mým nohám jest slovo tvé, a světlo stezce mé.“* Biblické proroctví musí být nyní jako při prvním Kristově příchodu poznáno a viděno v naplnění. Otázkou je, co se vztahuje na každého jednotlivce z toho, co nám náš Pán řekl? *„****Ó, kdybys poznal i ty, a to aspoň v takovýto den tvůj, které by věci ku pokoji tobě byly****“* nebo *„ale skryto jest to nyní před očima tvýma“*(Lukáš 19:41-44), nebo také: *„****ON přišel k těm svým, ale ti jeho nepřijali jej****.“* (Jan 1)? Bůh chraň, aby se toto u těch jednotlivců opakovalo. Mnohem více nechť se stane, že by každý čtenář mohl říci: *„Kteří pak přijali jej, dal jim moc syny Božími býti, těm, kteří****věří ve jméno jeho****“* (Jan 1:6-13), a také: *„…a uvěřili všichni, což jich koli bylo předzřízeno k životu věčnému.“* (Skutky 13:46-49) Blaze těm, na které se vztahuje: *„Kdo má uši k slyšení, slyš, co Duch praví Církvím!“* Na tom nyní záleží, neboť na závěr budou Nevěsta a Ženich jedno. Tomu: *„Aj, přijdu brzo…“* následuje zvolání: *„A Duch i nevěsta řkou: Pojď! A kdo slyší, rciž: Přijď!“* Nyní je to tak daleko: V čas večera „dne spásy“ dal Bůh světlo; o půlnoci zazní křik k probuzení. A brzy prolomí to věčné jitro. Pavel by znovu zvolal: *„Maranatha!“* – Přijď brzy! (1. Korintským 16:22)


## Chapter navigation

- [Previous chapter](https://nasa.misia.sk/book_chapters/1138.md)
- [Book contents](https://nasa.misia.sk/books/551.md)
- [Next chapter](https://nasa.misia.sk/book_chapters/1140.md)

## Available translations

- [Česky](https://nasa.misia.sk/book_chapters/1139.md)

## Source

- [Canonical HTML page](https://nasa.misia.sk/book_chapters/1139)
- [Markdown representation](https://nasa.misia.sk/book_chapters/1139.md)