--- type: BookChapter work_id: '1' book_url: https://nasa.misia.sk/books/45 book_markdown_url: https://nasa.misia.sk/books/45.md language: cs position: 8 canonical_url: https://nasa.misia.sk/book_chapters/222 markdown_url: https://nasa.misia.sk/book_chapters/222.md markdown_source: converted updated_at: '2018-10-11T13:16:50Z' translations: cs: https://nasa.misia.sk/book_chapters/222.md en: https://nasa.misia.sk/book_chapters/11.md fr: https://nasa.misia.sk/book_chapters/126.md ru: https://nasa.misia.sk/book_chapters/5806.md --- # Velká tragédie a Boží plán spásy vo svetle "Zvesti konečného času" ## Správné zařazení Nyní se dostáváme k otázce, proč Ježíš Jana označil také jako Eliáše, ačkoli on sám jasně řekl: „Nejsem“, a podložil tuto odpověď biblicky. Tady opět máme ten typický charakter proroctví Starého zákona; události, které jsou od sebe dělí dva tisíce let, jsou často napsány dokonce v témž verši. Skoro ve všech zaslíbeních byly události týkající se prvního a druhého Kristova příchodu jmenovány ve stejné souvislosti. Když anděl Gabriel oznamoval narození Jana Křtitele jeho otci Zachariášovi, také se odvolal na první část zaslíbení Eliáše z Mal.4:5+6: *„Neboť on předejde před obličejem jeho v duchu a v moci Eliášově, aby obrátil srdce otců k synům…“* (Luk.1:16-18). Odvolávaje se na to, řekl Ježíš v Mat.11:14*: „… on je Eliáš, který má přijít.“* Druhou část,*„… aby obrátil srdce dětí k jejich otcům…“*, anděl Gabriel ale nezmiňoval, neboť ta dochází svého naplnění nyní. Bůh mluvil k otcům rozličným způsobem skrze proroky, nyní však nastal čas obrácení srdcí starozákonních otců k novozákonním dětem. Tak to učil Pavel: *„A my vám zvěstujeme zaslíbení, které se stalo otcům, že Bůh naplnil je nám, synům jejich…“* (Sk.13:32-33). Kdo myslí, že zaslíbení v Mal.4:5+6 by mělo být bráno doslovně, jak se to nyní v jistých kruzích charismatického hnutí děje, a provozuje rodinnou politiku, když se smiřují otcové se syny a synové s otci, vůbec nepoznal charakter spásných dějin tohoto zaslíbení. Následující příklady mají ukázat, že biblické proroctví nesmí být libovolně vykládáno, ale musí být poznáno v souvislosti spásných dějin a jejich naplnění vhodně zařazeno: Iz.35:1-7 popisuje jednotlivosti, které se staly při prvním příchodu Páně, a také ty, které se naplní při Jeho druhém příchodu. Ve 4.verši se říká: *„Řekněte těm, kteří jsou zkroušeného srdce: Posilňte se, nebojte se. Aj, Bůh váš s pomstou přijde, s odplatou Bůh sám přijde, a spasí vás.“* Bůh Pán sám přišel, daroval nám spásu, a jak je oznámeno ve verších 5 a 6, jsou slepí vidoucí, hluší slyší; kulhaví chodí a němí mluví. K druhé části, o pomstě a odplatě Boží, o nichž je psáno ve stejném verši, ještě nedošlo a týká se stále ještě v budoucnosti. V Iz.61 je jen v jediném verši zmínka o Pomazaném Božím, že vyhlásí **milostivý rok Páně** a **den pomsty našeho Boha**. Podle Luk.4 Pán Ježíš v synagoze tento verš z proroka Izaiáše četl, ale přerušil čtení uprostřed verše po slovech *„… milostivé léto Páně vyhlásit…“*(Luk.4:19), a vrátil svitky Písma zpět. Druhou část o dni pomsty, která se týká budoucnosti, nečetl, neboť jinak by nemohl říci: *„Že dnes se naplnilo písmo toto v uších vašich.“* (v.21). V Joeli 2 nalézáme zaslíbení o vylití Ducha svatého v čase milosti a v témž verši je řeč také o velikém a hrozném dni Páně. *„A však stane se, že kdož by vzýval jméno Páně, vysvobozen bude; nebo na hoře Sion a v Jeruzalémě bude vysvobození, jak pověděl Pán…“* (v.32). Petr citoval v kázání letničního dne: *„A stane se, že každý, kdokoli vzýval by jméno Páně, spasen bude.“* (Sk.2:21) I on skončil uprostřed verše, protože druhá část týkající se záchrany v Jeruzalémě a na hoře Sion již nespadá do času milosti pro národy, ale do období pro Izrael (Sk.15:13-15; Řím.11:25-29 aj.). Starozákonní proroci vyslovili **pod inspirací Ducha svatého**, co se mělo podle spásného Božího plánu stát. Správné rozdělení a zařazení je, jak vidíme, vyhrazeno služebníkům Nové smlouvy, jimž bylo dáno „správně dělit“ Písmo. **biblické proroctví nesmí být nikdy vykládáno, ale viděno ve svém naplnění a vhodně k tomu zařazeno.** Úkolem připravovatele cesty bylo vytvořit most mezi Starým a Novým zákonem a naplnit první část Eliášova zaslíbení. Když se Pán Ježíš vydal s třemi učedníky na horu Proměnění, zjevil se tam Mojžíš s Eliášem (Mat.17:1-12; Mar.9:2-13; Luk.9:28-36). Ačkoli byli přítomni dva velcí proroci, ptali se učedníci jen na jednoho z nich, totiž na Eliáše (Mat.17:10). Proč asi? Abychom se dozvěděli odpověď samotně z úst Pána: *„Ježíš pak odpovídaje, řekl jim: **Eliáš zajisté přijde prvé, a napraví všecky věci**.“* Tohle se vztahovalo jednoznačně na budoucnost. Co se týkalo Jana Křtitele, Pán pokračoval: *„Ale pravím vám, že Eliáš již přišel, a však nepoznali ho, ale učinili mu, co chtěli.“* **Srdce dětí Božích mají být nyní zavedena zpět k víře otců**– k začátku. Nejde o nějaké náboženské otce, ani o soukromé smiřování rodin, ale o apoštolské otce víry v Kristu, v učení a v praxi. Tehdy jim dal odpověď sám Pán – nyní ji dává nám. Neplatí argumenty, rozumové námitky, ale to, co náš Pán řekl a co je napsáno. Nyní jde opravdu o to, aby bylo všechno uvedeno zpět do originálního stavu shodně se spásným plánem. To je zaslíbení pro církev před příchodem Ježíše Krista a příkaz této hodiny. Tak je to napsáno, a tak se to děje. Nyní, před druhým Kristovým příchodem, **všechno muselo opět být prorockou službou zařazeno podle Písma**. Bůh nyní dělá spásné dějiny a zaslíbení, které dal - že pošle Eliáše - je „Ano“ a „Amen“ a naplnilo se**. Ale jako tehdy s Janem, i s tímhle učinili, co chtěli.** Blaze těm, kteří Bohu opravdu věří, totiž „jak Písmo praví“, neboť jen jim to bude zjeveno. Kdo nevěří, co Bůh řekl a zaslíbil, k tomu On vůbec mluvit nemůže. Kdo se Bohu v mysli nepřiblíží, ten se Mu nepřiblíží ani při mluvení a kázání. Podle toho, co Pán řekl v Mar.12:29-30, **máme Boha milovat také svou myslí**. Kdo opravdu věří tomu, co Bůh řekl, také shodně s tím smýšlí. **Před příchodem Ježíše Krista chce Bůh ve Své církvi všechno nahradit a přivést do původního stavu**. To je „TAK PRavÍ PÁN“. Neboť tak je to o našem Spasiteli psáno: *„Kterého zajisté musí přijmouti nebesa, až do času napravení všech věcí; což byl předpověděl Bůh skrze ústa Svých svatých proroků od věků.“* (Sk.3:21) Ve verši 19 je řečeno: *„… když by přišli časové rozvlažení od tváře Páně, **a poslal** by toho, který vám kázán jest, Ježíše Krista.“* Nyní je zcela jasné: nejprve bude navrácení a rozvlažení a potom se Ježíš vrátí. Amen. Tak nechť to je. To je zvěstování celé rady Boží v našem čase (Sk.20:27). To je vysvětlení toho velikého tajemství s Kristem a církví (Ef.3)! Mnozí mluví o konečném čase a druhém příchodu, aniž by tomuto zaslíbení věřili, opravdu očekávali a prožívali to napravení, ty čeká veliké zklamání. **Je to jedno z nejdůležitějších zaslíbení, které se nyní v církvi naplňuje**. V Iz. 28:11 je psáno: *„Avšak jakoby neznámou řečí a cizím jazykem mluvil lidu tomuto.“* Ve verši 12 je řečeno: *„… způsobte odpočinutí unavenému, to je, pravím, odpočinutí. Ale nechtěli slyšet.“* Pavel, odvolávaje se na toto místo, zmínil jen to mluvení jazyky (1.Kor.14:21), což se plní již od Letnic. **Druhou část, to duchovní rozvlažení, uvedl Petr v prorockém výhledu v souvislosti s obnovením přímo před příchodem Ježíše Krista** (Sk.3:20-21). Toto se děje nyní. Blahoslavení jsou všichni, kdo na tom mají podíl! **Poslední duchovní obživení a rozvlažení musí být a přijde s plným napravením**. Boží Slovo je prostě dokonalé, jen se musí správně seřadit. ## Chapter navigation - [Previous chapter](https://nasa.misia.sk/book_chapters/221.md) - [Book contents](https://nasa.misia.sk/books/45.md) - [Next chapter](https://nasa.misia.sk/book_chapters/223.md) ## Available translations - [Česky](https://nasa.misia.sk/book_chapters/222.md) - [English](https://nasa.misia.sk/book_chapters/11.md) - [Français](https://nasa.misia.sk/book_chapters/126.md) - [Русский язык](https://nasa.misia.sk/book_chapters/5806.md) ## Source - [Canonical HTML page](https://nasa.misia.sk/book_chapters/222) - [Markdown representation](https://nasa.misia.sk/book_chapters/222.md)