--- type: BookChapter work_id: '1' book_url: https://nasa.misia.sk/books/45 book_markdown_url: https://nasa.misia.sk/books/45.md language: cs position: 14 canonical_url: https://nasa.misia.sk/book_chapters/228 markdown_url: https://nasa.misia.sk/book_chapters/228.md markdown_source: converted updated_at: '2018-10-11T13:16:50Z' translations: cs: https://nasa.misia.sk/book_chapters/228.md en: https://nasa.misia.sk/book_chapters/17.md fr: https://nasa.misia.sk/book_chapters/132.md ru: https://nasa.misia.sk/book_chapters/5812.md --- # Velká tragédie a Boží plán spásy vo svetle "Zvesti konečného času" ## Služba v Novém zákoně Apoštolové měli výsadu, že byli několik let poučováni Pánem a Mistrem, dokonce ještě čtyřicet dní po Jeho vzkříšení. Pavel Jej viděl po Jeho nanebevzetí jako nadpřirozené světlo a slyšel Jeho hlas ve své mateřské řeči – v hebrejštině: *„… nebo proto jsem se tobě ukázal, abych tebe učinil služebníkem a svědkem i těch věcí, které jsi viděl, i těch, ve kterých se budu ukazovati tobě, vysvobozuje tebe z lidu tohoto, i z pohanů, k nimž tě nyní posílám, otvírat oči jejich, aby se obrátili od temnosti k světlu, a z moci ďábelské k Bohu…“* (Sk.26:12-23). Tak přesné je božské povolání a poslání, které má význam ve spásných dějinách. Ten apoštol je neadresuje jen církvi, ale také prorokům a Duchem obdařeným a ujišťuje, že nezvěstuje vlastní mínění, ale to, co mu Pán přikázal. ***„Jestliže se někdo považuje za proroka nebo duchovního, pak musí poznat, že to, co vám píši, jsou přikázání Páně.****Jestliže to ale někdo nechce uznat, nebude Bohem uznán.“* (1.Kor.14:37-38). Celá Bible, Starý a Nový zákon, je Boží Slovo. Skrze proroky a apoštoly mluvil sám Bůh; oni jednali v Jeho přímém pověření. Pavel mohl napsat: ***„To vám říkáme na základě slov Páně…“*** (1.Tess.4:15). Jen kdo předává dále, co tito muži v pověření Božím řekli, říká ve skutečnosti, co řekl Bůh. Jen v takovém případě mohou i posluchači dosvědčit: *„Již jsem poznala, že jsi muž Boží, a že řeč Páně v ústech tvých je pravá.“* (1.Král.17:24) O kom ve všech konfesích může být dnes řečeno, že slovo Boží je opravdu ryzí pravdou v ústech těch, kteří je zvěstují? Jen kdo učí a křtí jako apoštolové, učí a křtí správně. Boží pořádek pro církev byl na počátku ustanoven a vyšel jako Slovo Boží z Jeruzaléma do celého světa. V pravé církvi nyní musí být přesně totéž učení a praxe jako tehdy. Pavel, ten Boží muž, tři roky po svém obrácení podnikl první cestu do Jeruzaléma, aby mluvil s Petrem. Během svého patnáctidenního pobytu se dozvěděl z povolaných úst všechno o začátcích. Setkal se také s Jakubem, bratrem Páně. Tentýž Pavel se o čtrnáct let později vydal společně s Barnabášem a Titem na Boží pokyn ještě jednou do Jeruzaléma. Tentokrát nikoliv proto, aby se informoval, ale aby porovnal, **zda se svým zvěstováním může obstát nebo zda je jeho práce marná** (Gal.1:18; 2:2). **Tímto jsou všichni kazatelé, evangelisté, učitelé, proroci, všichni dělníci v království Božím vyzváni, podniknout v Duchu tutéž cestu do Jeruzaléma a reálně porovnat, jestli jejich zvěstování a praxe souhlasí s psaným Slovem**. Porovnávat se musí vždy s originálem. Co a jak bylo na počátku, tak to musí být i na konci – úplný soulad s Bohem a Jeho Slovem je stanovený cíl církve-Nevěsty před příchodem Ježíše Krista. Totální návrat k biblickému učení a apoštolské praxi je příkazem a zvěstí této hodiny. Falšování a překrucování, které začalo již záhy, se odrazilo ve velkém odpadnutí a svého prvního organizovaného vrcholu dosáhlo v roce 325 po Kr. na koncilu v Nicei. Následovaly další koncily a začal středověk – temné období – v němž světlo Slova skoro vyhaslo. Konečně nastal nový průlom skrze reformaci, následovala probuzení uplynulých staletí, v nichž Pán biblické pravdy více a více stavěl nově na svícen. Staré tradice bohužel pokračovaly i v těch probuzeních, která od počátku dvacátého století pod mocným působením Ducha vznikala. Tak se nepříteli podařilo i tam, kde Duch Boží působil, prohlásit to správné za zvrácené a zvrácené za správné. Starý kvas všechno nové vždy znovu zkazil. Vznikla organizovaná společenství víry a pokračovala ve staré tragédii! To, co náš Pán v Markově evangeliu v 7. kapitole řekl Židům, platí od toho času pro odpadlé křesťanství: *„Lid tento rty mne ctí, srdce pak jejich daleko je ode mne. Ale nadarmo mne ctí, učíce učení a ustanovení lidská. Nebo opustivše přikázání Boží, držíte ustanovení lidská… Čistě vy rušíte přikázání Boží, abyste ustanovení svá zachovali.“* (Vv.6-9) Mohlo by se stát, že všechno uctívání, také chvála v charismatických shromážděních je marná, protože věří lidskému učení a přikázáním místo Slova Božího? Ježíš, náš Pán stanovil podmínku a říká: *„Kdo ve mne věří, jak Písmo praví…“* (Jan.7:38). Pán vyžaduje uctívání Boží v Duchu a v pravdě (Jan.4:24). Slovo Boží je pravda, do které Duch svatý uvádí ty opravdově věřící a posvěcuje je v ní. Nyní, tak blízko před příchodem Ježíše Krista, se jedná také o prorockou část, jak to již tehdy zdůraznil a vyjádřil nádherným způsobem Petr, když psal: *„Nebo ne nějakých vtipně složených básní následujíce, známu učinili jsme vám Pána našeho Ježíše Krista moc a příchod, ale jako ti, kteří jsme očima svýma viděli jeho velebnost.“* (2.Petr.1:16) Ten apoštol byl očitým svědkem nádherného prožití na hoře Proměnění. Mohl s jistotou napsat: *„… a máme přepevnou řeč prorockou, kteréžto že šetříte jako svíce v temném místě svítící, dobře činíte, až by se den rozednil, a denice vzešla v srdcích vašich.“* (v.19) Kdo dnes případně může říci, že vlastní prorocké Slovo – ne výklad, ale naplnění, které mu svítí jako jasné světlo? Nejsou snad všude zaujati svými vlastními proroctvími a nepřednášejí stále něco nového, že vůbec nepociťují tah k psanému prorockému Slovu? Žádné proroctví Písma nedovoluje svévolný výklad a nemůže být těmi mnohými vlastními proroctvími připraveno o sílu. Naopak: proroctví lidmi produkovaná jsou zbavena síly autoritou Slova Božího. Ta proroctví Písma jsou vždy napojena na zaslíbení, která svým naplněním získávají legitimitu. Kdyby v tomto čase nedošlo k výkonu božské soudní pravomoci, pak by tento výklad minul svůj cíl. *„Pojďte, a vstupme na horu Páně, do domu Boha Jákobova, a bude nás vyučovati cestám svým, i budeme choditi po stezkách jeho. Nebo z Siona vyjde zákon, a slovo Páně z Jeruzaléma.“* (Iz.2:3) Pravé Slovo vyšlo z Jeruzaléma. Tam vystoupili proroci našeho Pána a apoštolové, tam je položen základ pro novozákonní církev, tam byla povolána do života. ## Chapter navigation - [Previous chapter](https://nasa.misia.sk/book_chapters/227.md) - [Book contents](https://nasa.misia.sk/books/45.md) - [Next chapter](https://nasa.misia.sk/book_chapters/229.md) ## Available translations - [Česky](https://nasa.misia.sk/book_chapters/228.md) - [English](https://nasa.misia.sk/book_chapters/17.md) - [Français](https://nasa.misia.sk/book_chapters/132.md) - [Русский язык](https://nasa.misia.sk/book_chapters/5812.md) ## Source - [Canonical HTML page](https://nasa.misia.sk/book_chapters/228) - [Markdown representation](https://nasa.misia.sk/book_chapters/228.md)