---
type: BookChapter
work_id: '9'
book_url: https://nasa.misia.sk/books/9
book_markdown_url: https://nasa.misia.sk/books/9.md
language: cs
position: 3
canonical_url: https://nasa.misia.sk/book_chapters/250
markdown_url: https://nasa.misia.sk/book_chapters/250.md
markdown_source: converted
updated_at: '2018-10-11T13:16:51Z'
translations:
  cs: https://nasa.misia.sk/book_chapters/250.md
  fr: https://nasa.misia.sk/book_chapters/144.md
---

# Manželství – prastarý problém – výklad z biblického hlediska

## Tak to začalo

Bratr Branham jde k začátku, totiž zpět k 1. Mojžíšově knize, která nese označení »Genesis«, což znamená »původ – začátek«, kde také nalezneme původ všeho zla,»pád do hříchu«, a s tím je spojena první neposlušnost, první přestoupení Slova Božího, první svedení, první cizoložnictví atd. On vykládá, jak byla Eva v Adamovi při stvoření duchovního těla (kap. 1) a jak ona je v 2. kap. při druhém, pozemsky učiněném tvořitelském aktu z Adama vyjmuta a k němu přivedena. Tím je nám postaven před zraky začátek »spásných dějin« uprostřed dějin lidstva:Nevěsta Kristova již byla ve Spasiteli, když On byl v duchovním těle, byla ale z Něho vyjmuta až tehdy, když se zjevil v masitém těle a vykonal spasení na kříži Golgaty.

V tom kázání bratr Branham dále rozvádí, že na počátku byl od každého druhu ve stvoření jen »jeden pár«, mužské a ženské. Zde je zdůrazněna myšlenka, že originální stvoření nemělo schopnost hřešit a nedalo se pokoušet. (Str. 23) Proto se nepřítel zmocnil ženy, která nebyla stvořena v původním stvoření jako samostatná osoba vedle Adama, ale až později byla vyňata z něho ven. Následující přikázání dal Bůh Pán Adamovi, když byla Eva ještě v něm:*„Ze **všech stromů** v zahradě **smíš** podle chuti**jíst**; **ale ze stromu poznání**dobrého a zlého – **jíst nesmíš**; neboť kteréhokoli dne z něho jíst budeš, musíš smrtí zemřít.“* (1.Moj. 2, 15-17). Bůh mluvil s Adamem, nepřítel zvolil jako partnera k rozmluvě Evu a zapletl ji do argumentů o tom, **»co Bůh řekl«**. Ještě dnes mluví nepřítel ta stejná slova z úst mnohých: „To, že Bůh mínil …?“ a „řekl Bůh skutečně …?“, a již následovalo překroucení. Bůh mínil *zvláštní strom*, ze kterého nesměli jíst,*»strom poznání«*; Nepřítel hovořil *»o všech stromech«*. **On sice zůstal u tématu, ale ne při pravdě.**

V prvním stvořitelském aktu byli oba, to mužské a ženské v jedné postavě:*„Tedy stvořil Bůh člověka podle Svého obrazu: podle obrazu Božího stvořil jej; jako muže a ženu je stvořil.“*(1. Moj. 1, 26-29). Přestože bylo celé stvoření dokonáno a bylo velice dobré a Bůh sedmého dne od celého svého díla odpočinul, potom, co požehnal sedmému dni a posvětil jej (1. Moj. 2, 1-3), je psáno v 2. kap. 5b:*„Když … ještě zde nebyli žádní lidé, aby ornou půdu obdělávali …“* Až tehdy, když byl člověk stvořen v masitém těle, mohl on usnout a Eva z něho mohla být vzata ven. V tomto přirozeném těle mohl člověk vykonávat veškeré pozemské práce, ale v něm padl. A proto musel přijít Pán do tohoto přirozeného těla a nás vyzdvihnout a spasit z pádu do hříchu. Zachránce se stal ve všech věcech rovný těm, kteří měli být zachráněni (Žid. 2, 17), aby oni mohli být rovni Jemu v dokonání (1. Jan. 3, 2). Protože první plození nastalo skrze svedení »hadem«, dostalo se tělesně zplozené lidstvo pod kletbu »zlého«. Kain byl dítětem »zlého« (1. Jan. 3, 12). V »Otčenáši« se modlíme:*„… zbav nás »zlého« …“* Pán nebes musel skrze duchovní zplození přijít do lidského těla, aby nás úplně reálně spasil z pádu do hříchu:vykoupil z moci »zlého«.

V okamžiku, kdy Eva podlehla argumentům »hada«, se dostala pod vládu satana. Potom uvedla Adama pod stejný vliv, pod kterým stála ona, a strhla jej přestoupením jasného přikázání k pádu do hříchu. Na každou ženu, která ovlivňuje svého muže proti Božímu Slovu, se vztahuje, že se jako Eva dostala pod inspiraci »zlého«. Přirozeně probíhají takové diskuse jako tehdy s argumenty o tom »co řekl Bůh«. Aniž by to ženy v takové situaci postřehly, překroutí jim nepřítel Slovo Boží v hlavě a v ústech. Satan se obslouží vždy Slovem Božím v podvodném úmyslu; i k našemu Pánovi přišel s tím „je psáno“ neboť jen tak může děti Boží přivést k pádu. Každá lež je přece na hlavu postavená, převrácená pravda. My ale musíme následovat příkladu našeho Pána, a potkat se se satanem také s tím „ale je *rovněž* psáno“. Satan bere *jednotlivá biblická místa*, aby věřící pokoušel, my bereme**celé Slovo**, abychom mu v pokušení odporovali.


## Chapter navigation

- [Previous chapter](https://nasa.misia.sk/book_chapters/249.md)
- [Book contents](https://nasa.misia.sk/books/9.md)
- [Next chapter](https://nasa.misia.sk/book_chapters/251.md)

## Available translations

- [Česky](https://nasa.misia.sk/book_chapters/250.md)
- [Français](https://nasa.misia.sk/book_chapters/144.md)

## Source

- [Canonical HTML page](https://nasa.misia.sk/book_chapters/250)
- [Markdown representation](https://nasa.misia.sk/book_chapters/250.md)