---
type: BookChapter
work_id: '9'
book_url: https://nasa.misia.sk/books/9
book_markdown_url: https://nasa.misia.sk/books/9.md
language: cs
position: 10
canonical_url: https://nasa.misia.sk/book_chapters/264
markdown_url: https://nasa.misia.sk/book_chapters/264.md
markdown_source: converted
updated_at: '2018-10-11T13:16:51Z'
translations:
  cs: https://nasa.misia.sk/book_chapters/264.md
  fr: https://nasa.misia.sk/book_chapters/151.md
---

# Manželství – prastarý problém – výklad z biblického hlediska

## biblický příklad jako napomenutí

Apoštol psal pod inspirací Ducha svatého:*„… jak je církev poddána Kristu, tak mají být i ženy svým mužům ve všem.“*(Ef. 5, 24). Výjimky nejsou dány Církvi ani ženě. Jsou maximálně výmluvy, ale tím klamou jen sebe a možná ještě jiné. Bůh zůstává při Svých přikázáních a rozhodnutích. Bratr Branham připojuje ještě jedno přirovnání, aby ženě zdůraznil příkaz poslušnosti:

Citát:**„Vzpomínáte si na toho krále v Bibli, který se oženil s Ester, protože královna odepřela poslušnost. Vzal si jednoduše jinou. Co se stalo, když se zdráhala uposlechnout krále a přijít k němu? Totéž je s ženou, která se odepře svému manželovi jako žena.“**(Str. 36).

To je tvrdá řeč, kdo ji může slyšet?Bůh musí uprostřed Církve-Nevěsty udělat pořádek a to se stane před vytržením. Ty ostatní nechá běžet; tak jako tak Jej neslyší. Ti Jeho se ale řídí podle každého slova, žijí z něho a podle něho činí.

My se ptáme: Co mají dějiny perského krále Asvera a jeho ženy Vasti společného s námi?Je to vůčihledně událost, na kterou by bratr Branham sám od sebe vůbec nepřišel; Pán ho na to odkázal – a i nadále platí: všechno Písmo je Duchem Božím inspirováno a slouží k poučování. Ten král pořádal slavnost, a současně také královna pořádala pro ženy hostinu v královském paláci (Ester 1). Když král poslal sedm mužů, aby královnu přivedli, odmítla přijít. Ale tím zpečetila svůj vlastní osud (vv. 10-12). Okamžitě byla svolána královská rada – v církvi Páně by to byli ti starší– aby rozhodli, jak má být naloženo s neposlušnou ženou, která svého muže, jenž se těšil nejvyšší vážnosti, veřejně ponížila. Odůvodnění je dáno v následujících verších:*„Neboť zvěst o chování královny pronikne ke všem ženám a budou opovrhovat svými**manžely**, když budou říkat: ‚Král Asverus přikázal, aby k němu přivedli královnu Vasti, **ta ale nepřišla**!‘“*(V. 17).

Konec příběhu, na který Duch svatý bratra Branhama odkázal, je, že královna byla navždy pozbavena cti. Úmyslně se vzepřela proti Božímu pořádku. To bylo neodpustitelné. A již nesměla před krále předstoupit. Dopouštějí-li se ženy vůči svým mužům neposlušnosti úmyslně, nedá se již napravit. Tím je hranice určená Bohem úmyslně překročena. Kdyby tenkrát ti muži tuto záležitost nechali projít, potom by svými manžely opovrhovaly i ostatní ženy. Tak je to psáno. Uznávaná Vasti jako »First lady« by byla pro ně příkladem. Jiná, *»lepší nežli ona«*, měla zaujmout její místo, tak jsme o tom zpraveni.

Úmyslná neposlušnost je v každém ohledu jako hřích čarodějnictví. Tak jednoduše, jak si někteří představují, to na základě navždy platícího Slova nejde. „*»Když potom rozhodnutí, které král vydá, v celém království, kteréž jest veliké, se rozhlásí, pak **všechny ženy svým manželům** od největšího až k nejmenšímu **prokáží dlužnou čest**.«* *Tento návrh se líbil králi i knížatům a král radu Memuchanovu přijal. Tedy rozeslal zprávu do všech provincií království, do každé provincie v jejich písmu a každému lidu v příslušné řeči: **Každý muž ať je pánem ve svém domě a může nařídit, co se mu líbí.**“*(Vv. 20-22). Potom hledali králi obzvlášť krásnou pannu mezi děvčaty a volba připadla na Ester.

Ano, to je psáno v naší Bibli: Všechny ženy, bez výjimky měly svým »manželským pánům«, od největšího až k nejmenšímu prokazovat dlužnou čest. Tak to tehdy bylo zveřejněno ve všech známých řečech:***„… každý muž ať je ve svém domě pánem a může nařídit, co se mu líbí.“*** To stejné musí být oznámeno lidu Božímu ve všech řečech dnes. Sára užívala pro svého muže stejné ctihodné oslovení. (1. Moj.*„Nyní, potom, co jsem zestárla, bych ještě měla myslet na rozkoše lásky? A **můj pán** již také zestárl.“* 18, 12). Duch svatý diktoval také apoštolu Petrovi do pera:*„Tak se kdysi zdobily také ty svaté ženy, **které měly naději v Bohu, že byly poddány svým manželům**. Tak například Sára Abrahamovi **prokazovala poslušnost, když jej nazývala** **»pánem«**. Vy jste se staly jejími dětmi, jestliže děláte to dobré …“* (1. Petr 3, 5-6).

Bůh uznal jako nutnost, zakročit proti časovému duchu, který se nanovo projevuje svým zvláštním způsobem a pronikl také do kruhu věřících, jako tehdy při Vasti. To tomu Božímu muži bylo Pánem zjeveno již v roce 1933, jak je všem zasvěceným známo. Muži a ženy musí zaujmout Bohem přikázané místo; k tomu jsou ukázány ty souvislosti. Nyní musí být znovu obnoven Bohem původně uložený pořádek, který satan narušil. Pavel píše:*„Žena ať hledá poučení v tichém naslouchání ve vší poddanosti; žádné ženě nedopouštím učit nebo si přivlastňovat moc nad mužem; ale ať zůstává v tiché zdrženlivosti.“*(1. Tim. 2, 1-12). Hledejme dnes ženu, která skrze »tiché naslouchání« – na tom je ten důraz –, přijme poučení! Úplně otevřeně bylo vysloveno:„Ve sboru sice musíme mlčet, ale doma si pusy nenecháme zavřít!“, „Dost dlouho jsme byly utlačované; nyní budeme mít my navrch!“, „Nyní dostaneme právo!“ A tak vedou některé obzvláště duchovně domýšlivé sestry sami pro sebe podvodný dvojí život.

Apoštol zmiňuje, jaké povinnosti mají starší ženy se zřetelem na »poučování«:*„… aby ty mladší ženy vedly k rozvážnému plnění povinností, učily je milovat své muže a děti, byly počestné, cudné, pečlivé hospodyně, dobrotivé, a svým manželům se podřizovaly, aby Slovo Boží nebylo v porouhání.“*(Tit. 2, 4-5). Takto se zviditelňují stopy požehnání požehnané ženy, když mladým sestrám, které se vdaly, předávají vlastní životní zkušenosti, aby i ony byly ve svých rodinách požehnány! Ale co je s těmi, které činí právě opak toho, co říká Písmo a namísto k poslušnosti, vyzývají k přímé neposlušnosti? Jenom sestra v Kristu, jež sama zaujala vůči svému muži a dětem biblický postoj, může mladším sestrám na základě slova apoštola v manželství a rodině skutečně sloužit požehnaným způsobem. V jiném případě bude dosaženo pravého opaku, jak to již léta ve vývoji konečného času prožíváme.

Muž by měl být hlavou ženy a představitelem rodiny, ne tyranem v domě, který nemá sebe sama pod kontrolou, ale rodinu by chtěl dostat pod svoji kontrolu násilím. Boží pořádek se může uskutečnit jen tam, kde skutečně každý zaujme v Boží lásce na základě Slova Božího vyměřené místo. Potom jsou veškeré požadavky jednoho vůči druhému zbytečné, protože každý přispívá svým dílem ke zdaru.


## Chapter navigation

- [Previous chapter](https://nasa.misia.sk/book_chapters/263.md)
- [Book contents](https://nasa.misia.sk/books/9.md)
- [Next chapter](https://nasa.misia.sk/book_chapters/265.md)

## Available translations

- [Česky](https://nasa.misia.sk/book_chapters/264.md)
- [Français](https://nasa.misia.sk/book_chapters/151.md)

## Source

- [Canonical HTML page](https://nasa.misia.sk/book_chapters/264)
- [Markdown representation](https://nasa.misia.sk/book_chapters/264.md)
