---
type: BookChapter
work_id: '511'
book_url: https://nasa.misia.sk/books/511
book_markdown_url: https://nasa.misia.sk/books/511.md
language: cs
position: 3
canonical_url: https://nasa.misia.sk/book_chapters/2706
markdown_url: https://nasa.misia.sk/book_chapters/2706.md
markdown_source: converted
updated_at: '2019-08-26T09:17:36Z'
translations:
  cs: https://nasa.misia.sk/book_chapters/2706.md
---

# Obežník - Duben 1995

## Jméno Páně

Rozdíl mezi označeními a tituly, a tím, co představuje jméno, je vlastně známý a lehce srozumitelný. Bůh je všecko ve všech a ve všem. Tak kupř. „*Stvořitel“*není jméno, nýbrž vyjadřuje, co je Bůh ve vztahu ke stvoření. To stejné se vztahuje na Něho jako „*Spasitele, Uzdravovatele, Krále, Soudce“*atd. Od samého začátku se Bůh zjevoval těm Svým – Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi např. jako všemohoucí Bůh.

Ale když přišel čas, ve kterém mělo nastat uzavření smlouvy s Izraelem, tehdy se zjevil Bůh, Pán ve **jménu***Jahve*(2M 6:2-3). Od toho okamžiku platilo toto jméno pro celý čas první smlouvy a bylo ve čtyřech písmenech JHWH, které byly později označeny jako »tetragramm«. Experti vypočítali, že je v Bibli použito více nežli 5 000 krát.

Pro novozákonní uzavření smlouvy zní předpověď jména takto:

*„Hleď, panna bude dobré naděje a porodí syna, kterému dá jméno Emmanuel“*(Iz 7:14; Mt 1:23). Potom jsme informováni o tom, že tento Immanuel dostal jméno Ježíš. Žel, toto jméno je v našich Biblích podáno v řecké formě. Původní židovský tvar *Jahšua*vyjadřoval, kým skutečně byl Ten, který se stal člověkem. Ve jménu *Jahšua*je obsaženo *Jahweh*a znamená *Jahweh*-*Zachránce. Immanuel*znamená *Bůh s námi*. Od doby, kdy je Nový zákon vydán v řecké řeči, je v celém světě ve všech překladech Bible používáno jméno Ježíš jako jméno našeho Pána. Proti tomu Bůh vůčihledně nic nenamítal a s jistotou vyslýchal modlitby milionů věřící lidí vysílané v čase milosti ve jménu Pána Ježíše Krista k trůnu milosti. Také v Něm byly vykonány veškeré biblické křty. Před Bohem platí v každé řeči, co psal Pavel v ep. Kolossenským 3:17: *„Všecko, co ve slovech či ve skutcích činíte, čiňte ve jménu Pána Ježíše.“*

Nikdo se nemusí židovsky učit, neboť Bůh mluví s každým v jeho vlastní řeči. Tak je řečeno, že každý z těch 17 národností, kdož byli v Jeruzalémě letničního dne shromážděni, slyšel ve své vlastní řeči, co bylo pod vedením Ducha Božího řečeno: *„… tedy byli všichni zasaženi a ptali se plni údivu: Zdali jsou tito všichni, kteří zde mluví z Galilee? Jakpak je možné, že jsme je slyšeli mluvit jeden každý z nás ve vlastní řeči, ve které jsme se narodili?“*(Sk 2:5-12)

Jestliže nyní povstávají bratři, kteří míní, že by museli užívat při křtu a modlitbě židovského znění jména, pak to není správné. Jakmile přijde čas pro Židy, budou samozřejmě to jméno užívat ve své řeči. Pro nás platí až do konce, co je napsáno v našich Biblích. Bůh v síle jména Ježíše Krista učinil veliké divy a znamení. Své Slovo potvrdil v naší generaci zvláště ve službě bratra Branhama právě tak, jako za časů apoštolů, ačkoli tehdy se vyjadřovali židovsky a v našem čase se užívají odpovídající pojmy slova, jak jsou nám k dispozici skrze naše překlady Bible. Bratři, kteří nyní opět chtějí vyniknout nad ostatními s tzv. „zvláštním poznáním“, nestojí pod vedením Ducha svatého. Nemohou rozeznat, že Bůh má Svou cestu s Církví z národů a později bude mít i s Izraelem.

Tito bratři si musí nechat líbit výtku, že jednají svévolně, protože se to děje s motivem přednášet něco zvláštního a něco znamenat. Před Bohem platí pro Církev z národů jméno, jaké nacházíme v našich biblických překladech. Pro Židy bude platit, co je psáno v jejich řeči. Bůh nepotřebuje žádného muže z národů, aby udílel židovské poučování.

Mimochodem, nadpis přidělaný na kříži byl napsán ve třech řečech: židovsky, latinsky a řecky. (Jn 19:19-22) Kdyby Bůh kladl důraz na to, vyzvednout význam samotně v židovské řeči, pak by zřejmě nedopustil napsat nadpis *„Ježíš z Nazaréta, král Židů“*v ostatních dvou jazycích. Jak všichni víme, přišla spása nejprve k Židům a potom ke všem pohanským národům, ze kterých si Pán vyvolil lid za Své zvláštní vlastnictví. Tímto je dáno napomenutí bratrům, aby se vrátili k jednoduchosti a střízlivosti Slova a jednání v Církvi Páně.


## Chapter navigation

- [Previous chapter](https://nasa.misia.sk/book_chapters/2705.md)
- [Book contents](https://nasa.misia.sk/books/511.md)
- [Next chapter](https://nasa.misia.sk/book_chapters/2707.md)

## Available translations

- [Česky](https://nasa.misia.sk/book_chapters/2706.md)

## Source

- [Canonical HTML page](https://nasa.misia.sk/book_chapters/2706)
- [Markdown representation](https://nasa.misia.sk/book_chapters/2706.md)