--- type: BookChapter work_id: '500' book_url: https://nasa.misia.sk/books/500 book_markdown_url: https://nasa.misia.sk/books/500.md language: cs position: 9 canonical_url: https://nasa.misia.sk/book_chapters/3811 markdown_url: https://nasa.misia.sk/book_chapters/3811.md markdown_source: converted updated_at: '2020-02-25T01:08:22Z' translations: cs: https://nasa.misia.sk/book_chapters/3811.md --- # Obežník - Březen 1993 ## Duchovní vývoj Je nutné se ohlédnout do nedávné minulosti. O vysílání Božích mužů ve Starém i v Novém zákoně víme. Přijímali Boží poselství a příkazy a vykonávali je podle přijatých odkazů co nejpřesněji. Co lidem činí nesnáz, je vždy to *současné*konání Boží. S tím měl dokonce i lid Boží za všech časů velkou námahu. Později to, čeho lidé nebyli sami účastni, co dávno pominulo, dovedou z velké vzdálenosti zdánlivě dobře posoudit. To však nepomůže nikomu, kdo žije v současnosti. My ve své době musíme poznat, co Bůh činí; jinak na tom nebudeme mít podíl. Jelikož Ježíš Kristus je a zůstává tentýž, jedná a putuje dosud ještě mezi těmi Svými. ON mluví a působí, jak nám to Písmo svaté potvrzuje. Tak jak se On tehdy potkal se Saulem z Tarzu v jasně zářivém světle, tak se může – zda tomu nyní někdo věří nebo ne – i ve 20. století potkat s vyvoleným nástrojem ve stejném světle. Proč by to dnes nemohlo být možné? Cožpak již nežijeme ve dnech Bible a k tomu ještě v neobyčejném čase spásných dějin? Nebylo by nadpřirozené působení Boží na místě? Nebo se máme uspokojit s tím, co nám svojí filozofií nabízejí teologové? Právě přece nadpřirozené působení Boží potvrzuje, že Písmo nečiní prázdná slova. Jestliže Pán nyní povolává, musí se to právě tak stát, jak se to dělo v minulosti a jak je to potvrzeno v Jeho Slově. Bůh nemění způsob Svého konání; jedná vždy stejným způsobem a podle toho poznáváme, že je to On. V naší době se skutečně stalo něco významného, a to přesně před třiceti a šedesáti lety. V březnu 1933 viděl bratr Branham ve viděních, jako proroci Starého zákona, dění a události světového významu. Všem lidem obeznámeným s jeho službou jsou známy pod pojmem «sedm hlavních vidění konečné doby». V březnu 1963 mluvil bratr Branham o významu sedmi pečetí ze Zjevení, jak mu to bylo 22. 12. 1962 v jednom vidění ukázáno. Začal s tím dne 17. 3. 1963. Nyní, přesně o třicet let později, má Billy Graham v Essenu – Německo ohromnou evangelizační kampaň. I zde byl stanoven začátek na 17. 3. Je to náhoda nebo znamení? Jestliže byl v minulosti Branham tvrdě kritizován, zakouší teď náhle i Graham odmítání z různých křesťanských táborů. Branham byl velmi napadán kvůli své obzvláštní prorocké službě a svým fundamentálním biblickým učením, a to hlavně takovými kazateli, kteří neměli pochopení pro nadpřirozené působení Boží, protože sami nic nadpřirozeného s Bohem nezažili. Žel hlavním kritikem byl Němec jménem Kurt Koch, který z biblického posudku je jen politováníhodný. Činil v této generaci přesně totéž, co slepí farizeové učinili ve dnech našeho Pána Ježíše. Shledali tehdy, že služba a prorocký dar našeho Pána byly ve spojení s Belzebubem. Právě tak usoudili náboženští kritikové našich dnů ohledně služby Branhamovy. Oni sami však neměli žádnou Bohem legitimovanou službu. Tak jako se tehdy vůdci národa odvolávali na Abrahama a na Mojžíše, tak se kritikové tohoto času odvolávali na Petra a Pavla. Co Pán musel říci Svým součastníkům: *„Nebo kdybyste věřili Mojžíšovi, věřili byste i mně; neb on o mně psal. Ale poněvadž jeho písmům nevěříte, i kterak slovům mým uvěříte?“  *(Jn 5:46–47), to se týká i dneška. Rozumové poznání Slova jako litery přináší všem duchovní smrt. Jedině když Bůh zjevením Ducha oznámí význam a splnění, přichází světlo a život. Je politováníhodné, že kritikové, aniž by si toho byli vědomi, neposoudili Branhamem zvěstované učení z hlediska Slova Božího, nýbrž ze stanoviska svého vlastního poznání. Přitom je ani nenapadlo, že kupř. božství a konání křtu sami učí tak, jak o tom bylo rokováno na koncilu v Niceji (r. 325). Ve dnech apoštolských neexistovaly ani diskuse o božství ani otázky ohledně biblického křtu těch, kteří uvěřili. Ani v prvních staletích po apoštolské doby nenacházíme ani stopu trojičního učení, natož praktikování trojiční formule křtu. Protože učitelé Bible tuto skutečnost však vůbec neberou v úvahu, žijí v bludném názoru, že učí a obhajují biblické smýšlení. Přitom se to prokazatelně neshoduje s pravdou. Právě tak je úplně přehlíženo, že až do doby jmenovaného koncilu římsko-katolická církev ještě neexistovala. Existovaly sice různé křesťanské proudy a různá chápání, pokud se týče učení, ale žádná jednotná církev. V jednotlivých místech a zemích se scházeli ve shromážděních po domích, jako např. v oné malé židovsko-křesťanské církvi v Římě. Teprve císař Konstantin vyzvedl římsko-katolickou církev z kolébky a s pomocí koncilních otců ji povolal k životu. Církevními dějinami je to všeobecně doloženo. Sami učitelé Bible se jako profesoři teologie stali obětí velkého omylu a zdá se, že o nalezení pravdy nemají vůbec zájem. Všechny protestantské konfese od doby reformace bezstarostně převzaly katolickou církví stanovenou věrouku o božství, křtu, atd. Vůbec je ani nenapadlo, že se při svém bádání nenavrátily k prvopočátku. Když potom muž, kterého Bůh posílá, staví ve svém zvěstování na svícen biblická učení a apoštolskou praxi, jak to má a musí být od něho očekáváno, pak jsou tyto lehkomyslně hodnoceny jako bludná učení. Jakým právem vůbec? Kdo je vlastně bludař? Jistě přece ne ten, kdo je v souladu s apoštoly a proroky, nýbrž takoví, kteří se nenacházejí v souhlasu s apoštolským zvěstováním a praxí. Nebo to vidíme nesprávně? *„…a zkusil jsi těch, kteříž se praví býti apoštolé, ale nejsou, a shledals je, že jsou lháři.”*(Zj 2:2) Ti nepraví nesouhlasili ani tehdy ani dnes se zvěstováním těch pravých. Co se týká Billy Grahama, tedy musí být s politováním zjištěno, že ani jeho zvěstování nesouhlasí s apoštolským učením a praxí. Zcela nápadně se připojuje k trendu velkých křesťanských náboženství a vyvinul obzvláštní sklon k římsko-katolické církvi. To není Billy Graham minulosti, nýbrž přítomnosti. Následující titulek o kampani „PRO CHRIST ‘93” (tzn. „PRO KRISTA ‘93”) mluví za všechno: „PRO PAPST ’93“ (tzn. „PRO PAPEŽE ’93“ – tak nazvali kampaň novináři) USILUJE O VELKÝ EKUMENICKÝ PRŮLOM. BILLY GRAHAM VEDE PIETISTY (PROTESTANTY) A KATOLÍKY HEZKY DOHROMADY. EVANGELICKÁ ALIANCE A MISIJNÍ SPOLKY SMĚREM K ŘÍMU.” Ještě v roce 1948 Billy Graham řekl: *„Tři největší ohrožení pro pravověrné křesťanství jsou komunismus, římský katolicismus a islám.“*Co říká dnes? 1948 se ptali Billy Grahama: *„S jakými výsledky Světové rady církví počítáte?”*Jeho odpověď zněla: *„Myslím, že ustanoví antikrista.“*Co říká dnes? 1963 však řekl Billy Graham: *„Obdivuji velice papeže Jana, pocítil jsem, že přivedl na svět novou éru.“*(The Chicago Tribune, 8. 8. 1963) 1966 řekl: *„Stojím blíže ke katolíkům než k radikálním protestantům. Věřím, že římsko-katolická církev prodělává dnes druhou reformaci.”  *(Evening Bulletin, Phileadelphia, 14. 5. 1966) 1967 obdržel Billy Graham svůj diplom «honoris causa» v římsko-katolickém Abbey College v Belmontu, North Carolina, USA, přičemž řekl: *„Evangelium, které tuto školu vybudovalo, a evangelium, které mě dnes večer sem přivádí, je stále ještě cesta spasení.”*(Gastonia Gazette, 22. 11. 1967) Dne 21. 10. 1973 řekl Billy Graham v Milwaukee: *„Minulý týden jsem kázal v jedné katolické katedrále u příležitosti pohřbu mého blízkého přítele. Tento byl katolíkem a bohoslužby se zúčastnili různí biskupové a arcibiskupové. Jak jsem tu tak seděl a účastnil se „mše” za zesnulého, zjistil jsem, že to bylo něco velmi krásného.*(Opravdu?) *Bylo to i úplně jistě v pořádku*(Opravdu?) a *jasné ve srovnání k evangeliu*(Opravdu?), *kterému věřím. Jeden milý kněz byl zde, který mi řekl, kdy mám vstát a kdy mám pokleknout a co musím činit…”** *(Baptist Challender, květen 1975)! 1978 řekl Billy Graham: *„Zjistil jsem, že to, v co věřím, je v podstatě totéž, co věří pravověrní římští katolíci … Odlišujeme se jen v několika bodech pozdější církevní tradice*(Opravdu?)” (Mc Calls Magazine, 1978) V lednu 1981 přinesl denní tisk zprávu o návštěvě Grahama u papeže Jana Pavla II., která trvala déle než dvě hodiny. Rozmluva byla označena jako «soukromá» a «důvěrná». Ukončíme s těmi citáty, komentáře jsou «opravdu» zbytečné. Kdo věří, že Billy Graham zvěstuje lidem pravé evangelium Ježíše Krista, toho Ukřižovaného, musí se, žel, nechat jinak poučit. Jak oznámil Dr. Mc lntire, prezident Internacionálního koncilu křesťanských církví 1986 při zasedání v Orlando, Florida, nastal velký zvrat při Billy Grahamovi definitivně 1983, kdy jakýsi katolický miliardář z Texasu financoval Grahamovu kampaň v Los Angeles milionovými částkami. Naplnilo se přísloví: „Kdo objedná hudbu, rovněž ji zaplatí”. A tak, jak bylo hráno, Billy Graham zpíval. Začal mluvit tak, aby se zalíbil těm, kteří ho financovali. Od té doby byl nejen tím nejlépe placeným evangelistou světa, nyní byl koupeným evangelistou. Co jsme mohli číst nedávno ve Švýcarsku, Francii, Německu a jiných zemích v komentářích, je strašné, ale vzhledem k jeho vývoji v posledních 30 letech pochopitelné. Pustil se do kompromisů. Billy Graham prý už není kulometem Božím, tak píší komentátoři. Střílí do vlastních řad. Napil se ze zlatého poháru velké babylonské nevěstky (Zj 17). ## Chapter navigation - [Previous chapter](https://nasa.misia.sk/book_chapters/3810.md) - [Book contents](https://nasa.misia.sk/books/500.md) - [Next chapter](https://nasa.misia.sk/book_chapters/3812.md) ## Available translations - [Česky](https://nasa.misia.sk/book_chapters/3811.md) ## Source - [Canonical HTML page](https://nasa.misia.sk/book_chapters/3811) - [Markdown representation](https://nasa.misia.sk/book_chapters/3811.md)