Mnohé z toho, o čem se píše v křesťanských a z části ve světských publikacích, vyvolává otázky. Sám mohu odpovědět jen na ty věci, které jsou ve Slově, a to se vší jistotou Slova.

Je-li ale kupříkladu položena otázka, co je s těmi svitky od Mrtvého moře, mohu k tomu vyjádřit jen svůj vlastní názor, protože se nejedná o žádné opravdové biblické téma. Sám to nemám za nic, za prvé, protože z 95% jsou nečitelné – jak nanovo kritičtí badatelé přiznali, – a za druhé, protože se jimi snaží udělat Nový zákon nevěrohodným. Platí i nadále: Nový zákon byl po 2 000 let potvrzován jako věrohodný. V naší době nalezené svitky písma jedné sekty složené z mužů, kteří žili jako v klášterním společenství, zaznamenávají jen názory této jedné skupiny lidí a nejsou směrodatné pro obsah pravdy Nového zákona.

Jiní chtějí vědět, zdali souhlasí, že badatelé objevili přesné místo, kde Izrael prošel Rudým mořem. Ten důkaz má být natočen na filmové pásky, kde je možno vidět tisíce vozů, obzvláště kol egyptského vojska. Nemusím mít žádný film, jestli ta kola ještě někde jsou nebo ne, nezmění nic na skutečnosti, že to věřící přijímají také bez důkazů. Oni věří svědectví Písma, i když to nevidí. V případě, že se to přece na to vztahuje, jako s archou Noémovou, pak je to důkaz pro nevěřící.

Jiní jsou zase nadšeni filmem, který ukazuje vykopání truhly smlouvy na pahrbku Golgaty, nebo lépe řečeno, měl by ukazovat. Jak by se truhla smlouvy měla dostat z chrámu na hoře Sión do nitra popraviště, to nikdo neví. Podle jiné verze měla být truhla smlouvy dopravena římskými vojáky generála Tita do Itálie a je střežena ve Vatikánu. Opět jiní tvrdí, že byla zasypána sutinami přesně na místě, kde stála. Po zničení Jeruzaléma táhl Vespasianus při triumfálním pochodu Římem a ukázal svoji kořist z Jeruzaléma. Truhla smlouvy mezi tím nebyla. Jen Menora – sedmiramenný zlatý svícen. Co má ale jedna nebo druhá verze společného s naší vírou? Mnohdy se mi vnucuje myšlenka, že má tím být odpoutána pozornost od toho nejdůležitějšího, o co se nyní vlastně jedná. Jan truhlu smlouvy viděl v nebi (Zj 11:19), to by pro nás mělo být směrodatné.

Někteří chtějí vědět, zda prakřesťané nosili a používali nějaké poznávací znamení, totiž symbol ryby. Jistě ne. Ani prakřesťané, ani křesťané neměli vnější poznávací znamení, a židovští křesťané již vůbec ne, protože v Zákoně je výslovně zakázáno, zhotovovat podobu ryby v obraze, soše a pod. (5M 4:18). V prvních staletích neměli křesťané ani znamení kříže. Až když Konstantin měl spatřit kříž na nebi, zrodila se ta myšlenka. Kříž s tělem, známý jako krucifix, vešel ve známost až teprve před koncem tisíciletí a byl obzvláště v křižáckých taženích používán a zneužíván. Je toho mnoho, co lidi zajímá, dokonce je to vychvalováno jako biblické, jako křesťanské, ale ve skutečnosti to tím není. Dokonce se dělá dobrý obchod s tzv. „svatou vodou“ z Jordánu a jako novinka – obchoduje se i se „svatým vzduchem“ přímo z Jeruzaléma.

Stále znovu můžeme vidět, že lidé, kteří nejsou opravdově věřící, věří tomu nejnemožnějšímu. Ale podle svědectví Písma svatého opravdové děti Boží věří jen tomu, co ono říká a dosvědčuje. Ony k tomu nic nepřidávají a nic neodmítají. Jednoduše to vděčně přijímají, všechno ostatní je spíše nevíra a pověra, ale s vírou to nemá nic společného, a není užitečné se tím zabývat.

Mnohé z toho, o čem se píše v křesťanských a z části ve světských publikacích, vyvolává otázky. Sám mohu odpovědět jen na ty věci, které jsou ve Slově, a to se vší jistotou Slova.

Je-li ale kupříkladu položena otázka, co je s těmi svitky od Mrtvého moře, mohu k tomu vyjádřit jen svůj vlastní názor, protože se nejedná o žádné opravdové biblické téma. Sám to nemám za nic, za prvé, protože z 95% jsou nečitelné – jak nanovo kritičtí badatelé přiznali, – a za druhé, protože se jimi snaží udělat Nový zákon nevěrohodným. Platí i nadále: Nový zákon byl po 2 000 let potvrzován jako věrohodný. V naší době nalezené svitky písma jedné sekty složené z mužů, kteří žili jako v klášterním společenství, zaznamenávají jen názory této jedné skupiny lidí a nejsou směrodatné pro obsah pravdy Nového zákona.

Jiní chtějí vědět, zdali souhlasí, že badatelé objevili přesné místo, kde Izrael prošel Rudým mořem. Ten důkaz má být natočen na filmové pásky, kde je možno vidět tisíce vozů, obzvláště kol egyptského vojska. Nemusím mít žádný film, jestli ta kola ještě někde jsou nebo ne, nezmění nic na skutečnosti, že to věřící přijímají také bez důkazů. Oni věří svědectví Písma, i když to nevidí. V případě, že se to přece na to vztahuje, jako s archou Noémovou, pak je to důkaz pro nevěřící.

Jiní jsou zase nadšeni filmem, který ukazuje vykopání truhly smlouvy na pahrbku Golgaty, nebo lépe řečeno, měl by ukazovat. Jak by se truhla smlouvy měla dostat z chrámu na hoře Sión do nitra popraviště, to nikdo neví. Podle jiné verze měla být truhla smlouvy dopravena římskými vojáky generála Tita do Itálie a je střežena ve Vatikánu. Opět jiní tvrdí, že byla zasypána sutinami přesně na místě, kde stála. Po zničení Jeruzaléma táhl Vespasianus při triumfálním pochodu Římem a ukázal svoji kořist z Jeruzaléma. Truhla smlouvy mezi tím nebyla. Jen Menora – sedmiramenný zlatý svícen. Co má ale jedna nebo druhá verze společného s naší vírou? Mnohdy se mi vnucuje myšlenka, že má tím být odpoutána pozornost od toho nejdůležitějšího, o co se nyní vlastně jedná. Jan truhlu smlouvy viděl v nebi (Zj 11:19), to by pro nás mělo být směrodatné.

Někteří chtějí vědět, zda prakřesťané nosili a používali nějaké poznávací znamení, totiž symbol ryby. Jistě ne. Ani prakřesťané, ani křesťané neměli vnější poznávací znamení, a židovští křesťané již vůbec ne, protože v Zákoně je výslovně zakázáno, zhotovovat podobu ryby v obraze, soše a pod. (5M 4:18). V prvních staletích neměli křesťané ani znamení kříže. Až když Konstantin měl spatřit kříž na nebi, zrodila se ta myšlenka. Kříž s tělem, známý jako krucifix, vešel ve známost až teprve před koncem tisíciletí a byl obzvláště v křižáckých taženích používán a zneužíván. Je toho mnoho, co lidi zajímá, dokonce je to vychvalováno jako biblické, jako křesťanské, ale ve skutečnosti to tím není. Dokonce se dělá dobrý obchod s tzv. „svatou vodou“ z Jordánu a jako novinka – obchoduje se i se „svatým vzduchem“ přímo z Jeruzaléma.

Stále znovu můžeme vidět, že lidé, kteří nejsou opravdově věřící, věří tomu nejnemožnějšímu. Ale podle svědectví Písma svatého opravdové děti Boží věří jen tomu, co ono říká a dosvědčuje. Ony k tomu nic nepřidávají a nic neodmítají. Jednoduše to vděčně přijímají, všechno ostatní je spíše nevíra a pověra, ale s vírou to nemá nic společného, a není užitečné se tím zabývat.