V denních zprávách často slýcháme stále znovu, jak je Izrael posuzován a odsuzován. Hrozba ze strany Íránu, že Izrael ve válce za tři dny porazí, tak že „Izraelští nenaleznou dost hrobů, kde by pohřbili své mrtvé“, mluví sama za sebe.

Připomeňme si zaslíbení Boží, která se týkají Izraele: „Nýbrž stane se v ten den, že položím Jeruzalém jako kámen přetěžký všem národům, jejž kdokoli zdvihati budou, velmi se urazí, byť se pak shromáždily proti němu všechny národy země“ (Zach.12:3).

„A však je zase přivedu z národů, a shromáždím je ze zemí nepřátel jejich, a posvěcen budu v nich před očima národů mnohých. A tak poznají, že Já jsem Pán Bůh jejich, když potom, co jsem je zavedl do národů, shromáždím je zase do země jejich, a nepozůstavím tam žádného z nich“ (Ez.39:27-28).

„Tehdy dědičně ujme Pán Judu, díl svůj, v zemi svaté, a vyvolí zase Jeruzalém“ (Zach.2:16).

Také se dozvídáme o roli, kterou papež sehrává v konfliktu Blízkého Východu. Při své návštěvě v únoru v Abú Dhabí zdůrazňoval stále znovu mír a přitom reagoval také na násilí proti Izraeli. Po svém projevu podepsal papež spolu s důležitým zástupcem sunitských muslimů společné prohlášení o „světovém míru“.

Je stále zřetelnější, že mírová smlouva s Izraelem není vzdálená. Podle Dan.9:27 to bude sedmiletá smlouva, která bude uprostřed zrušena. Pavel píše: „Neb když dějí: Pokoj a bezpečnost, tedy rychle přijde na ně zahynutí, jako bolest ženě těhotné, a jistě neuniknou“ (1.Tes.5:3).

Ale to se stane až po našem čase. Bratr Branham chtěl Izraeli přinést evangelium, ale Bůh mu to nedovolil. Citát: „Čekám na tu velkou příležitost, že bych jednoho dne šel do Izraele, a jim evangelium přinesl. Nedávno jsem byl blízko, v Egyptě, a již jsem si koupil lístek. Za půl hodiny bych tam býval byl. A tak zřetelně, jak slyšíte můj hlas, řekl Duch svatý: ,Toto ještě není hodina pro Židy.‘ Izrael bude zachráněn jako národ. Celý národ bude najednou přidán. Bůh jedná s Izraelem jako s národem; to víme všichni. Ne s jednotlivci, nýbrž jako s národem. ON mě nenechal jít.“ (8. července 1962). Ani bratr Branham, ani někdo jiný není určen, nést Izraeli evangelium; to je přenecháno těm dvěma prorokům, o nichž je psáno ve Zj.11 a Zach.4:14.

Nejprve Spasitel dokoná Své dílo milosti s vyvolenými z národů a Svoji Nevěstu ve vytržení vezme ke svatební hostině do slávy (1.Tes.4:13-17; Zj.19:5-9).

Naše pověření spočívá v tom, nechat zaznít tomu poslednímu volání, poslední zvěst nést lidu Božímu ve všech národech země. Všichni, kteří jsou ze Slova a Ducha z Boha znovuzrozeni, slyší, věří a prožívají svou přípravu a nakonec budou ve vytržení vzati vzhůru do slávy. Amen.

Těšíme se s Izraelem a zvláště ze zaslíbení, že Slovo ještě jednou vyjde z Jeruzaléma a z hory Sion. „A půjdou lidé mnozí, říkajíce: Pojďte, a vstupme na horu Pánovu, do domu Boha Jákobova, a bude nás vyučovati cestám svým, i budeme choditi po stezkách jeho. Nebo z Siona vyjde zákon, a slovo Pánovo z Jeruzaléma“ (Iz.2:3).

Věrný Pán vám všem požehnej.

V pověření Božím působící

Br. Frank

V denních zprávách často slýcháme stále znovu, jak je Izrael posuzován a odsuzován. Hrozba ze strany Íránu, že Izrael ve válce za tři dny porazí, tak že „Izraelští nenaleznou dost hrobů, kde by pohřbili své mrtvé“, mluví sama za sebe.

Připomeňme si zaslíbení Boží, která se týkají Izraele: „Nýbrž stane se v ten den, že položím Jeruzalém jako kámen přetěžký všem národům, jejž kdokoli zdvihati budou, velmi se urazí, byť se pak shromáždily proti němu všechny národy země“ (Zach.12:3).

„A však je zase přivedu z národů, a shromáždím je ze zemí nepřátel jejich, a posvěcen budu v nich před očima národů mnohých. A tak poznají, že Já jsem Pán Bůh jejich, když potom, co jsem je zavedl do národů, shromáždím je zase do země jejich, a nepozůstavím tam žádného z nich“ (Ez.39:27-28).

„Tehdy dědičně ujme Pán Judu, díl svůj, v zemi svaté, a vyvolí zase Jeruzalém“ (Zach.2:16).

Také se dozvídáme o roli, kterou papež sehrává v konfliktu Blízkého Východu. Při své návštěvě v únoru v Abú Dhabí zdůrazňoval stále znovu mír a přitom reagoval také na násilí proti Izraeli. Po svém projevu podepsal papež spolu s důležitým zástupcem sunitských muslimů společné prohlášení o „světovém míru“.

Je stále zřetelnější, že mírová smlouva s Izraelem není vzdálená. Podle Dan.9:27 to bude sedmiletá smlouva, která bude uprostřed zrušena. Pavel píše: „Neb když dějí: Pokoj a bezpečnost, tedy rychle přijde na ně zahynutí, jako bolest ženě těhotné, a jistě neuniknou“ (1.Tes.5:3).

Ale to se stane až po našem čase. Bratr Branham chtěl Izraeli přinést evangelium, ale Bůh mu to nedovolil. Citát: „Čekám na tu velkou příležitost, že bych jednoho dne šel do Izraele, a jim evangelium přinesl. Nedávno jsem byl blízko, v Egyptě, a již jsem si koupil lístek. Za půl hodiny bych tam býval byl. A tak zřetelně, jak slyšíte můj hlas, řekl Duch svatý: ,Toto ještě není hodina pro Židy.‘ Izrael bude zachráněn jako národ. Celý národ bude najednou přidán. Bůh jedná s Izraelem jako s národem; to víme všichni. Ne s jednotlivci, nýbrž jako s národem. ON mě nenechal jít.“ (8. července 1962). Ani bratr Branham, ani někdo jiný není určen, nést Izraeli evangelium; to je přenecháno těm dvěma prorokům, o nichž je psáno ve Zj.11 a Zach.4:14.

Nejprve Spasitel dokoná Své dílo milosti s vyvolenými z národů a Svoji Nevěstu ve vytržení vezme ke svatební hostině do slávy (1.Tes.4:13-17; Zj.19:5-9).

Naše pověření spočívá v tom, nechat zaznít tomu poslednímu volání, poslední zvěst nést lidu Božímu ve všech národech země. Všichni, kteří jsou ze Slova a Ducha z Boha znovuzrozeni, slyší, věří a prožívají svou přípravu a nakonec budou ve vytržení vzati vzhůru do slávy. Amen.

Těšíme se s Izraelem a zvláště ze zaslíbení, že Slovo ještě jednou vyjde z Jeruzaléma a z hory Sion. „A půjdou lidé mnozí, říkajíce: Pojďte, a vstupme na horu Pánovu, do domu Boha Jákobova, a bude nás vyučovati cestám svým, i budeme choditi po stezkách jeho. Nebo z Siona vyjde zákon, a slovo Pánovo z Jeruzaléma“ (Iz.2:3).

Věrný Pán vám všem požehnej.

V pověření Božím působící

Br. Frank