--- type: BookChapter work_id: '1022' book_url: https://nasa.misia.sk/books/1026 book_markdown_url: https://nasa.misia.sk/books/1026.md language: cs position: 28 canonical_url: https://nasa.misia.sk/book_chapters/4536 markdown_url: https://nasa.misia.sk/book_chapters/4536.md markdown_source: converted updated_at: '2020-08-30T19:16:07Z' translations: cs: https://nasa.misia.sk/book_chapters/4536.md --- # OBĚŽNÝ DOPIS srpen 2016 ## Starý a Nový Zákon a dědicové Boží **„Ježíš Kristus jest včera i dnes, tentýž i na věky.”****(Žid.13:8)** Srdečně vás všechny zdravím slovem z Žid.1:1-2: ***„Častokrát a rozličnými způsoby mluvíval někdy Bůh otcům skrze proroky, v těchto pak posledních dnech mluvil nám skrze Syna svého, kterého ustanovil dědicem všeho, skrze něhož i věky učinil”.*** Bible je složena ze Starého a Nového Zákona. Bůh ve Starém Zákoně stanovil skrze Své proroky, co zamýšlel ve Svém spásném plánu. V Novém Zákoně je od první kapitoly dokazováno, že se naplňuje všechno, co Bůh zaslíbil ve Starém Zákoně. Tak jako je v závěti ustanoveno, kdo jsou dědicové, a co komu připadne, tak On nechal ve Svém Slově sepsat, co je určeno Izraeli a co církvi z národů. V1.Moj.15:4 dal Bůh ten Pán Abrahamovi, tomu otci víry, zaslíbení, že mu daruje vlastního dědice. *“I uvěřil Abraham Pánu, a počteno mu to za spravedlnost”* (v.6). V 1.Moj.18:10 čteme: *“Za rok touto dobou se jistě k tobě navrátím, a hle, tvá manželka Sára bude mít syna.”* U Abrahama víra a poslušnost spolupůsobily; proto byl také ochoten Izáka, svého dědice, obětovat: *“Tak o tom smýšlel, že jest mocen Bůh i z mrtvých vzkřísit; odkud jej také jako z mrtvých vzkříšeného přijal”* (Žid.11:19). Na základě jeho poslušnosti víry přísahal Pán při Sobě samotném, že požehná všechny národy na Zemi: *“Skrze sebe samého přísahám,* *praví Pán, poněvadž jsi učinil tu věc, že jsi neodpustil synu svému, jedinému svému: požehnám velmi tobě, a velice rozmnožím símě tvé jako hvězdy nebeské, a jako písek, který je na břehu mořském; nadto dědičně vládnout bude símě tvé branami nepřátel svých.****Ano požehnáni budou v semeni tvém všechny národy země, protože jsi uposlechl hlasu mého***” (1.Moj.22:15-18). Apoštol Pavel se na věrnost a pravdivost Boží odvolává a píše*: “A tak Bůh,****chtěje dostatečně ukázat dědicům zaslíbení neproměnitelnost rady své, vložil mezi to přísahu****”* (Žid.6:13-17). V Gal.3:7 označuje ty věřící jako syny Abrahama a potvrzuje to ve 29. verši: *“A když Kristovi jste, tedy símě Abrahamovo jste,****a podle zaslíbení dědicové****.”* On píše o tajemství Krista s církví: ***“Totiž že by měli být pohané spoludědicové a součástí téhož těla, i spoluúčastníci zaslíbení jeho v Kristu skrze evangelium”*** (Ef.3:4-6). Těm dědicům jsou určena Boží zaslíbení skrze Ježíše Krista. **Pravá víra je zakotvena jen v Božích zaslíbeních**. Pravé Boží děti, ti skuteční dědicové Ježíše Krista, věří každému Božímu slovu, věří každému zaslíbení. V Řím.9:8 ten apoštol píše: *“To jest, ne všichni ti, jenž jsou tělesní synové Abrahama jsou také synové Boží,****ale kteří jsou synové Božího zaslíbení, ti se počítají za símě Abrahamovo”*** a dokládá to v Řím.8:17: “*A jestliže synové,****tedy i dědicové, dědicové zajisté Boží, spolu pak dědicové Kristovi****, však tak, jestliže spolu s ním trpíme, abychom spolu i oslaveni byli.”* Také tato myšlenka je velice vzácná: *“A tak již nejsi sluha, ale syn,****a poněvadž syn, tedy i dědic Boží skrze Krista****”* (Gal.4:1-7). **Nejprve zaslíbení, potom naplnění; nejprve při Spasiteli, potom při spasených.** Tak to bylo na počátku Nového Zákona: Marie nalezla milost u Boha (Luk.1:30). Ona věřila slovu zaslíbení (Iz.7:14), které jí zvěstoval anděl Gabriel. Zároveň na ni sestoupil Duch Svatý a verš 31 se naplnil: *“A počneš v životě a porodíš syna, a nazveš jméno jeho Ježíš* (hebr. Jahshua)*”*. Tak se naplnil Ž.22:10: *“Ježto Ty jsi, který jsi mne vyvedl z života”*(v něm. př. Bible:*“… který jsi mne matce vložil do klína …”*)*.* Narozením Krista začal den spásy a milosti (Iz.49:8; 2:Kor.6:2). Slovo se stalo masitým tělem a přebývalo mezi námi (Jan.1:14). *“Nebo zákon skrze Mojžíše dán jest,****ale milost a pravda skrze Ježíše Krista stala se****”* (v.17). Apoštol Pavel píše, že zaslíbení, které dal Bůh otcům, *“již naplnil nám, synům jejich, vzkříšením Ježíše”* (Sk.13:32). Náš Pán a Spasitel prolil Svou drahocennou krev, zemřel za nás a tak nám daroval spasení. ON všechny syny a dcery pojal jménem do Své závěti. Tak tomu věří ten krví Božího Syna spasený zástup. Přijímá slovo jako semeno (Luk.8:11), Duch svatý v nás plodí nový život a my jsme jako synové a dcery Boží znovuzrozeni k živé naději, jak je psáno: *“Znovuzrozeni jsouce ne z porušitelného semene, ale z neporušitelného, totiž skrze živé slovo Boží a zůstávající na věky”* (1.Petr.1:23). Jakub to popisuje následovně: *“ON proto, že chtěl**,****zplodil nás slovem pravdy, k tomu, abychom byli prvotiny nějaké stvoření Jeho****”* (Jak.1:18). Tak se plní slovo z Iz.53:10 při spasených: *“…****a símě Jeho sloužit Mu bude****”* (Ž.22:31).   ## Chapter navigation - [Book contents](https://nasa.misia.sk/books/1026.md) - [Next chapter](https://nasa.misia.sk/book_chapters/4537.md) ## Available translations - [Česky](https://nasa.misia.sk/book_chapters/4536.md) ## Source - [Canonical HTML page](https://nasa.misia.sk/book_chapters/4536) - [Markdown representation](https://nasa.misia.sk/book_chapters/4536.md)