--- type: BookChapter work_id: '518' book_url: https://nasa.misia.sk/books/521 book_markdown_url: https://nasa.misia.sk/books/521.md language: cs position: 35 canonical_url: https://nasa.misia.sk/book_chapters/4570 markdown_url: https://nasa.misia.sk/book_chapters/4570.md markdown_source: converted updated_at: '2020-08-30T19:58:46Z' translations: cs: https://nasa.misia.sk/book_chapters/4570.md --- # Oběžník Duben 2012 ## Od samého počátku Bůh ten Pán se těm Svým zjevoval rozmanitým způsobem od samého počátku: Již v zahradě Eden navštěvoval Adama a Evu za večerního chládku a měl s nimi obecenství (1.Moj.3). O Enochovi je psáno, že putoval s Bohem, Bůh v něm měl zalíbení a byl vytržen (1.Moj.5:24; Žid.11:5). Čteme o Noémovi, o uzavření smlouvy po potopě, o duze jako znamení smlouvy (1.Moj.9) a o Abrahamovi, kterému dal Bůh zaslíbení, že požehná všem národům, které by uvěřily jako on. S ním uzavřel Bůh smlouvu obřízky (1.Moj.17:13). Všichni proroci Starého Zákona a všichni muži Boží znali Boha toho Pána osobně a následovali Jeho odkazy. Zprávy o osobním Božím zjevení jako Stvořitele, Krále, Zachránce atd., jsou v celé Bibli. V Novém Zákoně vidíme osobní Boží zjevení v našem Spasiteli ve všech úlohách podle Božího spásného plánu, jako Beránka Božího, jako Prostředníka, jako Přímluvce atd., skrze Nějž se nám dostalo dosazení do synovství (Gal.4:4-7). V tomto popisu jde hlavně o to, ukázat, že Pán se zjevil v našem čase skrze službu bratra Branhama, jako se zjevoval již ve Starém Zákoně. On měl stejná nadpřirozená prožití jako Abraham, Mojžíš a proroci. Bratr Branham se často zmiňoval o »Andělovi Páně«, který při modlitbě za nemocné sestupoval ve světle dolů. Opakovaně mluvil o »Andělu Smlouvy« při zjevení Pána v nadpřirozeném ohnivém sloupu. Zdůrazňoval, že je to týž »Anděl Páně«, který doprovázel Izrael v oblaku a ohnivém sloupu. Abrahamovi se Bůh zjevil jako »Anděl Páně«, když byl připraven obětovat svého zaslíbeného syna Izáka: *„Tedy zavolal na něho Anděl Páně s nebe a řekl:**Abrahame, Abrahame! Který odpověděl: Aj, já.“* (1.Moj.22:11-19). V čase Mojžíše se jednalo o událost spásných dějin: o vyvolání a vyvedení Izraele, jak to Bůh Abrahamovi zaslíbil (1.Moj.15:13) *„Tedy ukázal se mu**Anděl Páně**v plameni ohně z prostředku keře. I viděl, a aj, keř hořel ohněm, a však neshořel. Proto řekl Mojžíš: Půjdu nyní, a spatřím vidění toto veliké, proč neshoří keř. Vida pak**Pán**, že jde, aby pohleděl, zavolal naň**Bůh**z prostředku keře, a*řekl: Mojžíši, Mojžíši! Který*odpověděl: Aj, teď jsem.“*Zde jsou tři označení, totiž „Anděl Páně“, „Pán“ a „Bůh“ pro toho Jednoho, který se představil:*„Já jsem Bůh otce tvého, Bůh Abrahamův, Bůh Izákův, a Bůh Jákobův. I zakryl Mojžíš tvář svou, nebo se bál, aby nepatřil na Boha.“* (v.6). V podobě Anděla se On zjevil v plameni ohně, jako Pán viděl Mojžíše, že k Němu přichází, jako Bůh k němu mluvil. Přesto to byl jen Jeden, neboť existuje jen jediný Bůh. Ten JEDEN Bůh se k naší spáse zjevil v Novém Zákoně jako Otec v nebi, na Zemi v Synu a v církvi skrze Ducha Svatého. Mojžíš chtěl vědět, jak se On, který ho posílá, jmenuje: *„I řekl Mojžíš Bohu: Aj, já půjdu k synům Izraelským a dím jim: Bůh otců vašich poslal mne k vám. Řeknou-li mi:**Které jest jméno jeho?**Co jim odpovím? I řekl Bůh Mojžíšovi: J*Á jsem, který JÁ JS*EM. Řekl dále: Takto řekne*š synům Izraelským: *JÁ JSEM poslal mne k vám. Řekl ještě Bůh Mojžíšovi: Takto řekne*š synům Izraelským: Pán, Bůh otců vašich, Bůh Abrahamův, Bůh Izákův, a Bůh Jákobův poslal mne k vám; *to jest jméno mé na věčnost**, a ta jest památka má po všecky věky.“* (2.Moj.3:13-15). Ten Věčný je, když On se zjeví, vždy přítomný jako ten JÁ JSEM. Ten JÁ JSEM je Pán, Stvořitel nebe a Země. Při oznámení deseti přikázání čteme: *„I mluvil Bůh všecka slova tato, řka: JÁ JSEM ten PÁN, BŮH tvůj …“* (1.Moj.20:1). V Iz.44:6 stojí: *„Takto praví Pán, Král Izraele a Vykupitel jeho, Pán zástupů:**Já jsem První, a já Poslední, a kromě mne není žádného Boha**.“* Až do poslední knihy Bible, Zjevení, se Pán představuje jako ten JÁ JSEM: *„JÁ JSEM Alfa i Omega, Počátek i Konec, praví Pán, který jest, a který byl, a který* přijít má, ten Všemohoucí.“ (1:8). *„JÁ JSEM Alfa i Omega, Počátek i Konec, První i Poslední“*(22:13). Z těch mnohých »JÁ JSEM«, ve kterých se Pán ve Starém a Novém Zákoně zjevoval, poznáváme, že je stále tentýž. *„Řekl jim Ježíš: Amen, amen pravím vám: Prve nežli Abraham byl, jsem byl Já.“* (Jan.8:58). Ten PÁN / JAHWEH Starého Zákona je PÁN JEŽÍŠ / JAHSCHUA Nového Zákona. *„… žádný nemůže říci: Ježíš je Pán, jedině v Duchu Svatém“*. (1.Kor.12:3). V Joel.2:32 stojí: *„A však stane se, že kdokoli vzýval by jméno Pánovo, vysvobozen bude“.* V Řím.10:13 je psáno totéž s ohledem na Ježíše ještě jednou, neboť každý, kdo vzývá jméno PÁNA JEŽÍŠE / JAHSCHUA bude zachráněn. Při všech divech a znameních, které Mojžíš vykonal před faraónem, šlo jen o jedno: *„Propusť lid můj, ať mi slouží.“* (2.Moj.8:1; 8:20; 9:1; 9:13; 10:3). Při uzavírání Smlouvy Boží s Izraelem je pak Pán »Andělem Smlouvy«, protože Svému lidu dal přikázání Smlouvy. *„I řekl Pán Mojžíšovi: Napiš sobě slova tato; nebo podle slov těch**učinil jsem smlouvu**s tebou a s Izraelem. Byl pak tam s Pánem čtyřicet dní a čtyřicet nocí, chleba nejedl a vody nepil; a napsal na deskách**slova (přikázání)* té smlouvy*, totiž deset slov“* (2.Moj.34:27-28). Skrze Mojžíše dal Bůh vyvolané církvi závazné pokyny a řekl: *„**Proto nyn*í, jestliže skutečně poslouchat*budete hlasu mého**, a ostříhat smlouvy mé, budete mi lid zvláštní mimo všecky lidi, ačkoli má jest všecka země. A vy budete mi**království kněžské a národ svatý**. To jsou slova, která mluvit budeš synům Izraelským“* (2.Moj.19:5-6). Vyvedení bylo jedině Boží věcí, ale potom té víře musela následovat poslušnost těch ven vyvolaných, aby Smlouvu dodrželi. A tak se stala vyvolaná církev Izrael Božím královským kněžstvem. To je také určení těch spasených a vyvolaných novozákonní církve: *„Ale vy jste rod vyvolený, královské kněžstvo, národ svatý, lid dobytý, abyste zvěstovali ctnosti toho, který* vás povolal ze tmy v předivné světlo své.“ (1.Petr.2:9). „A učinil jsi nás Bohu našemu krále a kněží, a budeme kralovat na zemi.“ (Zj.5:10). Jako »Anděl Páně« doprovázel Svůj národ Izrael ve viditelné podobě nadpřirozeného oblaku*. „Pán pak předcházel je ve dne v**sloupu oblakovém**, aby je vedl cestou, v noci pak v**sloupu ohnivém**, aby svítil jim, aby ve dne i v noci jít mohli. Neodňal**sloupu oblakového**ve dne, ani**ohnivého sloupu**v noci od tváři toho lidu.“* (2.Moj.13:21-22). Tak On Svůj národ Izrael doprovázel čtyřicet let. V Neh.9:12-13 je psáno: *„A**sloupem oblakovým**vodils je ve dne, a**sloupem ohnivým**v noci, osvěcuje jim cestu, kudy by jít měli.* *Potom jsi**sestoupil**na**horu Sinai**, a**mluvil jsi**s nimi**s nebe**, a vydal jsi jim soudy přímé a zákony pravé, ustanovení a přikázaní dobrá.“* Bůh ten Pán se může viditelně zjevit na Zemi, a přesto může Jeho hlas zaznívat z nebe – je všudypřítomný. V 2.Moj.40:34-38 je ten oblak zmíněn pětkrát: *„Tedy**přikryl oblak**stánek úmluvy, a sláva Páně naplnila příbytek. A nemohl Mojžíš vejít do stánku úmluvy; nebo byl nad ním**oblak**, a sláva Páně naplnila příbytek. Když**pak odnášel se oblak* s příbytku, brali se synové Izraelští po všech taženích svých. *Pakli se neodnášel oblak**, nehýbali se až do dne, v němž se zdvihl. A byl**oblak Pánův nad příbytkem**ve dne, a oheň býval v noci na něm, před očima všeho domu Izraelského ve všech taženích jejich.“* Při posvěcení chrámu sestoupil Pán dolů opět v nadpřirozeném oblaku: *„I stalo se, když vycházeli kněží z svatyně, že oblak naplnil dům Pánův, tak že nemohli kněží vstoupit a sloužit**pro ten oblak**; nebo sláva Páně naplnila dům Pánův“* (1.Kr.18:10-21). ## Chapter navigation - [Previous chapter](https://nasa.misia.sk/book_chapters/4569.md) - [Book contents](https://nasa.misia.sk/books/521.md) - [Next chapter](https://nasa.misia.sk/book_chapters/4571.md) ## Available translations - [Česky](https://nasa.misia.sk/book_chapters/4570.md) ## Source - [Canonical HTML page](https://nasa.misia.sk/book_chapters/4570) - [Markdown representation](https://nasa.misia.sk/book_chapters/4570.md)