---
type: BookChapter
work_id: '388'
book_url: https://nasa.misia.sk/books/1746
book_markdown_url: https://nasa.misia.sk/books/1746.md
language: cs
position: 23
canonical_url: https://nasa.misia.sk/book_chapters/4641
markdown_url: https://nasa.misia.sk/book_chapters/4641.md
markdown_source: converted
updated_at: '2020-08-31T19:01:27Z'
translations:
  cs: https://nasa.misia.sk/book_chapters/4641.md
---

# OBĚŽNÝ DOPIS květen 2010

## S&nbsp;Boží horlivostí

*„Neboť miluji vás Božím milováním.* (Podle něm. př. Bible: … neboť horlím pro vás božskou horlivostí) *Zasnoubil jsem zajisté**vás jako čistou pannu oddat jednomu muži, Kristu**. Ale bojím se, aby snad, jako had svedl Evu chytrostí svou, tak nebyly porušeny mysli vaše, abyste se totiž neuchýlili od prostoty, která je v Kristu.“*(2.Kor.11:2-3).

To také bylo hlavní přání bratra Branhama, který ten bíle oblečený zástup viděl v ráji. Mohu říci, že o to také usiluji nyní, kdy jsme se návratu nebeského Ženicha přiblížili ještě více, obzvláště od ledna 1981, když jsem byl vzat z těla, a s tím velkým, bíle oděným zástupem – všichni byli mladí – ve vytržení vzat vzhůru.

Pavel se obával, že Satan, který se přizpůsobí každé situaci, lstivý jako had se smrtelným jedem, přijde jako anděl světla a mohl by církev věřících svést. Ta obava byla oprávněná, neboť Satan se objevil již za času Joba ve shromáždění synů Božích v nebi (Job.1:6). Ano, člověk žasne, on přišel rovnou i k dalšímu shromáždění andělů (Job.2:4). Po prvním navštívení došlo ke zničení všeho, co Job měl. Po druhém navštívení Satan napadl samotného Joba. Úplně jedno, kde, kdy a jak – když se Satan ukáže v nějakém shromáždění a je mu dopřán sluch, vždycky za sebou zanechává zkázu.

K svedení Evy došlo překroucením jednoho slova, které Pán, náš Bůh řekl Adamovi. Satan začal větou: „Zdali Bůh opravdu řekl…?“ Co Bůh řekl, to on zpochybnil, aby jeho lež vypadala důvěryhodně. Ten starý had by dokonce Evě mohl říci: „A tys to slyšela? Byla jsi u toho? Víš, jestli je to tak?“

Za času Mojžíše by mohl říci Chóre: „Byl jsi u toho, když byl Mojžíš povolán? Byl jsi s ním na té hoře, když s ním Bůh mluvil?“ On by těm za času apoštolů mohl říci: „Byli jste u toho, když byl Pavel povolán? Slyšeli jste ten hlas z nebe?“

Těm pochybovačům dnes by mohl říci: „Byli jste u toho, když v červnu 1933 sestoupilo to světlo? Slyšeli jste, co řekl ten anděl Páně bratrovi Branhamovi 7. května 1946?“ Satan stále ještě jako u Evy rozsévá pochybnost, a sice když říká: „Zdali opravdu k němu Pán mluvil? Byl jsi u toho 2. dubna 1962? Slyšel jsi to? Byl jsi u toho 3. prosince 1962? Zdali to ten prorok skutečně řekl? Slyšel jsi to? Byl jsi v červenci 1976 u toho, když Pán přikázal, Jemu posvětit ten sousední pozemek a stavět na něm, nebo v září 1976, když se jednalo o pokrm, nebo když Pán v Marseille řekl: »Můj služebníku, vstaň a čti 2.Tim.4…!«, když se jednalo o sedm hromů a všechno ostatní?“ Satan svede pokaždé stejným způsobem a druhem, staví, co Bůh řekl v pochybnost a tím lidi ovlivní.

Bratru Branhamovi bylo důrazně řečeno: „Jestliže dosáhneš toho, že ti lidé budou věřit …“ Nepřítel vždycky rozsévá pochybnost o tom, co Bůh řekl a přikázal. Po nevíře následuje prohřešení, přestoupení hranice. Co zbývá, je nepřátelství mezi těmi dvěma semeny, jak se to stalo již v zahradě Eden. Jedni věří Bohu a pevně se drží toho, co ON řekl, ostatní ovládne pochybnost, oni zhřeší jako posměvači vůči Božímu povolání a Duchu Svatému, který uvádí do veškeré pravdy. Ale platí, co Pán sám řekl: *„Amen, amen pravím vám: Kdo přijímá toho, koho bych já poslal, mne přijímá; a kdo mne přijímá, přijímá toho, který mne poslal.*“ (Jan.13:20).

Kdyby na počátku nenastal pád do hříchu v zahradě Eden, pak by se spásný plán, který Bůh učinil před věky, neuskutečnil. Kdyby zde ve sboru v květnu 1979, odkud se vykonává přímé pověření, nenastalo to strašné svedení, nikoho by ne-napadlo, že musí být znovu zaveden Boží pořádek. Satan je svůdce celého světa, ale ve spojení se vzetím toho pacholíka (v něm. př. Bible: mužného syna) je označen jako „žalobník bratří“, a nakonec bude svržen dolů (Zj.12:10). Musíme dávat pozor, abychom se neocitli pod vlivem žalobníka bratří, nýbrž abychom se také v tomto ohledu postavili na stranu Boží a Jeho Slova a s Pavlem mohli provolat: *„Kdo bude žalovat na vyvolené Boží?“* (Řím.8:33). O to se snaží Satan a všichni, kdo se jím nechají ovlivnit.

On se nyní staví před církev, aby zabránil zrození toho pacholíka (mužného syna). Bůh ale má důležitý úkol, totiž vyvolání a přípravu Církve-Nevěsty, spojené se službou proroka. Nyní bude v církvi všechno uvedeno do původního stavu. Teď bude zjeveno, kdo o zvěsti jen mluví, nebo kdo se pod každé Boží slovo podrobí, bude ve vůli Boží nalezen a každé slovo skutečně vyžívá. Potom jsou veškeré diskuze zbytečné. Bůh jako u Joba (kap.42) všechno dvojnásobně nahradí. Jak je v souvislosti s návratem Krista napsáno v Jak.5:11, pozdní a raný déšť padne před návratem Pána, potom se také naplní, co je zaslíbeno u Joel.2:23-24: *„I vy, synové Sionští, plesejte a veselte se v Pánu Bohu vašem; nebo vám dá déšť příhodný, a **sešle vám déšť hojný, podzimní i jarní včas. I budou naplněny stodoly obilím**, a oplývat budou presy moštem a olejem.“* Je pozoruhodné, že bratr Branham v roce 1955 jak v Curychu tak i v Karlsruhe o tomto tématu mluvil.

Kdo nyní, jak bratr Branham zdůraznil, nemůže z čistého srdce říci, jak řekl Pán, náš Spasitel: *„Můj pokrm jest, abych činil vůli toho, jenž mne poslal, a dokonal dílo jeho“*(Jan.4:34), ten ještě nepochopil, o co se opravdu jedná. Nestačí hovořit o zvěsti a zvěstovateli, o pokrmu, o zjeveném slovu. Nyní, kdy je stůl Páně prostřen tak jako nikdy předtím před tváří nepřátel, kteří se nám posmívají, musíme v síle duchovního pokrmu činit vůli Boží, aby On mohl dokonat Své dílo. Kdo má uši k slyšení, slyš, co Duch nyní praví církvím. Každý musí z čistého srdce moci říci: „Ne moje, nýbrž Tvá vůle se staň!“ Dokonalá vůle nebeského Ženicha se nyní stane v Jeho Nevěstě a Kristu bude přivedena čistá panna. Amen.

*„… nyní již smířil, tělem svým skrze smrt, aby vás postavil**svaté, a neposkvrněné, a bez úhony**před obličejem svým …“* (Kol.1:22).


## Chapter navigation

- [Previous chapter](https://nasa.misia.sk/book_chapters/4640.md)
- [Book contents](https://nasa.misia.sk/books/1746.md)
- [Next chapter](https://nasa.misia.sk/book_chapters/4642.md)

## Available translations

- [Česky](https://nasa.misia.sk/book_chapters/4641.md)

## Source

- [Canonical HTML page](https://nasa.misia.sk/book_chapters/4641)
- [Markdown representation](https://nasa.misia.sk/book_chapters/4641.md)
