---
type: BookChapter
work_id: '809'
book_url: https://nasa.misia.sk/books/811
book_markdown_url: https://nasa.misia.sk/books/811.md
language: cs
position: 24
canonical_url: https://nasa.misia.sk/book_chapters/4999
markdown_url: https://nasa.misia.sk/book_chapters/4999.md
markdown_source: converted
updated_at: '2020-09-06T14:37:50Z'
translations:
  cs: https://nasa.misia.sk/book_chapters/4999.md
---

# Je psáno…

## Boží zaslíbené Slovo se musí prožít, ne vysvětlovat. Boží prorocké Slovo se musí sledovat v jeho naplnění.

Náš Pán jakožto zaslíbený Vykupitel měl právo používat Písmo svaté a bít satana Slovem. Právě tak i *biblicky v**ěř**ící lidé,*kteří věří *zaslíbenému*Slovu pro tento čas, mají tu stejnou autoritu a právem se smějí odvolávat na Písmo. Oprávněná otázka zní: Jak můžeme poznat, kde je kázáno pravé Slovo a kdo jsou ti, kteří byli samotným Kristem pověřeni k tomu, aby mluvili v Jeho Jménu? K těm, které Ježíš vyslal, pravil: *„Kdo vás p**ř**ijímá, mne p**ř**ijímá; a kdo mne p**ř**ijímá, p**ř**ijímá toho, kterýž mne poslal.“*(Mat. 10:40) Dále řekl: *„Amen, amen pravím vám: Kdo p**ř**ijímá toho, kohož bych Já poslal, Mne**ť**p**ř**ijímá…“*(Jan 13:20) Po Svém vzkříšení potvrdil Svým učedníkům ještě jednou, že je vyvolil k službě, tím, když řekl: *„Jakož Mne poslal Otec, tak i Já posílám vás.“*(Jan 20:21) V prvotní Církvi byl považován za Bohem povolaného jen ten, kterého skutečně sám Pán zavolal (Skutky 22:14).

Každý pravý, Bohem povolaný muž musí jako Pavel umět říci: „*Oznamuji**ť**pak vám, brat**ř**í, že evangelium to, kteréž kázáno jest ode mne, není podlé**č**lov**ě**ka. Nebo aniž jsem já ho p**ř**ijal od**č**lov**ě**ka, ani se nau**č**il, ale skrze zjevení Ježíše Krista.“*(Gal. 1:11–12) Apoštol Petr nám podává zprávu o tom, co kázali: „*Toto**ť**pak jest to slovo, kteréž zv**ě**stováno jest vám.“*(1. Petr. 1:25) Nejmocnější výrok učinil apoštol Jan: *„My z Boha jsme. Kdo zná Boha, poslouchá**ť**nás; kdož není z Boha, neposlouchá**ť**nás. A po tom**ť**poznáváme ducha pravdy a ducha bludu.*“ (1. Jan. 4:6) Lidské filozofování o Božím Slovu nemá v království Božím absolutně žádné místo. Muži Boží jsou nositeli originálního Slova a tím čistého božského poselství.

Ježíš, náš Pán řekl: *„Nebo ten, kteréhož B**ů**h poslal, slovo Boží mluví…“*U Jana 8:43 klade Pán otázku: *„Pro**č**mluvení mého nechápáte?*“ a hned také dává odpověď: *„Proto že slyšeti nem**ů**žete**ř**e**č**i mé.“*Zákoníkům a farizeům musel tehdy vytknout: *„Kdo z Boha jest, slova Boží slyší; protož vy neslyšíte, že z Boha nejste.“*(Jan 8:47) Každý má možnost na sobě zjistit, v jakém duchovním stavu je: zda věří a přijímá celé Slovo Boží bez jakéhokoli vnitřního odporu, nebo zda k němu nemá vůbec žádný vnitřní vztah. Při bohoslužbách bývá sice často křížem krážem čten biblický text, avšak ten, kdo potom káže, přednáší své vlastní myšlenky, aniž by zůstal v mezích Slova. Nadešel čas pro důkladnou zkoušku. Všechno, co se děje v náboženské oblasti, musí být porovnáváno se Slovem Božím. Má-li to, co učíme a věříme, před Bohem obstát, musí to souhlasit se Slovem Božím.

Na základě zjevení se Pavel vydal do Jeruzaléma, aby to, co kázal, porovnal s původním Slovem, jak bylo od počátku učeno. Vyložil evangelium, které zvěstoval pohanům, aby, jak sám řekl, zjistil: „… *aby snad moje nyn**ě**jší i d**ř**ív**ě**jší úsilí nebylo nadarmo.“*(Gal. 2:1–3 dle nového ekum. překl.) Úspěšná služba není ještě žádným důkazem toho, že zvěstování je správné. V očích Božích nemá význam ani vymítání ďáblů, divy, prorokování, atd. (Mat. 7:21–23). Ježíš nás dokonce varoval před nepravými pomazanými konečné doby: *„Nebo povstanou falešní Kristové a falešní proroci, a**č**initi budou divy veliké a zázraky, tak že by svedli, (by možné bylo,) také i vyvolené.*“ (Mat. 24:24) Proto je zapotřebí, aby kázání a praxe byly porovnávány s původním „apoštolským učením“ tak, jak to Pavel učinil.

Kvůli úchylkám od Slova by náš Pán také dnes řekl: *„Ale nadarmo**ť**mne ctí, u**č**íce u**č**ení a ustanovení lidská.“*(Mar. 7:7) To, co se neděje podle Slova, Bůh zavrhl. *„B**ů**h duch jest, a ti, kte**ř**íž se jemu modlí, v duchu a v pravd**ě**musejí se modliti.“*(Jan 4:24) Slovo pravdy a Duch pravdy působí vždycky společně. Duchovní nemůže a nesmí být posuzováno podle lidského uvážení. Kdo chce rozumět Bohu a Jeho programu, musí prozkoumat Jeho neomylné Slovo, neboť v něm je vůle Boží plně zjevena.


## Chapter navigation

- [Previous chapter](https://nasa.misia.sk/book_chapters/4998.md)
- [Book contents](https://nasa.misia.sk/books/811.md)
- [Next chapter](https://nasa.misia.sk/book_chapters/5000.md)

## Available translations

- [Česky](https://nasa.misia.sk/book_chapters/4999.md)

## Source

- [Canonical HTML page](https://nasa.misia.sk/book_chapters/4999)
- [Markdown representation](https://nasa.misia.sk/book_chapters/4999.md)