--- type: BookChapter work_id: '809' book_url: https://nasa.misia.sk/books/811 book_markdown_url: https://nasa.misia.sk/books/811.md language: cs position: 28 canonical_url: https://nasa.misia.sk/book_chapters/5003 markdown_url: https://nasa.misia.sk/book_chapters/5003.md markdown_source: converted updated_at: '2020-09-06T14:37:52Z' translations: cs: https://nasa.misia.sk/book_chapters/5003.md --- # Je psáno… ## Slovo správně dělit Od počátku Nového zákona a založení novozákonní církve bylo všechno posuzováno a seřazováno ve světle prorockého Slova. Petr, „muž první hodiny“, již za několik dní po nanebevstoupení Ježíše zařadil události podle biblického proroctví. Ve Skutcích 2 to byl opět on, který postavil vylití Ducha Svatého na biblickou základnu, když řekl: „*Ale toto**ť**jest, což jest p**ř**edpov**ě**díno skrze proroka Joele.“*(verš 16) V kap. 3:19–23 mluví o *č**asech rozvlažení*(občerstvení), které přijdou od tváře Páně před návratem Ježíše Krista, kterého *„zajisté musejí p**ř**ijíti nebesa,****až do******č******asu napravení všech v******ě******cí;****což byl p**ř**edpov**ě**d**ě**l B**ů**h skrze ústa všech svých svatých prorok**ů**od v**ě**k**ů**.“* I zde opět vidíme spojení se Starým zákonem. Z těchto slov jednoznačně vyplývá, že dříve, než se Ježíš navrátí jako Ženich, aby odvedl Svou milovanou Nevěstu domů, musí nastat čas duchovního občerstvení a napravení. V tom směru Jakub píše: *„A protož, trp**ě**liví bu**ď**te, brat**ř**í, až do p**ř**íchodu Pán**ě**. Aj, orá**č**o**č**ekává drahého užitku zemského, trp**ě**liv**ě**na**ň**o**č**ekávaje, až by p**ř**ijal podzimní i jarní déš**ť**.“*(Jak. 5:7) Slovo Boží je také označováno jako semeno, které musí být rozséváno a zaléváno (Mar. 4:14). Smíme tedy počítat s mocným vylitím Ducha svatého dříve, než bude žeň sklizena. Jak je přislíbeno u Izaiáše 55:11, nemůže se Slovo Boží vrátit prázdné, nýbrž vykoná to, k čemu bylo posláno. Jakub jako příklad jmenuje navrácení, které docela nakonec prožil Job (5:11). Každý přece zná jeho životní příběh, zkoušky a utrpení, které musel prodělat. Satan mu vzal všechno, co měl, avšak Bůh mu to navrátil v dvojnásobné míře (Job 42:10). Právě tak i my smíme počítat s tím, že Bůh v krátkosti i toto zaslíbení splní a daruje všeobsáhlé obnovení. Přesnost Slova Božího je přemáhající. V souvislosti s Janem Křtitelem mluví Písmo svaté o službě **p****ř****ípravy.**Když anděl Gabriel ohlásil narození Jana, zdůraznil tuto myšlenku vyjádřenou v prorockém Slově: *„Nebo**ť**on p**ř**edejde p**ř**ed obli**č**ejem jeho v duchu a v moci Eliášov**ě**, aby obrátil srdce otc**ů**k syn**ů**m, a nev**ěř**ící k opatrnosti spravedlivých, aby postavil Pánu lid****hotový.****“*(Luk. 1:17) Ve stejné kapitole prorokoval Zachariáš a pravil: „*Ty pak, dít**ě**, prorokem* *Nejvyššího slouti budeš, nebo p**ř**edejdeš p**ř**ed tvá**ř**í Pán**ě* ***p******ř******ipravovati****cesty jeho.“*(verš 76) Použil přitom téměř stejná slova, která stojí u Mal. 3:1. I náš Pán se odvolával na toto místo Písma, když v Mat. 11:10 potvrdil službu Jana Křtitele: „*Tento jest zajisté, o n**ě**mž psáno: Aj, já posílám and**ě**la svého p**ř**ed tvá**ř**í tvou, kterýž****p******ř******ipraví****cestu tvou p**ř**ed tebou.“* Ani jedinkrát není zmíněno slovo **napravit**v souvislosti s Janem Křtitelem. Na druhé straně nacházíme toto slovo opakovaně v místech Písma, která hovoří o *zaslíbené*službě v konečném čase. Již skrze proroka Joele pravil Pán: „*A tak****nahradím****vám léta…“*(2:25)  V Mat. 17 je popsán ten nádherný zážitek na hoře proměnění. Náš Pán vzal s sebou Petra, Jakuba a Jana. Tam se jim zjevili Mojžíš a Eliáš a mluvili s Pánem. Petr byl přemožen a řekl: *„Pane, dobré jest nám tuto býti. Chceš-li, ud**ě**láme tuto t**ř**i stánky, tob**ě**jeden a Mojžíšovi jeden a Eliášovi jeden.“* Když scházeli s hory dolů, zeptali se učedníci Pána: „*Což to pak zákonníci praví, že má Eliáš prvé p**ř**ijíti?“*Nato dal Pán dvě důležitá vysvětlení: jedno bylo pro budoucnost, druhé bylo již pro minulost. První najdeme ve verši 11: *„Ježíš pak odpovídaje,**ř**ekl jim: Eliáš zajisté p**ř**ijde prvé, a****napraví všecky****v**ě**ci.“* Bez jediné pochyby je tento verš v budoucí formě a vztahuje se na službu před druhým příchodem Krista. Dr. Scofield, mezinárodně uznávaný znalec a překladatel Bible, píše ve svých vysvětlivkách k Mat. 17:11: **„Kristus potvrzuje to zvláštní a dosud nespln****ě****né proroctví z Malachiáše 4:5–6.“**S tím souhlasí i ti fundamentální apologeti. Jak jsme viděli, Janova služba byla potvrzena naplněním Malachiáše 3:1. Když se ho zeptali: *„Eliáš jsi ty?“,*musel ovšem podle pravdy odpovědět a řekl: „*Nejsem.“*(Jan 1:21) Vysvětlil jim: *„Já jsem hlas volajícího na poušti: Spravte cestu Pán**ě**, jakož pov**ě**d**ě**l Izaiáš prorok.“*(viz také Izai. 40:3) Po této výpovědi se ho zeptali ti vyslaní, kteří náleželi k farizeům: *„Pro**č**tedy k**ř**tíš, jestliže ty nejsi Kristus, ani Eliáš, ani ten prorok?“*(Jan 1:25) Zaslíbení z Mal. 4:5–6 se může naplnit teprve na konci doby milosti, *„prvé nežli p**ř**ijde den Pán**ů**v veliký a hrozný“.*Bude to den pomsty (Izai. 61:2), který bude hořet jako pec (Mal. 4:1) a přijde jako zloděj v noci (2. Petra 3:10; 1. Tes. 5:2). Od služby Jana Křtitele uplynulo asi dva tisíce let a den Páně tu stále ještě není. Izaiáš 13:6–13; Joel 3:4–5 a mnoho jiných míst z Písma to přesně popisují. Petr se na to odvolal ve svém prvním kázání a řekl: *„…slunce obrátí se v temnost, a m**ě**síc v krev, prvé než p**ř**ijde ten den Pán**ě**.“*(Skutky 2:20) V šesté Pečeti jsou souhrnně uvedeny jednotlivé události, vztahující se na den Páně. Nakonec pak je řečeno: *„Nebo**ť**jest p**ř**išel ten den veliký hn**ě**vu jeho. I kdo bude moci ostáti?“*(Zjev. 6:12–17) V tom okamžiku končí doba milosti a zemi postihnou strašné soudy. Zaslíbení, na něž se Ježíš odvolal v Mat. 17:11, je v obou posledních verších poslední kapitoly Starého zákona a zní: *„Aj, já pošli vám Eliáše proroka, prvé nežli p**ř**ijde den Pán**ů**v veliký a hrozný, aby obrátil****srdce otc******ů******k****syn**ů**m, a****srdce syn******ů******k****otc**ů**m jejich, abych p**ř**ijdu, neranil zem**ě**prokletím.“*První část, totiž obrácení srdcí otců k synům, byla naplněna službou Jana Křtitele. Jak již bylo podotknuto, zdůraznil tuto myšlenku anděl Gabriel v rozmluvě se Zachariášem: *„Nebo**ť**on p**ř**edejde p**ř**ed obli**č**ejem jeho v duchu a v moci Eliášov**ě**, aby obrátil****srdce otc******ů******k syn******ů******m****“* (Luk. 1:17) Podle Žid. 1 odedávna mluvil Bůh ke starozákonním **otc****ů****m**skrze proroky. Pavel píše: *„Nechci**ť**pak, abyste nev**ě**d**ě**li, brat**ř**í, že****otcové naši****všickni mo**ř**e p**ř**ešli, a všickni v Mojžíše pok**ř**t**ě**ni jsou v oblace a v mo**ř**i.“*(1. Kor. 10:1–2) Na konci dnů k nám mluvil v Synu, který byl tou odpovědí. Jan postavil mezi Starým a Novým zákonem most. Jeho úkolem bylo převést lid Boží ze starozákonního časového období otců do epochy Nového zákona Božích synů, která tehdy začala. Z tohoto pohledu byl on více než nějaký prorok (Mat. 11:9). Proroci ohlašovali příchod Mesiáše – Jan měl tu výsadu Ho představit. Nejdříve vydal Jan svědectví o Ježíši, Mesiáši, pak vydal Pán svědectví o něm. Protože první část zaslíbení Eliáše z Malachiáše 4 byla splněna jeho službou, bylo nutné vysvětlení, které dal Pán v Mat. 17:12: *„Ale pravím vám, že Eliáš již p**ř**išel, a však nepoznali ho, ale u**č**inili mu, což cht**ě**li.“ Zde*se setkáváme s dvěma zvláštními příkazy a službami: s jednou při prvním příchodu Krista a s druhou nyní před Jeho druhým příchodem. Existují místa v Písmu v nichž ve stejné souvislosti, mnohdy dokonce v témže verši je poukázáno na rozličné příchody Páně. Žalm 2:7; Skutky 13:33 a Žid. 1:5 mluví o Jeho prvním příchodu. Při Svém druhém příchodu vezme odtud Svou krví vykoupenou (Zjev. 1:5), ve Svém Slovu očištěnou (Efez. 5:26), Svým Duchem zapečetěnou (Efez. 4:30) Církev-Nevěstu (1. Tes. 4:13–18), aby s ní slavil svatební hostinu (Zjev. 19:1–9). Svět to vůbec nezpozoruje. Žalm 2:8–9; Zjev. 2:27; 19:15 a mnohá jiná místa Písma se vztahují na Jeho příchod s velkou mocí, až zúčtuje se Svými nepřáteli a ujme se vlády na zemi. Když Pán v synagóze v Nazaretu předčítal z Izaiáše 61, přestal číst uprostřed 2. verše (Luk. 4:19), neboť jen první část se vztahovala na Jeho tehdejší službu. Jak jsme již vyvodili, den pomsty přijde teprve tehdy, až skončí doba milosti. Mal. 3:1 se tedy jednoznačně týká Jeho prvního příchodu, zatímco Mal. 4:5 a druhá část verše 6 souvisí s Jeho druhým příchodem. ## Chapter navigation - [Previous chapter](https://nasa.misia.sk/book_chapters/5002.md) - [Book contents](https://nasa.misia.sk/books/811.md) - [Next chapter](https://nasa.misia.sk/book_chapters/5004.md) ## Available translations - [Česky](https://nasa.misia.sk/book_chapters/5003.md) ## Source - [Canonical HTML page](https://nasa.misia.sk/book_chapters/5003) - [Markdown representation](https://nasa.misia.sk/book_chapters/5003.md)