--- type: BookChapter work_id: '258' book_url: https://nasa.misia.sk/books/258 book_markdown_url: https://nasa.misia.sk/books/258.md language: cs position: 8 canonical_url: https://nasa.misia.sk/book_chapters/5198 markdown_url: https://nasa.misia.sk/book_chapters/5198.md markdown_source: converted updated_at: '2020-10-17T20:03:46Z' translations: cs: https://nasa.misia.sk/book_chapters/5198.md --- # Oběžný dopis Prosinec 2007 ## CÍL PŘED OČIMA Naším hlavním tématem je a zůstává příchod Ježíše Krista a s tím spojené vyvolání a příprava Církve-Nevěsty pro setkání s nebeským Ženichem. Předpokladem je dokonalý soulad s Bohem a Božím Slovem pod přímým vedením Ducha Svatého. Zcela na závěr musí být a také budou všichni praví věřící jedno srdce a jedna duše jako na počátku (Sk 4:32). V pravé Církvi-Nevěstě na konci nemůže být žádné cizí učení ani falešní bratři. Jak bylo již tak často řečeno, musí to být i nyní zopakováno: Každé učení a praxe v Církvi Ježíše Krista musí být a bude v souladu s Božím Slovem. Poslední křest bude vykonán na jméno Pána Ježíše Krista právě tak, jako byl letničního dne nařízen ten první. (Sk 2:38-41). Původní Církev z apoštolských časů zůstává v učení a praxi jediným platným vzorem. Je známé, že se každý kostel a svobodný kostel odvolává na Bibli, ale přesto mají svá vlastní učení a náboženské tradice. Sjednocení v ekumenii je jednota s Římem. Pro Církev Ježíše Krista ale platí skutečně jen to evangelium, jaké vyšlo z Jeruzaléma a je dosvědčeno v Písmu Svatém. Co se týká příchodu našeho Pána, Spasitel nejprve přijde ve spojení s Nevěstou jako Ženich, jak to je popsáno v Mat. 25: *„Aj Ženich přichází!“* a jak On sám zaslíbil: *„Jdu, abych vám připravil místo. A odejdu-li, a připravím vám místo, zase přijdu, a poberu vás k sobě samému, abyste, kde jsem já, i vy byli.“* (Jn 14:1-3). ON zde tedy nemluví o nějaké zvěsti, učení nebo zjevení, nýbrž o Sobě samém jako Ženichovi naší duše, který se vrátí tak, jak je to zcela jasně popsáno v 1.Tes. 4:13-17 a Sk. 1:11. Potom moudré panny, které jsou připraveny, vejdou s Ním na svatbu (Mat. 25:1-10; Zj. 19:6-10). To bude absolutní realita. Jestliže se jedná o čas, čteme ve Svatém Písmu: *„O tom pak****dni****a ****hodině****té nižádný neví…“* (Mt 24:36). Tudíž se nejedná o nějaké rozmezí let, nýbrž zcela jasně jde o „jeden den“ a „jednu hodinu“. Podle 1.Kor.15:52 se to dokonce stane v „jediném okamžiku“! *„Tehdy dva budou na poli…Dvě budou ve mlýně při žernovu…V tu noc budou dva na loži jednom, jeden bude vzat, a druhý zanechán.“* (Mt 24:37-41; Lk 17:34-37). Stále znovu ten apoštol vyzýval věřící, že musejí vytrvat až do „dne našeho Pána Ježíše Krista“ (1Kor 1:7-8; 2Kor 1:14; Fil 1:6, 2:16). Svého spolupracovníka Timotea apoštol naléhavě napomíná: *„…abys ostříhal přikázání tohoto, chovaje se bez poskvrny a bez úhony, až do**zjevení se (parúsia) Pána našeho Ježíše Krista**.“* (1Tm 6:13-14) Podle Mat. 24 náš Pán usedl na hoře Olivetské a odpovídal na otázky svých učedníků: *„Pověz nám, kdy to bude, a která znamení budou****příchodu tvého*** (parúsia) a *skonání světa?“* Aby nás varoval před oklamáním, řekl náš Pán: *„Vizte, aby vás žádný nesvedl… mnozí falešní proroci povstanou, a svedou mnohé.* ***Tehdy řekl-li by vám kdo: Aj, tuto jest Kristus, anebo tamto, nevěřte. Neb jako blesk vychází od východu slunce, a ukazuje se až na západ, tak bude i příchod*** (parúsia) ***Syna člověka****.“*Amen! Amen! Apoštol Pavel toto téma opakovaně probíral ve svých dopisech sborům; obzvlášť důkladně se jím pod vedením Ducha Svatého zabýval v 1.Tes. 4. Zaprvé se mu jednalo o to, aby si ti milí bratři nedělali starosti o ty, kteří zesnuli v Kristu. Zdůrazňuje: *„Nebo jako věříme, že Ježíš umřel a z mrtvých vstal, tak Bůh i ty, kteří by zesnuli v Ježíšovi, přivede s ním.“* (v. 13-14). Jako starozákonní svatí při vzkříšení Ježíše Krista vyšli podle Mat. 27:45-54 ze svých hrobů a zjevili se mnohým ve svatém městě, tak při Jeho příchodu nejprve vstanou ti, kteří zesnuli v Kristu a my, kteří žijeme a pozůstaneme, budeme proměněni a s nimi vyneseni vzhůru vstříc Pánu na oblacích (1Ts 4:17). I to bude realita! V 15. verši klade apoštol důraz na to, že věřícím nesděluje své vlastní mínění, nýbrž zdůrazňuje to TAK PRAVÍ PÁN: *„Toto zajisté vám pravíme****slovem Páně****, že my, kteříž živi pozůstaneme do příchodu Páně, nepředejdeme těch, kteříž zesnuli.“* Jasněji to nemohl říci! Potom následuje hlavní sdělení: *„****Nebo Pán sám*** – nikoliv zvěst, ne zjevení, nýbrž***Pán sám*** –, který řekl: *„Vrátím se a poberu vás k sobě!“*– s *zvukem ponoukajícím k probuzení, s hlasem archanděla a s troubou Boží sstoupí s nebe, a mrtví, kteříž jsou v Kristu, vstanou nejprve.“* To bude realita. Každý, kdo věří a učí, že Ježíš Kristus již přišel, je očividně podveden lživým duchem a podvádí ostatní, neboť mění význam jasných výpovědí Písma, jak to Satan činil odjakživa. Enoch, sedmý Adamův potomek, je nám dán jako příklad pro vytržení: *„Věrou Enoch přenesen jest, aby neviděl smrti, a není nalezen, proto že jej Bůh přenesl. Prvé zajisté, než jest přenesen, svědectví měl, že se líbil Bohu.“*(Žd 11:5). To byla víra jako zjevení, která vyústila v realitu. U Enocha bylo vše realita: jeho víra, Boží zalíbení, a konečně jeho vytržení. Právě tak i my musíme být nalezeni ve víře a ve vůli Boží, aby na nás spočinulo Boží zalíbení, než budeme moci být vytrženi. Jak evangelia dosvědčují, Syn Boží se modlil: *„Ne má vůle, ale Tvá se staň!“* Při Jeho křtu na Něho sestoupil Duch Boží a zazněl hlas s nebe řkoucí: *„Tento jest ten můj milý Syn, v němž mi se dobře zalíbilo.“* (Mt 3:16-17). Již na samém počátku přinesl Ábel oběť, a zalíbil se Bohu. (1M 4:4). V celém Starém Zákoně se při obětování jednalo o to, zalíbit se Bohu. (3M 1:3, 19:5, 22:2 aj.). Vzdor všem požehnáním, která lid izraelský během svého putování pouští prožil, vzdor všem obětem, které přinesl, byl vynesen nakonec smutný rozsudek: *„… Ale ne ve mnohých z nich zalíbilo se Bohu.“* (1Kor 10:5) Skrze proroka Samuele nám Bůh oznamuje, co je pro Něho skutečně důležité: *„Zdali libost takovou má Pán v zápalech a v obětech, jako když se****poslušenství koná hlasu Páně****? Aj, poslouchat lépe jest, nežli obětovat, a ku****poslušenství****stát, nežli tuk skopců přinášet.“* (1Sa 15:22). Na hoře Proměnění rovněž zazněl Boží hlas ze světlého oblaku: *„Toto jest ten můj milý Syn, v němž mi se dobře zalíbilo,****Toho poslouchejte****.“* (Mt 17:5). Všichni synové a dcery Boží, kteří Jej poslouchají, se nechají pokřtít ve vodě a prožijí křest Duchem, budou chodit ve vůli Boží a budou mít Boží zalíbení, neboť jsou předurčení podle zalíbení Jeho vůle (Ef 1:5). Enoch putoval s Bohem, měl Jeho zalíbení, byl vytržen a již nebyl na Zemi k nalezení. Stejně tak tomu bude se všemi, kteří mají účast na prvním vzkříšení a vytržení. Ti v Kristu zesnulí budou vzkříšeni, ti v Kristu žijící budou proměněni a vytrženi vstříc Pánu na oblaku (1Ts 4:13-18). Tak je to psáno; tak tomu věříme; tak se to stane! Než byl Eliáš vytržen, řekl Elizeovi: *„Žádej sobě, co chceš, prvé než****vzat bu****du od tebe. I řekl Elizeus: Nechť jest, prosím, dvojnásobní díl ducha tvého na mně.* *Jemuž řekl: Nesnadné věci jsi požádal, a však jestliže uzříš mne, když budu vzat od tebe, stane se tak…“* (2Kr 2:9-10). Ať Enoch, ať Eliáš – kdokoliv byl vytržen, ten již potom nebyl na Zemi k nalezení. V Luk. 24:50-53 čteme: *„I vyvedl je ven až do Betany, a pozdvih rukou svých, dal jim požehnání. I stalo se, když jim žehnal,****bral se od nich, a nesen jest do nebe****.“* Ježíš Kristus, náš Pán a Spasitel, byl tělesně před očima Svých učedníků vzat vzhůru do nebe. Smrtelné tělo bylo uloženo do hrobu, nesmrtelné tělo bylo vzkříšeno. Náš Pán po Svém vzkříšení řekl: *„Vizte ruce mé i nohy mé, že v pravdě já jsem. Dotýkejte se a vizte; neboť duch těla a kostí nemá, jako mne vidíte míti.“* (Lk 24:39). ON se těm Svým zjevil tělesně, jedl a pil s nimi, jak to činil před ukřižováním (Jn 21; Sk 10:40-43). Takové tělo vzkříšení budeme mít my a všichni dokonalí spravedliví ze Starého a Nového zákona, když budeme spolu na svatební hostině Beránkově. **Tělesné**vytržení Enocha byla realita. **Tělesné** vytržení Eliáše byla realita. **Tělesné** nanebevstoupení našeho vzkříšeného Spasitele bylo realitou. Stejně jako Jeho **tělesný** příchod, tak bude i **tělesné** vzkříšení z mrtvých těch v Kristu zesnulých a naše **tělesná** proměna a vytržení absolutní realitou. Kdo příchod Krista zduchovňuje, ten musí snést následující rozsudek: *„Nebo mnozí bludaři vyšli na svět,****kteří nevyznávají Jezukrista přišlého v těle****. Takový každý jest bludař a antikrist.“* (2J 7). Pavel učil: *„Aj, tajemství vám pravím: Ne všichni zajisté zesneme, ale všichni proměněni budeme, hned pojednou, v okamžení, k zatroubení poslednímu. Neboť zatroubí, a mrtví vstanou neporušitelní, a my proměněni budeme.“* (1Kor 15:39-58). Kdo učí, že Ježíš Kristus trůn milosti opustil a od zjevení Pečetí roku 1963 sestupuje dolů, je v bludu. Ti, kteří jisté výroky bratra Branhama špatně vykládají, opovrhují tak pravým učením Svatého Písma a šlapou po něm. Bible nezná žádné „zjevení sedmi hromů“, také nezná žádný neosobní „parúsia/příchod“. Kdo nevěří, nevyznává a neučí, že Ježíš se při Svém příchodu zjeví v masitém těle, je podle Svatého Písma obojí: falešný učitel a antikrist. Jestliže trůn milosti by byl již od roku 1963 trůnem soudu, potom by přece bylo pro všechny dávno pozdě, pak by již nebylo žádné odpuštění a žádné smíření. Kde pak zůstali ti, kteří se narodili nebo uvěřili až potom? Kristus je ještě Přímluvcem u Otce (1Jn 2:1-2), ještě je krev, se kterou Kristus vešel jako Velekněz do nebeské svatyně, na trůnu milosti (Žd 9:11-14). ON je ještě Prostředníkem Nové Smlouvy (Žd 9:15-22). Nyní nebeský Ženich zjevuje Své pozemské Nevěstě ta nejhlubší tajemství. Amen. Citát br. Branhama: **„…dokud je krev na trůnu milosti, ukazuje tak, že někdo zemřel, aby odvrátil soud. Ale poté, co bude Církev vytržena, se stane trůn milosti trůnem soudu.“** (8. 1. 1961 Jeffersonville). Amen! Citát bratra Branhama: **„Potom je přímluva skončena. ON ten trůn opustil; na trůnu milosti již není žádná krev. Čím se stane potom? Soudním trůnem.“** (21. 3. 1963 Jeffersonville). Musí být ještě jednou zcela jasně řečeno: Kdo neučí tak, jak je dosvědčeno v celé Bibli, a není-li jeho učení podloženo nejméně dvěma nebo více biblickými místy, učí falešně. To se týká i výroků bratra Branhama, jestliže jsou vytrženy ze souvislosti a dokonce přinášeny v protikladu ke svědectví Písma. Petr již tehdy poukázal na to, že ve Svatých Písmech a také v Pavlových dopisech je ledacos těžce srozumitelného, což ti, kteří nejsou upevnění ve víře, překrucují ke svému vlastnímu zatracení (2Pt 3:14-18). Tak již tehdy vzniklo jiné evangelium, které stálo pod prokletím (Gal 1). I Pavel varoval před tím, že vystoupí muži, kteří budou zvěstovat jiné evangelium a kázat jiného Ježíše, protože budou ovlivněni jiným duchem (2Kor 11). Měřítkem správnosti každého učení bylo a zůstává jedině Svaté Písmo. Nikdo v našem čase význam Slova Božího nezdůraznil více než bratr Branham. A nikdo je tak jasně a pravdivě neučil a nekázal jako on. Následující výrok z 6. 3. 1947 ve městě Phoenix v Arizoně, který bratr Branham v podobné formě opakoval v mnoha kázáních, nám má závažnost této věci uvést před oči a vložit do srdce: **„Každé učení a všechno ostatní v Bibli, co máme v Církvi, musí být založeno na Božím Slově, musí vycházet ze Slova Božího. Nesmí to souhlasit pouze s jediným místem, ale se vším, počínaje Mojžíšem počínaje, Zjevením konče. Nemůžeme se opírat jen o jediné místo v Písmu, neboť Písmo říká: *„…na základě dvou nebo tří svědků má být o nějaké věci definitivně rozhodnuto…“*****(5M 17:6, 19:15; Mt 18:16; 2Kor 13:1; 1Tm 5:19; Žd 10:28).** Můžeme se stokrát odvolávat na jedno místo a dokonce zdůrazňovat: „Ježíš řekl!“, jako například v příkazu ke křtu v Mat. 28:19: *„Protož jdouce, učte všecky národy…“*. Když toto vykonáme, ale ne odpovídajícím způsobem, tak, jak to činili apoštolé, a nepřidáme k tomu dva nebo tři svědky (Sk 2:38; Sk 8:16; Sk 10:48; Sk 19:5 aj.), pak přesto zůstáváme u výkladu, který sice náleží ke „křesťanské“, ale přesto k nebiblické trojiční tradici. Od zahrady Eden Satan svedl nejen Evu, ale celé lidstvo svými výklady Slova. Také při pokušení pokaždé citoval nějaké biblické místo (Mt 4; Lk 4) a falešně je použil. Ale Ježíš se mu postavil jediným správným způsobem, totiž s tím: *„Je****rovněž****psáno!“* Zrovna tak je to se Zjevením 10. Tady **ne**přichází Pán jako Ženich (Mt 25:31-46), **ne** jako Syn člověka (Mt 25:31-46), **ne**v doprovodu všech svatých (1Ts 3:13), zde přichází On sám jako Anděl Smlouvy, klade Své nohy na moře a zemi a řve hlasitě jako lev. Teprve pak se mohly rozeznít hlasy sedmi hromů. Aby to nemohl nikdo vykládat, nesměl Jan vůbec napsat, co řekly. Ó jaká hloubka moudrosti a Božího poznání (Řm 11:33)! Správnou souvislost spatříme v následujících místech, kde Pán *„…řve“.* U Oz. 11:10 je řečeno: *„I půjdou za Pánem****řvoucím jako lev; on zajisté řvát bude****, tak že s strachem přiběhnou synové od moře.“* Také u Joele 3:16 nacházíme to klíčové slovo „řvát“: *„Slunce a měsíc zatmí se, a hvězdy potratí blesk svůj.* ***A Pán řváti bude z Siona, a z*** ***Jeruzaléma*** ***vydá hlas svůj****,* – ne z Arizony – , *tak že se třásti budou nebesa i země;**nebo Pán jest útočiště lidu svého, a síla synů Izraelských**.“*Amen! ***„Ale Jeho slova zní*** *tak:* – žádný výklad, Jeho slova! – *Pán řváti bude z Siona*, – ne z New Yorku nebo kdoví odkud – a *z ****Jeruzaléma****vydá hlas svůj…“* (Am 1:2). Tato biblická místa se vztahují ke stejnému tématu a ukazují zcela přesně město Jeruzalém, horu Sion a izraelský lid a také kdy a v jaké souvislosti se Zjevení 10 opravdu naplní. Co je to za člověka, který se opovažuje popírat mnohonásobné svědectví Písma? 28. 2. 1963 se Pán zjevil bratru Branhamovi v pohoří Sunset v Arizoně v nadpřirozeném oblaku, který se vznášel 35 km nad zemí. Při tom zaznělo sedm mocných hromových ran a celé okolí se otřásalo. Potom bratr Branham vzhlédl a spatřil ten oblak. Tak o tom podával svědectví a vždy při tom sedmkrát uhodil pěstí do stolu. Tehdy bylo bratru Branhamovi řečeno, že bude otevřeno sedm pečetí. Ve Zjevení 10 je řeč také o přísaze: *„…a****přisáhl****skrze Živého na věky věků…“* Z Dan. 12:6-7 stoprocentně poznáváme, do jaké souvislosti Zj. 10 patří. Zde stojí slovo za slovem totéž: *„a****přisáhl****skrze Živého na věky“* – potom následuje udání času – *„po uloženém času, a dvou uložených časech, i půl času…“* Od okamžiku přísahy, která spadá doprostřed sedmdesátého téhodne, je to tedy do zřízení královlády ještě tři a půl roku, jak je provoláno ve Zj. 11:15, když se mluví o sedmém pozounu: *„Učiněna jsou království všeho světa Pána našeho a Krista jeho, a kralovat bude na věky věků.“* V prvních třech a půl letech posledního Danielova téhodne, který začne po vytržení, vykonávají v Jeruzalémě svou službu dva proroci (Zj 11), v posledních třech a půl letech vládne antikrist s krutým pronásledováním (Zj 13:5-7). Skrze proroka Daniele je řečeno: *„…vydáni budou v ruku jeho, až do****času a časů, i do částky časů.****…Království pak i panství, a důstojnost královská pode vším nebem dána bude lidu svatých výsostí; jehož království bude království věčné, a všichni páni jemu sloužit a jeho poslouchat budou.“* (Dn 7:25-27). Ten dokonalý soulad Starého a Nového zákona je uchvacující! Potom dospělo tajemství Boží k závěru (Zj 10:7), jak to On zjevil Svým služebníkům, prorokům. Církvi je toto tajemství známé od samého počátku (1Tm 3:16), ale potom to bude oznámeno Izraeli. *„…ku poznání****tajemství Boha****.****Toto tajemství je Kristus****, v němž jsou skryti všichni pokladové moudrosti a známosti.“* (Kol 2:2-3). Tak bychom mohli pod přímým vedením Ducha Božího pokračovat se všemi učeními a tématy, o nichž se diskutuje, a můžeme k tomu pokaždé přidat dva nebo více svědků, totiž míst z Písma.   ## Chapter navigation - [Previous chapter](https://nasa.misia.sk/book_chapters/5197.md) - [Book contents](https://nasa.misia.sk/books/258.md) - [Next chapter](https://nasa.misia.sk/book_chapters/5199.md) ## Available translations - [Česky](https://nasa.misia.sk/book_chapters/5198.md) ## Source - [Canonical HTML page](https://nasa.misia.sk/book_chapters/5198) - [Markdown representation](https://nasa.misia.sk/book_chapters/5198.md)