Skrze naplnění toho, co Bůh zaslíbil ve Starém Zákoně, se Jeho vůle v církvi děla od počátku Nového Zákona. Jan Křtitel vystoupil ve vůli Boží. Byl zaslíbeným hlasem, který měl znít na poušti (Iz.40:3). On byl zaslíbeným připravovatelem cesty (Mal.3:1), jak to náš Pán potvrdil v Mat.11:1-19. Protože v Božím království se může jednat vždy jen o biblickou službu, která je buď přijímána anebo odmítána, adresoval Pán Ježíš otázku velekněžím a učencům: „Křest Janův odkud byl? S nebe-li či z lidí?” (Mat.21:23-27). Odpověď duchovenstva byla: „Nevíme!” Zvláštní: Náboženští vůdci nevěděli, kam zařadit, co se dělo v Božím království jim před očima. V Luk.7:24-30 Pán opět potvrdil službu Jana Křtitele a řekl: „Lid vůli Boží následoval, a nechal se Janem pokřtít… ale farizeové a zákoníci pohrdli radou Boží sami proti sobě, nebyvše pokřtěni od něho.”

Všude se slaví tradiční bohoslužby, ale na druhé straně je rada Boží duchovenstvem zavrhována, což spočívá v tom, že to, co Bůh podle Své vůle právě činí, odmítají a také lid od toho odrazují. To se stále opakovalo během uplynulých dvou tisíců let, ve kterých Duch Boží skrze probuzení na zemi působil.

Ohlédneme-li se na uplynulých 500 let, můžeme snadno odpovědět na následující otázky: Byla reformace z nebe nebo to bylo lidské dílo? Byli Jan Hus, John Wycliff, Martin Luther, Schwenkfeld, Zwingli, Calvin atd. náboženští fanatici anebo byli ve své době nástrojem Božím?

Byli John Wesley, Whitfield a jiní, kteří byli použiti v dalších probuzeních, muži Boží a nebo jen původci nepokoje?

Byli William Booth, Meno Simos, John Smith, Moody a Finney až po George Millera a hraběte Zinzendorfa muži Boží, nebo to byli náboženští fanatici?

Byl William J. Seymour, barevný kazatel, který v dubnu 1906 vystoupil v Los Angeles, muž Boží anebo demagog?

Byla všechna probuzení od reformace od lidí anebo od Boha? Nastalo vylití Ducha Svatého s nebe anebo to bylo lidské působení?

Průlom k letničnímu probuzení nastal v celém světě ve stejném čase. V různých zemích vystoupili Boží muži, ale všude to bylo působení Ducha Svatého. Letniční hnutí se již nepopírá, naopak: je celosvětově uznáváno, ale ono není tím, čím byla původní církev na počátku.

Bůh ve Své nezměrné milosti daroval ještě jedno probuzení, a sice zcela podle apoštolského vzoru. Kdybych nemohl svědčit o tom, co věrný Pán v našem čase učinil a stále ještě činí, musel bych prosit o odpuštění, že jsem vůbec něco psal. Ptám se ve vší vážnosti: Byla služba bratra Branhama od Boha anebo od lidí? Bylo jemu dané povolání 7. května 1946 z nebe anebo od nějakého člověka? Byla ta mimořádná služba, jakou nikdy předtím žádný Boží muž na zemi neměl, lidské dílo anebo dílo Boží, jímž měla být naše pozornost upoutána na zvěst? Kdo se opováží zapřít, co Bůh učinil?

Po druhé světové válce ležely Německo a Evropa v sutinách. Nikdo neslyšel nic o Billym Grahamovi, Oralu Robertsovi nebo ostatních evangelistech. Byl to ten prostý muž, na kterého Bůh položil ruku. Nejprve byl Dr. Royem Davisem z Houstonu, v Texasu v jižanském baptistickém sboru ordinován za kazatele. Po nadpřirozeném povolání započal svou službu a přišla první probuzenecká vlna, doprovázená Boží mocí. Dny Bible byly opět zde. Podle oficiálních zpráv bylo jeho službou s uzdravováním inspirováno asi pět set evangelistů. A potom následovaly druhá a třetí vlna probuzení, jimiž byly uchváceny všechny konfese.

S obzvláštní službou Williama Branhama bylo spojeno jako u Jana Křtitele naplnění spásných dějin, což byla předurčená Boží vůle. Přece Bůh sám řekl, že pošle proroka jako Eliáše před velkým a hrozným dnem Páně, který měl obrátit srdce dětí Božích k otcům na počátku. Tak je to napsáno v Mal.4:5-6, a potvrzeno od našeho Pána a Spasitele v Mat.17:11 a Mar.9:12. Kdo by se chtěl opovážit tohle popřít? Tři svědkové by měli stačit. Kdyby duchovenstvo bylo dnes dotázáno: „Byla tato mimořádná služba z nebe? Byla samotným Bohem naplánována anebo se stala podle vůle nějakého člověka?”, odpověď by byla stejná jako tehdy. Je tragické, že odpovědní lidé i dnes odsuzují, co vůbec nezkusili Slovem, ve skutečnosti to vůbec neznají, natož aby poznali, o co se v království Božím opravdu jedná. Proto Pán musí náboženským vůdcům ve všech kostelech a sborech v celém světě vytýkat, že i dnes radu Boží zavrhují a odrazují lidi, aby se nechali začlenit do vůle Boží. Vlastní vůle ovládá všechny v kostelních programech a všichni si myslí, že jsou v právu.

Různá probuzení v uplynulých pěti stech letech uváděla stále hlouběji do Slova. Od ospravedlnění k posvěcení až ke křtu Duchem Svatým jsou církvi navraceny všechny dary milosti a Ducha. Nyní ale musí být uvedeno všechno do souladu se Svatým Písmem podle vzoru z času apoštolů. Církev Ježíše Krista není založena na tom, co bylo rozhodnuto na koncilech od 3. století a stanoveno jako dogmata, je založena jedině na Slově, zbudována na základě apoštolů a proroků, přičemž je Ježíš Kristus sám Úhelný Kámen (Ef.2:20).

Před očima se nám nyní naplňuje, co náš Pán předpověděl pro konečný čas: „A bude kázáno toto evangelium království po všem světě, na svědectví všem národům, a tehdy přijde skonání.” (Mat.24:14; Mar.13:10) a také: „Nebo povstanou falešní Kristové a falešní proroci, a činit budou divy veliké a zázraky, tak že by svedli i vyvolené, kdyby to bylo možné”. (Mat.24:24).

Právě tak se nyní plní Mat.25: „Tehdy podobno bude království nebeské deseti pannám, kteréžto vzavše lampy své, vyšly proti ženichovi”. Poslední zvěst je ten pravý křik k probuzení. A děje se přesně to, co ve Sk.3:20-21 stojí, totiž: „A poslal by toho, který vám kázán jest, Ježíše Krista. Kterého musejí zajisté nebesa přijmout až do času napravení všech věcí; což předpověděl Bůh skrze ústa všech svatých proroků od věků.” To je cíl zvěsti hodiny, která předchází druhému Kristovu příchodu, a nám se dostalo milosti to osobně prožít.

Dvě věci nyní probíhají současně: Shromažďování Izraele ze všech národů do země zaslíbení a opětné vybudování hranic Bohem určených, až po stavbu chrámu a službu těch dvou proroků. Rovněž tak probíhá obnova církve Ježíše Krista ve Slově zaslíbení v mezích, které nám byly stanoveny Svatým Písmem, dokud opravdu všichni nedospějeme k jednotě víry a poznání.

Kdo náleží k církvi Ježíše Krista, následuje poslednímu volání: „A proto vyjděte z prostředku jejich, a oddělte se, praví Pán; a nečistého se nedotýkejte, a já přijmu vás. A budu vám za Otce, a vy mi budete za syny a za dcery, praví Pán všemohoucí.” (2.Kor.6:14-18), rovněž tak: „Vyjděte z něho lide můj, abyste neobcovali hříchům jeho, a abyste nepřijali z jeho ran…” (Zj.18:4). Opravdově věřící slyší volání, které přichází z nebe, a vycházejí z každého babylonského zmatení a zajetí. Všichni ostatní dělají protiklad: vracejí se zpět anebo zůstávají uvnitř.

Skrze naplnění toho, co Bůh zaslíbil ve Starém Zákoně, se Jeho vůle v církvi děla od počátku Nového Zákona. Jan Křtitel vystoupil ve vůli Boží. Byl zaslíbeným hlasem, který měl znít na poušti (Iz.40:3). On byl zaslíbeným připravovatelem cesty (Mal.3:1), jak to náš Pán potvrdil v Mat.11:1-19. Protože v Božím království se může jednat vždy jen o biblickou službu, která je buď přijímána anebo odmítána, adresoval Pán Ježíš otázku velekněžím a učencům: „Křest Janův odkud byl? S nebe-li či z lidí?” (Mat.21:23-27). Odpověď duchovenstva byla: „Nevíme!” Zvláštní: Náboženští vůdci nevěděli, kam zařadit, co se dělo v Božím království jim před očima. V Luk.7:24-30 Pán opět potvrdil službu Jana Křtitele a řekl: „Lid vůli Boží následoval, a nechal se Janem pokřtít… ale farizeové a zákoníci pohrdli radou Boží sami proti sobě, nebyvše pokřtěni od něho.”

Všude se slaví tradiční bohoslužby, ale na druhé straně je rada Boží duchovenstvem zavrhována, což spočívá v tom, že to, co Bůh podle Své vůle právě činí, odmítají a také lid od toho odrazují. To se stále opakovalo během uplynulých dvou tisíců let, ve kterých Duch Boží skrze probuzení na zemi působil.

Ohlédneme-li se na uplynulých 500 let, můžeme snadno odpovědět na následující otázky: Byla reformace z nebe nebo to bylo lidské dílo? Byli Jan Hus, John Wycliff, Martin Luther, Schwenkfeld, Zwingli, Calvin atd. náboženští fanatici anebo byli ve své době nástrojem Božím?

Byli John Wesley, Whitfield a jiní, kteří byli použiti v dalších probuzeních, muži Boží a nebo jen původci nepokoje?

Byli William Booth, Meno Simos, John Smith, Moody a Finney až po George Millera a hraběte Zinzendorfa muži Boží, nebo to byli náboženští fanatici?

Byl William J. Seymour, barevný kazatel, který v dubnu 1906 vystoupil v Los Angeles, muž Boží anebo demagog?

Byla všechna probuzení od reformace od lidí anebo od Boha? Nastalo vylití Ducha Svatého s nebe anebo to bylo lidské působení?

Průlom k letničnímu probuzení nastal v celém světě ve stejném čase. V různých zemích vystoupili Boží muži, ale všude to bylo působení Ducha Svatého. Letniční hnutí se již nepopírá, naopak: je celosvětově uznáváno, ale ono není tím, čím byla původní církev na počátku.

Bůh ve Své nezměrné milosti daroval ještě jedno probuzení, a sice zcela podle apoštolského vzoru. Kdybych nemohl svědčit o tom, co věrný Pán v našem čase učinil a stále ještě činí, musel bych prosit o odpuštění, že jsem vůbec něco psal. Ptám se ve vší vážnosti: Byla služba bratra Branhama od Boha anebo od lidí? Bylo jemu dané povolání 7. května 1946 z nebe anebo od nějakého člověka? Byla ta mimořádná služba, jakou nikdy předtím žádný Boží muž na zemi neměl, lidské dílo anebo dílo Boží, jímž měla být naše pozornost upoutána na zvěst? Kdo se opováží zapřít, co Bůh učinil?

Po druhé světové válce ležely Německo a Evropa v sutinách. Nikdo neslyšel nic o Billym Grahamovi, Oralu Robertsovi nebo ostatních evangelistech. Byl to ten prostý muž, na kterého Bůh položil ruku. Nejprve byl Dr. Royem Davisem z Houstonu, v Texasu v jižanském baptistickém sboru ordinován za kazatele. Po nadpřirozeném povolání započal svou službu a přišla první probuzenecká vlna, doprovázená Boží mocí. Dny Bible byly opět zde. Podle oficiálních zpráv bylo jeho službou s uzdravováním inspirováno asi pět set evangelistů. A potom následovaly druhá a třetí vlna probuzení, jimiž byly uchváceny všechny konfese.

S obzvláštní službou Williama Branhama bylo spojeno jako u Jana Křtitele naplnění spásných dějin, což byla předurčená Boží vůle. Přece Bůh sám řekl, že pošle proroka jako Eliáše před velkým a hrozným dnem Páně, který měl obrátit srdce dětí Božích k otcům na počátku. Tak je to napsáno v Mal.4:5-6, a potvrzeno od našeho Pána a Spasitele v Mat.17:11 a Mar.9:12. Kdo by se chtěl opovážit tohle popřít? Tři svědkové by měli stačit. Kdyby duchovenstvo bylo dnes dotázáno: „Byla tato mimořádná služba z nebe? Byla samotným Bohem naplánována anebo se stala podle vůle nějakého člověka?”, odpověď by byla stejná jako tehdy. Je tragické, že odpovědní lidé i dnes odsuzují, co vůbec nezkusili Slovem, ve skutečnosti to vůbec neznají, natož aby poznali, o co se v království Božím opravdu jedná. Proto Pán musí náboženským vůdcům ve všech kostelech a sborech v celém světě vytýkat, že i dnes radu Boží zavrhují a odrazují lidi, aby se nechali začlenit do vůle Boží. Vlastní vůle ovládá všechny v kostelních programech a všichni si myslí, že jsou v právu.

Různá probuzení v uplynulých pěti stech letech uváděla stále hlouběji do Slova. Od ospravedlnění k posvěcení až ke křtu Duchem Svatým jsou církvi navraceny všechny dary milosti a Ducha. Nyní ale musí být uvedeno všechno do souladu se Svatým Písmem podle vzoru z času apoštolů. Církev Ježíše Krista není založena na tom, co bylo rozhodnuto na koncilech od 3. století a stanoveno jako dogmata, je založena jedině na Slově, zbudována na základě apoštolů a proroků, přičemž je Ježíš Kristus sám Úhelný Kámen (Ef.2:20).

Před očima se nám nyní naplňuje, co náš Pán předpověděl pro konečný čas: „A bude kázáno toto evangelium království po všem světě, na svědectví všem národům, a tehdy přijde skonání.” (Mat.24:14; Mar.13:10) a také: „Nebo povstanou falešní Kristové a falešní proroci, a činit budou divy veliké a zázraky, tak že by svedli i vyvolené, kdyby to bylo možné”. (Mat.24:24).

Právě tak se nyní plní Mat.25: „Tehdy podobno bude království nebeské deseti pannám, kteréžto vzavše lampy své, vyšly proti ženichovi”. Poslední zvěst je ten pravý křik k probuzení. A děje se přesně to, co ve Sk.3:20-21 stojí, totiž: „A poslal by toho, který vám kázán jest, Ježíše Krista. Kterého musejí zajisté nebesa přijmout až do času napravení všech věcí; což předpověděl Bůh skrze ústa všech svatých proroků od věků.” To je cíl zvěsti hodiny, která předchází druhému Kristovu příchodu, a nám se dostalo milosti to osobně prožít.

Dvě věci nyní probíhají současně: Shromažďování Izraele ze všech národů do země zaslíbení a opětné vybudování hranic Bohem určených, až po stavbu chrámu a službu těch dvou proroků. Rovněž tak probíhá obnova církve Ježíše Krista ve Slově zaslíbení v mezích, které nám byly stanoveny Svatým Písmem, dokud opravdu všichni nedospějeme k jednotě víry a poznání.

Kdo náleží k církvi Ježíše Krista, následuje poslednímu volání: „A proto vyjděte z prostředku jejich, a oddělte se, praví Pán; a nečistého se nedotýkejte, a já přijmu vás. A budu vám za Otce, a vy mi budete za syny a za dcery, praví Pán všemohoucí.” (2.Kor.6:14-18), rovněž tak: „Vyjděte z něho lide můj, abyste neobcovali hříchům jeho, a abyste nepřijali z jeho ran…” (Zj.18:4). Opravdově věřící slyší volání, které přichází z nebe, a vycházejí z každého babylonského zmatení a zajetí. Všichni ostatní dělají protiklad: vracejí se zpět anebo zůstávají uvnitř.