1. Jsou mnohá srdce jak kámen, studená, chladná jak led. Ke slovům lásky jsou hluchá, slepotou ranil je svět. Srdce mé bylo též tvrdé, hřích všechen můj zakrýval hleď tu zjevil mi na skále růží, Bůh překrásnou kvést.
2. Život celý Ježíš změnil, tmu vystřídal slunka svit zuřivá kde vládla bouře, již Ježíš dává duši klid. Tvrdá srdce měkká láskou, pak pokory rozsévá květ i v tvrdém srdci uzříš růží, tak překrásnou kvést.