1. Jak zdlouhavě se vlekly dny a obzor zdál se nekonečný,jen z dálky bylo slýchat hlas, jenž únavou se sotva třás.
Ref. Ó myslete na Kanán, kdo jste cestou unavení,Ó myslete na Kanán, zemi krásných nadějí.
2. Tam v poušti pálil slunce žár, zástup žíznil, nemohl dál.Pak místo spánku v noci mráz a ráno kdosi zpíval zas.
3. Pak přišla vláha přišel stín, lid zapomínal na bolesti,Křik s jásotem se rozléhal, hlas Mojžišův v něm zanikal.
4. A národ prošel pustinu, tam žíznil, bloudil, nezahynul,však přece dospěl do země, v té písni dávno slíbené.