1. Teď do svatého města, na vrch sionských hor,
kde ona svatá cesta, putuje věrných sbor.
V Jeruzalém nový, zlatem ozdobený,
v dům Boží opravdový jdou znovuzrození.
2. Jasným zrakem spatřuji tu cestu k Sionu,
vesele prozpěvuji písně živých tónů.
Ku sionským výšinám jdou v lásce spojeni,
by slavili s Pánem tam své vysvobození.
3. Nemůž pouta Babel dál nést Páně nevěsta,
On svých z něho vyvolal do svatého města.
Padl, padl Babylon, padly jeho brány,
my ven z něho na Sion, tam jsou pro nás stany.
4. Za to čest Pánu vděčně od nás ať vzdána jest,
na hoře Sion věčně prapor Jeho vlaje.
Církev Boží, to město na hoře ležící,
stan Boží s lidmi jest to, Bůh s nimi bydlící.