Zkušenost
Ó, Jezu můj, v tom blaho jest a slast / Svou ruku kladu
Ó, Jezu můj, v tom blaho jest a slast, smět život tak Ti denně k nohám klást. Smět Tebe, jenžâ€™s v mém srdci zvítězil, ctít, zvelebovat, chválit ze všech sil.
Svou ruku kladu ve Tvou zas, co slzy slasti kanou zpod mých řas. Přes radost, strast i žal, jaks vedl, veď mne dál a slavně doveď si mne ve vlasti jas!
Kdys zdálo se, že zhynu v hříších svých. Však Ty jsi do svých loktů milostných mne pojal, když jsem lkal a odpustil a nikdy´s mne z nich, nikdy nepustil.
Chtěl na zcestí mne svésti tento svět, chtěl vyrvat z nich mne, zničit blaha květ. Však Ty’s mi šeptal, vina jsi mne blíž: „Má ovečka jsi, nes jsem za tě kříž!“
A na tom kříži krváceje z ran mne provázel jsi, přítel můj i Pán, však nejen na něm, v srdci mém jsi dlel a mnohou moji prosbu vyslyšel.
A mnohou cestu drsnou na zemi jsi postlal pro mne blaha růžemi a docházel-li na cestě už dech, mne orličích jsi nesl na křídlech.
Smím nejen líbat roucha Tvého lem, smím Tě králem srdce, přítelem smím zvát Tě štěstím na světě svým vším a slíbit: „Nikdy se Tě nespustím!“