1. Ó, Jezu můj, v tom blaho jest a slast,
smět život tak Ti denně k nohám klást.
Smět Tebe, jenžâ€™s v mém srdci zvítězil,
ctít, zvelebovat, chválit ze všech sil.

Ref. Svou ruku kladu ve Tvou zas,
co slzy slasti kanou zpod mých řas.
Přes radost, strast i žal, jaks vedl,
veď mne dál a slavně doveď si mne ve vlasti jas!

3. Kdys zdálo se, že zhynu v hříších svých.
Však Ty jsi do svých loktů milostných
mne pojal, když jsem lkal a odpustil
a nikdy´s mne z nich, nikdy nepustil.

4. Chtěl na zcestí mne svésti tento svět,
chtěl vyrvat z nich mne, zničit blaha květ.
Však Ty’s mi šeptal, vina jsi mne blíž:
„Má ovečka jsi, nes jsem za tě kříž!“

5. A na tom kříži krváceje z ran
mne provázel jsi, přítel můj i Pán,
však nejen na něm, v srdci mém jsi dlel
a mnohou moji prosbu vyslyšel.

6. A mnohou cestu drsnou na zemi
jsi postlal pro mne blaha růžemi
a docházel-li na cestě už dech,
mne orličích jsi nesl na křídlech.

7. Smím nejen líbat roucha Tvého lem,
smím Tě králem srdce, přítelem
smím zvát Tě štěstím na světě svým vším
a slíbit: „Nikdy se Tě nespustím!“