1. Pane, nedbám o statek, nedbám o zlato, čest,
jen když přístup mi v slávu Tvoji zajištěn jest.
V knize království Tvého, v knize Beránkově,
rciž, ó, milý můj Jezu, skví se tam jméno mé?

2. Jako na břehu písek, tak jsou hříchové mé,
vím však, ža mně předrahá krev Tvá očisťuje,
nebo věřím, co Tvoje zaslíbení mi dí:
„Jsou-li hříchy jako šarlat, jako sníh zbělejí.“

3. V onom překrásném městě, kdež jest pokoj a slast,
do něhož nesmí vejít žádná bída a strast.
Tam, kde jasný trůn Boží, svatých příbytkové,
kde dlí andělé Boží, skví se tam jméno mé.