1.
Málo ještě let, zvadne žití květ, půjde tělo v lůno země.
Však naději mám – v den soudu Pán sám dá mně tělo oslavené.
Ref.
Já zaměním můj kříž za korunu, v tom překrásném městě Božím.
Po práci spočinu v Páně lůnu, a své břímě u Něj složím.
2.
Málo ještě dnů a hned pominou, zde v tomto pláči údolí.
Nové nastanou za smrti branou, u Pána, kde nic nebolí.
3.
Málo ještě chvil, já pozbaven sil, a můj zemský stan se zboří.
Já zalítnu hned, kde konec všech běd, kde smrt více neumoří.
4.
Ó, jaké blaho, když uzřím toho, s Nímž mne páska lásky pojí.
Ten, jenž z lásky byl umřel, já bych žil s Ním kde mne nic nerozdvojí.