1. Pán volá dělníky ke žni na pole — Svou chce mít pšenici ve Své stodole.
Žeň mnohá a přec jen ženců málo jest — Aj, pro tebe místo mezi ženci jest.
Ref.
Ó, spěj na tuto žeň, snášej pšenici — v Páne obilnici, odměnu vezmeš za práci — Slávy korunu dáti Pán u trůnu. — Také věčný byt v Jeho svatém
lůnu, tam u trůnu. — Také byt věčný v Jeho svatém lůnu, tam u trůnu, —
V poslední hodinu — ruce tvé spočinou V Jeho lůnu.
2. Blaze mu, kdo poslech Pána volání — na srp svůj nabírá, zpívá píseň žní —
Ve žni nevyspává, modlí se a bdí — nikdy nepřestal žnout, nikdy není mdlý.
Ref.
Ó, spěj na tuto žeň, snášej pšenici — v Páne obilnici, odměnu vezmeš za práci — Slávy korunu dáti Pán u trůnu. — Také věčný byt v Jeho svatém
lůnu, tam u trůnu. — Také byt věčný v Jeho svatém lůnu, tam u trůnu, —
V poslední hodinu — ruce tvé spočinou V Jeho lůnu.
3. Hospodář když přijde po skonání žne — a snopy v stodole Jeho snesené —
pojme do radosti žence své věrné — kde budou na věky u noh Pána žne.
Ref.
Ó, spěj na tuto žeň, snášej pšenici — v Páne obilnici, odměnu vezmeš za práci — Slávy korunu dáti Pán u trůnu. — Také věčný byt v Jeho svatém
lůnu, tam u trůnu. — Také byt věčný v Jeho svatém lůnu, tam u trůnu, —
V poslední hodinu — ruce tvé spočinou V Jeho lůnu.