1. Náš život jako letní den, má stín i slunce jas,
než v krátce mizí jako sen a nevrátí se zas.
Ref.
Jako sen pomíjí čas, kterým Pán daří nás,
zvadlý květ ku večeru, ráno měl svou nádheru.
2. Však tato žití chvílenka je drahý spásy den,
v němž rozséváme seménka pro nekonečnou žeň.
Ref.
Jako sen pomíjí čas, kterým Pán daří nás,
zvadlý květ ku večeru, ráno měl svou nádheru.
3. Nuž, pracuj každý za rána, neskládej ruce v klín,
by práce byla zdolána, než přijde smrti stín.
Ref.
Jako sen pomíjí čas, kterým Pán daří nás,
zvadlý květ ku večeru, ráno měl svou nádheru.
4. Jak šťasten, kdo svůj práce čas zde věrně naplní,
jej přivítá pak nebes jas a věčné spasení.
Ref.
Jako sen pomíjí čas, kterým Pán daří nás,
zvadlý květ ku večeru, ráno měl svou nádheru.