Lidi se ptají, Bůh odpovídá skrze Své Slovo

Odpověď: Na tuto otázku dávám vždy tutéž odpověď: Když Pán přijde, odejdu spolu se všemi svatými vzhůru do slávy. Každý příchod Páně je realita, osobní, tělesná přítomnost. Pojem „par ou sia“ sám o sobě znamená příchod – „tělesnou přítomnost“. Pokud je Církev – Nevěsta na zemi, tak Ženich ještě nemohl přijít. Až přijde jako Ženich, povstanou nejprve mrtví v Kristu a my, kteří žijeme v Kristu, budeme proměněni, společně vzati vzhůru a potkáme se s Ním v povětří (1Ts 4:13-18). Absolutně neexistuje v Božím Slově žádné zaslíbení, že Kristus na určitý čas před vytržením přijde na zem. Přece jsme varováni: „Tehdy řekne-li vám někdo: ‚Hle, tu je Kristus, nebo tam‘, nevěřte!“ (Mt 24:23). Víckrát je psáno: „Neboť jako blesk ozáří oblohu od východu až na západ, takový bude příchod Syna člověka.“ (Mt 24:27). Také neexistuje zaslíbení, že On by Svůj příchod uvedl v době otevření pečetí; právě tak se předtím nemůže trůn milosti stát soudním trůnem.

Nebiblická učení spočívají na špatném porozumění a jsou svévolnými výklady. Bratr Branham řekl: „Jako první předchází zvěst, živý chléb života. Tím je Nevěsta zplozena… Je to zvěst, která svolá lid. Nejprve vyjde zvěst. Nyní nastal čas vyčistit lampy. Vstaňte a vyčistěte své lampy. V kterém nočním bdění se to stane? V sedmém; ne v šestém, v tom sedmém. Hle, Ženich přichází. Vzbuďte se, vyčistěte své lampy!“ Sledujte, jak Duch Svatý vede od 1. Tes. 4 k Mat. 25, kde je řeč o půlnočním křiku. Je to křik k probuzení, neboť všech deset panen usnulo. A podle 10. verše jen ty, které jsou připraveny, půjdou ke svatební hostině. O svatební hostině čteme ve Zj. 19:1-10. Mezi svatbou a svatební hostinou se nepřipouští žádná hra se slovy. Svatba a svatební hostina se uskuteční v nebi (Zj. 19:1-10), ne na zemi. Toho se zúčastní Církev-Nevěsta ze všech časových období spolu s Abrahamem, Izákem, Jákobem a všemi dokonalými spravedlivými.