Papež Benedikt XVI. překvapil 11. února 2013 celý svět oznámením svého odstoupení a tím rozpoutal mnoho spekulací o svém nástupci.

„Ten by měl zůstat v tradici tradiční víry, zároveň také ale dospět do světa moderního člověka. Měl by udržet kostel s 1,18 miliardou katolíků v soudržnosti a zároveň vštěpovat víru v pluralistické a multikulturní společnosti. Neměl by být příliš starý, ale vyzrálý a co nejvzdělanější.“ Tak shrnuje očekávání katolíků od nového papeže jeden žurnalista. Protestantský kostel si údajně přeje především nějakého „ekumenika“.

V současnosti je sjednoceno ve Světové radě kostelů 349 protestantských kostelů a společností s více než 560 miliony lidí ve více než 110 státech. Celým světem velice vážený papež Benedikt XVI. vždy nalezl správná slova a také vhodná biblická místa, aby zdůraznil „Jednotu křesťanů“. Například přečetl slovo apoštola Pavla z Ef.4:4-6, kde se jedná o jednu víru a jeden křest: Benedikt mluvil o „vyznání naší víry křtu v Bohu“. Ale kdo čte přesně, co je v Bibli napsáno, zjistí, že jedna víra a jeden křest, o čemž mluví Pavel, nemá nic společného s „trinitářským vyznáním víry“ a „trinitářským křtem“, kterému věří kostely a také to tak praktikují.

Papež Benedikt předčítal také Jan.17:21, kde je psáno: „… aby všichni jedno byli“, a toto místo vztahoval na ekumenii. Těmi slovy Ježíše není ale míněno lidské sjednocování věřících společností, nýbrž jednota opravdově věřících v Ježíše Krista našeho Pána.

Potom, co papež Jan Pavel II., který pocházel z Polska a dobře ovládal německý a ruský jazyk, sehrál spolu s Michailem Gorbačovem hlavní roli pro zdar německého sjednocení, tak německý papež Benedikt XVI. převzal roli přípravy pro sjednocení všech kostelů. Pozval zástupce 12 světových náboženství do Assisi; dokonce se jako vůbec první papež setkal s jedním zástupcem evangelického kostela ve Wittenbergu, působišti Martina Luthera.

V roce 2017 se bude konat slavnost pětistého výročí reformace a do té doby má „být rána, kterou kostel utrpěl reformací“, uzdravena a všechny dcery kostela se vrátí do mateřského klínu, takže to rozštěpení konečně skončí a vznikne tak zvaná „Jednota v rozmanitosti“ v „jednom kostele“.

Ať v oblasti náboženské, politické nebo ekonomické: ve všech se usiluje o sjednocení. Německo bylo sjednoceno, Evropa je sjednocována, celý svět bude sjednocen pod jednou hlavou, kterou budou všichni s jásotem vítat. Církve Ježíše Krista se to ale netýká. Biblicky věřící nenalézají v tomto světě žádné uznání. Na ně se vztahuje, co náš Pán řekl: „Já jsem jim dal slovo tvé, a svět je nenáviděl; nebo nejsou ze světa, jako i já nejsem ze světa“ (Jan.17:14). Oni budou sjednoceni pod svou Hlavou, Ježíšem Kristem.

V roce 1993, tedy teprve před dvaceti lety, si Vatikán, jako kostelní stát, vyměnil se všemi vládami velvyslance, uznal stát Izrael a navázal s ním diplomatické styky. Papež je přece jedinou osobností, který je v celém světě vysoce uznávanou autoritou, a to všemi náboženstvími a vládami. Již 18 let probíhají jednání týkající se obzvláště tří oblastí: postavení katolického kostela v Izraeli; výsost nad svatými místy; a také otázky daní a vlastnictví katolického kostela ve Svaté zemi. Celkem se jedná o 21 důležitých míst, prostranství a budov. Největší překážkou až dosud bylo zdráhání Izraele, vydat vládu nad vrchní síní, kde se konala poslední Večeře, která se nachází na hoře Sion. Izrael kostelu vydal nyní „malý díl“ a papeži oficiálně postoupil místo v té vrchní síni.

Potom, co nyní jsou největší překážky odstraněny, tak nový nuncius v Izraeli, arcibiskup Giuseppe Lanzarotto se zástupcem ministerstva zahraničních věcí Izraele, Danny Ayalonem, vyjednal smlouvu, která má být v červnu 2013 podepsána ve Vatikánu. Tato smlouva jistě razí cestu každé úmluvě, která Palestincům – muslimům, Židům a křesťanům zajistí právo, zahrne do toho Chrámovou horu a Východní Jeruzalém, a od níž si všichni slibují dlouho očekávaný mír na Blízkém Východě i v celém světě (1.Tes.5:3). Prorok Daniel to předpověděl v 9:27: „… Utvrdí však smlouvu mnohým v téhodni posledním …“

Novému papeži připadne vůdčí role při mírových jednáních, kterou papež Benedikt XVI. jako Němec, který ještě zažil ten strašný čas nacismu, nemohl splnit. Nejvhodnější by byl možná papež z USA, které jsou uznávány celým světem jako velmoc, aby sjednotil všechna náboženství a vyjasnil status pro Jeruzalém s Židy a muslimy. Ale přijde to tak, jak to má přijít.

Bratr Branham řekl, že ta smlouva bude uzavřena v čase, kdy můžeme počítat s vytržením. Citát: „V okamžiku, kdy začne sedmý téhoden, nebo vlastně těch sedm let, je církev už vzata vzhůru.“ (6. srpna 1961). Citát: „Potom, co je církev vzata vzhůru, uzavře Řím s Židy smlouvu“ (18. března 1963). Nám před očima se plní biblické proroctví na všech úrovních, také s Izraelem a my můžeme své hlavy pozdvihnout a víme, že naše spasení se blíží (Řím.8:23; 1.Kor.15:50-58; 1.Tes.4:13-18; 1.Jan.3:1-3).

„Potom řekl mi: Nezapečeťuj slov proroctví knihy této; neboť jest blízko čas.“ (Zj.22:10).

„Tak praví ten, který svědectví vydává o těchto věcech: Jistě přijdu brzo. Amen. Přijď tedy, Pane Ježíši.“ (22:20).

V pověření Božím působící

bratr Frank

Papež Benedikt XVI. překvapil 11. února 2013 celý svět oznámením svého odstoupení a tím rozpoutal mnoho spekulací o svém nástupci.

„Ten by měl zůstat v tradici tradiční víry, zároveň také ale dospět do světa moderního člověka. Měl by udržet kostel s 1,18 miliardou katolíků v soudržnosti a zároveň vštěpovat víru v pluralistické a multikulturní společnosti. Neměl by být příliš starý, ale vyzrálý a co nejvzdělanější.“ Tak shrnuje očekávání katolíků od nového papeže jeden žurnalista. Protestantský kostel si údajně přeje především nějakého „ekumenika“.

V současnosti je sjednoceno ve Světové radě kostelů 349 protestantských kostelů a společností s více než 560 miliony lidí ve více než 110 státech. Celým světem velice vážený papež Benedikt XVI. vždy nalezl správná slova a také vhodná biblická místa, aby zdůraznil „Jednotu křesťanů“. Například přečetl slovo apoštola Pavla z Ef.4:4-6, kde se jedná o jednu víru a jeden křest: Benedikt mluvil o „vyznání naší víry křtu v Bohu“. Ale kdo čte přesně, co je v Bibli napsáno, zjistí, že jedna víra a jeden křest, o čemž mluví Pavel, nemá nic společného s „trinitářským vyznáním víry“ a „trinitářským křtem“, kterému věří kostely a také to tak praktikují.

Papež Benedikt předčítal také Jan.17:21, kde je psáno: „… aby všichni jedno byli“, a toto místo vztahoval na ekumenii. Těmi slovy Ježíše není ale míněno lidské sjednocování věřících společností, nýbrž jednota opravdově věřících v Ježíše Krista našeho Pána.

Potom, co papež Jan Pavel II., který pocházel z Polska a dobře ovládal německý a ruský jazyk, sehrál spolu s Michailem Gorbačovem hlavní roli pro zdar německého sjednocení, tak německý papež Benedikt XVI. převzal roli přípravy pro sjednocení všech kostelů. Pozval zástupce 12 světových náboženství do Assisi; dokonce se jako vůbec první papež setkal s jedním zástupcem evangelického kostela ve Wittenbergu, působišti Martina Luthera.

V roce 2017 se bude konat slavnost pětistého výročí reformace a do té doby má „být rána, kterou kostel utrpěl reformací“, uzdravena a všechny dcery kostela se vrátí do mateřského klínu, takže to rozštěpení konečně skončí a vznikne tak zvaná „Jednota v rozmanitosti“ v „jednom kostele“.

Ať v oblasti náboženské, politické nebo ekonomické: ve všech se usiluje o sjednocení. Německo bylo sjednoceno, Evropa je sjednocována, celý svět bude sjednocen pod jednou hlavou, kterou budou všichni s jásotem vítat. Církve Ježíše Krista se to ale netýká. Biblicky věřící nenalézají v tomto světě žádné uznání. Na ně se vztahuje, co náš Pán řekl: „Já jsem jim dal slovo tvé, a svět je nenáviděl; nebo nejsou ze světa, jako i já nejsem ze světa“ (Jan.17:14). Oni budou sjednoceni pod svou Hlavou, Ježíšem Kristem.

V roce 1993, tedy teprve před dvaceti lety, si Vatikán, jako kostelní stát, vyměnil se všemi vládami velvyslance, uznal stát Izrael a navázal s ním diplomatické styky. Papež je přece jedinou osobností, který je v celém světě vysoce uznávanou autoritou, a to všemi náboženstvími a vládami. Již 18 let probíhají jednání týkající se obzvláště tří oblastí: postavení katolického kostela v Izraeli; výsost nad svatými místy; a také otázky daní a vlastnictví katolického kostela ve Svaté zemi. Celkem se jedná o 21 důležitých míst, prostranství a budov. Největší překážkou až dosud bylo zdráhání Izraele, vydat vládu nad vrchní síní, kde se konala poslední Večeře, která se nachází na hoře Sion. Izrael kostelu vydal nyní „malý díl“ a papeži oficiálně postoupil místo v té vrchní síni.

Potom, co nyní jsou největší překážky odstraněny, tak nový nuncius v Izraeli, arcibiskup Giuseppe Lanzarotto se zástupcem ministerstva zahraničních věcí Izraele, Danny Ayalonem, vyjednal smlouvu, která má být v červnu 2013 podepsána ve Vatikánu. Tato smlouva jistě razí cestu každé úmluvě, která Palestincům – muslimům, Židům a křesťanům zajistí právo, zahrne do toho Chrámovou horu a Východní Jeruzalém, a od níž si všichni slibují dlouho očekávaný mír na Blízkém Východě i v celém světě (1.Tes.5:3). Prorok Daniel to předpověděl v 9:27: „… Utvrdí však smlouvu mnohým v téhodni posledním …“

Novému papeži připadne vůdčí role při mírových jednáních, kterou papež Benedikt XVI. jako Němec, který ještě zažil ten strašný čas nacismu, nemohl splnit. Nejvhodnější by byl možná papež z USA, které jsou uznávány celým světem jako velmoc, aby sjednotil všechna náboženství a vyjasnil status pro Jeruzalém s Židy a muslimy. Ale přijde to tak, jak to má přijít.

Bratr Branham řekl, že ta smlouva bude uzavřena v čase, kdy můžeme počítat s vytržením. Citát: „V okamžiku, kdy začne sedmý téhoden, nebo vlastně těch sedm let, je církev už vzata vzhůru.“ (6. srpna 1961). Citát: „Potom, co je církev vzata vzhůru, uzavře Řím s Židy smlouvu“ (18. března 1963). Nám před očima se plní biblické proroctví na všech úrovních, také s Izraelem a my můžeme své hlavy pozdvihnout a víme, že naše spasení se blíží (Řím.8:23; 1.Kor.15:50-58; 1.Tes.4:13-18; 1.Jan.3:1-3).

„Potom řekl mi: Nezapečeťuj slov proroctví knihy této; neboť jest blízko čas.“ (Zj.22:10).

„Tak praví ten, který svědectví vydává o těchto věcech: Jistě přijdu brzo. Amen. Přijď tedy, Pane Ježíši.“ (22:20).

V pověření Božím působící

bratr Frank