Oběžník Prosinec 2011

Kdo uvěřil naší zvěsti? (Iz.53:1; Řím.10:16; 1.Jan.1:5)

« »

Poslední zvěst je nyní zvěstována všem národům, aby vypůsobila poslušnost víry. To se děje, jak píše Pavel, na základě prorockých písem (Řím.1:1-7). „… a máme přepevnou řeč prorockou …“ a nepřipouští žádný svévolný výklad. Tak to dovozuje Petr ve svém dopise, ve kterém se jedná o návrat Krista (2.Petr.1:16-21).

Předtím se naplní zvláštní zaslíbení z Mal.4:5: „Aj, já pošli vám Eliáše proroka, prvé nežli přijde den Páně veliký a hrozný.“ To náš Pán potvrdil, a zároveň zdůraznil, co se tím má stát: „… a napraví všecky věci.“ (Mat.17:11; Mar.9:12). Zde máme dvojnásobné TAK PRAVÍ PÁN, dosvědčené Matoušem a Markem. Také toto zaslíbení není Ano a Ne, nýbrž Ano a Amen! Avšak jenom těm, kteří věří podle Písma, to bude zjeveno a jen oni budou mít podíl při naplnění. Co tehdy psal Pavel, platí ještě dnes: „Tak i nyní ostatkové podle vyvolení milosti Boží zůstali“ (Řím.11:5).

Stále znovu jsme odkazovali na citáty, v nichž bratr Branham přesně předává slova, která slyšel 11. června 1933 z úst Páně, totiž že druhému příchodu Krista předejde zvěst. To bylo mocné prožití ve spojení s jeho posláním a stojí v přímé souvislosti s Božím spásným plánem a návratem Krista. Ještě platí to slovo: „Nečiní zajisté Bůh ten Pán ničeho, leč by zjevil tajemství své služebníkům svým prorokům.“ (Am.3:7).

Ten prorok Malachiáš, který prorokoval o připravovateli cesty Janovi (3:1), prorokoval i o posledním prorokovi, který měl vystoupit na konci dne spásy, než přijde ten veliký a strašný den Páně (Mal.4:5). To je mocné, a sám náš Pán to potvrdil. Také toto zaslíbení je Ano a Amen.

Bůh Své posly, které ve Starém a Novém Zákoně posílal, bral k Sobě, ale jejich svědectví a zvěst jsou nám v Bibli zanechány. I bratr Branham na základě Božího povolání naplnil své pověření, a je zjeveno všechno, co nám měl Bůh říci. Jan Křtitel, lidsky nahlíženo, byl náhle a nečekaně odvolán; ale dílo, které měl vykonat, bylo dokonáno. Zjevené slovo včetně tajemství Božího království až po otevření sedmi pečetí nám zůstalo. Tak také po odchodu bratra Branhama je na základě přímého povolání celá spásná rada Boží jako Boží zvěst nesena dále. Zvěstování obsahuje jak evangelizační, tak i učitelskou a prorockou část. Tak nyní vidíme, že „plné evangelium“ Ježíše Krista je jako poslední zvěst před návratem Krista kázáno na svědectví všem lidem (Mat.24:14).

To je volání k probuzení, které je adresováno všem pannám, které čekají na návrat Ženicha: „Aj, Ženich jde, vyjděte proti němu!“ Je to vyvolání ven: „A proto vyjděte z prostředku jejich a oddělte se, praví Pán; a nečistého se nedotýkejte“ (Iz.52:11; 2.Kor.6:17-18). Této poslední zvěsti věří jen ty moudré panny křišťálově jasným způsobem, aniž by k tomu přidávaly i jen nejmenší výklad. Ony samotné to jsou, které všemu věří tak, jak říká Písmo. Skrze Boží zjevení budou uvedeny do naplnění. Ony budou připraveny a s Ženichem vejdou na svatební hostinu. (Mat.25:10).

Poslední zvěst je nyní zvěstována všem národům, aby vypůsobila poslušnost víry. To se děje, jak píše Pavel, na základě prorockých písem (Řím.1:1-7). „… a máme přepevnou řeč prorockou …“ a nepřipouští žádný svévolný výklad. Tak to dovozuje Petr ve svém dopise, ve kterém se jedná o návrat Krista (2.Petr.1:16-21).

Předtím se naplní zvláštní zaslíbení z Mal.4:5: „Aj, já pošli vám Eliáše proroka, prvé nežli přijde den Páně veliký a hrozný.“ To náš Pán potvrdil, a zároveň zdůraznil, co se tím má stát: „… a napraví všecky věci.“ (Mat.17:11; Mar.9:12). Zde máme dvojnásobné TAK PRAVÍ PÁN, dosvědčené Matoušem a Markem. Také toto zaslíbení není Ano a Ne, nýbrž Ano a Amen! Avšak jenom těm, kteří věří podle Písma, to bude zjeveno a jen oni budou mít podíl při naplnění. Co tehdy psal Pavel, platí ještě dnes: „Tak i nyní ostatkové podle vyvolení milosti Boží zůstali“ (Řím.11:5).

Stále znovu jsme odkazovali na citáty, v nichž bratr Branham přesně předává slova, která slyšel 11. června 1933 z úst Páně, totiž že druhému příchodu Krista předejde zvěst. To bylo mocné prožití ve spojení s jeho posláním a stojí v přímé souvislosti s Božím spásným plánem a návratem Krista. Ještě platí to slovo: „Nečiní zajisté Bůh ten Pán ničeho, leč by zjevil tajemství své služebníkům svým prorokům.“ (Am.3:7).

Ten prorok Malachiáš, který prorokoval o připravovateli cesty Janovi (3:1), prorokoval i o posledním prorokovi, který měl vystoupit na konci dne spásy, než přijde ten veliký a strašný den Páně (Mal.4:5). To je mocné, a sám náš Pán to potvrdil. Také toto zaslíbení je Ano a Amen.

Bůh Své posly, které ve Starém a Novém Zákoně posílal, bral k Sobě, ale jejich svědectví a zvěst jsou nám v Bibli zanechány. I bratr Branham na základě Božího povolání naplnil své pověření, a je zjeveno všechno, co nám měl Bůh říci. Jan Křtitel, lidsky nahlíženo, byl náhle a nečekaně odvolán; ale dílo, které měl vykonat, bylo dokonáno. Zjevené slovo včetně tajemství Božího království až po otevření sedmi pečetí nám zůstalo. Tak také po odchodu bratra Branhama je na základě přímého povolání celá spásná rada Boží jako Boží zvěst nesena dále. Zvěstování obsahuje jak evangelizační, tak i učitelskou a prorockou část. Tak nyní vidíme, že „plné evangelium“ Ježíše Krista je jako poslední zvěst před návratem Krista kázáno na svědectví všem lidem (Mat.24:14).

To je volání k probuzení, které je adresováno všem pannám, které čekají na návrat Ženicha: „Aj, Ženich jde, vyjděte proti němu!“ Je to vyvolání ven: „A proto vyjděte z prostředku jejich a oddělte se, praví Pán; a nečistého se nedotýkejte“ (Iz.52:11; 2.Kor.6:17-18). Této poslední zvěsti věří jen ty moudré panny křišťálově jasným způsobem, aniž by k tomu přidávaly i jen nejmenší výklad. Ony samotné to jsou, které všemu věří tak, jak říká Písmo. Skrze Boží zjevení budou uvedeny do naplnění. Ony budou připraveny a s Ženichem vejdou na svatební hostinu. (Mat.25:10).