OBĚŽNÝ DOPIS Prosinec 2010

Příchod pro Nevěstu

« »

My nyní čekáme na druhý příchod našeho Pána, který je v Novém Zákoně devatenáctkrát popsán jako návrat. Toto zaslíbení vyšlo z úst našeho milovaného Pána a Spasitele v Jan.14: „Jdu, abych vám připravil místo. A odejdu-li, a připravím vám místo, zase přijdu, a poberu vás k sobě samému, abyste, kde jsem já, i vy byli.“ (v.2-3)

O prvním a druhém příchodu čteme v Žid.9:28: „Tak i Kristus jednou jest obětován, k shlazení mnohých lidí hříchů; podruhé pak bez hříchu ukáže se těm, kteří ho čekají k spasení.“ Amen!

Apoštol Petr píše k tomuto tématu v 2.Petr.1:16: „Nebo ne nějakých vtipně složených básní následujíce, známu učinili jsme vám Pána našeho Jezukrista moc a příchod, ale jako ti, kteří jsme očima svýma viděli jeho velebnost.“ (Mat.17; Mar.9).

Apoštol Jakub nás povzbuzuje v kap. 5:7: „A proto trpěliví buďte, bratří, až do příchodu Páně. Aj, oráč očekává drahého užitku zemského, trpělivě naň očekávaje, až by přijal podzimní i jarní déšť.“

Samotně církvi v Tessalonice psal Pavel o tomto důležitém tématu třikrát: „Aby tak utvrzena byla srdce vaše neposkvrněná v svatosti, před Bohem a Otcem naším, ku příští (návratu) Pána našeho Jezukrista, se všemi svatými (v Kristu zesnulými) jeho.“ (1.Tes.3:13).

„Nebo jako věříme, že Ježíš umřel a z mrtvých vstal, tak Bůh i ty, kteří by zesnuli v Ježíšovi, přivede s ním. Toto zajisté vám pravíme slovem Páně, že my, kteří živi pozůstaneme do příchodu Páně, nepředejdeme těch, kteří zesnuli. Nebo Pán náš s zvukem ponoukajícím, s hlasem archanděla a s troubou Boží sestoupí s nebe, a mrtví, kteří jsou v Kristu, vstanou nejprve.“ (1.Tes.4:14-16).

„On pak Bůh pokoje nechť posvětí vás ve všem, a celý váš duch i duše i tělo bez úhony k návratu Pána našeho Jezukrista zachováno budiž.“ (1.Tes.5:23)

Bratr Branham mluvil v souvislosti s Církví – Nevěstou o třech Kristových příchodech:

„ON přišel jednou, aby spasil Nevěstu.

Dále opět přijde, aby Nevěstu vzal ve vytržení vzhůru.

K mírovému tisíciletí přijde opět se Svou Nevěstou“ (27.4.1961).

V Mat.25:1-10 se mluví o Jeho příchodu jako Ženicha: „Aj, Ženich jde, vyjděte proti němu.Moudré panny, které budou při Kristově návratu připraveny, tvoří Nevěstu a odejdou s Ženichem ke svatební hostině (v.10).

Ve Zj.19:7 čteme: „Radujme se, a veselme se, a chválu vzdejme jemu. Neboť jest přišla svatba Beránkova, a manželka jeho připravila se.

Až do poslední kapitoly Zjevení se stále znovu jedná o Nevěstu. V kap. 21:2 stojí: „A já Jan viděl jsem město svaté, Jeruzalém nový, sestupující od Boha s nebe, připravený jako nevěstu okrášlenou muži svému.

„I přišel ke mně jeden z sedmi andělů, kteří měli sedm koflíků plných sedmi ran nejposlednějších, a mluvil se mnou, řka: Pojď, ukáži ti nevěstu, manželku Beránkovu. (v.9).

V poslední kapitole jsou nakonec Nevěsta a Ženich v úplném souladu: A Duch i nevěsta říkají: Pojď. A kdo slyší, řekni: Přijď. A kdož žízní, přijď, a kdo chce, naber vody života zdarma.“ (v.17)

Hned potom, jako již na počátku, zazní zcela vážné napomenutí, že ke slovu proroctví této Knihy a k tomu, co v ní je napsáno, nesmí být nic přidáváno (Zj.22:18-19; Zj.1:1-3).

My nyní čekáme na druhý příchod našeho Pána, který je v Novém Zákoně devatenáctkrát popsán jako návrat. Toto zaslíbení vyšlo z úst našeho milovaného Pána a Spasitele v Jan.14: „Jdu, abych vám připravil místo. A odejdu-li, a připravím vám místo, zase přijdu, a poberu vás k sobě samému, abyste, kde jsem já, i vy byli.“ (v.2-3)

O prvním a druhém příchodu čteme v Žid.9:28: „Tak i Kristus jednou jest obětován, k shlazení mnohých lidí hříchů; podruhé pak bez hříchu ukáže se těm, kteří ho čekají k spasení.“ Amen!

Apoštol Petr píše k tomuto tématu v 2.Petr.1:16: „Nebo ne nějakých vtipně složených básní následujíce, známu učinili jsme vám Pána našeho Jezukrista moc a příchod, ale jako ti, kteří jsme očima svýma viděli jeho velebnost.“ (Mat.17; Mar.9).

Apoštol Jakub nás povzbuzuje v kap. 5:7: „A proto trpěliví buďte, bratří, až do příchodu Páně. Aj, oráč očekává drahého užitku zemského, trpělivě naň očekávaje, až by přijal podzimní i jarní déšť.“

Samotně církvi v Tessalonice psal Pavel o tomto důležitém tématu třikrát: „Aby tak utvrzena byla srdce vaše neposkvrněná v svatosti, před Bohem a Otcem naším, ku příští (návratu) Pána našeho Jezukrista, se všemi svatými (v Kristu zesnulými) jeho.“ (1.Tes.3:13).

„Nebo jako věříme, že Ježíš umřel a z mrtvých vstal, tak Bůh i ty, kteří by zesnuli v Ježíšovi, přivede s ním. Toto zajisté vám pravíme slovem Páně, že my, kteří živi pozůstaneme do příchodu Páně, nepředejdeme těch, kteří zesnuli. Nebo Pán náš s zvukem ponoukajícím, s hlasem archanděla a s troubou Boží sestoupí s nebe, a mrtví, kteří jsou v Kristu, vstanou nejprve.“ (1.Tes.4:14-16).

„On pak Bůh pokoje nechť posvětí vás ve všem, a celý váš duch i duše i tělo bez úhony k návratu Pána našeho Jezukrista zachováno budiž.“ (1.Tes.5:23)

Bratr Branham mluvil v souvislosti s Církví – Nevěstou o třech Kristových příchodech:

„ON přišel jednou, aby spasil Nevěstu.

Dále opět přijde, aby Nevěstu vzal ve vytržení vzhůru.

K mírovému tisíciletí přijde opět se Svou Nevěstou“ (27.4.1961).

V Mat.25:1-10 se mluví o Jeho příchodu jako Ženicha: „Aj, Ženich jde, vyjděte proti němu. Moudré panny, které budou při Kristově návratu připraveny, tvoří Nevěstu a odejdou s Ženichem ke svatební hostině (v.10).

Ve Zj.19:7 čteme: „Radujme se, a veselme se, a chválu vzdejme jemu. Neboť jest přišla svatba Beránkova, a manželka jeho připravila se.

Až do poslední kapitoly Zjevení se stále znovu jedná o Nevěstu. V kap. 21:2 stojí: „A já Jan viděl jsem město svaté, Jeruzalém nový, sestupující od Boha s nebe, připravený jako nevěstu okrášlenou muži svému.

„I přišel ke mně jeden z sedmi andělů, kteří měli sedm koflíků plných sedmi ran nejposlednějších, a mluvil se mnou, řka: Pojď, ukáži ti nevěstu, manželku Beránkovu. (v.9).

V poslední kapitole jsou nakonec Nevěsta a Ženich v úplném souladu: A Duch i nevěsta říkají: Pojď. A kdo slyší, řekni: Přijď. A kdož žízní, přijď, a kdo chce, naber vody života zdarma.“ (v.17)

Hned potom, jako již na počátku, zazní zcela vážné napomenutí, že ke slovu proroctví této Knihy a k tomu, co v ní je napsáno, nesmí být nic přidáváno (Zj.22:18-19; Zj.1:1-3).