V Mat.24:29-30 řekl náš Pán: „A hned po soužení, které bude v těch dnech, slunce se zatmí a měsíc nedá světla svého a hvězdy budou padat s nebe a moci nebeské budou se pohybovat. A tehdy se ukáže znamení Syna člověka na nebi, a tu budou kvílit všecka pokolení země, a uzří Syna člověka přicházejícího na oblacích nebeských s mocí a slávou velikou.“

Tento příchod spadá do času po vytržení, dokonce po času soužení a nemá s Církví – Nevěstou nic společného. Má to přímou souvislost s šestou pečetí, která uvede den Páně. Tam je totiž psáno: „I pohleděl jsem, když otevřel pečeť šestou, a aj, zemětřesení veliké stalo se, a slunce učiněno jest černé jako pytel žíněný, a měsíc byl jako krev.“ (Zj.6:12).

Již ve Zj.1:7 to bylo takto předpověděno: „Aj, ubírá se s oblaky, a uzří jej všeliké oko, i ti, kteříž ho bodli; a budou plakat pro něj všecka pokolení země, jistě, Amen.“

Také Židé pak budou bědovat, to je napsáno v Zach.12:10b: „… I obrátí zřetel ke mně, kterého bodli, a kvílit budou nad ním jako kvílením nad jednorozeným; hořce, pravím, plakat budou nad ním, jako hořce pláčí nad prvorozeným.“

Každé biblické místo obsahuje klíč k uskutečněné události. Je to jasně vidět, když se jedná o nějaký jiný příchod a ne o návrat Ježíše Krista k doprovodu Nevěsty domů. To se vztahuje též na Mat.25:31-46: „A když přijde Syn člověka v slávě své, a všichni svatí andělé s ním, tedy se posadí na trůnu velebnosti své, a shromážděni budou před něj všichni národové. I rozdělí je jedny od druhých, tak jako pastýř odděluje ovce od kozlů.“

V 2.Tes.1:7-8 je řeč zase o jiném příchodu: „… při zjevení Pána Ježíše s nebe, s anděly moci jeho, v plameni ohně, který pomstu uvede na ty, jenž neznají Boha a neposlouchají evangelium Pána našeho Jezukrista.“

Ani příchod ve Zj.16 nemá nic společného s vytržením Církve – Nevěsty. Během šestého koflíku hněvu a přípravě k boji u Armagedonu zní varování: „Aj, přicházím jako zloděj. Blahoslavený, kdo bdí a připravuje roucha svého, aby nahý nechodil, aby neviděli hanby jeho.“ (v.15). To je v souvislosti s dnem Páně, jak vyplývá z následujícího místa Bible: „Nebo vy sami výborně víte, že ten den Páně jako zloděj v noci, tak přijde“ (1.Tes.5:2). Zde se jedná o Izrael, tak jako u Zach.14, když Pán přijde a postaví se Svýma nohama na hoře Olivetské.

V Luk.12:36 se Pán zaměřil slovem na ty, kteří chtějí být připraveni, až sestoupí po oslavě svatby. „A vy podobni buďte lidem očekávajícím Pána svého, až by se vrátil z svatby, aby hned, jak by přišel a potloukl, otevřeli jemu.“ Boží Slovo je dokonalé! Haleluja!

„My pak nepřijali jsme ducha světa, ale Ducha toho, který jest z Boha, abychom věděli, které věci od Boha darovány jsou nám.“ (1.Kor.2:12)

Je to nepopsatelná milost Boží, že můžeme Slovo Pravdy biblicky zařadit. Všichni bratři, kteří Pánu opravdu slouží, podílejí se na rozdávání duchovního pokrmu a zjeveném Slovu a mohou se mnou svědčit jako Pavel: „Ale jako Bůh nás hodné učinil toho, aby nám svěřeno bylo evangelium, tak mluvíme, ne jako lidem se líbíce, ale Bohu, který zkušuje srdcí našich.“ (1.Tes.2:4).

Mne nepovolal žádný prorok ani apoštol, ale Pán sám. Jako Jeho poslaný smím, ano, musím v tomto čase zvěstovat celou radu Boží.

„Proto my na místě Krista (podle něm. př. Bible: jako Jeho pomazaní) poselství mluvíme; a jako by Bůh skrze nás žádal vás, prosíme na místě Kristově, smiřte se s Bohem.“ (2.Kor.5:20). Opravdově věřící si váží apoštolsko-prorockého poučení a jsou vděční za právě vykonávanou službu, která je vede zpět k původnímu Slovu.

Kdo psanému Slovu Pravdy o každém tématu nevěří, o návratu Krista a různých příchodech až do všech podrobností a nepovažuje je za platné, ten je jak Pavel píše Timoteovi: „Takový je nadutý, nic neumí, ale nemoudrost provodí při otázkách a hádkách o slova, z kterých pochází závist, svár, rouhání, zlá domnění, marné hádky lidí na mysli porušených a pravdy zbavených, domnívajících se, že by zbožnost byla zisk tělesný. Takových se varuj.“ (1.Tim.6:4-5). Těmto lidem Bůh sám posílá mocné podvody, že jsou odsouzeni k tomu, věřit bludným učením, které nejsou nic jiného než lži (2.Tes.2:11-12). Jak již často, musí i zde být ještě jednou zdůrazněn verš 7 z 2.Jan. Kdo nevěří, že ten stejný Pán, který tělesně z mrtvých vstal (Jan.20) a tělesně vystoupil na nebesa (Luk.24:50), se tělesně vrátí (Sk.1:9-11), je nejen obětí nějakého bludného učení, ale obětí přímo antikristovského ducha. „Nebo mnozí bludaři vyšli na svět, kteří nevyznávají Jezukrista přišlého v těle. Každý takový jest bludař a antikrist.“ (2.Jan.7)

Tak je to také napsáno v anglickém Scofieldově překladu Bible, kterou bratr Branham četl a já také: „… who confess not that Jesus Christ cometh in the flesh.“ (… kdo neuznává, že Ježíš Kristus přišel v těle.) Ježíš sám po Svém zmrtvýchvstání řekl: „Vizte ruce mé i nohy mé, že v pravdě já jsem. Dotýkejte se a vizte; neboť duch těla a kostí nemá, jako mne vidíte míti.“ (Luk.24:39).

„… Tento Ježíš, který vzhůru vzat jest od vás do nebe, tak přijde, jak jste spatřili způsob jeho jdoucího do nebe.“ (Sk.1:11).

Jan píše dále: „Přichází-li kdo k vám, a tohoto učení nepřináší, nepřijímejte ho do domu, aniž ho pozdravujte.“ (2.Jan.10).

Ano, bude to velice vážné, neboť ještě nikdy v uplynulých dvou tisíci letech nevyšlo tolik bludařů, jako v našem čase. A přicházejí dokonce z našeho středu: „A z vás samých povstanou muži, kteří budou mluvit převrácené věci, aby obrátili učedlníky po sobě.“ (Sk.20:30).

Jejich hlavní učení jsou,

1. že Kristus se již vrátil;

2. že vytržení nastalo otevřením pečetí;

3. že čas milosti skončil;

4. že krev již není na trůnu milosti;

5. že vzkříšení a vytržení se děje duchovně a k obojímu již došlo. Večeře Páně se již nemusí slavit;

6. že tzv. „zjevení“ o kterém oni hovoří, ty, kteří tomu věří, již převedlo do Tisíciletého království;

7. že druhému Kristovu příchodu nepředcházela zvěst, ale ten zvěstovatel.

8. Je nepochopitelné tvrzení: Jako byl Ježíš Kristus na Zemi tehdy, když Jan vykonával svou službu, tak On musel být na Zemi i nyní, když vykonával svoji službu bratr Branham.

Ještě mnohá nebiblická učení jsou šířena.

4. prosince 1965, přesně dvacet dní před svým odchodem domů, řekl bratr Branham v kázání „Vytržení“ a z 1.Tes.4 přešel k Mat.25, totiž k tomu, co se nyní děje: „Je to zvěst, aby lidé byli svoláni. Nejprve zazní zvěst: »Je na čase, vyčistit lampy. Vstaňte a dejte své lampy do pořádku.« … »Vidíte, Ženich přichází, vstaňte a vyčistěte své lampy!« Oni to učinili. Někteří z nich zjistili, že nemají dostatek oleje ve svých lampách, ale je na čase vyčistit lampy. Je to čas, o kterém Malachiáš 4 a Lukáš 17 mluvili. Všechna tato proroctví Písma se týkají přesně tohoto času a my to vidíme názorně mezi námi“ (str. 23 v českém překladu).

Ano, zcela jasně vidíme, co bratr Branham o Mat.25, Luk.17 a Mal.4:5 řekl. Je to zvěst, poslední volání, které nyní zaznívá všem živým. Amen! Právě tak vidíme 1.Tes.4 ještě v budoucnosti. To říkáme také my jako slovo Pána: Pán sám dá povel určený těm zesnulým, za doprovodu hlasu archanděla a Božího pozounu sestoupí dolů. Pak se stane, že mrtví v Kristu povstanou a ti v Kristu žijící budou proměněni do nesmrtelnosti a společně budeme vytrženi.

„Musí zajisté toto porušitelné tělo obléci neporušitelnost, a smrtelné toto obléci nesmrtelnost. A když porušitelné toto tělo obleče neporušitelnost, a smrtelné toto obleče nesmrtelnost, tehdy se naplní řeč, kteráž napsána jest: Pohlcena jest smrt v vítězství.“ (1.Kor.15:53-54).

Michael a jeho andělé svedou při vytržení toho mužného syna (pacholíka) poslední bitvu s drakem: „I svržen jest drak ten veliký, had starý, zvaný ďábel a satanáš, který svádí celý svět; svržen jest, pravím, na zem, i andělé jeho s ním svrženi jsou.“ (Zj.12:1-12). Michael nastoupí zcela na konci také na obranu Izraele: „Toho času postaví se Michael, kníže veliký, který zastává synů lidu tvého, a bude čas soužení, jakého nebylo, jak jest národ, až do toho času; toho, pravím, času vysvobozen bude lid tvůj, kdokoli nalezen bude zapsaný v knize.“ (Dan.12:1).

V posledních třech minutách tohoto kázání bratr Branham řekl: „Chtěli byste být při vytržení u toho? Kolik vás má zájem být vytrženi? Řekněte: Ó Bože, z celého srdce bych toho chtěl dosáhnout!“ Jak by měli být zahanbeni ti, kteří tvrdí, že vytržení nastalo již v roce 1963! O Enochovi je psáno, že chodil s Bohem a měl svědectví, že se líbil Bohu, a již nebyl nalezen, protože ho Bůh vytrhl (Žid.11). A všichni tito „vytržení“ blouznivci jsou i se svými následovníky stále ještě zde! Co je to za ubohost, jimi samotnými vymyšlené „vytržení“!

Tvrzení, že se při tom jedná o zvláštní „zjevení sedmi hromů“, je absurdní. Ještě platí, co bylo Janovi přikázáno: „Zapečeť to, co mluvilo sedm hromů, než nepiš toho.“ (Zj.10:4). Až Pán sestoupí dolů jako Anděl Smlouvy, těch sedm hromových hlasů zazní. Ale On nejprve přijde jako Ženich, aby vzal domů Svoji Nevěstu. Nyní toto téma ukončíme, aniž bychom zacházeli na další nesmyslné teorie o parusii a bludná učení. My jsme nenásledovali vtipně složeným básním, nýbrž věříme Slovu Božímu tak, jak je napsané. Při návratu našeho milovaného Pána se všechna odpovídající biblická místa stoprocentně naplní. Totéž se vztahuje na všechny ostatní příchody. Amen!

Všechno, co náleží ke službě bratra Branhama, je naplněno a uzavřeno. On byl poslán se zvěstí, která zjevila celý spásný plán a předešla druhému Kristovu příchodu. A všichni, kdo patří k Církvi – Nevěstě budou nyní vyvoláni ven a připravováni na blahoslavený den návratu Ježíše Krista, našeho milovaného Pána a Spasitele (Fil.2:16). To znamená, že církev Ježíše Krista je absolutně a ve všech bodech uvedena do souladu s Bohem a Božím Slovem, jako tomu bylo na počátku s těmi pravými věřícími. Úplně na „původním počátku“ nebyli falešní bratři, ani falešná učení, ale církev byla založena na základě apoštolů a proroků. Bůh sám k jejímu vzdělání ustanovil služby. Každá biblická církev vychází z probuzení působeného Duchem jako o Letnicích, a tak se církev sama stává základem a sloupem pravdy (1.Tim.3:15). Pravá církev je živý organismus, Tělo Páně, kterému On jako Hlava vládne. Tak se to musí nyní stát v plném navrácení.

Nejprve bylo vždy zvěstováno pravé slovo a potom následovaly výklady. Pán rozsévá slovo, nepřítel výklady. „A pole jest tento svět, dobré pak símě jsou synové království, ale koukol jsou synové toho zlostníka“ (Mat.13:38). Ten pravý Boží poslaný káže Slovo, ti, kteří káží bez Božího povolání, rozšiřují výklady. Vždy, když se bratři dostanou pod falešný vliv a vystoupí s falešnými učeními, dojde k rozštěpení. Oni sami sebe a jiné ustanoví do jistých pozic a poutají lidi k sobě a ke svým učením, odvádějí je od Slova do vlastních zjevení. Tak vznikají sbory, které ve vůli Boží a ve Slově již nejsou. Nejsou žádným Duchem zrozeným organismem jako Tělo Páně, nýbrž organizací jako všechny ostatní. V původním křesťanství byl v každém městě jen jeden lokální sbor. Jedno mají všechny společné s Jannesem a Jambresem a Dátanem: Vystupují jako odpůrci proti Božímu poslanému (4.Moj.16; 2.Petr.2:15) a bojují proti Pánem ustanovenému nositeli pravého Slova. Všemi prostředky usilují zničit jeho vliv vražednými pomluvami a odmítají ho. K tomu říká bratr Branham: „Oni se snaží zničit ten vliv; pokoušejí se zničit všechno. Není v tom nic jiného než žárlivost. To začalo s Kainem a prokázalo se to jako žárlivost. Dnes je to totéž, když se přirozeně lidsky smýšlející setká s duchovně smýšlejícím.“ (18. dubna 1965).

Tak tomu bylo již v čase apoštolů, tak je tomu dnes. Nejlepší příklad je Diotrefes, který nepřijal ani apoštola Jana (3.Jan.4). Ten napsal: „Nemám větší radosti, nežli abych slyšel, že synové moji chodí v upřímnosti.“ Pravda zůstává navždy pravdou a lež zůstává tím, čím je, totiž lží; a jen kdo je z Boha, slyší slova Boží (Jan.8:47). Amen.

Také pro nás platí Pánovo varování: „Vizte, aby vás žádný nesvedl.“ Jeho varování ještě nikdy nebylo tak aktuální jako dnes: „Tehdy řekl-li by vám kdo: Aj, tuto je Kristus, anebo tamto, nevěřte.“ Také toto slovo se musí naplnit. Je to určeno přímo těm vyvolaným v tomto čase, neboť je řečeno: „aby v blud uvedli, (by možné bylo,) také i vyvolené. Aj, předpověděl jsem vám. Proto řeknou-li vám: Aj, na poušti jest, nevycházejte. Aj, v skrýších, nevěřte. Neb jako blesk vychází od východu slunce, a ukazuje se až na západ, tak bude i příchod Syna člověka.“ (Mat.24:23-27) Bohu buď na věky dík za Jeho jasné a pravé Slovo! A všechen lid nechť řekne: »Amen!«

V Mat.24:29-30 řekl náš Pán: „A hned po soužení, které bude v těch dnech, slunce se zatmí a měsíc nedá světla svého a hvězdy budou padat s nebe a moci nebeské budou se pohybovat. A tehdy se ukáže znamení Syna člověka na nebi, a tu budou kvílit všecka pokolení země, a uzří Syna člověka přicházejícího na oblacích nebeských s mocí a slávou velikou.“

Tento příchod spadá do času po vytržení, dokonce po času soužení a nemá s Církví – Nevěstou nic společného. Má to přímou souvislost s šestou pečetí, která uvede den Páně. Tam je totiž psáno: „I pohleděl jsem, když otevřel pečeť šestou, a aj, zemětřesení veliké stalo se, a slunce učiněno jest černé jako pytel žíněný, a měsíc byl jako krev.“ (Zj.6:12).

Již ve Zj.1:7 to bylo takto předpověděno: „Aj, ubírá se s oblaky, a uzří jej všeliké oko, i ti, kteříž ho bodli; a budou plakat pro něj všecka pokolení země, jistě, Amen.“

Také Židé pak budou bědovat, to je napsáno v Zach.12:10b: „… I obrátí zřetel ke mně, kterého bodli, a kvílit budou nad ním jako kvílením nad jednorozeným; hořce, pravím, plakat budou nad ním, jako hořce pláčí nad prvorozeným.“

Každé biblické místo obsahuje klíč k uskutečněné události. Je to jasně vidět, když se jedná o nějaký jiný příchod a ne o návrat Ježíše Krista k doprovodu Nevěsty domů. To se vztahuje též na Mat.25:31-46: „A když přijde Syn člověka v slávě své, a všichni svatí andělé s ním, tedy se posadí na trůnu velebnosti své, a shromážděni budou před něj všichni národové. I rozdělí je jedny od druhých, tak jako pastýř odděluje ovce od kozlů.“

V 2.Tes.1:7-8 je řeč zase o jiném příchodu: „… při zjevení Pána Ježíše s nebe, s anděly moci jeho, v plameni ohně, který pomstu uvede na ty, jenž neznají Boha a neposlouchají evangelium Pána našeho Jezukrista.“

Ani příchod ve Zj.16 nemá nic společného s vytržením Církve – Nevěsty. Během šestého koflíku hněvu a přípravě k boji u Armagedonu zní varování: „Aj, přicházím jako zloděj. Blahoslavený, kdo bdí a připravuje roucha svého, aby nahý nechodil, aby neviděli hanby jeho.“ (v.15). To je v souvislosti s dnem Páně, jak vyplývá z následujícího místa Bible: „Nebo vy sami výborně víte, že ten den Páně jako zloděj v noci, tak přijde“ (1.Tes.5:2). Zde se jedná o Izrael, tak jako u Zach.14, když Pán přijde a postaví se Svýma nohama na hoře Olivetské.

V Luk.12:36 se Pán zaměřil slovem na ty, kteří chtějí být připraveni, až sestoupí po oslavě svatby. „A vy podobni buďte lidem očekávajícím Pána svého, až by se vrátil z svatby, aby hned, jak by přišel a potloukl, otevřeli jemu.“ Boží Slovo je dokonalé! Haleluja!

„My pak nepřijali jsme ducha světa, ale Ducha toho, který jest z Boha, abychom věděli, které věci od Boha darovány jsou nám.“ (1.Kor.2:12)

Je to nepopsatelná milost Boží, že můžeme Slovo Pravdy biblicky zařadit. Všichni bratři, kteří Pánu opravdu slouží, podílejí se na rozdávání duchovního pokrmu a zjeveném Slovu a mohou se mnou svědčit jako Pavel: „Ale jako Bůh nás hodné učinil toho, aby nám svěřeno bylo evangelium, tak mluvíme, ne jako lidem se líbíce, ale Bohu, který zkušuje srdcí našich.“ (1.Tes.2:4).

Mne nepovolal žádný prorok ani apoštol, ale Pán sám. Jako Jeho poslaný smím, ano, musím v tomto čase zvěstovat celou radu Boží.

„Proto my na místě Krista (podle něm. př. Bible: jako Jeho pomazaní) poselství mluvíme; a jako by Bůh skrze nás žádal vás, prosíme na místě Kristově, smiřte se s Bohem.“ (2.Kor.5:20). Opravdově věřící si váží apoštolsko-prorockého poučení a jsou vděční za právě vykonávanou službu, která je vede zpět k původnímu Slovu.

Kdo psanému Slovu Pravdy o každém tématu nevěří, o návratu Krista a různých příchodech až do všech podrobností a nepovažuje je za platné, ten je jak Pavel píše Timoteovi: „Takový je nadutý, nic neumí, ale nemoudrost provodí při otázkách a hádkách o slova, z kterých pochází závist, svár, rouhání, zlá domnění, marné hádky lidí na mysli porušených a pravdy zbavených, domnívajících se, že by zbožnost byla zisk tělesný. Takových se varuj.“ (1.Tim.6:4-5). Těmto lidem Bůh sám posílá mocné podvody, že jsou odsouzeni k tomu, věřit bludným učením, které nejsou nic jiného než lži (2.Tes.2:11-12). Jak již často, musí i zde být ještě jednou zdůrazněn verš 7 z 2.Jan. Kdo nevěří, že ten stejný Pán, který tělesně z mrtvých vstal (Jan.20) a tělesně vystoupil na nebesa (Luk.24:50), se tělesně vrátí (Sk.1:9-11), je nejen obětí nějakého bludného učení, ale obětí přímo antikristovského ducha. „Nebo mnozí bludaři vyšli na svět, kteří nevyznávají Jezukrista přišlého v těle. Každý takový jest bludař a antikrist.“ (2.Jan.7)

Tak je to také napsáno v anglickém Scofieldově překladu Bible, kterou bratr Branham četl a já také: „… who confess not that Jesus Christ cometh in the flesh.“ (… kdo neuznává, že Ježíš Kristus přišel v těle.) Ježíš sám po Svém zmrtvýchvstání řekl: „Vizte ruce mé i nohy mé, že v pravdě já jsem. Dotýkejte se a vizte; neboť duch těla a kostí nemá, jako mne vidíte míti.“ (Luk.24:39).

„… Tento Ježíš, který vzhůru vzat jest od vás do nebe, tak přijde, jak jste spatřili způsob jeho jdoucího do nebe.“ (Sk.1:11).

Jan píše dále: „Přichází-li kdo k vám, a tohoto učení nepřináší, nepřijímejte ho do domu, aniž ho pozdravujte.“ (2.Jan.10).

Ano, bude to velice vážné, neboť ještě nikdy v uplynulých dvou tisíci letech nevyšlo tolik bludařů, jako v našem čase. A přicházejí dokonce z našeho středu: „A z vás samých povstanou muži, kteří budou mluvit převrácené věci, aby obrátili učedlníky po sobě.“ (Sk.20:30).

Jejich hlavní učení jsou,

1. že Kristus se již vrátil;

2. že vytržení nastalo otevřením pečetí;

3. že čas milosti skončil;

4. že krev již není na trůnu milosti;

5. že vzkříšení a vytržení se děje duchovně a k obojímu již došlo. Večeře Páně se již nemusí slavit;

6. že tzv. „zjevení“ o kterém oni hovoří, ty, kteří tomu věří, již převedlo do Tisíciletého království;

7. že druhému Kristovu příchodu nepředcházela zvěst, ale ten zvěstovatel.

8. Je nepochopitelné tvrzení: Jako byl Ježíš Kristus na Zemi tehdy, když Jan vykonával svou službu, tak On musel být na Zemi i nyní, když vykonával svoji službu bratr Branham.

Ještě mnohá nebiblická učení jsou šířena.

1. prosince 1965, přesně dvacet dní před svým odchodem domů, řekl bratr Branham v kázání „Vytržení“ a z 1.Tes.4 přešel k Mat.25, totiž k tomu, co se nyní děje: „Je to zvěst, aby lidé byli svoláni. Nejprve zazní zvěst: »Je na čase, vyčistit lampy. Vstaňte a dejte své lampy do pořádku.« … »Vidíte, Ženich přichází, vstaňte a vyčistěte své lampy!« Oni to učinili. Někteří z nich zjistili, že nemají dostatek oleje ve svých lampách, ale je na čase vyčistit lampy. Je to čas, o kterém Malachiáš 4 a Lukáš 17 mluvili. Všechna tato proroctví Písma se týkají přesně tohoto času a my to vidíme názorně mezi námi“ (str. 23 v českém překladu).

Ano, zcela jasně vidíme, co bratr Branham o Mat.25, Luk.17 a Mal.4:5 řekl. Je to zvěst, poslední volání, které nyní zaznívá všem živým. Amen! Právě tak vidíme 1.Tes.4 ještě v budoucnosti. To říkáme také my jako slovo Pána: Pán sám dá povel určený těm zesnulým, za doprovodu hlasu archanděla a Božího pozounu sestoupí dolů. Pak se stane, že mrtví v Kristu povstanou a ti v Kristu žijící budou proměněni do nesmrtelnosti a společně budeme vytrženi.

„Musí zajisté toto porušitelné tělo obléci neporušitelnost, a smrtelné toto obléci nesmrtelnost. A když porušitelné toto tělo obleče neporušitelnost, a smrtelné toto obleče nesmrtelnost, tehdy se naplní řeč, kteráž napsána jest: Pohlcena jest smrt v vítězství.“ (1.Kor.15:53-54).

Michael a jeho andělé svedou při vytržení toho mužného syna (pacholíka) poslední bitvu s drakem: „I svržen jest drak ten veliký, had starý, zvaný ďábel a satanáš, který svádí celý svět; svržen jest, pravím, na zem, i andělé jeho s ním svrženi jsou.“ (Zj.12:1-12). Michael nastoupí zcela na konci také na obranu Izraele: „Toho času postaví se Michael, kníže veliký, který zastává synů lidu tvého, a bude čas soužení, jakého nebylo, jak jest národ, až do toho času; toho, pravím, času vysvobozen bude lid tvůj, kdokoli nalezen bude zapsaný v knize.“ (Dan.12:1).

V posledních třech minutách tohoto kázání bratr Branham řekl: „Chtěli byste být při vytržení u toho? Kolik vás má zájem být vytrženi? Řekněte: Ó Bože, z celého srdce bych toho chtěl dosáhnout!“ Jak by měli být zahanbeni ti, kteří tvrdí, že vytržení nastalo již v roce 1963! O Enochovi je psáno, že chodil s Bohem a měl svědectví, že se líbil Bohu, a již nebyl nalezen, protože ho Bůh vytrhl (Žid.11). A všichni tito „vytržení“ blouznivci jsou i se svými následovníky stále ještě zde! Co je to za ubohost, jimi samotnými vymyšlené „vytržení“!

Tvrzení, že se při tom jedná o zvláštní „zjevení sedmi hromů“, je absurdní. Ještě platí, co bylo Janovi přikázáno: „Zapečeť to, co mluvilo sedm hromů, než nepiš toho.“ (Zj.10:4). Až Pán sestoupí dolů jako Anděl Smlouvy, těch sedm hromových hlasů zazní. Ale On nejprve přijde jako Ženich, aby vzal domů Svoji Nevěstu. Nyní toto téma ukončíme, aniž bychom zacházeli na další nesmyslné teorie o parusii a bludná učení. My jsme nenásledovali vtipně složeným básním, nýbrž věříme Slovu Božímu tak, jak je napsané. Při návratu našeho milovaného Pána se všechna odpovídající biblická místa stoprocentně naplní. Totéž se vztahuje na všechny ostatní příchody. Amen!

Všechno, co náleží ke službě bratra Branhama, je naplněno a uzavřeno. On byl poslán se zvěstí, která zjevila celý spásný plán a předešla druhému Kristovu příchodu. A všichni, kdo patří k Církvi – Nevěstě budou nyní vyvoláni ven a připravováni na blahoslavený den návratu Ježíše Krista, našeho milovaného Pána a Spasitele (Fil.2:16). To znamená, že církev Ježíše Krista je absolutně a ve všech bodech uvedena do souladu s Bohem a Božím Slovem, jako tomu bylo na počátku s těmi pravými věřícími. Úplně na „původním počátku“ nebyli falešní bratři, ani falešná učení, ale církev byla založena na základě apoštolů a proroků. Bůh sám k jejímu vzdělání ustanovil služby. Každá biblická církev vychází z probuzení působeného Duchem jako o Letnicích, a tak se církev sama stává základem a sloupem pravdy (1.Tim.3:15). Pravá církev je živý organismus, Tělo Páně, kterému On jako Hlava vládne. Tak se to musí nyní stát v plném navrácení.

Nejprve bylo vždy zvěstováno pravé slovo a potom následovaly výklady. Pán rozsévá slovo, nepřítel výklady. „A pole jest tento svět, dobré pak símě jsou synové království, ale koukol jsou synové toho zlostníka“ (Mat.13:38). Ten pravý Boží poslaný káže Slovo, ti, kteří káží bez Božího povolání, rozšiřují výklady. Vždy, když se bratři dostanou pod falešný vliv a vystoupí s falešnými učeními, dojde k rozštěpení. Oni sami sebe a jiné ustanoví do jistých pozic a poutají lidi k sobě a ke svým učením, odvádějí je od Slova do vlastních zjevení. Tak vznikají sbory, které ve vůli Boží a ve Slově již nejsou. Nejsou žádným Duchem zrozeným organismem jako Tělo Páně, nýbrž organizací jako všechny ostatní. V původním křesťanství byl v každém městě jen jeden lokální sbor. Jedno mají všechny společné s Jannesem a Jambresem a Dátanem: Vystupují jako odpůrci proti Božímu poslanému (4.Moj.16; 2.Petr.2:15) a bojují proti Pánem ustanovenému nositeli pravého Slova. Všemi prostředky usilují zničit jeho vliv vražednými pomluvami a odmítají ho. K tomu říká bratr Branham: „Oni se snaží zničit ten vliv; pokoušejí se zničit všechno. Není v tom nic jiného než žárlivost. To začalo s Kainem a prokázalo se to jako žárlivost. Dnes je to totéž, když se přirozeně lidsky smýšlející setká s duchovně smýšlejícím.“ (18. dubna 1965).

Tak tomu bylo již v čase apoštolů, tak je tomu dnes. Nejlepší příklad je Diotrefes, který nepřijal ani apoštola Jana (3.Jan.4). Ten napsal: „Nemám větší radosti, nežli abych slyšel, že synové moji chodí v upřímnosti.“ Pravda zůstává navždy pravdou a lež zůstává tím, čím je, totiž lží; a jen kdo je z Boha, slyší slova Boží (Jan.8:47). Amen.

Také pro nás platí Pánovo varování: „Vizte, aby vás žádný nesvedl.“ Jeho varování ještě nikdy nebylo tak aktuální jako dnes: „Tehdy řekl-li by vám kdo: Aj, tuto je Kristus, anebo tamto, nevěřte.“ Také toto slovo se musí naplnit. Je to určeno přímo těm vyvolaným v tomto čase, neboť je řečeno: „aby v blud uvedli, (by možné bylo,) také i vyvolené. Aj, předpověděl jsem vám. Proto řeknou-li vám: Aj, na poušti jest, nevycházejte. Aj, v skrýších, nevěřte. Neb jako blesk vychází od východu slunce, a ukazuje se až na západ, tak bude i příchod Syna člověka.“ (Mat.24:23-27) Bohu buď na věky dík za Jeho jasné a pravé Slovo! A všechen lid nechť řekne: »Amen!«