O celosvětové misijní práci a o tom, co Bůh činí, by mohlo být mnoho řečeno. V celé Asii a Africe a obzvláště ve východní Evropě je velký duchovní hlad. Když jsem slyšel, že jsme dosáhli u literatury v ruské řeči nákladu 50 000 exemplářů, byl jsem vnitřně velmi pohnut. Je tomu mnoho let, kdy mi Pán ukázal děj v jednom velikém, slavnostním sále, který je spojen s tímto vývojem. Ve vidění jsem stál na pódiu a přihlížel, jak lidé proudili do místnosti v očekávání něčeho neobyčejného. Poté, co všichni zaujali místo, spatřil jsem, že všude byla ještě volná místa. V tom okamžiku pro mluvil hlas přímo nade mnou: „Teprve až k tomu přibyde Nevěsta z východní Evropy, bude počet naplněn.” V následujícím okamžiku se otevřely dveře po mé levici a přicházely jednotlivé skupiny, podle zemí uspořádané – uváděné pokaždé jedním bratrem, který byl odpovědný. Jemu následovali všichni ostatní s radostným obličejem. Náhle pravil hlas: „Nyní přichází Nevěsta z Ruska.” Docela spontánně jsem přistoupil k vedoucímu bratru, padli jsme si do náruče a já jsem mu řekl: „Na tento okamžik jsem čekal.” Bratr šel dále se zástupem, který ho následoval, a náhle byla všechna místa obsazena. V tom okamžiku mě naplnila hluboká vděčnost. Byla to blahodárná, nebeská atmosféra. Stál jsem opět na pódiu, když tentýž vznešený, vše pronikající hlas pravil: „Až se to stane, bude dokončení blízké!”

Nyní smíme prožívat, jak se všechno naplňuje. Všude ve východoevropských zemích přicházejí velké zástupy ke shromážděním – měli jsme již až ke dvěma nebo třem tisícům lidí, kteří poslouchali kázání. Bůh je věrný — On zná ty Své na celém světě a volá je ven. Je to prostě obdivuhodné, že tak smíme spolu prožívat závěr novozákonní Církve. Vidíme jasně, jak se nyní všeobsáhle naplňuje biblické proroctví se všemi zaslíbeními. Blaze tomu, kdo nyní slyší, co dává Duch mluvit sborům skrze zjevené Slovo a podle toho koná.

O misijním centru v Krefeldu by mohlo být mnoho oznámeno. Zatím se tiskne v sedmi různých řečech; papír je nakupován na tuny, aby byla uspokojena tak velká potřeba tak dobře, jako možno. Rád bych při této příležitosti poděkoval zvláště těm všem zde v Krefeldu, kteří bezplatně pomáhají, jakož i našemu milovanému bratrovi Russovi, při němž Bůh vykonal velké věci. Lékaři se jej vzdali a byl kandidátem smrti, avšak Bůh se smiloval a uzdravil jej. V těch mnohých za námi ležících letech sloužil církvi a věrně vykonával svůj úřad pastýře. My všichni říkáme bratru Russovi srdečný dík a „Bůh žehnej Tobě i Tvému domu.”

Srdečný dík patří i našemu milovanému bratru Schmidtovi, který spolu i s ostatními je zaměstnán rukopisy v ruské řeči a opatrováním v zemích bývalého Sovětského svazu. Pro něho je ruská řeč právě tak jako německá a tak je schopen konat službu, kterou by žádný z nás nemohl činit. Nechť ho Pán a jeho dům bohatě žehná.

Našim milovaným bratrům Alexis Barilierovi a Etienne Gentonovi bych chtěl rovněž poděkovat za dlouholetou věrnou spolupráci. Ani jedinkrát se neodchýlili od Slova, nikdy si nechtěli udělat jméno nějakým zvláštním poznáním nebo učením. Věrně překládají do francouzské a italské řeči, aby sloužili lidu Božímu. Lze to považovat téměř za zázrak, jestliže bratři, kteří jsou tak Bohem požehnáni a používáni, zůstanou pokorní. Vidím-li, doják mnohých směrů jdou tak zvaní „věřící v poselství”, potom mě naplňuje hluboká vděčnost za všechny věrné sourozence.

I našemu milovanému bratrovi Markku Vuori, který po mnoho let koná překladatelské práce a službu ve Finsku, bychom chtěli vyslovit ze srdce dík.

Náš dík náleží vůbec všem milovaným bratrům a sestrám, kteří jsou neúnavně a většinou bezplatně zaměstnáni, ať je to zde v Německu, ve Švýcarsku nebo ve všech ostatních zemích Evropy, Asie, Afriky a na celém světě, kde se překládá a lidé jsou obstaráváni drahým Slovem Božím. Jsme Pánu vděčni za ty možnosti, které nám dává k dispozici. Proto také vykupujeme čas, neboť víme, že to tak již dlouho nezůstane.

Vám všem, kteří podporujete toto celosvětové misijní dílo modlitbami a svými obětmi, bych chtěl rovněž co nejsrdečněji poděkovat. Není to žádná samozřejmost, nýbrž milost. Víme, že je to dílo Boží, protože se to děje v souladu s Jeho zaslíbeným Slovem. Žijeme v době, kdy kostelní církve a svobodné konfese se stále víc a více vzdalují od Slova. Všechny národy a kmeny trvají na své samostatnosti; muži, ženy, mládež a děti, všichni chtějí stále větší nezávislost. Duch času neuchránil ani věřící a mnohé strhl s sebou. Chtěli by, jak říkají, být svobodní, jít kam by chtěli, rozhodovat o sobě, svém čase, svých penězích, prostě o všem sami podle vlastního uvážení. Nepozorují přitom, že padají z Božího pořádku nebo z něho již vypadli.

Musíme všechno posuzovat z hlediska Písma a sebe nechat posoudit. Vlastní mínění před Bohem neplatí. Je vestláno v neposlušnost, jakkoli často schovanou za biblická místa. Zarmucující je, jestliže se sourozenci „stáhnou zpět” (odejdou), jak to vyjadřuje Písmo. Stále znovu se stává, že nepřítel si vezme něco za záminku, ať je to zvěstování, přes které lidé klopýtnou, protože to tak nevidí, nebo se lidé pohorší nad něčím z osobního života a učiní z toho překážku. Jako první reakce je zklamání a již dělá nepřítel záhy z malé věci nepřekonatelnou překážku. Jako reakce následuje stáhnutí se zpět. Milí bratři a sestry, dejte si to říci: žádný z nás nemá vliv na svůj stav v království Božím. Ani ti, které On povolal, aby kázali Jeho Slovo, ani ti, kteří je slyší, nemohou, byť jen to nejmenší na tom nic změnit. Bůh bere koho chce, a činí, co si předsevzal. Blaze všem, kteří se nedají nepřítelem obelstít a nepohorší se. Bůh znal konec již na začátku, věděl cestu jednoho každého z nás a co nás potká. Cokoliv se stane, splňuje nějaký účel, i když tomu nerozumíme. Tak to zůstane, že těm, kdo Boha milují, všechny věci napomáhají k dobrému. Kdo obdržel zjevení od Boha, ten zůstane až do konce a ze srdce dosvědčuje: „Ke komu půjdeme? Jen Ty Slova života věčného máš.”

O celosvětové misijní práci a o tom, co Bůh činí, by mohlo být mnoho řečeno. V celé Asii a Africe a obzvláště ve východní Evropě je velký duchovní hlad. Když jsem slyšel, že jsme dosáhli u literatury v ruské řeči nákladu 50 000 exemplářů, byl jsem vnitřně velmi pohnut. Je tomu mnoho let, kdy mi Pán ukázal děj v jednom velikém, slavnostním sále, který je spojen s tímto vývojem. Ve vidění jsem stál na pódiu a přihlížel, jak lidé proudili do místnosti v očekávání něčeho neobyčejného. Poté, co všichni zaujali místo, spatřil jsem, že všude byla ještě volná místa. V tom okamžiku pro mluvil hlas přímo nade mnou: „Teprve až k tomu přibyde Nevěsta z východní Evropy, bude počet naplněn.” V následujícím okamžiku se otevřely dveře po mé levici a přicházely jednotlivé skupiny, podle zemí uspořádané – uváděné pokaždé jedním bratrem, který byl odpovědný. Jemu následovali všichni ostatní s radostným obličejem. Náhle pravil hlas: „Nyní přichází Nevěsta z Ruska.” Docela spontánně jsem přistoupil k vedoucímu bratru, padli jsme si do náruče a já jsem mu řekl: „Na tento okamžik jsem čekal.” Bratr šel dále se zástupem, který ho následoval, a náhle byla všechna místa obsazena. V tom okamžiku mě naplnila hluboká vděčnost. Byla to blahodárná, nebeská atmosféra. Stál jsem opět na pódiu, když tentýž vznešený, vše pronikající hlas pravil: „Až se to stane, bude dokončení blízké!”

Nyní smíme prožívat, jak se všechno naplňuje. Všude ve východoevropských zemích přicházejí velké zástupy ke shromážděním – měli jsme již až ke dvěma nebo třem tisícům lidí, kteří poslouchali kázání. Bůh je věrný — On zná ty Své na celém světě a volá je ven. Je to prostě obdivuhodné, že tak smíme spolu prožívat závěr novozákonní Církve. Vidíme jasně, jak se nyní všeobsáhle naplňuje biblické proroctví se všemi zaslíbeními. Blaze tomu, kdo nyní slyší, co dává Duch mluvit sborům skrze zjevené Slovo a podle toho koná.

O misijním centru v Krefeldu by mohlo být mnoho oznámeno. Zatím se tiskne v sedmi různých řečech; papír je nakupován na tuny, aby byla uspokojena tak velká potřeba tak dobře, jako možno. Rád bych při této příležitosti poděkoval zvláště těm všem zde v Krefeldu, kteří bezplatně pomáhají, jakož i našemu milovanému bratrovi Russovi, při němž Bůh vykonal velké věci. Lékaři se jej vzdali a byl kandidátem smrti, avšak Bůh se smiloval a uzdravil jej. V těch mnohých za námi ležících letech sloužil církvi a věrně vykonával svůj úřad pastýře. My všichni říkáme bratru Russovi srdečný dík a „Bůh žehnej Tobě i Tvému domu.”

Srdečný dík patří i našemu milovanému bratru Schmidtovi, který spolu i s ostatními je zaměstnán rukopisy v ruské řeči a opatrováním v zemích bývalého Sovětského svazu. Pro něho je ruská řeč právě tak jako německá a tak je schopen konat službu, kterou by žádný z nás nemohl činit. Nechť ho Pán a jeho dům bohatě žehná.

Našim milovaným bratrům Alexis Barilierovi a Etienne Gentonovi bych chtěl rovněž poděkovat za dlouholetou věrnou spolupráci. Ani jedinkrát se neodchýlili od Slova, nikdy si nechtěli udělat jméno nějakým zvláštním poznáním nebo učením. Věrně překládají do francouzské a italské řeči, aby sloužili lidu Božímu. Lze to považovat téměř za zázrak, jestliže bratři, kteří jsou tak Bohem požehnáni a používáni, zůstanou pokorní. Vidím-li, doják mnohých směrů jdou tak zvaní „věřící v poselství”, potom mě naplňuje hluboká vděčnost za všechny věrné sourozence.

I našemu milovanému bratrovi Markku Vuori, který po mnoho let koná překladatelské práce a službu ve Finsku, bychom chtěli vyslovit ze srdce dík.

Náš dík náleží vůbec všem milovaným bratrům a sestrám, kteří jsou neúnavně a většinou bezplatně zaměstnáni, ať je to zde v Německu, ve Švýcarsku nebo ve všech ostatních zemích Evropy, Asie, Afriky a na celém světě, kde se překládá a lidé jsou obstaráváni drahým Slovem Božím. Jsme Pánu vděčni za ty možnosti, které nám dává k dispozici. Proto také vykupujeme čas, neboť víme, že to tak již dlouho nezůstane.

Vám všem, kteří podporujete toto celosvětové misijní dílo modlitbami a svými obětmi, bych chtěl rovněž co nejsrdečněji poděkovat. Není to žádná samozřejmost, nýbrž milost. Víme, že je to dílo Boží, protože se to děje v souladu s Jeho zaslíbeným Slovem. Žijeme v době, kdy kostelní církve a svobodné konfese se stále víc a více vzdalují od Slova. Všechny národy a kmeny trvají na své samostatnosti; muži, ženy, mládež a děti, všichni chtějí stále větší nezávislost. Duch času neuchránil ani věřící a mnohé strhl s sebou. Chtěli by, jak říkají, být svobodní, jít kam by chtěli, rozhodovat o sobě, svém čase, svých penězích, prostě o všem sami podle vlastního uvážení. Nepozorují přitom, že padají z Božího pořádku nebo z něho již vypadli.

Musíme všechno posuzovat z hlediska Písma a sebe nechat posoudit. Vlastní mínění před Bohem neplatí. Je vestláno v neposlušnost, jakkoli často schovanou za biblická místa. Zarmucující je, jestliže se sourozenci „stáhnou zpět” (odejdou), jak to vyjadřuje Písmo. Stále znovu se stává, že nepřítel si vezme něco za záminku, ať je to zvěstování, přes které lidé klopýtnou, protože to tak nevidí, nebo se lidé pohorší nad něčím z osobního života a učiní z toho překážku. Jako první reakce je zklamání a již dělá nepřítel záhy z malé věci nepřekonatelnou překážku. Jako reakce následuje stáhnutí se zpět. Milí bratři a sestry, dejte si to říci: žádný z nás nemá vliv na svůj stav v království Božím. Ani ti, které On povolal, aby kázali Jeho Slovo, ani ti, kteří je slyší, nemohou, byť jen to nejmenší na tom nic změnit. Bůh bere koho chce, a činí, co si předsevzal. Blaze všem, kteří se nedají nepřítelem obelstít a nepohorší se. Bůh znal konec již na začátku, věděl cestu jednoho každého z nás a co nás potká. Cokoliv se stane, splňuje nějaký účel, i když tomu nerozumíme. Tak to zůstane, že těm, kdo Boha milují, všechny věci napomáhají k dobrému. Kdo obdržel zjevení od Boha, ten zůstane až do konce a ze srdce dosvědčuje: „Ke komu půjdeme? Jen Ty Slova života věčného máš.”