Od 11. září 2001, když se 19 islámských fanatiků podílelo na útoku, při kterém americkým pilotům prořízli hrdla a jejich letadla navedli do věží newyorského World Trade Center, se západní svět vůbec poprvé začal zabývat náboženstvím „proroka“ Mohameda. Zahynuly přibližně tři tisíce lidí a vláda USA se rozhodla vyhlásit boj proti terorismu. Je politováníhodné, že USA jsou od té doby odpovědné za ještě větší teror a pošlapávají lidská práva a práva národů.

Existují různé islámsko-arabské teroristické organizace, a potom ještě všechny ostatní nearabské, ale islámské, které jsou činné v mnoha zemích až po Filipíny. Nám se jedná o objasnění pozadí smrtelné nenávisti proti Židům a fanatismu v tomto náboženství. Roku 1982 jsem během pobytu v Egyptě pročetl celý Korán se 114 súrami. Nikde ve světě jsem nepotkal tak milé lidi jako v Káhiře a Alexandrii. Pohostinnost, kterou jsem tam zažil, mne přemáhala. Při čtení Koránu jsem zjistil, že v žádném bodě nesouhlasí ani se Starým ani s Novým Zákonem. Přitom jsem ale nenašel ani jediný odkaz na to, co Mohameda uráželo a především, co jej vedlo k hluboké nenávisti. V súře 5:19 je s ohledem na Izrael psáno „lid Knihy“ dokonce toto: „…vstupte do svaté země, kterou vám Bůh určil.“ Jak teď může islámský státník prohlásit, že Izrael nemá žádné právo na existenci v izraelské zemi?

Teprve když jsem přečetl úvod ke Koránu a potom také ještě další knihy o islámu a „proroku“ Mohamedovi, jsem odhalil kořeny nenávisti. Mohamed neuměl číst ani psát, byl tedy odkázán na to, co sám věděl a co řekli jiní. Ta myšlenka zesvětštělého křesťanství, že Bůh má Syna v nebi, mu byla ohavná jako rouhání Bohu. Proto křesťanům, kteří žili v roztroušení a nepředstavovali pro něho žádné nebezpečí, nevěnoval nadále žádnou pozornost.

Úplně jiné to bylo s Židy, kteří žili jako společenství v Jatrib/Medina. Čekali hlavně na příchod proroka Eliáše, který měl vystoupit před dnem soudu. Tato myšlenka již Mohameda neopustila. Jí prodchnutý šel do jeskyně hory Hirá, asi pět kilometrů severně od Mekky. Tam slyšel podivný hlas: „Čti!“ Odpověděl: „Neumím číst!“ A ještě jednou: „Čti!“ „Neumím číst!“ Vystoupil na tu horu, kde slyšel hlas: „Ó Mohamede, ty jsi Alláhův poslaný a já jsem Gabriel.“ Pohlédl vzhůru a údajně viděl na nebi anděla, který rozprostřel svá křídla nad celou Zemí. Jenže andělé nemají žádná křídla, nýbrž jen cherubíni a serafíni. Gabriel a Michael mají podobu muže, tak to Písmo svaté dosvědčuje na mnohých místech.

Od toho dne se cítil být povolaným, tím posledním prorokem, skrze kterého se má lidstvu dostat závěrečného zjevení. Z toho vzešla myšlenka, že by se všichni, jak různé arabské kmeny tak také křesťané a Židé, museli tomuto poslednímu poslání shora podřídit. To až dodnes zůstalo základní myšlenkou islámských věřících. Pro ně je rouháním Bohu, když se někdo protiví tomuto poslednímu zjevení, které sám Gabriel měl předat „Alláhovu poslanému“.

To, že Židé v Jatrib/Medina neuznali Mohameda za svého zaslíbeného proroka, jej tak urazilo, že v roce 627 svolal všechny bojovníky, kteří obsadili židovskou osadu a vyvraždili všechny muže (asi osm set) a ženy a děti odvlekli. Tento „džihád“ (pozn. „svatá válka) pokračoval a dnes celý svět drží v napětí. V islámském náboženství se vyžaduje totální odevzdanost a podřízenost duše, ducha i těla. Na prvním místě stále ještě dominuje nenávist k Izraeli, který je islámským světem označován jako „satan“, a potom vůči všem, kteří Izrael uznávají, obzvláště k USA. Mohamedovy karikatury posloužily jako vítaný podnět těm, kteří by chtěli nenávist rozněcovat.

Cílem islámského náboženství je, aby se ten půlměsíc (který má ve znaku) stal měsícem v úplňku, to nastane, když se celý svět podřídí islámu. Od zveřejnění dvanácti karikatur se džihád šíří jako oheň. „Svatá válka“ pokračuje a v této souvislosti již byl pro Evropu vymyšlen nový název totiž „Eurabie“. Západní země neskrývají své obavy a dělají vše, aby radikální muslimy usmířili. Tak britská letecká společnost (British Airways) vydala zákaz, že kdo letí s BA do Arábie, nesmí s sebou brát Bibli.

Naše hlavní pozornost se ale soustřeďuje více než kdy předtím na Blízký a Střední východ: na Izrael, na Sýrii, na Irák a nejnověji na Irán. Jak ze zpráv a tisku můžeme vyrozumět, sbližují se s islámským světem obzvláště Rusko, ale také Čína, aby tamní události měly pod kontrolou. Zde se nemůžeme blíže zabývat biblickým proroctvím, které vypovídá o národech východu a severu – viděno z izraelského území, ale tyto aktuální události se dokonale začleňují do dění konečného času.

Radikální islámský prezident Iránu Mahmúd Ahmadinedžád svou nenávist vůči Izraeli několikrát vyjádřil veřejně. Zachází dokonce tak daleko, že popírá holocaust touto poznámkou, že kdyby byli Židé tehdy zplynováni, pak by tu již vůbec nebyli.

V památníku Jad Vashem v Jeruzalémě jsou tábory smrti připomenuty jmény a počty všech, kteří v nich byli zavražděni a spáleni. Ty ohavné činy v každém táboře přece nejpřesněji popsali sami příslušníci jednotek SS ve své knize hrůzných činů. Není to žádný výmysl, ale ze všech dokumentů nesporně vyplývá, že zhruba třetina evropských Židů v Třetí říši byla vyvražděna nejkrutějším způsobem. Proč má popírání holocaustu posloužit jako odůvodnění upírání práva Izraele na existenci, to nedokáže žádný rozumný člověk vysvětlit. Je to jen další důkaz toho, že nepřátelům Izraele je dobrý každý prostředek k dalšímu rozdmýchávání nenávisti.

Bůh sám dal Izraeli v Am. 9:14-15 zaslíbení, které se plní před očima: „…Zasadím je do jejich půdy a již nikdy nebudou vykořeněni ze své země, kterou jsem jim dal praví Pán, tvůj Bůh!“ Těm, kteří rozehnali Jeho lid, rozdělili Jeho zemi, On předpovídá soud: „…a budu je tam soudit kvůli svému lidu, kvůli svému dědictví, kvůli Izraeli, kterého rozehnali mezi pronárody, Mou zemi rozdělili“ (Joel 3:2). Jaký bude tento soud, když se všecky okolní země shromáždí proti Izraeli, popisuje Boží Slovo na mnohých místech (Ez. 38; Joel 4:9-17; Zach. 14:12-21; Zj.19:11-21).

Ve Zjevení 9:13-19 je psáno o čtyřech andělech soudu, kteří jsou svázáni u Eufratu a čekají na hodinu, den, měsíc a rok, aby usmrtili třetinu lidstva. To je nyní v přípravě a my můžeme, aniž bychom vyvolávali paniku zcela jasně říci: „Pozdvihněte své hlavy vzhůru, protože se vaše spasení přiblížilo!“ Příchod Ježíše Krista je opravdu blízko. Navždy platí to, co Bůh řekl Abrahamovi, a to by si všichni ve všech náboženstvích a kulturách měli vzít k srdci: „Požehnám těm, kdo žehnají tobě, prokleji ty, kdo ti zlořečí. V tobě dojdou požehnání veškerá pokolení země“ (1. Moj. 12:3), a rovněž co řekl ohledně Svého lidu Izraele: „Nebo takto praví Pán zástupů:… kdo se dotýká vás, dotýká se zřítelnice oka mého.“ (Zach. 2:8)

Od 11. září 2001, když se 19 islámských fanatiků podílelo na útoku, při kterém americkým pilotům prořízli hrdla a jejich letadla navedli do věží newyorského World Trade Center, se západní svět vůbec poprvé začal zabývat náboženstvím „proroka“ Mohameda. Zahynuly přibližně tři tisíce lidí a vláda USA se rozhodla vyhlásit boj proti terorismu. Je politováníhodné, že USA jsou od té doby odpovědné za ještě větší teror a pošlapávají lidská práva a práva národů.

Existují různé islámsko-arabské teroristické organizace, a potom ještě všechny ostatní nearabské, ale islámské, které jsou činné v mnoha zemích až po Filipíny. Nám se jedná o objasnění pozadí smrtelné nenávisti proti Židům a fanatismu v tomto náboženství. Roku 1982 jsem během pobytu v Egyptě pročetl celý Korán se 114 súrami. Nikde ve světě jsem nepotkal tak milé lidi jako v Káhiře a Alexandrii. Pohostinnost, kterou jsem tam zažil, mne přemáhala. Při čtení Koránu jsem zjistil, že v žádném bodě nesouhlasí ani se Starým ani s Novým Zákonem. Přitom jsem ale nenašel ani jediný odkaz na to, co Mohameda uráželo a především, co jej vedlo k hluboké nenávisti. V súře 5:19 je s ohledem na Izrael psáno „lid Knihy“ dokonce toto: „…vstupte do svaté země, kterou vám Bůh určil.“ Jak teď může islámský státník prohlásit, že Izrael nemá žádné právo na existenci v izraelské zemi?

Teprve když jsem přečetl úvod ke Koránu a potom také ještě další knihy o islámu a „proroku“ Mohamedovi, jsem odhalil kořeny nenávisti. Mohamed neuměl číst ani psát, byl tedy odkázán na to, co sám věděl a co řekli jiní. Ta myšlenka zesvětštělého křesťanství, že Bůh má Syna v nebi, mu byla ohavná jako rouhání Bohu. Proto křesťanům, kteří žili v roztroušení a nepředstavovali pro něho žádné nebezpečí, nevěnoval nadále žádnou pozornost.

Úplně jiné to bylo s Židy, kteří žili jako společenství v Jatrib/Medina. Čekali hlavně na příchod proroka Eliáše, který měl vystoupit před dnem soudu. Tato myšlenka již Mohameda neopustila. Jí prodchnutý šel do jeskyně hory Hirá, asi pět kilometrů severně od Mekky. Tam slyšel podivný hlas: „Čti!“ Odpověděl: „Neumím číst!“ A ještě jednou: „Čti!“ „Neumím číst!“ Vystoupil na tu horu, kde slyšel hlas: „Ó Mohamede, ty jsi Alláhův poslaný a já jsem Gabriel.“ Pohlédl vzhůru a údajně viděl na nebi anděla, který rozprostřel svá křídla nad celou Zemí. Jenže andělé nemají žádná křídla, nýbrž jen cherubíni a serafíni. Gabriel a Michael mají podobu muže, tak to Písmo svaté dosvědčuje na mnohých místech.

Od toho dne se cítil být povolaným, tím posledním prorokem, skrze kterého se má lidstvu dostat závěrečného zjevení. Z toho vzešla myšlenka, že by se všichni, jak různé arabské kmeny tak také křesťané a Židé, museli tomuto poslednímu poslání shora podřídit. To až dodnes zůstalo základní myšlenkou islámských věřících. Pro ně je rouháním Bohu, když se někdo protiví tomuto poslednímu zjevení, které sám Gabriel měl předat „Alláhovu poslanému“. 

To, že Židé v Jatrib/Medina neuznali Mohameda za svého zaslíbeného proroka, jej tak urazilo, že v roce 627 svolal všechny bojovníky, kteří obsadili židovskou osadu a vyvraždili všechny muže (asi osm set) a ženy a děti odvlekli. Tento „džihád“ (pozn. „svatá válka) pokračoval a dnes celý svět drží v napětí. V islámském náboženství se vyžaduje totální odevzdanost a podřízenost duše, ducha i těla. Na prvním místě stále ještě dominuje nenávist k Izraeli, který je islámským světem označován jako „satan“, a potom vůči všem, kteří Izrael uznávají, obzvláště k USA. Mohamedovy karikatury posloužily jako vítaný podnět těm, kteří by chtěli nenávist rozněcovat.

 Cílem islámského náboženství je, aby se ten půlměsíc (který má ve znaku) stal měsícem v úplňku, to nastane, když se celý svět podřídí islámu. Od zveřejnění dvanácti karikatur se džihád šíří jako oheň. „Svatá válka“ pokračuje a v této souvislosti již byl pro Evropu vymyšlen nový název totiž „Eurabie“. Západní země neskrývají své obavy a dělají vše, aby radikální muslimy usmířili. Tak britská letecká společnost (British Airways) vydala zákaz, že kdo letí s BA do Arábie, nesmí s sebou brát Bibli. 

Naše hlavní pozornost se ale soustřeďuje více než kdy předtím na Blízký a Střední východ: na Izrael, na Sýrii, na Irák a nejnověji na Irán. Jak ze zpráv a tisku můžeme vyrozumět, sbližují se s islámským světem obzvláště Rusko, ale také Čína, aby tamní události měly pod kontrolou. Zde se nemůžeme blíže zabývat biblickým proroctvím, které vypovídá o národech východu a severu – viděno z izraelského území, ale tyto aktuální události se dokonale začleňují do dění konečného času.

Radikální islámský prezident Iránu Mahmúd Ahmadinedžád svou nenávist vůči Izraeli několikrát vyjádřil veřejně. Zachází dokonce tak daleko, že popírá holocaust touto poznámkou, že kdyby byli Židé tehdy zplynováni, pak by tu již vůbec nebyli.

V památníku Jad Vashem v Jeruzalémě jsou tábory smrti připomenuty jmény a počty všech, kteří v nich byli zavražděni a spáleni. Ty ohavné činy v každém táboře přece nejpřesněji popsali sami příslušníci jednotek SS ve své knize hrůzných činů. Není to žádný výmysl, ale ze všech dokumentů nesporně vyplývá, že zhruba třetina evropských Židů v Třetí říši byla vyvražděna nejkrutějším způsobem. Proč má popírání holocaustu posloužit jako odůvodnění upírání práva Izraele na existenci, to nedokáže žádný rozumný člověk vysvětlit. Je to jen další důkaz toho, že nepřátelům Izraele je dobrý každý prostředek k dalšímu rozdmýchávání nenávisti.

 Bůh sám dal Izraeli v Am. 9:14-15 zaslíbení, které se plní před očima: „…Zasadím je do jejich půdy a již nikdy nebudou vykořeněni ze své země, kterou jsem jim dal praví Pán, tvůj Bůh!“ Těm, kteří rozehnali Jeho lid, rozdělili Jeho zemi, On předpovídá soud: „…a budu je tam soudit kvůli svému lidu, kvůli svému dědictví, kvůli Izraeli, kterého rozehnali mezi pronárody, Mou zemi rozdělili“ (Joel 3:2). Jaký bude tento soud, když se všecky okolní země shromáždí proti Izraeli, popisuje Boží Slovo na mnohých místech (Ez. 38; Joel 4:9-17; Zach. 14:12-21; Zj.19:11-21).

Ve Zjevení 9:13-19 je psáno o čtyřech andělech soudu, kteří jsou svázáni u Eufratu a čekají na hodinu, den, měsíc a rok, aby usmrtili třetinu lidstva. To je nyní v přípravě a my můžeme, aniž bychom vyvolávali paniku zcela jasně říci: „Pozdvihněte své hlavy vzhůru, protože se vaše spasení přiblížilo!“ Příchod Ježíše Krista je opravdu blízko. Navždy platí to, co Bůh řekl Abrahamovi, a to by si všichni ve všech náboženstvích a kulturách měli vzít k srdci: „Požehnám těm, kdo žehnají tobě, prokleji ty, kdo ti zlořečí. V tobě dojdou požehnání veškerá pokolení země“ (1. Moj. 12:3), a rovněž co řekl ohledně Svého lidu Izraele: „Nebo takto praví Pán zástupů:… kdo se dotýká vás, dotýká se zřítelnice oka mého.“ (Zach. 2:8)