1. Až dosud nás vedl laskavý náš Pán,
z marné poušti světa do nebeských bran.
My vítězství, sílu, jsme čerpali z Něj,
kam půjdeme nyní, když sklání se den.

Ref. Ke komu my půjdem, když ubývá sil,
když pozemské pouti se přiblížil cíl.
Vždyť Ty jediný Slova života máš,
za Tebou my půjdem, Ty štěstí nám dáš.

3. Když hledíme nazpět, jak věrně náš Pán,
provází nás bouří v Svůj nebeský stan.
Tu věřiti Tobě, my nadále chcem,
Ty za ruku veď nás, když sklání se den.

4. Tys útěcha naše, Tys náš pevný štít,
na věky jen Tebe, náš Bože chcem ctít.
Až pouť naše skončí, Ty v nebeskou vlast,
nás přes Jordán proveď, tam, kde Svůj trůn máš.