1. Na pastvy zelené, kde vody je zdroj,
Bůh věrně provází Svůj lid.
Kde poutník unavený chladí svůj pot,
Bůh věrně provází Svůj lid.

Ref. Časem přes vody, časem pouští,
časem přes oheň, ale vždy přes krev.
Časem starostí, však Bůh dá píseň,
dá nám též síly těžkosti unést.

3. Časem na vrcholy, kde hvězdy svítí,
Bůh věrně provází Svůj lid.
Časem v doliny, kde mrak a mlhy,
Bůh věrně provází Svůj lid.

4. Od bahna a hlíny nahoru do hvězd,
Bůh věrně provází Svůj lid.
Do zlatých paláců v nebeský svůj lesk,
Bůh věrně provází Svůj lid.