1. Když Mojžíš z země egyptské, s svým vojskem utíkal,
před nimi moře hluboké, za nimi farao král.
Bůh shrnul vody jako zeď a lid šel po suše.
A ten Bůh, jenž byl, když Mojžíš žil,
On podnes tentýž je! ||: On podnes tentýž je! :||
|: A ten Bůh, jenž byl, když Mojžíš žil, On podnes tentýž je! :|

2. Když David Goliáši vstříc ve jménu Páně šel,
v svých rukou jenom prak a hůl, ač Goliáš zbraně mel!
Bůh takou sílu jemu dal, že Goliáš k zemi kles.
A ten Bůh, jenž byl, když David žil,
je tentýž ještě dnes! ||: Je tentýž ještě dnes! :||
|: A ten Bůh, jenž byl, když David žil, je tentýž ještě dnes! :|

3. Když Daniel prorok uvržen do jámy lvové byl,
že člověku se neklaněl a Boha jenom ctil.
Bůh v ochranu svou vzal si jej a zavřel ústa lvům.
A ten Bůh, jenž byl, když Daniel žil,
je týž za našich dnů! ||: Je týž za našich dnů! :||
|: A ten Bůh, jenž byl, když Daniel žil, je týž za našich dnů! :|

4. Když Jonáš vržen do moře pro neposlušnost svou
se k Hospodinu utíkal horoucí modlitbou,
Bůh milostně se slitoval a vyvedl jej ven.
A ten Bůh, jenž byl, když Jonáš žil,
dnes trvá nezměněn! ||: Dnes trvá nezměněn! :||
|: A ten Bůh, jenž byl, když Jonáš žil, dnes trvá nezměněn! :|

5. A když na onen slavný den Duch Svatý seslán byl,
by mnohou duši vyhledal a z hříchu vyprostil,
bylť zástup kol tří tisíců, jenž slavil spásy ples.
A tentýž Bůh, jenž tehdá žil, On koná divy dnes!
||: On koná divy dnes! :||
|: A tentýž Bůh, jenž tehdá žil, On koná divy dnes! :|