V listopadu 1949 vyrozuměl William Branham kazatele Jacka Moore a kazatele Gordona Lindsaye, kteří zažili jeho službu již na Západním pobřeží USA, o tom, že v lednu 1950 bude držet shromáždění v Houstonu, Texas. Velmi rychle se to rozšířilo a přicházeli lidé z okolí, takže se skutečně celé město dostalo do pohybu. Duchovní vůdci, kteří neměli duchovní porozumění, se rozhorlili a pustili se do ničivé kritiky těchto shromáždění. Mezi nimi vynikl kazatel Dr. Best, který do toho zapojil tisk a 24. ledna 1950 požadoval otevřenou diskusi s Williamem Branhamem na téma „Uzdravování nemocných dnes” a to na pódiu před asi 8 000 osobami, které naplnily sál „Sam Houston Coliseum”. Pozval též dva profesionální fotografy, p. Jamese Ayerse a p. Teda Kippermanna, aby zachytili obzvlášť významné momenty.

Naproti vyzývateli, Dr. Bestovi, se postavil učitel Bible, Dr. F. F. Bosworth, kterého jsem osobně znal. Doprovázel Williama Branhama a na jeho prosbu měl vést diskusi. Hodiny  tohoto nedůstojného divadla ubíhaly. Zástup lidí se diskuse účastnil buďto kladně hlasitým voláním „Amen” nebo hlasitými námitkami „Ne!” Když bylo posluchačstvo dotázáno: „Kolik z vás jich již bylo v těchto shromážděních Bohem uzdraveno?”, stovky vstali. Odpůrce se musel, i když s hlasitými poznámkami, vzdát. Když byla tato část skončena, přišel na pódium William Branham. Předtím zaujal místo na galerii a všemu naslouchal, neboť přece šlo o něho a jeho službu, speciálně o dar uzdravování nemocných. Teď poklidně přistoupil k mikrofonu a řekl: „Nepřišel jsem, abych se obhajoval. Jestliže je to Bůh, který mě poslal, tak bude za mne bojovat.”

V tom okamžiku p. Ayers zachytil snímek se světelným sloupem nad hlavou Williama Branhama. Shromáždění se protáhlo do pozdní noci a byla téměř půlnoc, když p. Ayers, který se sám přidal na stranu kritika kazatele Dr. Besta, byl údivem celý bez sebe. Ze všech fotografií, které udělal, nebylo nic, jen jediný snímek zůstal, totiž ten s nadpřirozeným světlem nad Williamem Branhamem. Pan Ayers spěchal ještě v téže noci k hotelu a tázal se Williama Branhama, zda ví, že je nad ním nadpřirozené světlo.

Jelikož se jednalo o takovýto zjev, bylo rozhodnuto, že tento negativ bude postoupen prvnímu muži ve státě, příslušnému pro zkoušení sporných dokumentů. Dr. George J. Lacy vydal písemný posudek a potvrdil, že nebylo provedeno ani retušování ani dvojité exponování a že tento světelný sloup tu skutečně byl, jinak by kamerou vůbec nemohl být sejmut. Viz originál zprávy Dr. Lacy.

Toto světlo se pokaždé sklonilo nad osobu, za kterou se měl William Branham modlit za uzdravení skrze dar zjevování a rozeznání. Viděl všechno, co musel dotyčnému sdělit, aby posílil a vybudoval jejich víru v Boží přítomnost a tím ve vlastní Božské uzdravení. Mezi těmi mnoha tisíci případy v téměř dvaceti letech této jedinečné služby nedošlo ani jednou k pochybení. Všechno vždycky souhlasilo, a to stoprocentně. Když byl William Branham tázán, zda se nebojí říkat všechny ty věci lidem, které vůbec neznal a o nichž nic nevěděl, odpověděl: „Proč bych se měl bát, že něco nesouhlasí, když to je Bůh, který mi to ukazuje a skrze mne mluví.”

William Branham vícekrát zmínil, že tato pozoruhodná fotografie se jako jediný snímek s nadpřirozenou bytostí na světě nachází ve Washingtonu, D.C. Sám jsem tuto fotografii se světelným sloupem v prosinci 1969 viděl v „Hall of Art”. Starší pán, který mě při tom provázel, mi ovšem řekl: „O tuto fotografii nemá veřejnost zájem, a proto zmizí v zásuvce.”

Nadpřirozené události nebyly v životě proroků a apoštolů vzácností, věřit jim mohou ale jen ti, které Bůh skutečně omilostní. Když Saul před Damaškem uviděl jasné světlo, uslyšel hlas Pána, který z něho promluvil, a přijal své pověření. Kdo to může pochopit, ten pochop, že v naší době bylo potvrzeno, že Bůh se nemění; a zůstává při tom, že Ježíš Kristus tentýž jest, včera, dnes i tentýž na věky. Jedná-li se o opakování nadpřirozeného Božího působení a my to stejné nacházíme v Svatém Písmu, pak bychom s největší ctibázní před Bohem Pánem měli respektovat Jeho konání. V čase Mojžíše sestoupil Pán ve světelném a ohnivém Sloupu a sklonil se tak Svou přímou viditelnou přítomností nad stánkem zjevení. Bůh není mrtev. Bůh žije a zjevuje se ještě dnes tam, kde je Mu věřeno a důvěřováno. Bůh je světlo a přebývá ve světle. ON se může zjevovat v nadpřirozeném oblaku nebo dokonce v nadpřirozeném ohni. ON to učinil; Jemu buď čest.

V listopadu 1949 vyrozuměl William Branham kazatele Jacka Moore a kazatele Gordona Lindsaye, kteří zažili jeho službu již na Západním pobřeží USA, o tom, že v lednu 1950 bude držet shromáždění v Houstonu, Texas. Velmi rychle se to rozšířilo a přicházeli lidé z okolí, takže se skutečně celé město dostalo do pohybu. Duchovní vůdci, kteří neměli duchovní porozumění, se rozhorlili a pustili se do ničivé kritiky těchto shromáždění. Mezi nimi vynikl kazatel Dr. Best, který do toho zapojil tisk a 24. ledna 1950 požadoval otevřenou diskusi s Williamem Branhamem na téma „Uzdravování nemocných dnes” a to na pódiu před asi 8 000 osobami, které naplnily sál „Sam Houston Coliseum”. Pozval též dva profesionální fotografy, p. Jamese Ayerse a p. Teda Kippermanna, aby zachytili obzvlášť významné momenty.

Naproti vyzývateli, Dr. Bestovi, se postavil učitel Bible, Dr. F. F. Bosworth, kterého jsem osobně znal. Doprovázel Williama Branhama a na jeho prosbu měl vést diskusi. Hodiny  tohoto nedůstojného divadla ubíhaly. Zástup lidí se diskuse účastnil buďto kladně hlasitým voláním „Amen” nebo hlasitými námitkami „Ne!” Když bylo posluchačstvo dotázáno: „Kolik z vás jich již bylo v těchto shromážděních Bohem uzdraveno?”, stovky vstali. Odpůrce se musel, i když s hlasitými poznámkami, vzdát. Když byla tato část skončena, přišel na pódium William Branham. Předtím zaujal místo na galerii a všemu naslouchal, neboť přece šlo o něho a jeho službu, speciálně o dar uzdravování nemocných. Teď poklidně přistoupil k mikrofonu a řekl: „Nepřišel jsem, abych se obhajoval. Jestliže je to Bůh, který mě poslal, tak bude za mne bojovat.”

V tom okamžiku p. Ayers zachytil snímek se světelným sloupem nad hlavou Williama Branhama. Shromáždění se protáhlo do pozdní noci a byla téměř půlnoc, když p. Ayers, který se sám přidal na stranu kritika kazatele Dr. Besta, byl údivem celý bez sebe. Ze všech fotografií, které udělal, nebylo nic, jen jediný snímek zůstal, totiž ten s nadpřirozeným světlem nad Williamem Branhamem. Pan Ayers spěchal ještě v téže noci k hotelu a tázal se Williama Branhama, zda ví, že je nad ním nadpřirozené světlo.

Jelikož se jednalo o takovýto zjev, bylo rozhodnuto, že tento negativ bude postoupen prvnímu muži ve státě, příslušnému pro zkoušení sporných dokumentů. Dr. George J. Lacy vydal písemný posudek a potvrdil, že nebylo provedeno ani retušování ani dvojité exponování a že tento světelný sloup tu skutečně byl, jinak by kamerou vůbec nemohl být sejmut. Viz originál zprávy Dr. Lacy.

Toto světlo se pokaždé sklonilo nad osobu, za kterou se měl William Branham modlit za uzdravení skrze dar zjevování a rozeznání. Viděl všechno, co musel dotyčnému sdělit, aby posílil a vybudoval jejich víru v Boží přítomnost a tím ve vlastní Božské uzdravení. Mezi těmi mnoha tisíci případy v téměř dvaceti letech této jedinečné služby nedošlo ani jednou k pochybení. Všechno vždycky souhlasilo, a to stoprocentně. Když byl William Branham tázán, zda se nebojí říkat všechny ty věci lidem, které vůbec neznal a o nichž nic nevěděl, odpověděl: „Proč bych se měl bát, že něco nesouhlasí, když to je Bůh, který mi to ukazuje a skrze mne mluví.”

William Branham vícekrát zmínil, že tato pozoruhodná fotografie se jako jediný snímek s nadpřirozenou bytostí na světě nachází ve Washingtonu, D.C. Sám jsem tuto fotografii se světelným sloupem v prosinci 1969 viděl v „Hall of Art”. Starší pán, který mě při tom provázel, mi ovšem řekl: „O tuto fotografii nemá veřejnost zájem, a proto zmizí v zásuvce.”

Nadpřirozené události nebyly v životě proroků a apoštolů vzácností, věřit jim mohou ale jen ti, které Bůh skutečně omilostní. Když Saul před Damaškem uviděl jasné světlo, uslyšel hlas Pána, který z něho promluvil, a přijal své pověření. Kdo to může pochopit, ten pochop, že v naší době bylo potvrzeno, že Bůh se nemění; a zůstává při tom, že Ježíš Kristus tentýž jest, včera, dnes i tentýž na věky. Jedná-li se o opakování nadpřirozeného Božího působení a my to stejné nacházíme v Svatém Písmu, pak bychom s největší ctibázní před Bohem Pánem měli respektovat Jeho konání. V čase Mojžíše sestoupil Pán ve světelném a ohnivém Sloupu a sklonil se tak Svou přímou viditelnou přítomností nad stánkem zjevení. Bůh není mrtev. Bůh žije a zjevuje se ještě dnes tam, kde je Mu věřeno a důvěřováno. Bůh je světlo a přebývá ve světle. ON se může zjevovat v nadpřirozeném oblaku nebo dokonce v nadpřirozeném ohni. ON to učinil; Jemu buď čest.