OBĚŽNÝ DOPIS říjen 2017

Výsledek poslední zvěsti

« »

„Neboť miluji vás Božím milováním. Zasnoubil jsem zajisté vás jako čistou pannu oddati jednomu muži, Kristu. Ale bojím se, aby snad, jakož had svedl Evu chytrostí svou, tak nebyly porušeny mysli vaše, abyste se totiž neuchýlili od sprostnosti, kteráž jest v Kristu.“ (2.Kor.11:2-3)

Již to je zvláštní, že Pavel ve snaze Kristu přivést čistou pannu, myslel na svedení Evy.

Bratr Branham viděl v jednom vidění církev a také Nevěstu. Viděl, že církev byla vedena čarodějnicí a nastalo náboženské svedení. Viděl rovněž, že Nevěsta se dostala ze stejnokroku Slova Božího, pak ale také, jak přes korekci byla do stejnokroku vrácena zpět. To se nyní děje v celém světě, že jsme jako v koupeli ve Slovu Božím úplně očišťováni. Pravá zvěst Slova se nevrátí zpět prázdná, nýbrž v Církvi-Nevěstě vykoná, k čemu byla poslána.

Ty bláznivé zůstanou duchovně stát při tom připravovateli cesty, moudré jdou se Spasitelem celou cestu až k dokonání. Moudré jsou vděčné a těší se, že věrný Pán opakovaně mluvil ke Svému věrnému služebníkovi slyšitelným hlasem (Mat.24:45-47), a dal přímé odkazy. Bláznivé o tom poslání pochybují, padly jako Eva skrze svedení do nevíry. Ony se tomu rouhají, opovrhují Bohem a míjejí kolem toho, co Bůh přítomně dělá (Sk.13:41). Ty bláznivé věří, že ten prorok se vrátí a ledacos bláznivého nadto.

Ty moudré, ti praví spasení, věří v návrat Ježíše Krista. Všichni, kteří náležejí k Církvi-Nevěstě, mají podíl na tom, co Bůh přítomně na zemi dělá. Krví vykoupená a Duchem pokřtěná Církev-Nevěsta bude očištěna vodní koupelí ve Slově od všech poskvrn těla a ducha a stojí bez chyby před Bohem.

„Aby tak utvrzena byla srdce vaše neposkvrněná v svatosti, před Bohem a Otcem naším, ku příchodu Pána našeho Jezukrista, se všemi svatými jeho!“ (1.Tes.3:13)

Já jsem zůstal věrný Božskému povolání a poslání a mohu s Pavlem svědčit: „Ale s pomocí Boží ještě až do dnešního dne stojím, vydávaje svědectví i malému i velikému, nic jiného nevypravuje, než to, co proroci a Mojžíš zvěstovali, že se mělo státi.“ (Sk.26:22) Mně se jedná o hlavní zaslíbení pro pravou církev, o zvěst Slova, která stále ještě předchází druhému příchodu Krista, aby všechno u každého věřícího osobně a v církvi bylo před Bohem uvedeno do správného stavu. Ta poslední zvěst před návratem Krista je spojena s vírou a poslušností, s oddělením a přípravou a jak bratr Branham řekl, s dokonalou láskou a vírou v Boží Slovo. To je vlastní účel Božího poslání: že srdce dětí Božích navrátí k víře apoštolských otců na počátku a Pán nalezne Nevěstu plně připravenou.

Pro nás ještě dnes platí, co náš Spasitel ve Sk.1:5 řekl: „Nebo Jan zajisté křtil vodou, ale vy pokřtěni budete Duchem svatým po nemnohých těchto dnech“ i to, co zvěstoval Petr při založení novozákonní církve (Sk.2:38-41): pokání, víra, vodní křest, křest Duchem.

K úplnému obnovení církve patří všechno, ať se to týká přirozené nebo duchovní oblasti. Každý, kdo skutečně uvěřil, přijímá božský pořádek nejen v duchovní oblasti, nýbrž také v osobním životě, v manželství a rodině. My věříme a respektujeme každé Boží slovo, přijímáme každou opravu a vyrovnáváme svůj život v poslušnosti podle toho. „… Nebo kdo by činil vůli Otce mého nebeského, ten jest bratr můj, i sestra má, i matka má.“ (Mat.12:50) „Protož odvrhnouce všelikou nečistotu, a ohyzdnost zlosti, s tichostí přijímejte vsáté slovo, kteréž může spasiti duše vaše“ (Jak.1:21). Všichni ostatní mohou dělat a nechat je dělat, co chtějí, o tom Pán vyřkne soud u posledního soudu.

Na vyvolené se vztahuje: „Shromáždi mi můj lid, ať jim předložím slova má.“ (5.Moj.4:10; Ž.50:5) Kdo je z Boha, ten slyší jen Boží slovo (Jan.8:47). Proto to přikázání: „… a vyjděte z prostředku jejich a oddělte se od nich, praví Pán; a nečistého se nedotýkejte, a já přijmu vás. A budu vám za Otce, a vy mi budete za syny a za dcery, praví Pán všemohoucí. (2.Kor.6:17-18)

Apoštol Petr nás napomíná: „… ale jako ten, kterýž vás povolal, svatý jest, i vy svatí ve všem obcování vašem, buďte; jakož napsáno jest: Svatí buďte, nebo já svatý jsem!“ (1.Petr.1:15-16).

„… Nebo ovoce Ducha záleží ve vší dobrotě, a spravedlnosti, a v pravdě, o to stojíce, co by se dobře líbilo Pánu. (Ef.5:9-10)

Ovoce pak Ducha je: láska, radost, pokoj, trpělivost, laskavost, dobrota, věrnost, mírnost, středmost. Proti takovým není Zákon.“ (Gal.5:22-23) „Po ovocích jejich poznáte je.“ (Mat.7:16)

Taková tedy majíce zaslíbení, nejmilejší, očišťujme se od všeliké poskvrny těla i ducha, konajíce posvěcení naše v bázni Boží.“ (2.Kor.7:1)

„A když odešly kupovati, přišel Ženich, a které hotovy byly, vešly s ním na svatbu, i zavřeny jsou dveře.“ (Mat.25:10)

„Bojme se tedy, aby snad opuštěním zaslíbení o vejití do odpočinutí jeho, neopozdil se někdo z vás. (Žid.4:1)

„Jako nám od jeho Božské moci všecko, co potřebí bylo k životu a ku zbožnosti, darováno jest, skrze známost toho, kterýž povolal nás k slávě a k ctnosti. Odkud veliká nám a drahá zaslíbení dána jsou, tak abyste skrze ně Božského přirození účastníci učiněni byli, utekše porušení toho, kteréž jest na světě v žádostech zlých.(2.Petr.1:3-10)

„On pak Bůh pokoje posvěť vás ve všem, a celý váš duch i duše i tělo bez úhony ku příští Pána našeho Jezukrista zachováno budiž. (1.Tes.5:23)

Maranatha. Přijď, Pane Ježíši.

„Neboť miluji vás Božím milováním. Zasnoubil jsem zajisté vás jako čistou pannu oddati jednomu muži, Kristu. Ale bojím se, aby snad, jakož had svedl Evu chytrostí svou, tak nebyly porušeny mysli vaše, abyste se totiž neuchýlili od sprostnosti, kteráž jest v Kristu.“ (2.Kor.11:2-3)

Již to je zvláštní, že Pavel ve snaze Kristu přivést čistou pannu, myslel na svedení Evy.

Bratr Branham viděl v jednom vidění církev a také Nevěstu. Viděl, že církev byla vedena čarodějnicí a nastalo náboženské svedení. Viděl rovněž, že Nevěsta se dostala ze stejnokroku Slova Božího, pak ale také, jak přes korekci byla do stejnokroku vrácena zpět. To se nyní děje v celém světě, že jsme jako v koupeli ve Slovu Božím úplně očišťováni. Pravá zvěst Slova se nevrátí zpět prázdná, nýbrž v Církvi-Nevěstě vykoná, k čemu byla poslána.

Ty bláznivé zůstanou duchovně stát při tom připravovateli cesty, moudré jdou se Spasitelem celou cestu až k dokonání. Moudré jsou vděčné a těší se, že věrný Pán opakovaně mluvil ke Svému věrnému služebníkovi slyšitelným hlasem (Mat.24:45-47), a dal přímé odkazy. Bláznivé o tom poslání pochybují, padly jako Eva skrze svedení do nevíry. Ony se tomu rouhají, opovrhují Bohem a míjejí kolem toho, co Bůh přítomně dělá (Sk.13:41). Ty bláznivé věří, že ten prorok se vrátí a ledacos bláznivého nadto.

Ty moudré, ti praví spasení, věří v návrat Ježíše Krista. Všichni, kteří náležejí k Církvi-Nevěstě, mají podíl na tom, co Bůh přítomně na zemi dělá. Krví vykoupená a Duchem pokřtěná Církev-Nevěsta bude očištěna vodní koupelí ve Slově od všech poskvrn těla a ducha a stojí bez chyby před Bohem.

„Aby tak utvrzena byla srdce vaše neposkvrněná v svatosti, před Bohem a Otcem naším, ku příchodu Pána našeho Jezukrista, se všemi svatými jeho!“ (1.Tes.3:13)

Já jsem zůstal věrný Božskému povolání a poslání a mohu s Pavlem svědčit: „Ale s pomocí Boží ještě až do dnešního dne stojím, vydávaje svědectví i malému i velikému, nic jiného nevypravuje, než to, co proroci a Mojžíš zvěstovali, že se mělo státi.“ (Sk.26:22) Mně se jedná o hlavní zaslíbení pro pravou církev, o zvěst Slova, která stále ještě předchází druhému příchodu Krista, aby všechno u každého věřícího osobně a v církvi bylo před Bohem uvedeno do správného stavu. Ta poslední zvěst před návratem Krista je spojena s vírou a poslušností, s oddělením a přípravou a jak bratr Branham řekl, s dokonalou láskou a vírou v Boží Slovo. To je vlastní účel Božího poslání: že srdce dětí Božích navrátí k víře apoštolských otců na počátku a Pán nalezne Nevěstu plně připravenou.

Pro nás ještě dnes platí, co náš Spasitel ve Sk.1:5 řekl: „Nebo Jan zajisté křtil vodou, ale vy pokřtěni budete Duchem svatým po nemnohých těchto dnech“ i to, co zvěstoval Petr při založení novozákonní církve (Sk.2:38-41): pokání, víra, vodní křest, křest Duchem.

K úplnému obnovení církve patří všechno, ať se to týká přirozené nebo duchovní oblasti. Každý, kdo skutečně uvěřil, přijímá božský pořádek nejen v duchovní oblasti, nýbrž také v osobním životě, v manželství a rodině. My věříme a respektujeme každé Boží slovo, přijímáme každou opravu a vyrovnáváme svůj život v poslušnosti podle toho. „… Nebo kdo by činil vůli Otce mého nebeského, ten jest bratr můj, i sestra má, i matka má.“ (Mat.12:50) „Protož odvrhnouce všelikou nečistotu, a ohyzdnost zlosti, s tichostí přijímejte vsáté slovo, kteréž může spasiti duše vaše“ (Jak.1:21). Všichni ostatní mohou dělat a nechat je dělat, co chtějí, o tom Pán vyřkne soud u posledního soudu.

Na vyvolené se vztahuje: „Shromáždi mi můj lid, ať jim předložím slova má.“ (5.Moj.4:10; Ž.50:5) Kdo je z Boha, ten slyší jen Boží slovo (Jan.8:47). Proto to přikázání: „… a vyjděte z prostředku jejich a oddělte se od nich, praví Pán; a nečistého se nedotýkejte, a já přijmu vás. A budu vám za Otce, a vy mi budete za syny a za dcery, praví Pán všemohoucí. (2.Kor.6:17-18)

Apoštol Petr nás napomíná: „… ale jako ten, kterýž vás povolal, svatý jest, i vy svatí ve všem obcování vašem, buďte; jakož napsáno jest: Svatí buďte, nebo já svatý jsem!“ (1.Petr.1:15-16).

„… Nebo ovoce Ducha záleží ve vší dobrotě, a spravedlnosti, a v pravdě, oto stojíce, co by se dobře líbilo Pánu. (Ef.5:9-10)

Ovoce pak Ducha je: láska, radost, pokoj, trpělivost, laskavost, dobrota, věrnost, mírnost, středmost. Proti takovým není Zákon.“ (Gal.5:22-23) „Po ovocích jejich poznáte je.“ (Mat.7:16)

Taková tedy majíce zaslíbení, nejmilejší, očišťujme se od všeliké poskvrny těla i ducha, konajíce posvěcení naše v bázni Boží.“ (2.Kor.7:1)

„A když odešly kupovati, přišel Ženich, a které hotovy byly, vešly s ním na svatbu, i zavřeny jsou dveře.“ (Mat.25:10)

„Bojme se tedy, aby snad opuštěním zaslíbení o vejití do odpočinutí jeho, neopozdil se někdo z vás. (Žid.4:1)

„Jako nám od jeho Božské moci všecko, co potřebí bylo k životu a ku zbožnosti, darováno jest, skrze známost toho, kterýž povolal nás k slávě a k ctnosti. Odkud veliká nám a drahá zaslíbení dána jsou, tak abyste skrze ně Božského přirození účastníci učiněni byli, utekše porušení toho, kteréž jest na světě v žádostech zlých. (2.Petr.1:3-10)

„On pak Bůh pokoje posvěť vás ve všem, a celý váš duch i duše i tělo bez úhony ku příští Pána našeho Jezukrista zachováno budiž. (1.Tes.5:23)

Maranatha. Přijď, Pane Ježíši.