Ještě jednou, doufám, že naposledy, má být téma ze Zj.10 biblicky osvíceno. Při Svém prvním příchodu Bůh Svému Izraelskému národu poslal proroka jako připravovatele cesty, jak to zaslíbil v Mal.3:1 (Mat.11:7-15; Mar.1:1-4). To je všeobecně známé. V druhé části téhož verše v Mal.3:1, která se vztahuje na příchod k Jeho Izraelskému lidu, je psáno o »Andělu Smlouvy«, který přijde ke Svému chrámu: „V tom hned přijde do chrámu svého Panovník, kterého vy hledáte, a anděl smlouvy, v němž vy libost máte. Aj, přijde, praví Pán zástupů.“ – Ano, to je TAK PRAVÍ PÁN! Tady se nejedná o Kristův návrat jako Ženicha, ne o vytržení Nevěsty, ani o svatební hostinu. Tento příchod se týká již »dne Páně«. Svaté Písmo to říká: „Ale kdo bude moci snést den příchodu jeho? A kdo obstojí, když se on ukáže? Nebo on je jako oheň rozpouštějící a jako mýdlo běličů. I sedne, přehánět bude a přečišťovat stříbro, a přečistí syny Léví, a vyčistí je jako zlato a jako stříbro. I budou Pánovi, obětujíce oběti v spravedlnosti. I zachutná sobě Pán oběť Judovu a Jeruzalémských, jako za dnů prvních, a jako za let starodávních.“ (v.2-4).

V tomto textu je obsažena zpráva o tom, co se stane, když Pán přijde ke Svému Izraelskému lidu jako Anděl Smlouvy. V tom čase bude čistit syny Lévi a všechny Judovy obětní dary v Jeruzalémě budou Jemu libé. Dokazuje nám to naplnění do písmene. Po posledním dopisu ve Zjevení 3 a vážném napomenutí věřících: „Kdo má uši, slyš, co Duch praví církvím!“, končí poslední církevní časové období. Bratr Branham několikrát řekl: „Církev půjde ve 4. kapitole nahoru a zpět se vrátí v 19. kapitole.“ Potom už Jan nevidí Syna člověka procházet se mezi sedmi zlatými svícny, nýbrž Pána na trůnu, a nad Ním duhu.

„… a aj, trůn postaven byl na nebi, a na trůnu Jeden seděl. A ten, jenž seděl, podoben byl obličejem kameni jaspisu a sardiovi; a vůkol toho trůnu byla duha, na pohledění podobná smaragdu“ (Zj.4:2-3).

Ve Zj.10 Pán sestoupí dolů jako Anděl Smlouvy, obklopen duhou: „Viděl jsem jiného anděla silného, sestupujícího s nebe, oděného oblakem, a duha na hlavě jeho byla, a tvář jeho jako slunce, a nohy jeho jako sloupové ohniví.“ (Zj.10:1). Potom následuje:

I. V ruce má otevřenou Knihu, která byla v 5. kapitole ještě zapečetěná.

II. Jednu nohu On postaví na zemi a druhou na moře a volá silným hlasem, jako když lev řve.

III. Teprve potom, když řval jako Lev z kmene Juda (1.Moj.49:9), zazní hlasy sedmi hromů.

Od okamžiku, kdy jako Anděl Smlouvy přísahá, zbývají ještě tři a půl roku až do konce času trápení a začátku královského panování: „… a přísahal skrze Živého na věky, že po uloženém času, a uložených časech, i půl času, a když do cela rozptýlí násilí lidu svatého, dokonají se všecky tyto věci“ (Dan.12:7b). To je TAK PRAVÍ PÁN ve Svém Slově.

Také ten příchod, kdy On řve jako lev, je objasněn alespoň třemi místy Bible. První je Jer.25:30-36: „Protož ty prorokuj proti nim všecka slova tato, a rci jim: Pán s výsosti řvát bude, a z příbytku svatosti své vydá hlas svůj, mocně řvát bude z obydlí svého. Křik ponoukajících se, jako presovníků, rozléhat se bude proti všem obyvatelům té země, i půjde hřmot až do konce země. Nebo rozepři má Pán s těmi národy, v soud vchází sám se všelikým tělem; bezbožníky vydá pod meč, dí Pán“ (Viz také Jer.63:1-6 a Zj.14:14-20).

Druhé místo je Oz.11:10: „I půjdou za Pánem řvoucím jako lev; on zajisté řvát bude, tak že s strachem přiběhnou synové od moře.“

Třetí je Joel.3:15-16: „Slunce a měsíc zatmí se, a hvězdy potratí blesk svůj. A Pán řvát bude z Siona, a z Jeruzaléma vydá hlas svůj, tak že se třást budou nebesa i země; nebo Pán jest útočiště lidu svého, a síla synů Izraelských.“

17. března 1963 bratr Branham to biblické místo ze Zj.10 hlasitě předčítal a potom v souladu s právě jmenovaným místem Písma řekl následující: „Jestliže jste to sledovali, je to Kristus. Ve Starém Zákoně je nazván »Andělem Smlouvy«. ON nyní přijde přímo k Židům, neboť církev je dokonána.“ To souhlasí. Ona není jen dokonána, nýbrž vytržena.

Zde vidíme Pána jako silného Anděla Smlouvy, který je zahalen v oblaku. Je to stejný oblak, který doprovázel lid Izraelský – stejný Pán, stejný Anděl Smlouvy. Duha nad Jeho hlavou vydává svědectví o Smlouvě, kterou uzavřel s Izraelem. Ano, On řve z hory Sion, z Jeruzaléma. TAK PRAVÍ PÁN ve Svém Slově. Všechno ostatní jsou svévolné výklady (2.Petr.1:20). Kdo nevěří pravdě Slova, je odsouzen k tomu, aby věřil lži. Jen kdo skutečně respektuje Boží Slovo, k tomu může Pán mluvit; jen ten, kdo biblicky zařadí, co bratr Branham řekl, věří jak praví Písmo. Amen. Jen potom jsme Nevěsta Slova. Všechna hromová učení jsou nebiblická, neboť v Bibli nejsou k nalezení, nejsou v ní dosvědčena. Běda tomu, kdo k uzavřenému svědectví Svatého Písma něco přidává (Zj. 22)!

Podle Mal.3:1b-5 přijde Pán v té době ke Svému chrámu. To je okamžik, kdy se antikrist jako »syn zhoubce« jako »protivník Krista«, který se nade všechno povýší, ve své nadutosti odebere do chrámu. Pán jej pak zabije dechem Svých úst (2.Tes.2).

V Ezechieli, v kapitolách 40-47 je popsán chrám a proud vody, který vytéká z chrámu okolo Engadi (En Gedi) až do Mrtvého moře. „Potom přivedl mne zase ke dveřím domu, a aj, vody vycházely od spodku prahu domu na východ …“ (47:1). V Zach.14:20-21 je psáno, že potom dokonce nádoby v chrámu Páně budou svaté. V Iz.66:6 čteme: „Hlas hřmotu z města, hlas z chrámu, hlas Pánův, on odplatu dává nepřátelům svým!“

Ve Zj.11 je popsána služba dvou svědků. Hned v 1. verši je psáno: „Vstaň, a změř chrám Boží, i oltář, i ty, kteří se modlí v něm.“ V té době musí být chrám, který byl v roce 70 po Kr. zničen, opět zbudován. Židé u zdi nářku končí svoji modlitbu prosbou: „Elohim Adonai, dej, aby byl chrám postaven a přišel Mesiáš.“ Přímo v 2. verši je psáno, že v tom čase „svaté město“ – tím je vždy míněn Jeruzalém – budou 42 měsíců, tzn. tři a půl roku, pošlapávat pohané.

O těch dvou svědcích je ve Zj.11:3 psáno, že budou 1260 dní, což je zase tři a půl roku, prorokovat. Aby nikoho nenapadlo, že se jedná o stejný čas tří a půl roku, byly časové úseky označeny jednou 1260 dní pro službu dvou proroků a podruhé 42 měsíců, ve kterých to město bude pošlapáno pohany. V prvních třech a půl letech vykonávají ti proroci svou službu. V druhých třech a půl letech je čas velkého trápení, kdy nastane pronásledování pozůstalých věřících a především Židů: „… a dána jí moc vládnout za čtyřiceti a dva měsíce“ (Zj.13:5). Po třech a půl letech soužení Izraele bude prohlášeno královské panování. To je TAK PRAVÍ PÁN v Jeho Slově: „… vydáni budou v ruku jeho, až do času a (dvou) časů, i do částky (půl) času …V tom bude soud osazen … Království pak i panství, a důstojnost královská pode vším nebem dána bude lidu svatých výsostí; jehož království bude království věčné, a všichni páni jemu sloužit a jeho poslouchat budou“ (Dan.7:25-27).

Ve Zj.10:7 čteme předpověď, že sedmým pozounovým andělem, až bude troubit na svůj pozoun (šofar), bude tajemství Boží ukončeno, jak to Svým služebníkům a prorokům (Am.3:7) spolehlivě zjevil. Kristus, ten Mesiáš, Spasitel, je zjeveným Božím tajemstvím (1.Tim.3:16). Židé to tehdy nepoznali, ale potom budou na Něho hledět, na Toho, kterého probodli (Zach.12:9-14). Ve Zj.11:15 se nachází naplnění toho: „Učiněna jsou království všeho světa Pána našeho a Krista jeho, a kralovat bude na věky věků.“ Nemůže to být tak nebo tak – Boží Slovo je vždy při každém tématu „Ano a Amen“.

„Nadto učiním s nimi smlouvu pokoje; smlouva věčná bude s nimi. A rozsadím je, i rozmnožím je, a postavím svatyni svou u prostřed nich na věky. Bude i příbytek můj mezi nimi, a budu jejich Bohem, a oni budou lidem mým. I zvědí národové, že jsem já Pán, jenž posvěcuji Izraele, když bude svatyně má u prostřed nich na věky.“ (Ez.37:26-28). A jak o tom svědčí mnohá biblická místa, tak tomu bude.

Řekněme to ještě jednou: První čtyři pečetě se vztahují na antikristovskou moc ve čtyřech vývojových stádiích (Zj.6:1-8) souběžně s časovými obdobími církve (Zj.2+3). Pátá pečeť ukazuje židovské mučedníky – i ty z holocaustu – pod oltářem zápalných obětí a předpovídá, že jejich krev bude pomstěna a zbývající spoluslužebníci a bratři budou zabiti stejným způsobem (Zj-6:9-11).

V šesté pečeti vidíme úvod do dne Páně: dojde k mocnému zemětřesení, slunce se zatmí, měsíc se obrátí v krev, hvězdy budou padat z nebe. A je skutečně řečeno: „Neboť jest přišel den veliký hněvu jeho. I kdo bude moci obstát?“ (Zj.6:12-17). Nejpozději nyní to postřehnou všichni, že odteď jsou popisovány události, které se stanou až po vytržení během času šesté a sedmé pečeti. K tomu patří všechny pozounové soudy až po sedm koflíků hněvu (kap.16). Pak už zbývá jen soud nad velikým Babylonem, který je oděn v šarlatu (kap.17+18).

Kdo patří k Církvi-Nevěstě, se nemusí starat, co se v tom čase bude dít na Zemi. Všechno se doslova naplní tak, jak je to v těch v kapitolách a verších popsáno. Sedmá pečeť (Zj.8:1) není přece jen ticho v nebi. Hned od 2. verše je řečeno, co se pak stane: Jan hned viděl sedm andělů, kteří stojí před Bohem, kterým bylo dáno sedm pozounů. A dále se ihned dozvídáme, jaké soudy Zemi při každém pozounu zasáhnou. Amen. Pro poslední úsek je všechno co nejpřesněji předpověděno, ať je to v 7. kapitole, v 8. kapitole, v 9. kapitole, v 10. kapitole, v 11. kapitole nebo co je dál napsáno. Všechno se do písmene naplní.

Ještě jednou, doufám, že naposledy, má být téma ze Zj.10 biblicky osvíceno. Při Svém prvním příchodu Bůh Svému Izraelskému národu poslal proroka jako připravovatele cesty, jak to zaslíbil v Mal.3:1 (Mat.11:7-15; Mar.1:1-4). To je všeobecně známé. V druhé části téhož verše v Mal.3:1, která se vztahuje na příchod k Jeho Izraelskému lidu, je psáno o »Andělu Smlouvy«, který přijde ke Svému chrámu: „V tom hned přijde do chrámu svého Panovník, kterého vy hledáte, a anděl smlouvy, v němž vy libost máte. Aj, přijde, praví Pán zástupů.“ – Ano, to je TAK PRAVÍ PÁN! Tady se nejedná o Kristův návrat jako Ženicha, ne o vytržení Nevěsty, ani o svatební hostinu. Tento příchod se týká již »dne Páně«. Svaté Písmo to říká: „Ale kdo bude moci snést den příchodu jeho? A kdo obstojí, když se on ukáže? Nebo on je jako oheň rozpouštějící a jako mýdlo běličů. I sedne, přehánět bude a přečišťovat stříbro, a přečistí syny Léví, a vyčistí je jako zlato a jako stříbro. I budou Pánovi, obětujíce oběti v spravedlnosti. I zachutná sobě Pán oběť Judovu a Jeruzalémských, jako za dnů prvních, a jako za let starodávních.“ (v.2-4).

V tomto textu je obsažena zpráva o tom, co se stane, když Pán přijde ke Svému Izraelskému lidu jako Anděl Smlouvy. V tom čase bude čistit syny Lévi a všechny Judovy obětní dary v Jeruzalémě budou Jemu libé. Dokazuje nám to naplnění do písmene. Po posledním dopisu ve Zjevení 3 a vážném napomenutí věřících: „Kdo má uši, slyš, co Duch praví církvím!“, končí poslední církevní časové období. Bratr Branham několikrát řekl: „Církev půjde ve 4. kapitole nahoru a zpět se vrátí v 19. kapitole.“ Potom už Jan nevidí Syna člověka procházet se mezi sedmi zlatými svícny, nýbrž Pána na trůnu, a nad Ním duhu.

„… a aj, trůn postaven byl na nebi, a na trůnu Jeden seděl. A ten, jenž seděl, podoben byl obličejem kameni jaspisu a sardiovi; a vůkol toho trůnu byla duha, na pohledění podobná smaragdu“ (Zj.4:2-3).

Ve Zj.10 Pán sestoupí dolů jako Anděl Smlouvy, obklopen duhou: „Viděl jsem jiného anděla silného, sestupujícího s nebe, oděného oblakem, a duha na hlavě jeho byla, a tvář jeho jako slunce, a nohy jeho jako sloupové ohniví.“ (Zj.10:1). Potom následuje:

I. V ruce má otevřenou Knihu, která byla v 5. kapitole ještě zapečetěná.

II. Jednu nohu On postaví na zemi a druhou na moře a volá silným hlasem, jako když lev řve.

III. Teprve potom, když řval jako Lev z kmene Juda (1.Moj.49:9), zazní hlasy sedmi hromů.

Od okamžiku, kdy jako Anděl Smlouvy přísahá, zbývají ještě tři a půl roku až do konce času trápení a začátku královského panování: „… a přísahal skrze Živého na věky, že po uloženém času, a uložených časech, i půl času, a když do cela rozptýlí násilí lidu svatého, dokonají se všecky tyto věci“ (Dan.12:7b). To je TAK PRAVÍ PÁN ve Svém Slově.

Také ten příchod, kdy On řve jako lev, je objasněn alespoň třemi místy Bible. První je Jer.25:30-36: „Protož ty prorokuj proti nim všecka slova tato, a rci jim: Pán s výsosti řvát bude, a z příbytku svatosti své vydá hlas svůj, mocně řvát bude z obydlí svého. Křik ponoukajících se, jako presovníků, rozléhat se bude proti všem obyvatelům té země, i půjde hřmot až do konce země. Nebo rozepři má Pán s těmi národy, v soud vchází sám se všelikým tělem; bezbožníky vydá pod meč, dí Pán“ (Viz také Jer.63:1-6 a Zj.14:14-20).

Druhé místo je Oz.11:10: „I půjdou za Pánem řvoucím jako lev; on zajisté řvát bude, tak že s strachem přiběhnou synové od moře.“

Třetí je Joel.3:15-16: „Slunce a měsíc zatmí se, a hvězdy potratí blesk svůj. A Pán řvát bude z Siona, a z Jeruzaléma vydá hlas svůj, tak že se třást budou nebesa i země; nebo Pán jest útočiště lidu svého, a síla synů Izraelských.“

1. března 1963 bratr Branham to biblické místo ze Zj.10 hlasitě předčítal a potom v souladu s právě jmenovaným místem Písma řekl následující: „Jestliže jste to sledovali, je to Kristus. Ve Starém Zákoně je nazván »Andělem Smlouvy«. ON nyní přijde přímo k Židům, neboť církev je dokonána.“ To souhlasí. Ona není jen dokonána, nýbrž vytržena.

Zde vidíme Pána jako silného Anděla Smlouvy, který je zahalen v oblaku. Je to stejný oblak, který doprovázel lid Izraelský – stejný Pán, stejný Anděl Smlouvy. Duha nad Jeho hlavou vydává svědectví o Smlouvě, kterou uzavřel s Izraelem. Ano, On řve z hory Sion, z Jeruzaléma. TAK PRAVÍ PÁN ve Svém Slově. Všechno ostatní jsou svévolné výklady (2.Petr.1:20). Kdo nevěří pravdě Slova, je odsouzen k tomu, aby věřil lži. Jen kdo skutečně respektuje Boží Slovo, k tomu může Pán mluvit; jen ten, kdo biblicky zařadí, co bratr Branham řekl, věří jak praví Písmo. Amen. Jen potom jsme Nevěsta Slova. Všechna hromová učení jsou nebiblická, neboť v Bibli nejsou k nalezení, nejsou v ní dosvědčena. Běda tomu, kdo k uzavřenému svědectví Svatého Písma něco přidává (Zj. 22)!

Podle Mal.3:1b-5 přijde Pán v té době ke Svému chrámu. To je okamžik, kdy se antikrist jako »syn zhoubce« jako »protivník Krista«, který se nade všechno povýší, ve své nadutosti odebere do chrámu. Pán jej pak zabije dechem Svých úst (2.Tes.2).

V Ezechieli, v kapitolách 40-47 je popsán chrám a proud vody, který vytéká z chrámu okolo Engadi (En Gedi) až do Mrtvého moře. „Potom přivedl mne zase ke dveřím domu, a aj, vody vycházely od spodku prahu domu na východ …“ (47:1). V Zach.14:20-21 je psáno, že potom dokonce nádoby v chrámu Páně budou svaté. V Iz.66:6 čteme: „Hlas hřmotu z města, hlas z chrámu, hlas Pánův, on odplatu dává nepřátelům svým!“

Ve Zj.11 je popsána služba dvou svědků. Hned v 1. verši je psáno: „Vstaň, a změř chrám Boží, i oltář, i ty, kteří se modlí v něm.“ V té době musí být chrám, který byl v roce 70 po Kr. zničen, opět zbudován. Židé u zdi nářku končí svoji modlitbu prosbou: „Elohim Adonai, dej, aby byl chrám postaven a přišel Mesiáš.“ Přímo v 2. verši je psáno, že v tom čase „svaté město“ – tím je vždy míněn Jeruzalém – budou 42 měsíců, tzn. tři a půl roku, pošlapávat pohané.

O těch dvou svědcích je ve Zj.11:3 psáno, že budou 1260 dní, což je zase tři a půl roku, prorokovat. Aby nikoho nenapadlo, že se jedná o stejný čas tří a půl roku, byly časové úseky označeny jednou 1260 dní pro službu dvou proroků a podruhé 42 měsíců, ve kterých to město bude pošlapáno pohany. V prvních třech a půl letech vykonávají ti proroci svou službu. V druhých třech a půl letech je čas velkého trápení, kdy nastane pronásledování pozůstalých věřících a především Židů: „… a dána jí moc vládnout za čtyřiceti a dva měsíce“ (Zj.13:5). Po třech a půl letech soužení Izraele bude prohlášeno královské panování. To je TAK PRAVÍ PÁN v Jeho Slově: „… vydáni budou v ruku jeho, až do času a (dvou) časů, i do částky (půl) času … V tom bude soud osazen … Království pak i panství, a důstojnost královská pode vším nebem dána bude lidu svatých výsostí; jehož království bude království věčné, a všichni páni jemu sloužit a jeho poslouchat budou“ (Dan.7:25-27).

Ve Zj.10:7 čteme předpověď, že sedmým pozounovým andělem, až bude troubit na svůj pozoun (šofar), bude tajemství Boží ukončeno, jak to Svým služebníkům a prorokům (Am.3:7) spolehlivě zjevil. Kristus, ten Mesiáš, Spasitel, je zjeveným Božím tajemstvím (1.Tim.3:16). Židé to tehdy nepoznali, ale potom budou na Něho hledět, na Toho, kterého probodli (Zach.12:9-14). Ve Zj.11:15 se nachází naplnění toho: „Učiněna jsou království všeho světa Pána našeho a Krista jeho, a kralovat bude na věky věků.“ Nemůže to být tak nebo tak – Boží Slovo je vždy při každém tématu „Ano a Amen“.

„Nadto učiním s nimi smlouvu pokoje; smlouva věčná bude s nimi. A rozsadím je, i rozmnožím je, a postavím svatyni svou u prostřed nich na věky. Bude i příbytek můj mezi nimi, a budu jejich Bohem, a oni budou lidem mým. I zvědí národové, že jsem já Pán, jenž posvěcuji Izraele, když bude svatyně má u prostřed nich na věky.“ (Ez.37:26-28). A jak o tom svědčí mnohá biblická místa, tak tomu bude.

Řekněme to ještě jednou: První čtyři pečetě se vztahují na antikristovskou moc ve čtyřech vývojových stádiích (Zj.6:1-8) souběžně s časovými obdobími církve (Zj.2+3). Pátá pečeť ukazuje židovské mučedníky – i ty z holocaustu – pod oltářem zápalných obětí a předpovídá, že jejich krev bude pomstěna a zbývající spoluslužebníci a bratři budou zabiti stejným způsobem (Zj-6:9-11).

V šesté pečeti vidíme úvod do dne Páně: dojde k mocnému zemětřesení, slunce se zatmí, měsíc se obrátí v krev, hvězdy budou padat z nebe. A je skutečně řečeno: „Neboť jest přišel den veliký hněvu jeho. I kdo bude moci obstát?“ (Zj.6:12-17). Nejpozději nyní to postřehnou všichni, že odteď jsou popisovány události, které se stanou až po vytržení během času šesté a sedmé pečeti. K tomu patří všechny pozounové soudy až po sedm koflíků hněvu (kap.16). Pak už zbývá jen soud nad velikým Babylonem, který je oděn v šarlatu (kap.17+18).

Kdo patří k Církvi-Nevěstě, se nemusí starat, co se v tom čase bude dít na Zemi. Všechno se doslova naplní tak, jak je to v těch v kapitolách a verších popsáno. Sedmá pečeť (Zj.8:1) není přece jen ticho v nebi. Hned od 2. verše je řečeno, co se pak stane: Jan hned viděl sedm andělů, kteří stojí před Bohem, kterým bylo dáno sedm pozounů. A dále se ihned dozvídáme, jaké soudy Zemi při každém pozounu zasáhnou. Amen. Pro poslední úsek je všechno co nejpřesněji předpověděno, ať je to v 7. kapitole, v 8. kapitole, v 9. kapitole, v 10. kapitole, v 11. kapitole nebo co je dál napsáno. Všechno se do písmene naplní.