Oběžný dopis březen/duben 2014

„…Všechno zajisté, co se narodilo z Boha, přemáhá svět; a to jest to vítězství, které přemáhá svět, víra naše“ (1.Jan.5:4).

V Judově dopise jsme vyzýváni, „abyste statečně bojovali o víru, která jest jednou dána svatým“ (v.3).

V Žid.3. je psáno: „Vizte, bratří, aby snad v někom z vás nebylo srdce zlé, a nevěrné, které by odstupovalo od Boha živého“ (v.12).

A dále: „A kterým přísahal, že nevejdou do odpočinutí jeho? Však těm, kteří byli neposlušní. A vidíme, že nemohli vejít pro nevěru“ (Žid.3:18b-19).

Původní hřích je nevíra - to bratr Branham ve svých kázáních stále znovu zdůrazňoval. Satanovi se podařilo Evu zaplést do řeči o tom, co Bůh řekl Adamovi. Tak mohl zasít pochybnost: „Opravdu vám Bůh řekl?… Vy nezemřete … budete moudří, atd.“ Ale, jak všichni vědí, nezůstalo jen při řeči, skončilo to pádem do hříchu, skrze který přišlo to falešné semeno.

Potom Pán řekl hadovi: „… nepřátelství položím mezi tebou a mezi ženou, i mezi semenem tvým a semenem jejím; ono potře tobě hlavu, a ty potřeš jemu patu.“ (1.Moj.3:15)

Přímo po pádu do hříchu dal Bůh ten Pán zaslíbení o Božím semeni, které přijde skrze ženu, a hadu rozšlápne hlavu. To Semeno přišlo, Slovo se zjevilo v masitém těle. V Iz.53:10 o Něm čteme: „aby když položí duši svou v oběť za hřích, viděl símě své, byl dlouhověký, a to, co se líbí Pánu, skrze něho šťastně konáno bylo.“

Pavel píše: „Což pak Zákon? Pro přestupování ustanoven jest, dokud by nepřišlo to símě, jemuž platí zaslíbení …“ (Gal.3:16-19).

Začalo to tím, prvorozeným Synem mezi mnohými bratřími (Řím.8:29). Marie nalezla milost u Boha a dostalo se jí zaslíbení: „A počneš v životě a porodíš syna, a nazveš jméno jeho Ježíš“ (Luk.1:31). Duch Svatý mohl na Marii přijít až tehdy, když tomu zaslíbení uvěřila a řekla: „Aj, jsem služebnice Páně, staň mi se podle slova tvého!“ A tak se Syn Boží narodil.

V řečtině je jen jedno slovo pro „zplození“ a „narození“. Týká-li se to muže, je to „zplození“, týká-li se to ženy „narození“: to zplozené mužem se narodí z ženy. Proto se o Božím Synu říká: „Ty jsi můj Syn, dnes jsem tebe zplodil“ (Ž.2:7) a potom: „Duch svatý sstoupí v tě … a proto, co se z tebe svatého narodí, bude Syn Boží“ (Luk.1:35).

U nás se jedná o duchovní znovuzrození, zplození a narození z Ducha: „Co se narodilo z těla, tělo jest, a co se narodilo z Ducha, duch jest“ (Jan.3:6).

Nejprve musí být do našich srdcí vloženo semeno Slova, aby v nás mohl Duch Svatý probudit život, který je v tom semeni. Apoštol Jakub dosvědčuje: „On proto, že chtěl, zplodil nás slovem pravdy, k tomu, abychom byli prvotiny nějaké stvoření jeho“ (Jak.1:18). Petr píše: „Požehnaný Bůh a Otec Pána našeho Ježíše Krista, kterýžto podle mnohého milosrdenství svého znovu zplodil nás v naději živou skrze vzkříšení Ježíše Krista z mrtvých“ (1.Petr.1:3).

Potom se plní, co píše Pavel: „Proto je-li kdo v Kristu, nové stvoření je“ (2.Kor.5:17). „Semeno jeho sloužit Mu bude …“ (Ž.22:31a). Kdo je skrze Slovo a Ducha z Boha narozen, má život a povahu Ježíše se všemi Jeho ctnostmi. Neexistuje žádné z Ducha zplozené Boží dítě s ďábelskou povahou podle Kainova vzoru. Neexistuje Boží dítě s nenávistí, závistí, žárlivostí. „Každý, kdo se narodil z Boha, hříchu nečiní; nebo semeno jeho v něm zůstává, aniž může hřešit, nebo z Boha narozen jest“ (1.Jan.3:9).