Nejčastější otázka tohoto času zní: Kdo jsou bláznivé panny?

Dříve než si můžeme dělat myšlenky o bláznivých pannách z Mat.25, měli bychom být starostliví o to, abychom patřili k těm moudrým.

Jak všichni vědí, 24. kapitola předchází podobenství o deseti pannách v 25. kapitole. Prosím všechny o to, aby Matouše 24 pečlivě četli s modlitbou. Tam je řeč také o posledním úseku, ve kterém nyní žijeme: o válkách, hladu a zemětřesení; také že budou působit falešní Kristové a proroci, kteří budou činit veliká znamení a divy, aby, kdyby to bylo možné, také i vyvolené zavedli do bludu. To však není, Bohu dík, možné! Potom následuje napomenutí našeho Pána: „Hle, předpověděl jsem vám to.“ ON také říká, že návrat Syna člověka bude, „jako blesk vychází od východu slunce, a ukazuje se až na západ“ - tedy ne roky nebo týdny. Potom se náš Pán odvolává na fíkový strom, se kterým je Izrael srovnáván již v Ozeáši 9:10: „Když již ratolest jeho začne rašit a listí se pučí, porozumíváte, že blízko jest léto“ (Mat.24:32). Izraelský lid se vrátil z více než 150 zemí domů (Iz.14:1; Jer.31:10; Ez.36:24; Luk.21:29). Od roku 1948 máme stát Izrael, a nyní je Židů zase skoro 17 milionů jako před holocaustem. Opět říká Pán: „Také i vy, když uzřeli byste toto všecko, vězte, že blízko jest a ve dveřích království Boží“ (Mat.24:33). A Pán mluví dále o Svém návratu: že potom dva budou na jednom loži, dva na poli; jeden bude vzat a druhý zanechán. Ještě jednou nabádá: „Bděte tedy, poněvadž nevíte, v kterou hodinu Pán váš přijít má!“ A jako poslední napomenutí: „Proto i vy buďte hotovi; nebo v tu hodinu, v kterou se nenadějete, Syn člověka přijde.“ „Buďte připraveni …!“ Neboť ti, kteří budou připraveni, vejdou na svatební hostinu! Všechno, co Pán předpověděl v této kapitole, se v Izraeli, na Blízkém Východě a v celém světě naplňuje před našima očima.

V Mat.24:45-47 se jedná o rozdávání pokrmu až do Jeho návratu. Pán sám se ptá: „Kdo tedy je ten služebník věrný a opatrný, kterého ustanovil pán jeho nad čeledí svou, aby jim dával pokrm v pravý čas?“ Víme, že člověk není živ jen chlebem, ale každým Božím slovem (Mat.4:4; 5.Mo.8:3). Bůh zaslíbil, že pošle hlad po slyšení Jeho slova (Am.8:11). Zdali byl kdy předtím stůl Páně tak bohatě prostřený jako nyní? Zdali není ten stejný duchovní pokrm také všemi sloužícími bratry v celém světě rozdáván? Písmo se před našima očima viditelně naplňuje.

Přirozeně musel Pán v posledních verších v Mat.24:48-51 mluvit také o zlém služebníkovi. Ale tak to již vždycky bylo. Nejprve Bůh posílá Své služebníky, kteří zvěstují Jeho slovo, a potom vystoupí samozvaní muži, kteří prezentují lidu své vlastní výklady, ale o žádném povolání a poslání nemohou mluvit. U Boha přitom platí: Bez povolání není žádné poslání a žádné poslání není bez povolání. V Mat.13:34-43 mluvil náš Pán o dobrém semeni, které sám rozsíval, a že ten nepřítel šel přímo za Ním a rozsíval zlé semeno. A vzešla obě: Jedni jsou Boží synové, ostatní synové toho zlého. Na světě není země, kde by nebyla zvěstovaná nejprve pravá zvěst Slova. Až potom se rozsívalo zlé semeno výkladu.

V Mat. 25 náš Pán pokračuje: „Tehdy podobno bude království nebeské desíti pannám, které vzavše lampy své, vyšly proti Ženichovi.“ Všem musí být známo, že přímo po Mat. 24 stojí v Mat.25:1: „Tehdy podobno bude království nebeské desíti pannám …“ Ne předtím a ne potom, nýbrž pak, když se splní všechno, co k tomu patří z kap. 24 a bude rozdáván pravý pokrm, naplní se tajemství o deseti pannách v Božím království. Ta zvěst zní nyní stále hlasitěji: „Hle, Ženich jde, vyjděte proti němu!“

Nejprve se vydají na cestu všechny panny. S lampami v ruce jdou Ženichovi naproti. Moudré ale jdou celou cestu až k cíli. Ony mají s sebou nádoby s olejem. Všechny usnuly a všechny se probudily, když o půlnoci zaznělo volání k probuzení: „Hle Ženich přichází!“ Všechny panny procitly ze spánku, všechny vyčistily své lampy, ale v rozhodujícím okamžiku těm bláznivým lampy zhasly - to světlo, a v době, kdy si šly pro olej ke kramářům, přišel Ženich. Ty moudré vejdou na svatební oslavu, a dveře jsou zamčeny. Ty bláznivé přijdou pozdě a volají: „Pane, Pane, otevři nám přece!“ Ale potom přijde ta nepochopitelná odpověď: „Amen, pravím vám, neznám vás!“ Přímo potom je vážné napomenutí: „Bděte tedy; neb nevíte dne ani hodiny“ (v.13). Ještě jednou pomysleme na to: Na počátku, když volání zazní, jsou to panny, které vyjdou naproti Ženichovi a na konci volají před zavřenými dveřmi: „Pane, Pane, otevři nám přece!“

Ty bláznivé, jejichž lampy hasnou, mají nejprve světlo, prožijí vyvolání, ale ne přípravu (Zj.19:7). Duch Boží uvádí do vší pravdy a poslušnosti. A jen ti, kteří se nechají vést do vší pravdy, jsou pravé Boží děti (Řím.8:14). Ty moudré si vezmou sebou také džbán s olejem. Co řekl prorok Eliáš tehdy, platí ještě dnes: „Mouka z kbelíku toho nebude strávena, aniž oleje v nádobce té ubude až do toho dne, když dá Pán déšť na zemi“ (1.Kr.17:14). Ony mají chléb života a plnost Ducha a obdrží plné požehnání pozdního deště. „A protož trpěliví buďte, bratří, až do příchodu Páně. Hle, oráč očekává drahého užitku zemského, trpělivě naň očekávaje, až by přijal podzimní i jarní déšť“ (Jak.5:7). Moudré panny tvoří Nevěstu, ony dosáhnou cíle při návratu Ženicha. Moudré panny věří absolutně každému Božímu slovu. Skrze tu službu jsou přímo spojeny s Bohem, který Své dílo přivádí k dokonání. Ony odmítají každý výklad, nenechají se podvést (2.Kor.11). Ne začátek, nýbrž až ten konec bude korunován.

Nejčastější otázka tohoto času zní: Kdo jsou bláznivé panny?

Dříve než si můžeme dělat myšlenky o bláznivých pannách z Mat.25, měli bychom být starostliví o to, abychom patřili k těm moudrým.

Jak všichni vědí, 24. kapitola předchází podobenství o deseti pannách v 25. kapitole. Prosím všechny o to, aby Matouše 24 pečlivě četli s modlitbou. Tam je řeč také o posledním úseku, ve kterém nyní žijeme: o válkách, hladu a zemětřesení; také že budou působit falešní Kristové a proroci, kteří budou činit veliká znamení a divy, aby, kdyby to bylo možné, také i vyvolené zavedli do bludu. To však není, Bohu dík, možné! Potom následuje napomenutí našeho Pána: „Hle, předpověděl jsem vám to.“ ON také říká, že návrat Syna člověka bude, „jako blesk vychází od východu slunce, a ukazuje se až na západ“ - tedy ne roky nebo týdny. Potom se náš Pán odvolává na fíkový strom, se kterým je Izrael srovnáván již v Ozeáši 9:10: „Když již ratolest jeho začne rašit a listí se pučí, porozumíváte, že blízko jest léto“ (Mat.24:32). Izraelský lid se vrátil z více než 150 zemí domů (Iz.14:1; Jer.31:10; Ez.36:24; Luk.21:29). Od roku 1948 máme stát Izrael, a nyní je Židů zase skoro 17 milionů jako před holocaustem. Opět říká Pán: „Také i vy, když uzřeli byste toto všecko, vězte, že blízko jest a ve dveřích království Boží“ (Mat.24:33). A Pán mluví dále o Svém návratu: že potom dva budou na jednom loži, dva na poli; jeden bude vzat a druhý zanechán. Ještě jednou nabádá: „Bděte tedy, poněvadž nevíte, v kterou hodinu Pán váš přijít má!“ A jako poslední napomenutí: „Proto i vy buďte hotovi; nebo v tu hodinu, v kterou se nenadějete, Syn člověka přijde.“ „Buďte připraveni …!“ Neboť ti, kteří budou připraveni, vejdou na svatební hostinu! Všechno, co Pán předpověděl v této kapitole, se v Izraeli, na Blízkém Východě a v celém světě naplňuje před našima očima.

V Mat.24:45-47 se jedná o rozdávání pokrmu až do Jeho návratu. Pán sám se ptá: „Kdo tedy je ten služebník věrný a opatrný, kterého ustanovil pán jeho nad čeledí svou, aby jim dával pokrm v pravý čas?“ Víme, že člověk není živ jen chlebem, ale každým Božím slovem (Mat.4:4; 5.Mo.8:3). Bůh zaslíbil, že pošle hlad po slyšení Jeho slova (Am.8:11). Zdali byl kdy předtím stůl Páně tak bohatě prostřený jako nyní? Zdali není ten stejný duchovní pokrm také všemi sloužícími bratry v celém světě rozdáván? Písmo se před našima očima viditelně naplňuje.

Přirozeně musel Pán v posledních verších v Mat.24:48-51 mluvit také o zlém služebníkovi. Ale tak to již vždycky bylo. Nejprve Bůh posílá Své služebníky, kteří zvěstují Jeho slovo, a potom vystoupí samozvaní muži, kteří prezentují lidu své vlastní výklady, ale o žádném povolání a poslání nemohou mluvit. U Boha přitom platí: Bez povolání není žádné poslání a žádné poslání není bez povolání. V Mat.13:34-43 mluvil náš Pán o dobrém semeni, které sám rozsíval, a že ten nepřítel šel přímo za Ním a rozsíval zlé semeno. A vzešla obě: Jedni jsou Boží synové, ostatní synové toho zlého. Na světě není země, kde by nebyla zvěstovaná nejprve pravá zvěst Slova. Až potom se rozsívalo zlé semeno výkladu.

V Mat. 25 náš Pán pokračuje: „Tehdy podobno bude království nebeské desíti pannám, které vzavše lampy své, vyšly proti Ženichovi.“ Všem musí být známo, že přímo po Mat. 24 stojí v Mat.25:1: „Tehdy podobno bude království nebeské desíti pannám …“ Ne předtím a ne potom, nýbrž pak, když se splní všechno, co k tomu patří z kap. 24 a bude rozdáván pravý pokrm, naplní se tajemství o deseti pannách v Božím království. Ta zvěst zní nyní stále hlasitěji: „Hle, Ženich jde, vyjděte proti němu!“

Nejprve se vydají na cestu všechny panny. S lampami v ruce jdou Ženichovi naproti. Moudré ale jdou celou cestu až k cíli. Ony mají s sebou nádoby s olejem. Všechny usnuly a všechny se probudily, když o půlnoci zaznělo volání k probuzení: „Hle Ženich přichází!“ Všechny panny procitly ze spánku, všechny vyčistily své lampy, ale v rozhodujícím okamžiku těm bláznivým lampy zhasly - to světlo, a v době, kdy si šly pro olej ke kramářům, přišel Ženich. Ty moudré vejdou na svatební oslavu, a dveře jsou zamčeny. Ty bláznivé přijdou pozdě a volají: „Pane, Pane, otevři nám přece!“ Ale potom přijde ta nepochopitelná odpověď: „Amen, pravím vám, neznám vás!“ Přímo potom je vážné napomenutí: „Bděte tedy; neb nevíte dne ani hodiny“ (v.13). Ještě jednou pomysleme na to: Na počátku, když volání zazní, jsou to panny, které vyjdou naproti Ženichovi a na konci volají před zavřenými dveřmi: „Pane, Pane, otevři nám přece!“

Ty bláznivé, jejichž lampy hasnou, mají nejprve světlo, prožijí vyvolání, ale ne přípravu (Zj.19:7). Duch Boží uvádí do vší pravdy a poslušnosti. A jen ti, kteří se nechají vést do vší pravdy, jsou pravé Boží děti (Řím.8:14). Ty moudré si vezmou sebou také džbán s olejem. Co řekl prorok Eliáš tehdy, platí ještě dnes: „Mouka z kbelíku toho nebude strávena, aniž oleje v nádobce té ubude až do toho dne, když dá Pán déšť na zemi“ (1.Kr.17:14). Ony mají chléb života a plnost Ducha a obdrží plné požehnání pozdního deště. „A protož trpěliví buďte, bratří, až do příchodu Páně. Hle, oráč očekává drahého užitku zemského, trpělivě naň očekávaje, až by přijal podzimní i jarní déšť“ (Jak.5:7). Moudré panny tvoří Nevěstu, ony dosáhnou cíle při návratu Ženicha. Moudré panny věří absolutně každému Božímu slovu. Skrze tu službu jsou přímo spojeny s Bohem, který Své dílo přivádí k dokonání. Ony odmítají každý výklad, nenechají se podvést (2.Kor.11). Ne začátek, nýbrž až ten konec bude korunován.