Existují věřící, kteří v souvislosti s krví Krista používají různých formulí. Jedni opětovně říkají: „Stavím se pod krev“, jiní se doslovně vypořádávají se satanem a staví se přitom pod ochranu krve. Potom existují i takoví, kteří náleží k jednomu směru víry, kteří sami praví: „Nyní vnořuji svoji ruku do krve Krista“ a poté zahánějí démony; přitom svou rukou sedmkrát krouží kolem Bible. Poslednější se může stát osudným a být podnětem k přilákání démonů. Nic, co se stává zvykem, není správné. Ani žádná formule, kterou si lidé stanovili. Každý se musí vždy nanovo nechat vést Duchem Božím.

Skutečně věřící si jsou vědomi toho, že jsou dětmi nového zákona. Jsou tím krví vykoupeným zástupem, na nějž satan jednou provždy ztratil svoje právo. Krev Božího Beránka je na trůnu milosti a mluví za nás. Nevěříme přece v to, co můžeme činit my, věříme v to, co Bůh k našemu spasení učinil v Kristu.

Jako děti Boží bychom rovněž měli odložit poslední zbytek strachu, který nás mnohdy přepadá a postavit se na vítěznou půdu Golgoty a zazpívat: „Jsem vykoupen, toť chlouba moje, vykoupen krví Spasitele.“ Radostně, ne s vnitřním neklidem, děkujeme Pánu, že skutečně stojíme pod ochranou krve a satan, ten anděl smrti, na nás nemá právo. Když na Golgotě tekla krev Božího Beránka a nastalo naše spasení, byly současně přemoženy všechny moci nepřítele a byly postaveny na pranýř (Kol. 2:14-15).

Pán nechť ráčí všechny správně vést, spočinout v plné víře a důvěře v dokonalém vykoupení. Tak se stane naše víra vítěznou mocí, která přemohla svět (1J 5:4), a radostně vzdáme v každé situaci čest našemu Pánu, Vítězi z Golgoty! O zástupu přemožitelů je řečeno: „Tito jej přemohli kvůli krvi Beránka a kvůli Slova svědectví svého a nemilovali svých životů až ve smrt.“ (Zj 12:11)

Existují věřící, kteří v souvislosti s krví Krista používají různých formulí. Jedni opětovně říkají: „Stavím se pod krev“, jiní se doslovně vypořádávají se satanem a staví se přitom pod ochranu krve. Potom existují i takoví, kteří náleží k jednomu směru víry, kteří sami praví: „Nyní vnořuji svoji ruku do krve Krista“ a poté zahánějí démony; přitom svou rukou sedmkrát krouží kolem Bible. Poslednější se může stát osudným a být podnětem k přilákání démonů. Nic, co se stává zvykem, není správné. Ani žádná formule, kterou si lidé stanovili. Každý se musí vždy nanovo nechat vést Duchem Božím.

Skutečně věřící si jsou vědomi toho, že jsou dětmi nového zákona. Jsou tím krví vykoupeným zástupem, na nějž satan jednou provždy ztratil svoje právo. Krev Božího Beránka je na trůnu milosti a mluví za nás. Nevěříme přece v to, co můžeme činit my, věříme v to, co Bůh k našemu spasení učinil v Kristu.

Jako děti Boží bychom rovněž měli odložit poslední zbytek strachu, který nás mnohdy přepadá a postavit se na vítěznou půdu Golgoty a zazpívat: „Jsem vykoupen, toť chlouba moje, vykoupen krví Spasitele.“ Radostně, ne s vnitřním neklidem, děkujeme Pánu, že skutečně stojíme pod ochranou krve a satan, ten anděl smrti, na nás nemá právo. Když na Golgotě tekla krev Božího Beránka a nastalo naše spasení, byly současně přemoženy všechny moci nepřítele a byly postaveny na pranýř (Kol. 2:14-15).

Pán nechť ráčí všechny správně vést, spočinout v plné víře a důvěře v dokonalém vykoupení. Tak se stane naše víra vítěznou mocí, která přemohla svět (1J 5:4), a radostně vzdáme v každé situaci čest našemu Pánu, Vítězi z Golgoty! O zástupu přemožitelů je řečeno: „Tito jej přemohli kvůli krvi Beránka a kvůli Slova svědectví svého a nemilovali svých životů až ve smrt.“ (Zj 12:11)