OSỌHIALỌ – Bé owé he gọna hiadonu 7 lẹ we?

OTA 9 – Awúfiẹsa he yè ma sọgan zéjlẹ – Opẹ̀ngbe atọ́ntọ lọ – dindọ̀n tintan lọ

« »

Angẹli atọ́ntọ kún, yẹn sọ mọ sunwhlẹvu de flẹ́ sọn olọn mẹ wá aigba: ewọ wẹ yè yí họ̀nhùngàn odò mapote tọn lọ hlan. É hùn odò mapote lọ; azọ̀ sọ tì jẹgbonu sọn odò lọ mẹ, di azọ̀ miyọn daho tọn; owhè po jiwhenukunmẹ po sọ dozinvlu na azọ̀ odò lọ mẹ tọn wutu. Owẹ̀n sọ tọ́njẹgbonu sọn azọ̀ lọ mẹ wá aigba ji: yé wẹ yè yí huhlọn hlan, dilé aklekle aigba tọn lẹ tindo huhlọn dó” (OSỌHIA 9:1-3).

Dinvie, yè sùwhẹna núlilá he tin to vivọnu ota ṣinatọ̀ntọ lọ tọn, na awúfiẹsa he tin to pẹ̀ngbè atọ́ntọ lọ mẹ zẹ jijlẹ go. Podọ ehe lọ na wá yé he gbẹ́kọ jọmiọn Jiwheyẹwhe tọn lọ go, bo ma sọ tindo Ohia Hiadonu Jiwheyẹwhe tọn to ojlẹ nẹ lọ mẹ gba. Kẹdẹdilé mí ko dọ dó, yè ma na gblealọdo omẹ fọtọ́n-kantọ̀n-konukun-ẹnẹ (144,000) lẹ go gba, adavo nado whlá yé, na yé tindo Ohia Hiadonu Jiwheyẹwhe tọn tọn wutu. Podọ kẹdẹdi okunnuhó magbọvọ Owé Wiwé lẹ tọn, pẹ̀ngbè whẹdida tọn lẹ na sọawúhia to owhè atọ̀n-dá devizọ́n yẹwhegán awelẹ tọn godo kẹdẹ, enẹ wẹ nado dọ, dọ godo he yè ko dohiagona omẹ fọtọ́n-kantọ̀n-konukun-ẹnẹ (144,000) lẹ vọ. Podọ ga, yé he yè dohiagona to Islaẹli mẹ lẹ na yín whiwhlá to osùn atọ́n awúfiẹsa daho pẹ̀ngbè atọ́ntọ lọ tọn whenu. To pinpọ́n hlan yé he yè na hù lẹ tọn mẹ, mí hia dọ,

“Wá, omẹ ṣie emì, biọ abò towe mẹ, bo sú ohọ̀n do dewe: whlá dewe di to nukunwhiwhe pẹvide mẹ, kaka homẹgble nado juwáyì” (ISAIA 26:20).

“Yè sọ dọ hlan yé dọ, yé gbleawuna ogbé aigba tọn blo, kavi onú he to omú de, kavi atin depope blo, adavo yé he matindo ohia hiadonu Jiwheyẹwhe tọn to nukọn yetọn lẹ kẹdẹ” (OSỌHIA 9:4). Mì jale, mì zé ehe lọ jlẹdo OSỌHIA 7:1-8 tọn lọ go.

Do ayi e go, núdidá he gbọnvo helẹ tindo huhlọn di aklekle lẹ bo sọ tin nado do awufiẹsana tòmẹnu aigba ji tọn lẹ. Yé sọ yín didohia di núhe tọ́nsọn lọnzòdò mẹ lẹ. Enẹwutu, awufiẹsa he yé ná lọ ma sọgan yín domọna gba. Podọ awufiẹsa he lọ na nọte họ̀ osùn atọ́n.

“Yéwlẹ wẹ yè sọ yí hlan dọ, yé hù yé blo; adavo dọ yè ni bianukunna yé họ̀ osùn atọ́n; adímẹ̀mẹ yetọn sọ di adímẹ̀mẹ aklekle tọn whenuena e mẹ̀ gbẹtọ. To azán nẹlẹ gbè wẹ gbẹtọ lẹ na din okú, yé ma to na mọ ẹn, yé nasọ jlo nado kú, okú nasọ họ̀n sọn yé de” (OSỌHIA 9:5-6).

Podọ sọn afọ ṣinawetọ jẹ aotọ mẹ, mí mọ odohia núdidá nẹlẹ he tọ́njẹgbonu sọn odò mapote mẹ wá:

“Owẹ̀n ewlẹ sọ tin jijlẹ do osọ́ he yè ko wléawuna vọ̀ hlan awhàn go; to ota yetọn, e tin jijlẹ do ojẹgbakun sika tọn lẹ go, nukun yetọn sọ taidi nukun gbẹtọ tọn. Yé tindo odà di odà yọnnu lẹ tọn, adú yetọn sọ di adú kinnikinni lẹ tọn. Yé tindo tùnudo lẹ, di tùnudo ogàn tọn lẹ; núdidọ awàfun yetọn tọn sọ di núdidọ kẹkẹ osọ́ susu tọn, he to wezundo jei awhàn. Yé sọ tindo osí di aklekle tọn, adí sọ tin to osí yetọn go: podọ osí yetọn lẹ mẹ wẹ huhlọn yetọn te nado gbleawuna gbẹtọ lẹ họ̀ osùn atọ́n” (OSỌHIA 9:7-10).

“Yé sọ tindo ahọlu de to yé ji, he yín angẹli odò mapote tọn, oyín mẹhetọn nọ yín Abadọni to ogbè Heblu tọn mẹ, ṣigba to ogbè Glẹki tọn mẹ, oyín etọn nọ yín Apoliọni” (OSỌHIA 9:11).

Dinvie, nukunbibia daho he na jẹdo gbẹtọ lẹ ji, yèdọ do yé he gbẹ́ Jiwheyẹwhe lẹ ji, yín didohia di dindọ̀n tintan.

Do ayi e go, whenuena yè dè Islaẹli jẹgbonu sọn Egipti mẹhòba jẹ do aigba lọ ji, mọdopolọ wẹ mí mọ mẹhòba he yè to alọdlẹndo, yèdọ ehe na sọawúhia to opẹ̀n whẹdida tọn ẹnẹ tintan he jẹnukọn lẹ lọ mẹ dó. Podọ mẹhòba lẹ lọ yín awúsọhia gbọn núdidá lẹ lọ dali.

To opẹ̀n atọ́ntọ po ṣidopotọ po mẹ, yè dọ hlan mí dogbọn awufiẹsa he na wá gbẹtọ mawàdódónọ lẹpo ji. Podọ to opẹ̀n atọ́ntọ whenu, gbẹtọ lẹ ma sọgan kú gba, ṣigba yé dóna dóakọ́nna nukunbibia he yè ma sọgan jlẹ he lọ. Podọ to opẹ̀n ṣidopotọ mẹ, okú na sọawúhia, yèdọ di ehe ma ko tin to aigba ji gbèdé.

Dinvie, whẹdida opẹ̀ngbè ṣidopo lẹ lọ tọn`na sọawúhia po gbèdidè de po, yèdọ ode bọdo ode go kaka jẹ hiadonu ṣidopotọ lọ ji. Podọ opẹ̀ngbè ṣinawetọ lọ kẹdẹ wẹ yín ehe matindo whẹdida gba, adavo nado lá Ahọludù lọ.

Opẹ̀ngbe ṣidopotọ lọ – dindọ̀n awetọ lọ

Angẹli ṣidopotọ sọ kún, yẹn sọ sè ogbè de sọn azò ẹnẹ agbà sika tọn lẹ lọ mẹ, he tin to Jiwheyẹwhe nukọn, to didọ hlan angẹli ṣidopotọ he tindo opẹ̀n lọ, dọmọ, Tún angẹli ẹnẹ lẹ dai, he yè sìn do otọ̀ daho Euflati mẹ. Yè sọ tún angẹli ẹnẹ ewlẹ dai, yé he yè ko wleawu etọn dai, na ojlẹ dopo, osùn dopo, owhè dopo, nado hù dadatọ̀ntọ gbẹtọ lẹ tọn.” (OSỌHIA 9:13- 15)

Do ayi e go, otọ̀ Euflate lẹ lọ tọn tindo otọ̀sisà yetọn lẹ gbọn otò Ilaki tọn mẹ to egbé, fie yè ko sìn angẹli ẹnẹlẹ do kaka jẹ ojlẹ didè nẹ lọ mẹ. Podọ fie jọtẹn gbẹtọ lẹpo tọn sọn wá, yèdọ fie gbẹtọ lẹpo ṣẹ̀ sọn, fie paladisi tin te dai podọ po otòdaho he yè yọ́nẹn dagbedagbe di Babilọni, po Halani po, po Uli Kaldeanu lẹ tọn po, po Ninive po otò devodevo lẹ po, podọ sọn finẹ wẹ awhànpa daho he lọ tọ́njẹgbonu wá sọn odò mapote mẹ nado zinzọnlin yì nukọn nado và dadatọ̀ntọ gbẹtọ lẹpo tọn súdo. Ehe lọ na yín núyiwà aihọn lọ blébu tọn, kẹdẹdilé e sọgan yín mimọ dó to dohia Owé Osọhia ota ṣinawe tọn mẹ, yèdọ to fie angẹli ẹnẹlẹ yín didohia te nado tin to agosú ẹnẹ aigba tọn lẹ mẹ. Dinvie, yè dohia mí to ofi dogbọn odohia aigba tọn dali, yèdọ fie dindọ̀n gbẹtọ lẹ tọn daho he lọ na yì jẹ. Podọ to azán daho Jiwheyẹwhe tọn gbè, awhànpa aigba tọn lẹ lọsu nasọ bẹ́ sọn finẹ ga.

Podọ yè dọ hlan angẹli ẹnẹlẹ to Osọhia ota ṣinawe tọn mẹ, dọ, yé ni ma gbleawuna atin de kavi ogbé de blo, kaka jẹ awúsọhia whenu hiadogona lọ tọn. To kúnkún opẹ̀n ṣidopotọ lọ tọn whenu, yè na dègbena yé nado và dadatọ̀ntọ gbẹtọ lẹpo tọn, po núhe pò lẹpo po tọn. Enẹwutu, Jiwheyẹwhe ko wléawu onú popo tọn na owhé lọ, na azán lọ, podọ na ogànhiho lọ tọn, dilé Owéfọ lẹ to didohia dó.

“Osọha awhàn osọ́nọ lẹ tọn tọn sọ yín fọtọ́n ao whla fọtọ́n ao: yẹn sọ sè sọha yetọn. Lé wẹ yẹn mọ osọ́ lẹ lọ to númimọ mẹ, po yé he hẹ́ yé lẹ po, yé tindo tùnudo di miyọn tọn lẹ, jasinti tọn, po whèmí po tọn; ota osọ́ ewlẹ tọn sọ taidi ota kinnikinni lẹ tọn; podọ onù yetọn mẹ wẹ miyọn, po azọ̀ po, po whèmí po tintọ́n sọn jẹgbonu. Gbọn azọ̀nylankan atọ̀n helẹ dali wẹ yè hù dadatọ̀ntọ gbẹtọ lẹ tọn, gbọn miyọn po azọ̀ po dali, podọ gbọn whèmí he tintọ́n sọn onù yetọn mẹ dali. Na huhlọn yetọn tin to onù yetọn mẹ, podọ to osí yetọn mẹ: osí yetọn tin jijlẹ do odàn lẹ go, bo sọ tindo ota, ehelẹ wẹ yé do nọ gblewauna omẹ” (OSỌHIA 9:16-18).

Do ayi e go, núdidá gbigbọ mawé tọn helẹ yín didohlan nado và dadatọ̀ntọ gbẹtọ he yè ko bianukunna dai lẹ tọn súdo. Na jọmiọn ma sọ tin to ojlẹ nẹ mẹ wutu ba, lẹnvọjọ do Jiwheyẹwhe de ma sọ tin na mẹdepope he tin to aigba ji ba. Enẹwutu, gbẹtọ he matindo Jiwheyẹwhe to whenẹnu lẹ na mọ awufiẹsa di na didè yéwlẹ lọsu tọn wutu.

“Gbẹtọ he pò lẹ, he yè ma hù gbọn azọ̀nylankan helẹ dali, ma sọ lẹnvọjọ na alọnuzọn yetọn…” (OSỌHIA 9:20)

Dinvie, to kúnkún opẹ̀n ẹnẹ tintan he jẹnukọn lẹ dopodopo tọn, yè nọ hù dadatọ̀ntọ onú lẹ tọn súdo gbọn whẹdida dali to whepoponu: yèdọ dadatọ̀ntọ aigba tọn, atin tọn po ogbé lẹ tọn po, podọ dadatọ̀ntọ yé he tin to ohù mẹ lẹ po núdidá gbẹte he tin to e mẹ lẹ tọn po, po dadatọ̀ntọ otọ̀sisà lẹ tọn, po dadatọ̀ntọ owhè tọn po, dadatọ̀ntọ osùn tọn po sunwhlẹvu lẹ tọn po. Podọ to kúnkún pẹ̀ngbe ṣidopotọ lọ tọn whenu, dadatọ̀ntọ gbẹtọ lẹ tọn na kú.

Do ayi e go, yè ma dègbè nado zán owéfọ dopolọ nado dlẹnlọdo homẹkẹn he yè do Ju lẹ gba. Yín e tlẹ hugan mọ, na yè ko dohiagona Ju lẹ to whenẹnu, bọ yé nasọ yín mẹwhiwhla kẹdẹdi mẹdidè lẹ to ojlẹ kúnkún whẹdida opẹ̀ngbe atọ́ntọ lọ tọn whenu. Enẹwutu, yè dóna yí Ohó Jiwheyẹwhe tọn lẹpo sè bo sọ jo E do dólé E te dó. Dinvie, nado do whẹdida pẹ̀ngbe ṣidopotọ lọ tọn hia, e to didọ hézhéhézé dọ, yè na hù dadatọ̀ntọ gbẹtọ he tin to aigba ji lẹ tọn de. Enẹwutu, to ninọ̀mẹ dinvie tọn mẹ po gbẹtọ mliya ṣidopo po, to whenẹnu enẹ lọ na pò gbẹtọ mliya awe. Podọ kẹdẹdilé mí ko dọ dó, whẹdida pẹ̀ngbè lẹ tọn na sọawúhia to apáwhé godo tọn to whẹdida lẹ mẹ, yèdọ godo he yè ko zé Asivu lọ yì bẹ́yìlọnmẹ, podọ to godo he yè ko dohiagona omẹ Islaẹli tọn fọtọ́n-kantọ̀n-konukun-ẹnẹ (144,000) lẹ. Ehe wẹ kunnudidè Ohó Jiwheyẹwhe tọn lọ tọn.