AGỌ̀JẸDO-KLISTIGOTỌ LỌ (The Antichrist)
Họnhùngán dagbe nado mọdona dawe dabla he lọ, yín dodinna to ohógó he yín agọ̀jijẹ mẹ. Kẹdẹdilé omẹ popo ko yọ́nẹn dó, enẹ lọ wẹ “nukundiọsọ”. Do ayi e go, agọ̀jẹdo-Klistigotọ lọ wẹ kẹ̀ntọ lọ, ewọ lọ wẹ mẹhe jẹagọ̀do Jesu Klisti. Podọ apáwhé oklọ tọn he tin to ohó he lọ mẹ wẹ yín dọ dawe he lọ wẹ yè dlẹnalọdo kẹdẹdi Klisti, ṣigba to núplọ́nmẹ etọn po zinzán etọn lẹpo po mẹ, é jẹagọ̀do Klisti po Ohó Etọn po. Sọ do ayi e go, ewọ nọ dọhó dogbọn Klisti dali, ṣigba bo blá hòdótọ etọn he é nọ ylọ dọ “yisenọ lẹ” to núpinpọ́n etọn po zédai etọn lẹ po mẹ. Yéwlẹ nọ yise to ohó etọn lẹ, ṣigba e ma yín Ohó Klisti tọn mẹ gba.
Dinvie, ohia dèdovo agọ̀jẹdo-Klistigotọ lọ tọn nọ yín yinyọ́nẹn to núyiwà he jẹagọ̀ de mẹ, bọ yè sọ nọ ylọ ẹ dọ “lalonọ”, podọ é sọ nọ do ede hia po núplọ́nmẹ etọn he tin sọn lalo sinsẹ̀n tọn lẹ mẹ po, yèdọ jẹagọ̀do Klisti Mẹhe núplọ́nmẹ Etọn lẹ yín nugbo kẹdẹ. Enẹwutu, agọ̀jẹdo-Klistigotọ lọ diọ núplọ́nmẹ Klisti tọn lẹpo do alọ ede tọn ji. Do ayi e go, tasọdona nugbo de tọn wẹ lalo! Kẹdẹdilé Satani ko wà dó to Jipa Edẹni tọn mẹ, mọdopolọ wẹ agọ̀jẹdo-Klistigotọ lọ nọ zán Ohó Jiwheyẹwhe tọn dopodopo po oklọ po nado blu podọ nado klọ yé he yín sinsẹ̀ntọ lẹ gannu-gannu. Ṣigba eyín mẹde na pọ́n hlan onú lẹ dagbedagbe, bé dopo to núplọ́nmẹ etọn lẹ mẹ ma sọgbè hẹ Ohó nugbo Jiwheyẹwhe tọn lọ gba. Enẹwutu, mẹdepope he wà núde jẹagọ̀do Ohó lọ dóna tin agọ̀do Klisti go, ehe tùnmẹ dọ, “agọ̀jẹdo-Klistigotọ”, na Klisti wẹ Ohó lọ - yèdọ Logos lọ.
Do ayi e go, mí ko sè dote dogbọn agọ̀jẹdo-Klistigotọ lọ tọn dali to azán apọsteli lẹ tọn mẹ. Johanu ma gbọawupo nado dọhó do ohóta he lọ ji to episteli etọn lẹ mẹ gba. Ewọ wlán to pinpọ́n hlan ojlẹ he mẹ mí tin te he lọ tọn, dọmọ, “Mì yọpọ lẹ emi, ojlẹ godomẹ tọn wẹ: lé mì ko sè dọ agọ̀jẹdo-Klistigotọ ja …” Dinvie, e jẹ̀ na yè nido do ayi e go dọ, Johanu dọhó dogbọn wiwá agọ̀jẹdo-Klistigotọ lọ tọn dali di omẹ dopo to alọ de mẹ, bo sọ dlẹnalọdo ojlẹ godomẹ tọn lẹ he na yín asiko vivọnu tọn he mẹ mí tin te to dinvie lọ. Podọ to ojlẹ dopolọ mẹ, é sọ dlẹnalọdo agọ̀jẹdo-Klistigotọ lọ dọ yé ko tin to dote, “… yèdọ dinvie agọ̀jẹdo-Klistigotọ susu wẹ tin” (1 JOHANU 2:18). Mí dóna mọdona dọ, omẹ nẹlẹ ma gbẹ Klisti gba, ṣigba yé do É hia jẹagọ̀do Ohó lọ go, bo sọ ná tùnmẹ yetọn titi lẹ dogbọn Ewọ tọn dali.
Podọ mẹmẹsunnu lalonọ he tọn dali Paul to winwlán gbọn wẹ “Klisti” lalonọ he hó Klisti dọ lẹ, yèdọ mẹyiamìsisádodè lalonọ lẹ ko tin sọn bibẹ́nu gbộn. Na yé vì sọn Ohó yẹwegán nugbo tọn lẹ po apọsteli lẹ po tọn mẹ, bo sọ hẹn núplọ́nmẹ yetọn titi jẹgbonu wá. Do ayi e go, dawe dèdovo yín alọdlẹndo to Owé Wiwé lẹ mẹ; ṣigba mẹhe jẹgodona ẹn lẹ yín yiylọ dọ, “Nikolaitani lẹ”. Na é bẹ́ yé he nọ yawu yise to núhe é dọ to lẹ́do etọn lẹ mẹ, ṣigba bo nọ dọyẹwhehó dọ whlẹngan tin to azọ́n he mẹde to wiwà mẹ, to fie e jẹ̀ dọ núplọ́nmẹ apọsteli lẹ tọn he yín dọ, klandowiwé gbọn yise dali kẹdẹ wẹ nọ whlẹn omẹ gán.
Enẹwutu, Oklunọ lọ dọhó hlan omẹ Etọn lẹ to owẹn hlan whèta agùn tintan lọ tọn bo sọ degbèna yé po ohógbè helẹ po, dọmọ, “Ṣigba ehe wẹ hiẹ tindo, na hiẹ gbẹwanna owàlọ Nikolaitani tọn lẹ he Yẹn gbẹwanna ga” (OSỌHIA 2:6). Podọ to owẹn hlan whèta atọ̀ntọ lọ, alà he matindo Owé Wiwé lẹ, yèdọ ehe ko yí huhlọn sọn aṣẹpipa kosi lẹ si, bo ko sọ do ede hia to aliho pẹvide mẹ di yẹwhehódọtọ, wọ́hẹ he jẹgodona lọ wẹ ehe dọ, “Mọwẹ hiẹ sọ tindo mẹde he tẹ́do oplọ́n Nikolaitani lẹ tọn go ga, onú he Yẹn gbẹwanna” (OSỌHIA 2:15). Do ayi e go, likún lọ po ogbé-ylankan lọ po to whinwhẹ́n dopọ́ to ogle dopolọ mẹ. Podọ nugbo lọ po lalo lọ po sọ tin to aigba Yise tọn dopolọ ji.
Jẹnukọn whẹ́, ewọ bẹ́ po gbọdemẹ gbigbọ agọ̀jẹdo-Klistigotọ tọn de po, yèdọ ehe nọ klán núplọ́nmẹ mẹde titi tọn he tọ́nsọn núplọ́nmẹ nugbo Owé Wiwé tọn lẹ mẹ go. Podọ to godo, núplọ́nmẹ agọ̀jẹdo-Klistigotọ tọn nẹlẹ yín didọzùn zédai, podọ to vivọnu, yé yín mẹhe yè ṣinyọn jẹgbakuna to agọ̀jẹdo-Klistigotọ lọ lọsu mẹ. Enẹwutu, Paul mẹhe tindo nukunnumọ dọdai tọn wlán dólé dọ, “Eyín mẹdepope sọ plọ́n omẹ gbọnvo, bọ é ma sọ yí núyọ́nẹn do ohó he pégan go, yèdọ ohó Jesu Klisti Oklunọ mítọn tọn, podọ do oplọ́n go, he di jijọ-di-Jiwheyẹwhe tọn; saklanọ wẹ ewọ, e ma sọ yọ́n onú de…” (1 TẸSALON. 6:3-4).
Do ayi e go, apọsteli lọ mọdona dọ Wẹndagbejijla etọn Jiwheyẹwhe de wẹ é sọn. Na é ko mọ ẹn yí gbọn osọhia Jesu Klisti tọn dali (GALATIA 1:12). Ewọ ma hoavùnna ede kavi na núplọ́nmẹ etọn titi gba, adavo na Wẹndagbe Jesu Klisti tọn, yèdọ owẹn Whlẹngan wiwé Jiwheyẹwhe tọn tọn lọ. To Owé 2 TIMỌTI 1:13-14 tọn mẹ, ewọ wlánwé sẹ́do devihatọ etọn lọ dogbọn núplọ́nmẹ nugbo lọ tọn dali, dọ, “Hẹn ohia ohó tọn he pégan lọ go gligli, ehe hiẹ ko sè to dẽ, to yise po owanyin po mé, he tin to Klisti Jesu mẹ. Onú dagbe he yè ná hlan we, pọ́n e go gbọn Gbigbọ Wiwé he nọnọ̀ mí mẹ dali”.
To aliho otànhó agùn tọn mẹ, mẹplọ́nmẹtọ lalonọ po yẹwhegán lalonọ susu lẹ ko fọ́n, kẹdẹdilé apọsteli pita ko dọdai jẹnukọn dó, dọ, “Ṣigba yẹwhegán lalonọ lẹ fọ́n to gbẹtọ lẹ mẹ ga, yèdọ dilé mẹplọ́ntọ lalonọ lẹ na tin to mì mẹ dó, yé he na gbọn núglọ́ hẹn aliho plọ́ngiglọ́ dindọ̀n tọn biọ mì mẹ, yèdọ yé na nọ mọ́n Oklunọ he họ̀ yé, bo na hẹn dindọ̀n yawu wá yéde ji” (2 PITA 2:1). To ofi, mí hia dogbọn yẹwhegán lalonọ po mẹplọ́ntọ lalonọ lẹ po tọn dali.
To gbọdemẹ gbigbọ agọ̀jẹdo-Klistigotọ lọ tọn glọ́, agùn de nọ to nukọnyì to adà Agùn nugbo Jesu Klisti tọn mẹ. Yé nọ tindo mẹplọ́ntọ yetọn lẹ titi po yẹwhegán lalonọ lẹ po, podọ apọsteli lalonọ he ma nọ dọyẹwhehó núplọ́nmẹ Klisti tọn tọn gba, adavo núyọ́nẹn yetọn titi lẹ. Podọ yé nọ tindo agùnvi yetọn lẹ sọn yé he ma ko dóadọ̀ ganji to Ohó Jiwheyẹwhe tọn mẹ lẹ mẹ. To vivọnu, ohia helẹ pó po azọ́n agọ̀jẹdo-Klistigotọ lọ tọn helẹ pó po nọ yín hinhẹnwá to opọ́ mẹ to núyiwà dopo glọ́ podọ to ota dopo glọ́. Enẹwutu, mí hia to Owé Osọhia tọn mẹ dogbọn yẹwhegán lalonọ lọ dali. Kẹdẹdilé yẹwhegán nugbo lẹ ko tindo Ohó magbọvọ Jiwheyẹwhe tọn he ko nọ wá yéde dó, podọ to whenẹnu yé sọgan dọ LÉ WẸ OKLUNỌ DỌ, mọdopolọ wẹ yẹwhegán lalonọ lọ nọ to didọ dọ, ewọ wẹ ogbè he ma nọ gbọvọ lọ to aigba ji. To nugbo de mẹ, núplọ́nmẹ etọn lẹ matindo núdepope he sọgbè hẹ Ohó Jiwheyẹwhe tọn nugbo lọ gba. Na ewọ lọ wẹ yẹwhegán núplọ́nmẹ lalo tọn lẹ, podọ enẹwutu, yè dọhó dogbọn ewọ dali di yẹwhegán lalonọ lọ.
Dinvie, mẹdepope he nọ dọ núhe jẹagọ̀do ehe yẹwhegán nugbo lẹ ko dọ go, yẹwhegán lalonọ de wẹ ewọ. Podọ mẹplọ́ntọ lalonọ wẹ ewọ he nọ plọ́nmẹ jẹagọ̀do ehe mẹplọ́ntọ nẹlẹ he ko tindo to bibẹ́nu Agùn Alẹ̀nù Yọ́yọ́ mẹ tọn lẹ ko plọ́nmẹ go. Na gbọn zéjlẹ dali, mí sọgan payi e go to vlẹkẹsi de mẹ dọ, Jesu devo wẹ yè to didohia to egbé, yè sọ to yẹwhehó devo dohia, ehe tindo gbọdemẹ gbọn gbigbọ devo de dali (2 KỌLINTINU 11:4). Mọwẹ yè do enẹ he yín nugbo lọ hia di lalo, podọ enẹ he yín lalo lọ yín didóai to ehe yè nọ ylọ “Yise” mẹ, di núhe sọgbè. Enẹwutu, to nukọnyìyì otànhó agùn tọn mẹ, núplọ́nmẹ susu gedegede he yè sọgan ylọ dọ núplọ́nmẹ he jẹagọ̀ lẹ yín didohia, yèdọ ehe ma sọgbè hẹ núplọ́nmẹ nugbo lọ po zinzán Yisenọ owhè kanwe-kò he ko wáyì lẹ tọn po gba, bọ gbẹtọ lẹ ma sọ mọdona enẹ lọ gba.
Dinvie, bé mẹnu wẹ ewọ he to Owé Wiwé lẹ dinpọ́n to egbé? Bé mẹnu wẹ to tintẹnpọ́n bo sọ to dodinna eyín núplọ́nmẹ lẹ lọ sọgbè? Do ayi e go, Paul dọmọ, “Na yẹn yọ́n ehe dọ, to yìyì ṣie godo, ohla he dobu na biọ mì mẹ, mapò apó yìnte. Podọ to mìlọsu mẹ wẹ sunnusi lẹ na fọ́nsọn bo na to onú agọ̀ dọ, nado dọ̀n núplọ́ntọ lẹ dogo yetọn” (OWALỌ 20:29-30). Yé nọ dọhó po ogbè he yè plọ́n dagbedagbe lẹ po, yèdọ ehe yín lilẹ́do gbọn hùnwhẹ núyiwà tọn lẹ dali. Podọ yé ma mọdona núde lẹ, yèdọ yé he yín agùnvi lẹ, nọ kẹalọyí enẹ lọ, bo nọ yise dọ Klisti wẹ ko dè bo ko sọ do onú nẹlẹ hia. Na yé nọ pọ́n hlan gbonu he yín sinsẹ̀nnọ lẹ bo ma sọ nọ mọdona azọ́nwànú he yè ko zédo e mẹ, na yé ma mọdona Ohó lọ wutu. Enẹwutu, Jesu dọmọ, “Lẹngbọ ṣie lẹ sè ogbè ṣie” (JOHANU 10:27). Do ayi e go, ogbè Etọn wẹ Ohó Etọn bo nasọ to Ohó lọ yín kakadoi.
Kẹdẹdilé mí ko dọ dó, yẹwhegán lalonọ nọ yín yinyọ́nẹn na é ma nọ dọyẹwhehó Ohó yẹwhegán nugbo lẹ tọn tọn gba. Podọ apọsteli lalonọ nọ yín yinyọ́nẹn na ewọ ma nọ dọyẹwhehó núplọ́nmẹ nugbo apọsteli lẹ tọn tọn gba (OSỌHIA 2:2). Mọwẹ agọ̀jẹdo-Klistigotọ lọ nọ yín yinyọ́nẹn na lalo wẹ núplọ́nmẹ etọn dogbọn Klisti dali lẹpo wutu. Do ayi e go, yé ma nọ yigbèna bo sọ nọ sọgbè hẹ núhe Klisti Lọsu nọ plọ́nmẹ gba. To ohódidọ mẹ, é nọ yigbè Klisti tọn, ṣigba é nọ yí hẹn to sisósisó de mẹ po boṣiọ po, sọn oylọ etọn ji kaka jẹ yé he ko kú lẹ ji, ehe matindo núdepope hú gbigbọ tọn gba. Nawẹ mí na zé ohó helẹ hẹn to vivẹ mẹ dó sọ̀, dọ, “Ṣigba eyín míwlẹ, kavi angẹli de sọn olọn mẹ, sọ dọyẹwhehó wẹndagbe tọn devo hlan mì hú ehe míwlẹ do dọyẹwhehó hlan mì, yè ni gbọ é ni yín anatema” (GALATIA 1:8)!
Do ayi e go, mẹdepope he nọ lẹn dọ agọ̀jẹdo-Klistigotọ lọ na yín aṣẹpatọ aihọn lọ tọn tọn, yèdọ dawe tindo aṣẹpipa he ma sọgbè de, omẹ mọtọnhunkọ lọ na yín awujinọ. Enẹwutu, Paul wlán dogbọn ewọ tọn dali onú he Satani na wà gbọn ewọ mẹ to núyiwà etọn godo tọn lẹ mẹ, dọ, “Yèdọ ewọ lọ, mẹhe wiwá etọn na taidi azọ́n Satani tọn kẹdẹ, po huhlọn lẹpo po, ohia, po lalo he jawu lẹ po, po oklọ mawàdódó tọn lẹpo po …” (2 TẸSALONIKA 2:9-10). Mì sọ do ayi e go, dawe he lọ matindo ohia po azọ́njawu Owé Wiwé mẹ tọn lẹ po gba, yèdọ kẹdẹdilé yé ko nọ sọawúhia dó gba, bo sọ yín kinkàndai to devizọ́n Jesu Klisti tọn mẹ podọ to apọsteli lẹ tọn mẹ gbọn huhlọn Jiwheyẹwhe tọn dali gba. Ṣigba ewọ yín ogán lalo he jawu lẹ tọn de. Na onú lẹpo yín yíyí na wàtọnta etọn. Onú he mẹdevo de ma sọgan wà nado tindo wàtọnta, ewọ na wà ẹ gbọn politiki sinsẹ̀n tọn lẹ dali. Na ohia lalonọ lẹ wẹ ehe lẹ, yèdọ ehe jẹagọ̀do Nugbo lọ go lẹ. Ewọ yọ́n lé yè nọ klọ omẹ dó, podọ enẹ lọ nọ yín wiwà to aliho sinsẹ̀n tọn mẹ; yèdọ nado klọ yé he yise to ewọ mẹ po wẹndagbe lalonọ po. É yọ́n lé yè nọ dọhó hlan otògán lẹ dó, po nukọntọ agùn daho lẹ tọn po, po mẹhe jẹ̀ lẹ po. Do ayi e go, é tindo opò hónámẹ dagbe lọ tọn to aihọn mẹ; ewọ sọ wẹ mẹhe nọ mọdona onú lẹpo to aihọn mẹ; yé nọ sọn oplitẹn sinsẹ̀n alọpãlọpa lẹ tọn mẹ po oplitẹn politiki alọpãlọpa lẹ tọn po mẹ wá ede. Na ewọ lọ wẹ na yín whẹ̀gbọtọ he na tin to gblagbla otò he jẹagọ̀do yénọzo lẹ go to politiki mẹ lẹ tọn mẹ, kẹdẹdilé ewọ yín mẹhe glọ́ nukọntọ agùn oklọ tọn lẹpo na kọ̀ndopọ́ te. Ewọ sọ wẹ aṣẹpipa gbigbọnọ he yìji pete to aigba ji, podọ kẹdẹdilé é nọ dọ dó dọ, ewọ sọ tindo huhlọn he yìji pete to akọta lẹpo ji nado dawhẹ̀.
Sọ do ayi e go ga, agọ̀jẹdo-Klistigotọ lọ ma na tindo gblọndo na odẹ̀ depope gbèdé. Podọ nújawu de ma na sọawúhia gbọn ewọ dali gbèdé kẹdẹdilé é yín wiwà dó gbọn Klisti dali gba, bọ sẹ́kunọ lẹ sọgan zinzọnlin, bọ nukuntọ́nnọ lẹ sọgan mọnú podọ otókunọ lẹ do sọgan sènú. Ṣigba aihọn lọ blébu na nọ pọ́n hlan ẹn bo sọ nọ sẹ̀n ẹn, na yéwlẹ tọn, yèdọ “Na yé he dọ̀n lẹ; na yé ma yí owanyin nugbo tọn wutu, na yè nido whlẹn yé gán. Podọ ehe wutu, Jiwheyẹwhe na do oklọ sinsinyẹn hlan yé, na yé nido yí lalo sè: na yè nido dawhẹ̀na yé omẹ pó he ma yí nugbo sè lẹ, ṣigba bo tindo homẹvivi to mawàdódó mẹ” (2 TẸSALONIKA 2:10-12). Mì flin dọ, agọ̀jẹdo-Klistigotọ lọ yín yisenọ gbọn oyín dali poun wẹ. Ṣigba to nugbo de mẹ, yisenọ yínyín kosi lẹ tọn he yè basi na mẹde bo sọ jẹagọ̀do Klisti go de wẹ ewọ. É nọ dọhó dogbọn Ahọludù Jiwheyẹwhe tọn dali, ṣigba é nọ dó ahọludù ede tọn ai, ehemẹ é nọ paṣẹ te kẹdẹdilé é jlo dó.