AGỌ̀JẸDO-KLISTIGOTỌ LỌ (The Antichrist)
Kẹdẹdilé mí ko dọ dó, yé he ma kẹalọyí ohia kanlin lọ tọn lẹ na yì gbọn ojlẹ nukunbibia tọn de mẹ. Na to agùn mẹ, huhlọn de na tin nado mọdona núyiwà agọ̀jẹdo-Klistigotọ he lọ tọn. To ajọ́wiwà mẹ, yé na gbẹ́ yé he masọgbè hẹ núyiwà ajọ́wiwà aihọn lẹpo tọn to ojlẹ nẹ mẹ lẹpo dai. Na mẹdepope he ma na kọ̀ndopọ́ hẹ huhlọn awe nẹlẹ, he yín agùn tọn po ajọ́wiwà tọn po, na yín gbigbẹ́dai sọn ajọ́wiwà aihọn lẹpo tọn mẹ. Lé wẹ mí hia dó to Owé OSỌHIA 13:17 tọn mẹ, dọ, “… mẹdepope ma nado tin sọgan nado họ̀, kavi bo sà, adavo ewọ he tindo ohia lọ kavi oyín kanlin lọ tọn, kavi sọha oyín yetọn tọn.”
Dinvie, mì payi e go dagbedagbe dọ, e to hódọ do onú awe go, yèdọ do hihọ̀ po sisà po go. Ehe lọ to vivẹ mẹ titegbe. E ma yín e tin hlan asi to họ̀mẹ he nọ yì nado họ̀ núdànú lẹ kẹdẹ gba, ṣigba hlan sunnu ajọ́wàtọ he nọ họ̀nú bo sọ nọ sà lẹ ga, po yé he nọ wàjọ́ pé gbọn aihọn lẹpo mẹ ga. E tin to gbaungba bo sọ yín mimọ hlan omẹ lẹpo he jlo nado mọ ehe lọ: ajọ́wiwà aihọn lọ blébu tọn dóna litaina “ogbè mimá Lomunu tọn lọ”. Yé omẹ he yise to Ohó Jiwheyẹwhe tọn mẹ nugbo-nugbo lẹ, na tindo asiko awúsiyẹn tọn de, to hihọ̀ po sisà po mẹ.
Kẹdidilé mí ko mọ dó dọ, onú titegbe atọ̀n wẹ tin ehe mí dóna mọdona bo sọ to pinpọ́n dohlan, ehe tọn dali Biblu dọ dogbọn azán godo tọn lẹ tọn dali, ehe wẹ: ohia lọ, oyín lọ, po osọha kanlin lọ tọn po. Kẹdẹdlé mí ko dọ do dai, dọ ohia kanlin lọ tọn ma yín nuhé sọgan yín mimọ to nukuntà gba. Podọ mọdopolọ wẹ oyín kanni lọ tọn po sọha oyín etọn tọn po ma sọgan yín mimọ to gbaungba gba, na onú helẹ po yín didọ podọ yé sọ gbawhán núyiwà dopolọ tọn. To owé Osọhia 13:18 tọn mẹ, yè hópana mí dogbọn nújijọ he tọn dali. “Ofi wẹ núyọnẹn te. Gbọ ewọ he tindo núyọnẹn ni hia sọha kanni lọ tọn: na sọha gbẹtọ de tọn wẹ: sọha etọn sọ basi Nuọ̀ntọ̀n kandekoatọ́n e lán dopo.”
Dinvie, mí ko to dindọ̀nsẹpọ́ owhẹhó lọ, sọha kanni lọ tọn ko yín hihia, he tùnmẹ dọ e dóna yín sọha nú winwlán tọn de he yè dè tọ́njẹgbonu, whẹpó mí nado ṣẹ azọ́nwà do ehe lọ ji, mí dóna mọdona agùn gbẹpipli he mẹ dawe he lọ te, he mẹ ewọ to ede dóhia te di kanni de, podọ e sọ yín ayipa e go dọ dawe he yín didóhia kẹdẹdi kanni de, ewọ sọ wẹ dawe dabla dopolọ, yèdọ mẹhe tọn dali Paul wlánwé gbọn.
Podọ mẹdepope ma sọ dóna tin to zinvlu mẹ dogbọn ehe tọn dali gba,kavi gbọn onú he na wá jọ̀ lọ tọn dali gba. Na odohia pipé lọ podọ hihia osọha lọ tọn tin na omẹ dopo gẽ. Na omẹ dopo gẽ wẹ odohia Latẹn tọn, yèdọ ehe yín osọha Nuọ̀ntọ̀n-kandekòatọ́n e lán dopo (666). Do ayi e go, ehe lọ ma yín dọ mẹdepope he tindo sọha Alabianu lẹ he yín Nuọ̀ntọ̀n-kandekòatọ́n e lán dopo (666) wẹ ko tindo ohia núyiwà agọ̀jẹdo-Klistigotọ lọ tọn gba. Na omẹ delẹ nọ dọmọ, kọnputa lẹ wẹ tindo sọha he lọ, mẹdevo lẹ nọ dlẹnalọdo núdidá he yè yí núyọ́nẹn do dá lẹ, ṣigba núhe yé to linlẹn dọ nugbo nẹlẹ depope matindo dòdónu Biblu tọn gba. Na yè dọ hézéhézé dọ osọha gbẹtọ de tọn wẹ, ehe yè dóna hia, ehe lọ tùnmẹ dọ nado tùnwun odohia lọ. Enẹwutu to vlẹkẹsi de mẹ, e ma sọgan yín osọha Nuọ̀ntọ̀n-kandekòatọ́n e lán dopo (666) gba. Ṣigba e dóna yín hihia owé lẹ tọn he na pégan to sọha he lọ mẹ. Podọ Owé Wiwé ko hẹn ẹn wá hinhọ́nnu na mẹdepope ma nado gbọagba etọn gba.
Dinvie, tadèna dopodopo po tùnmẹ dopodopo he ma sọgbè hẹ Ohó Jiwheyẹwhe tọn lẹ po matindo dòdónu depope gba. Podọ gbẹtọ lẹ yín pinplán jẹagọ̀ na tùnmẹ alọpãlọpa lẹ wutu. To whedelẹnu, yé nọ yín obútọnọ, na yé to búdi dọ núyiwà agọ̀jẹdo-Klistigotọ lọ tọn na yín núyiwà he mẹ aihọn lẹpo na to mẹdehọ́ gbọn, yèdọ ehe tindo ohia sọha Nuọ̀ntọ̀n-kandekòatọ́n e lán dopo (666) tọn. Do ayi e go, onú mọtọnhunkọ de matindo núde nado wà po ehe go mí to ohódọ do to ofi to Owé Osọhia tọn mẹ gba.
Podọ ga yaya wẹ nado dọ dọ, eyín osọha Nuọ̀ntọ̀n-kandekòatọ́n e lán dopo (666) tin to akuẹ alôkàn tọn ji, to ohia sọha lẹ tọn mẹ, kavi to ohójlawéma he mì sọgan họ̀ delẹ ji, kavi to osọha alôkàn tọn lẹ ji kavi to wékun otaka go tọn lẹ ji, kavi to panu mọto tọn he go yè nọ wlán osọha lẹ dó ji wẹ na yín agọ̀jẹdo-Klistigotọ lọ gba. Do ayi e go, onú mọtọnhunkọ lẹ matindo núdepope nado wà po agọ̀jẹdo-Klistigotọ lọ po gba, podọ po osọha he yè hia sọn azọ́nyínkọ etọn mẹ gba. Dinvie, mẹdelẹ nọ dọ dọ, kọnputa de tin to otò Niwu Yọki tọn mẹ, mẹdevo lẹ sọ nọ dọ dọ, ode sọ tin to otò Blusẹli tọn mẹ, ehe tindo sọha Nuọ̀ntọ̀n-kandekòatọ́n e lán dopo (666) lọ. Oklọ nahunkọ tọn wẹ ehe, pinplán jẹagọ̀ podọ didiọ sọn azọ́nwànú nugbo lọ kọ̀n nahunkọ tọn wẹ ehe! Do ayi e go, kọnputa wẹ kọnputa yín, podọ akuẹ alôkàn ji tọn wẹ akuẹ alôkàn ji tọn. Núyiwà he mẹ aihọn lẹpo nọ to ohódọ gbọn, po akuẹdotẹn aihọn lẹpo tọn, po núhe pò lẹpo po to dandan mẹ na ajọ́wiwà lọ nido yín wiwà gbọn aihọn lẹpo mẹ.
Podọ ohógbè he yín ohia kanlin lọ tọn na yín odohia alọpa de, ehe yè dóna yí do nukọn po hinhọ́n gbaungba tọn de po bọ mẹsusu devo lẹ nasọ húnhún in pé do linlẹn gbẹtọ lẹ tọn mẹ. Enẹwutu, yé he nọ plọ́nmẹ bo sọ yise to ohógbè mọtọnhunkọ lẹ mẹ matindo hinhọ́n depope sọn Jiwheyẹwhe de dogbọn ohóta he lọ tọn dali gba. Podọ mẹdepope he to yé wlán, bo yise to yé mẹ, bo sọ má yé pé hlan mẹdevo lẹ ma yọ́nẹn dọ, ehe wẹ núyọ́nẹn wintinwintin Satani tọn nado dọ̀n omẹ sọn onú nugbo lọ kọ̀n. E dóna yín mọ, na gbẹtọ lẹ ma mọdona dọ Owé Wiwé ma dọhó dogbọn ninọ̀mẹ “atọ̀n” lẹ tọn kẹdẹ dali gba, adavo dogbọn akuẹ lọ podọ gblọndo azọ́nyínkọ azọ́nwhé he kan dawe he lọ tọn dali.
Enẹwutu, mí dóna zé núhe Owé Wiwé lẹ dọ do vivẹ mẹ, dọ, “Gbọ ewọ he tindo núyọ́nẹn ni hia sọha kanlin lọ tọn: na sọha gbẹtọ de tọn wẹ …” Na mí ma sọgan to sọha Nuọ̀ntọ̀n-kandekòatọ́n e lán dopo (666) lọ tọn gọ̀ dọ di yọpọvu gba, enẹwutu mí dóna hia bo sọ mọdona gbọn azọ́nyínkọ he tọn osọha lọ yín tọn dali. Podọ hihia lọ yì dólé dọ:
V I C A R I V S F I L I IDEI
5+1+100 + 1+5 + 1+50+1+1 + 500+ 1 = 666
Do ayi e go, susu to Bibluplọ́nmẹtọ lẹ mẹ nọ wànú jẹagọ̀ bo sọ nọ wà ṣinúwà daho to linlẹn yetọn mẹ. Na yé nọ dọhó dogbọn ahọluzọ́n agọ̀jẹdo-Klistigotọ lọ tọn lẹ dali po sọmi-sọmi lẹ tọn po dali to whenuena yé lẹn dogbọn otò he ma yín yisenọ lẹ tọn dali kavi dogbọn núyiwà lẹ tọn dali, gbọn politiki lẹ po hódidọ agùn tọn lẹ tọn dali, na pọ́ndego de, ninọ̀mẹ azọ́nwhé lẹ tọn lẹ, po núyọ́nẹn ajọ́wiwàjẹhọn mẹ tọn po, po mẹhe ma yise to yẹwhe depope mẹ lẹ po, kavi Budasẹ̀ntọ lẹ, kavi Malénu lẹ, po omẹ devodevo lẹ po. Nugbo núyiwà agùn lẹ tọn wẹ yé po ahọluzọ́nwiwà he ma sọgbè hẹ Yise po gba, ṣigba enẹ lọ matindo núdepope nado wà po agọ̀jẹdo-Klistigotọ he tọn dali Biblu dọhó gbọn po gba.
Enẹwutu, mí dóna mọdona bo sọ tùnwun whladopo he dọ, na gbigbọ agọ̀jẹdo-Klistigotọ lọ tọn ko to azọ́nwà sọn bibẹ́nu Agùn Alẹ̀nù Yọ́yọ́ mẹ tọn, yèdọ fie mẹdepope ma mọdona Malé kavi mẹhe ma yise to yẹwhe depope mẹ te, kavi to núyọ́nẹn ajọ́wiwà jẹhọn mẹ tọn po mẹ, po onú devodevo lẹ po. Mí sọ dóna mọdona dọ, to azán apọsteli lẹ tọn mẹ, sinsẹ̀n kosi lẹ tọn po boṣiọsinsẹ̀n po yín bibasi. Ṣigba omẹ Jiwheyẹwhe tọn depope ma ko dlẹnalọdo onú nẹlẹ kẹdẹdi dọ agọ̀jẹdo-Klistigotọ lọ tọ́njẹgbonu sọn finẹ wá gba; ṣigba nado dọ jẹagọ̀, Johanu wlánwé po nukunnumọjẹnugo hézéhézé de po dọ, núyiwà agọ̀jẹdo-Klistigotọ lọ tọn na tọ́njẹgbonu sọn Yise mẹ, “Yé tọ́nsọn mí de jẹgbonu …” (1 JOHANU 2:19).
Dinvie, mí dóna dindona núyiwà he tin to yise mẹ nẹ lọ, ṣigba po zinzán etọn po, podọ po núplọ́nmẹ etọn he jẹagọ̀do-Klistigo lọ po. Enẹwutu, mí dóna mọdona dọ, dawe he degbè dọ ewọ yín mẹde, to fihe e jẹ̀ dọ Klisti Lọsu ni tin to aigba ji file nado wàzọ́n Etọn lẹ lọsu. Podọ to ojlẹ dopolọ mẹ, dawe he lọ ma nọ plán gbẹtọ lẹ wá Klisti de gba. Na é ma nọ dọyẹwhehó Jesu Klisti tọn kẹdẹdi Whlẹngantọ dopo lọ gẽ tọn gba, podọ jọmiọn he yè ko zán do mí ji, kẹdẹdilé Pita po Paul po, po omẹ Jiwheyẹwhe tọn lẹpo po wà dó. Podọ nadọ dọ jẹagọ̀, agọ̀jẹdo-Klistigotọ lọ tindo onú etọn devo titi ehe dali é nọ tẹnpọ́n nado zán whlẹngan do hódotọ etọn lẹ ji. É sọ nọ dọn linlẹn omẹ pó tọn do ede de, podọ do núplọ́nmẹ he nọtena de. Enẹwutu, yé he yise to é mẹ lẹ nọ yín biblá do gbẹtọyínyín etọn po núplọ́nmẹ etọn po go, ṣigba bo ma yín do Klisti po núplọ́nmẹ Owé Wiwé tọn po, po zinzán Etọn lẹ po go gba.
Podọ to vivọnu, awhànpa awe gẽ na tin: enẹ wẹ dọ, dopo na tindo ohia Jiwheyẹwhe tọn bọ awetọ lọ na tindo ohia kanlin lọ tọn. Na yisenọ nugbo lẹ yín hiadogona sọn aga gbọn Gbigbọ Wiwé dali, kẹdẹdilé yè wlán ẹn dó, dọ, “Mẹhe go mìwlẹ dotudo ga, ehegodo mì ko sè ohó nugbo tọn lọ wẹndagbe whlẹngan mìtọn tọn; podọ ehegodo mì ko yise ga, mẹhe mẹ yè yí Gbigbọ Wiwé opagbè tọn do dohia mì go te” (EFESUNU 1:13). Enẹwutu, eyín mẹde gbẹ́ Ohó Nugbo tọn lọ, yèdọ Wẹndagbe pipé Jesu Klisti tọn lọ, ewọ ma sọgan yín hiadogona gbọn Gbigbọ Wiwé dali gbèdé gba. To ninọ̀mẹ nẹ lọ mẹ, ewọ diọnukunsọ Gbigbọ Jiwheyẹwhe tọn. Podọ omẹ mọtọnhunkọ lẹ kẹdẹ wẹ sọgan yise to lalo lẹ po núplọ́nmẹ he jẹagọ̀ lẹ po mẹ, podọ to vivọnu, yéwlẹ na yí ohia kanlin lọ tọn he yín ohia núyiwà agọ̀jẹdo-Klistigotọ lọ tọn dopolọ.
Do ayi e go, Paul dọhó do akuẹhihọ nado yín hiadogona gbọn Gbigbọ Wiwé dali to Owé EFESUNU 4:30 tọn mẹ, dọ, “Mì hẹn homẹgblena Gbigbọ Wiwé Jiwheyẹwhe tọn blo, he yè ko yí do dohia mì go jẹ ofligọ̀zángbè.” Podọ to whenuena é to owéwlán hlan yisenọ he tin to agùn Kọlintinu tọn mẹ lẹ, apọsteli zán ohógbè he lọ dọmọ, “Omẹ he to mí hẹnlódo po mìwlẹ po to Klisti mẹ, bo sọ yí amìsisá do dè mí, wẹ Jiwheyẹwhe: mẹhe ko sọ dohia mí go ga, bo sọ ná gòdènú Gbigbọ tọn omẹ to ayiha mítọn lẹ mẹ” (2 KỌLINTINU 1:21-22). Ohia Jiwheyẹwhe tọn nugbo he mẹde nọ mọ yí gbọn Gbigbọ Wiwé dali wẹ yín dọpọ́n núhúnú tọn kẹdẹdilé yè wlán ẹn dó whlasusu to Agùn Alẹ̀nù Yọ́yọ́ tọn mẹ to bibẹ́nu (OWALỌ 2:1-4; OWALỌ 8:15-17; OWALỌ 10:44-48; OWALỌ 19:5-6). Podọ gbọn dopọ́n wiwé he lọ dali, Jiwheyẹwhe nọ dèkunnu dọ Ewọ ko mọ omẹ dopo nẹ lọ yí kẹdẹdi visunnu kavi viyọnnu Ewlọsu tọn titi. Do ayi e go, ehe lọ ma yín núyiwà agun tọn de gba, kavi núhe gbẹtọ de sọgan wà gba, ṣigba dọpọ́n wiwé de po hinhẹnṣẹ̀ po wẹ dọ Jiwheyẹwhe ko kẹalọyí mí gbọn Jesu Klisti Oklunọ mítọn dali.
Enẹwutu, mẹdepope ma sọgan yise titegbe dọ gbẹtọ lẹ na zé onú winwlán gbaungba tọn de do nukọn yetọn lẹ gba. Lala, ṣigba yé na litaina núyiwà lọ bo nasọ sọgbè hẹ ẹ, podọ gbọn enẹ lọ dali yé nọ kẹalọyí ohia núyiwà agọ̀jẹdo-Klistigotọ lọ tọn dote, kẹdẹdilé yé he hódo Klisti nugbo lẹ ko kẹalọyí Gbigbọ Etọn po ohia Etọn he matin to gbaungba lala po.
Do ayi e go, eyín mẹdepope hódo Oklunọ nugbonugbo, ewọ ma sọgan tin to zinvlu mẹ dogbọn ehe lọ tọn dali gba. Na Gbigbọ Wiwé nọ tá hinhọ́n, podọ ojlẹ lọ ko sọ sọ̀ na yé nido mọdona onú lẹ. Dinvie, omẹ dagbe susu gbẹ́sọ tin to zinvlu mẹ, na yè plán yé jẹagọ̀ bọ yé sọ tindo núplọ́nmẹ he jẹagọ̀ gbọn núyiwà agọ̀jẹdo-Klistigotọ lọ tọn dali, bo ma sọ mọdona dọ, whenuena yé yín apáde agùn he yín Piplimẹ agùn Aihọn lẹpo tọn de tọn, yé ko yín máhetọ to núyiwà agọ̀jẹdo-Klistigotọ tọn nẹ lọ mẹ gba. Omẹ mọtọnhunkọ lẹ nọ nátó mẹplọ́ntọ ohódọtọ de he nọ tẹnpọ́n nado tùnmẹ núde dọgbọn agọ̀jẹdo-Klistigotọ lọ dali. Do ayi e go, yé tẹnpọ́n nado mọ ẹn to otò Silia tọn mẹ, to otò Libia tọn mẹ podọ to otò susu devodevo lẹ mẹ, yèdọ to Islaẹli mẹ ga. Enẹ lọ to didohia dọ linlẹn yetọn lẹ wẹ to azọ́nwà bo ma yín dọ Gbigbọ Wiwé wẹ to onú lẹ hùndohia yé gba.
Dinvie, eyín mí matindo nukunnumọjẹnúgo sọn aga, mí sọgan lẹn nado yín núyọ́nẹntọ to mídelẹ mẹ, ṣigba bo na wànú jẹagọ̀ bo nasọ plán mẹhe pò yì biọ ofi devo. Enẹwutu, mí dóna yọ́nẹn dọ mí ko zé ayimajayi daho de do yé he to dótó mí lẹ mẹ. Ṣigba etẹwẹ yín Nugbo lọ lò? Na yé he nọ to didọ dọ, yé tùnwun bo ma sọ mọdona Nugbo lọ lẹ, ni dóalọte nado to bublú omẹ Jiwheyẹwhe tọn lẹ. Enẹwutu, gbọn anádemẹ he lọ dali, na Gbigbọ Jiwheyẹwhe tọn ni plán omẹ lẹpo biọ Owé Wiwé lẹ mẹ bo sọ dohia dọ onú lẹpo dóna tin to kọ̀ndopọ́ mẹ hẹ ẹ, podọ to vivọnu, mí yọ́n mẹhe kanlin lọ yín. Na mí mọdona ohia kanlin lọ tọn po sọha kanlin lọ tọn po, podọ oyín lọ po onú devodevo lẹ po.