OBĚŽNÝ DOPIS konec roku 2018

S velikou vděčností smíme chválit milost Boží. Neboť navzdory všem neuvěřitelným a úmyslným pomluvám od roku 1979 se věrný Pán smiloval. Nejen lokální sbor, nýbrž celosvětové misijní dílo bylo nově požehnáno. Pravidelná týdenní shromáždění navštěvují dvě až tři sta bratří a sester z celého okolí. V prvním závěru týdne je každý měsíc shromážděno až 1300 věřících z celé Evropy, ba dokonce z nejvzdálenějších zemí světa, kteří přicházejí, aby Slovo Boží slyšeli. On-line připojení ke shromážděním o prvním víkendu v posledních měsících mocně přibývá, takže jsou to tisíce ve 172 zemích.

Mimořádná služba bratra Branhama skončila roku 1965. Potom následovala požehnaná léta 1966 až 1979, a nyní se ohlížíme na téměř 40 let, ve kterých Bůh s námi byl nad prosby a porozumění.

Víte, jak bratr Branham zanechal svoji domácí Bibli? Ležela otevřená na jeho psacím stole, a sice na poslední stránce 5. Mojžíšovy knihy, kapitola 34, a na stránce knihy Jozue, kapitola 1. Pod Mojžíšem nastalo vyvedení z egyptského otroctví a pod Jozuem uvedení do zaslíbené země. Službou bratra Branhama začalo vyvedení z otroctví denominací a nyní prožíváme uvádění dětí Božích do všech zaslíbení.

Bratr Branham se modlil v posledních minutách, když mluvil o sedmé pečeti: „Potom ještě prosím, Pane, abys mi pomohl. Stále více slábnu, Pane, a vím, že mé dny jsou sečtené; proto prosím o Tvoji pomoc. Zachovej mne věrným, poctivým a upřímným, Pane, abych byl schopen zvěst nést tak daleko, jak mi je určené! Když ten čas přijde a já musím odejít, když dorazím k tomu proudu, ve kterém vlny uchvacují, ó Bože, nechť pak mohu tento meč předat někomu, kdo je poctivý a tu pravdu ponese.“

Mohu se ptát, kdo jako první nesl tu zvěst do Západní a Východní Evropy, do Asie a Afriky, ano, do celého světa? Je na zemi ještě někdo, kdo slyšel hlas Páně, obdržel božské povolání a vykonával důležité dějinně spásné pověření? Všichni, kteří jsou z Boha, slyší Boží Slovo (Jan.8:47) a poznali, že nyní je to poslední zvěst vyvolání, obnovení, oddělení a přípravy před zcela blízkým návratem Krista. Všichni, kdo věří, že nyní je vykonáváno přímé pověření spojené se spásným Božím plánem, mají požehnané oči, kterými vidí, a požehnané uši, kterými slyší (Lk.10:23), a jako požehnaní Páně budou účastni vytržení.

Bratr Branham tu zvěst nenesl do žádné jiné země, neboť po otevření pečetí v březnu 1963 už v žádné jiné zemi nekázal. Nyní smím hledět zpátky na mnohá léta, ve kterých jsem v přímém Božím pověření osobně zvěstoval biblickou zvěst ve 165 zemích v mnoha městech po celém světě – mezi jinými v Moskvě, Pekingu, Káhiře a Damašku. Připočítáme-li k tomu všechny televizní přenosy, tak jsem kázal více než jedenáct tisíc kázání. V současnosti běží pravidelná televizní vysílání ještě ve 72 zemích, která podle údajů vysílačů slýchá 10 až 12 milionů.

Bůh ten Pán daroval také mimořádnou milost, že jsem ta kázání bratra Branhama mohl překládat a k tomu psát všechny knihy, brožury a oběžné dopisy. Vykupoval jsem čas a při měsíčních misijních cestách jsem nalétal více než 15 milionů letových mil.

Jen jedna věc mě hluboce zarmucuje: že po roce 1979 v mnohých městech vzniklo více takzvaných sborů zvěsti. Biblicky ale existuje ve městě vždy jen jeden sbor živého Boha. Vše ostatní jsou domácí kroužky pod vlivem jednoho muže, který šíří zvláštní učení s odvoláním na toho proroka. Pavel varoval: „Prosím pak vás, bratři, abyste si dávali pozor na ty, kteří různice a pohoršení činí, na odpor učení tomu, kterému jste vy se naučili, a varujte se jich.“ (Řím.16:17)

Bůh sám přece do sboru ustanovil služby (Ef.4:11). Také o tomto posledním pověření sám rozhodl. Všichni bratři, kteří se odvrátili, jdou po vlastních cestách a opovrhují Slovem. Každý se odvolává na citáty, a tak vznikly ty mnohé skupiny. Pro mne platí, co je psáno: „Nebo ne nějakých vtipně složených básní následujíce, známu učinili jsme vám Pána našeho Ježíše Krista moc a příchod, ale jakožto ti, kteří jsme očima svýma viděli jeho velebnost… A máme přepevnou řeč prorockou, kteréžto že šetříte jako svíce, jež svítí v temném místě, dobře činíte, až by se den rozednil a jitřenka vzešla v srdcích vašich.“ (2.Pt.1:16-19)

Ani jednou jsem ve všech těch letech nediskutoval o citátech, nýbrž jen Slovo zvěstoval. Kázání slyšíme a čteme a necháváme tak, jak jsou. Věrnému Pánu je vzdán dík, že jsem se směl odvolat na 2.Tim.4:17: „Pán pak byl se mnou a posilnil mne, aby skrze mne utvrzeno bylo kázání o Kristu, a aby je slyšely všechny národy. I vytržen jsem byl z úst lva.“

V celém světě vyvolené, kteří věří Božím zaslíbením, zaopatřujeme duchovním pokrmem pro tento čas. O těch, které Pán poslal, jasně a zřetelně řekl: „Kdo vás slyší, mne slyší; a kdo vámi pohrdá, mnou pohrdá; kdo pak mnou pohrdá, pohrdá tím, kdo mne poslal.“ (Lk.10:16). Amen. Tak to je.

Slovo z Mt.24:14 vidíme před našima očima doslova naplněné: „A bude kázáno toto evangelium království po všem světě, na svědectví všem národům, a tehdy přijde konec.“

Všem národům – to tu ještě nikdy nebylo. A musí to být věčně platné originální evangelium: „I viděl jsem jiného anděla letícího po prostředku nebe, majícího evangelium věčné, aby je zvěstoval těm, jenž bydlí na zemi, a všelikému národu, i pokolení, i jazyku, i lidu.“ (Zj.14:6)