Oběžný dopis - Prosinec 2020

Žijeme v úplně posledním období před návratem Ježíše Krista. Vidíme na vlastní oči a na vlastní uši slyšíme, jak se biblické proroctví plní v našem čase – ať se to týká návratu lidu izraelského, válek a nepokojů, ať jsou to zemětřesení, hladomory a epidemie. Všecko náš Pán předpověděl (Luk.21). Prožíváme globální oteplování, změnu klimatu a přírodní katastrofy všeho druhu. Skrze novodobý virus, který je znám pod názvem „coronavirus“ a rozšířil se do celého světa, se všechno na Zemi změnilo, a už nikdy to nebude tak, jak bylo dříve.

Hlavní poznávací znamení pro čas konce je návrat lidu Izraele do jejich zaslíbené země: „Nebo slituje se Pán nad Jákobem, a vyvolí zase Izraele, a dá jim odpočinutí v zemi jejich“ (Iz.14:1). Toto slovo se naplnilo před našima očima. Od roku 1948 opět existuje stát Izrael. V poslední době se do centra pozornosti posunul obzvláště mírový proces na Blízkém východě. V srpnu 2020 s Izraelem Arabské Emiráty a Bahrajn uzavřely mírovou smlouvu, tzv. „Abrahamskou úmluvu“, jako již dříve před nimi Egypt roku 1979 a Jordánsko roku 1994. Další islámské a jiné země mají brzy následovat. Od smíření Saudské Arábie s Izraelem se očekává definitivní mírový průlom na Blízkém východě – až nakonec bude uzavřena smlouva, o které je psáno v Dan.9:27.

Po všech částečných smlouvách bude na konci s Izraelem uzavřena smlouva, kterou zprostředkuje nejvyšší autorita uznávaná na celém světě, o níž mluví Daniel. Jakmile se uskuteční onen mír, který bude jen zdánlivý mír, naplní se: „Neb když dějí: Pokoj a bezpečnost, tedy rychle přijde na ně zahynutí, jako bolest ženě těhotné, a nebude úniku“ (1.Tes.5:3). Jak se mírový proces formuje, můžeme sledovat v denních zprávách.

Vytržení a uzavření míru se stane přibližně ve stejném čase. Tím vytržením dospěje čas milosti pro národy ke konci a posledních 7 let před příchodem Tisíciletého království započne. V prvních třech a půl letech vystoupí ti dva proroci podle Zj.11, jejichž službou bude zapečetěno 144 000 z dvanácti kmenů Izraele. Uprostřed těch posledních sedmi let bude smlouva zrušena, veliký čas soužení začne a Jeruzalém pak bude ještě jednou 42 měsíců pošlapáván pohany (Zj.11:2).

Při návratu Pána nastane první vzkříšení zesnulých v Kristu (1.Tes.4:13-18). Ve Zj.20:4-6 se píše o vzkříšení mučedníků, kteří přišli z velkého soužení (Zj.7:13-14). Ti sice nebudou při vytržení a na svatební hostině, ale budou v Tisíciletém království: „… a viděl jsem duše stínaných pro svědectví Ježíšovo a pro slovo Boží, a kteří se neklaněli šelmě, ani obrazu jejímu, a aniž přijali znamení jejího na čela svá, anebo na ruce své. A ožili a kralovali s Kristem tisíc let. Jiní pak mrtví neožili, dokud by se nevyplnilo tisíc let. A to je první vzkříšení. Blahoslavený a svatý, kdo má díl v prvním vzkříšení. Nad těmi ta druhá smrt nemá moci, ale budou kněží Boží a Kristovi, a kralovat s ním budou tisíc let“ (Zj.20:4-6). Všichni ostatní budou vzkříšeni až po tisíci letech při druhém vzkříšení, které je zároveň posledním soudem (Zj.20:11-15).

Tímto tématem se nechceme blíže zabývat, ale podle toho poznáváme, že konečný čas pokročil. Nám se jedná o to, aby opravdově věřící byli připraveni k vytržení (1.Tes.4:13-18). Při všem, co se nyní děje, můžeme učinit, co náš Pán řekl: „A když se toto počne dít, pohleďte a pozdvihněte hlav vašich, protože se přibližuje vykoupení vaše“ (Luk21:28).

Stále znovu můžeme provolávat: Dnes se toto a toto písmo před našimi zraky naplnilo! V Mat.24:14 řekl náš Pán: „A bude kázáno toto evangelium království po všem světě, na svědectví všem národům, a tehdy přijde skonání." Ještě nikdy nebylo pravé, věčně platící evangelium Ježíše Krista neseno do celého světa tak, jako v tomto čase. V minulosti, již před reformací, znovu a znovu probíhala duchovní probuzení, ale v žádném z nich nebylo původní, plné evangelium pod pomazáním Ducha Svatého zvěstováno tak, jako při založení novozákonní církve. Nyní musí to evangelium s biblickými učeními, například o Božství, Křtu, Večeři Páně atd., stoprocentně být zase tak jako na počátku. O našem Pánu a Spasiteli je řečeno: „Kterého zajisté musí přijmout nebesa, až do času napravení všech věcí; což byl předpověděl Bůh skrze ústa svých svatých proroků od věků“ (Sk.3:21).

V našem čase mnozí evangelisté až po charismatická hnutí zvěstovali vlastní evangelium. Všichni však ignorovali to nejdůležitější zaslíbení, které se muselo před návratem Ježíše Krista naplnit. Tak jak Boží spásný plán v Novém Zákoně začal naplněním biblického proroctví, tak naplněním biblických proroctví končí. V Mar.1 čteme: „Počátek evangelium Ježíše Krista, Syna Božího; Jako psáno jest v prorocích: Aj, já posílám anděla svého před tváří tvou, který připraví cestu tvou před tebou (Mal.3:1a); Hlas volajícího na poušti: Připravujte cestu Páně, přímé čiňte stezky jeho (Iz.40:3): Křtil Jan na poušti a kázal křest pokání na odpuštění hříchů. I vycházeli k němu ze vší krajiny judské i Jeruzalémští, a křtili se od něho všichni v Jordáně řece, vyznávajíce hříchy své“ (v.1-5).

Ten muž Boží mohl těm, kteří uvěřili jeho zvěsti, říci: „Já zajisté křtil jsem vás vodou, ale on vás křtít bude Duchem Svatým“ (v.8). Když Ježíš vystoupil, kázal: „Že se naplnil čas, a přiblížilo se království Boží. Čiňte pokání, a věřte evangelium!“ (v.15).

V prvním kázání po vylití Ducha Svatého řekl Petr pod pomazáním a inspirací Ducha Svatého následující: „Pokání čiňte, a pokřti se jeden každý z vás ve jménu Ježíše Krista na odpuštění hříchů a přijmete dar Ducha Svatého. Vám zajisté zaslíbení stalo se a synům vašim, i všem, kteří daleko jsou, kterékoli povolal by Pán Bůh náš“ (Sk.2:38-39).

Ten čas se naplnil. Nyní, na konci času milosti, prožíváme přesně jako na počátku naplnění biblických proroctví, která jsou určena církvi. Je například psáno u Mal.4:5-6: „Aj, já pošli vám Eliáše proroka, prvé nežli přijde den Páně veliký a hrozný, aby obrátil srdce otců k synům, a srdce synů k otcům jejich…“

Skrze službu Jana Křtitele byla srdce starozákonních otců obrácena k dětem Nového Zákona (Luk.1:17). Službou bratra Branhama se naplnila druhá část: srdce synů zavedena k víře jejich apoštolských otců na počátku. Pán Ježíš totéž starozákonní zaslíbení potvrdil v Mat.17:11: „Jistě, nejdříve přijde Eliáš a všechno napraví.“ Prorok Malachiáš to pod pomazáním Ducha Svatého předpověděl, náš Spasitel to pod pomazáním Ducha Svatého potvrdil a všichni, kteří jsou nyní skutečně skrze pomazání Ducha Svatého učeni, věří tomu zaslíbení a prožívají jeho naplnění.

Bůh Svého služebníka v prosinci 1965 odvolal domů, ale od toho času je biblická originální zvěst, kterou podle Božího pověření přinesl, šířena do celého světa. Zde se může říct: Kdo je z Boha, ten slyší Boží Slovo (Jan.8:47). Také zde se nicméně můžeme ptát: Kdo uvěřil kázaní našemu a komu je rámě Pána zjeveno (Iz.53:1; Řím.10:16)?