Zjevení, kniha se sedmi pečetěmi?

„Dále jsem viděl jiné a nádherné znamení na nebi: sedm andělů, kteří měli sedm ran, těch posledních; neboť skrze tyto přišel hněv Boží ke konci.“ (v. 1) Z té hrozby zřetelně vyplývá, že skrze tyto rány bude hněv Boží ukončen. To bude na konci velikého času soužení a útisku.

Pak se téma pozoruhodně změní. Ve verši 2 je ukázán vítězný zástup těch, kteří přemohli v čase velikého útlaku: „A viděl jsem něco jako křišťálové moře, které bylo promícháno s ohněm, a viděl jsem ty, kteří zvítězili nad zvířetem a jeho obrazem a nad počtem jeho jména, oni stojí u křišťálového moře a mají harfy Boží v rukách.

Zpívali píseň Mojžíšovu, služebníka Božího, a píseň Beránka: Veliké a nádherné jsou Tvé skutky, Pane, všemohoucí Bože! Spravedlivé a pravdivé jsou Tvé cesty, Králi národů!“ (v. 2–3)

Jak jsme ve Zjevení 4 viděli, nalézá se skleněné moře, které je jako křišťál, před trůnem Božím. Nevěsta je na trůnu (3:21), ti přicházející ze soužení jsou před trůnem (7:9). V tom čase se objeví bláznivé panny a Židé, kteří uvěřili, společně před trůnem. Trůn Boží pak nebude jen v nebi, nýbrž také již i na zemi (Matouš 25:31). Ten text dosvědčuje, že zástup u křišťálového moře zvítězil nad zvířetem, jeho obrazem a nad počtem jeho jména a je složen ze dvou různých skupin. Stejnému útlaku, jakému budou před vytržením vystaveni opravdově věřící (bez mučedníků), budou později, potom co bude satan svržen na zemi, vystaveni mnohem masivněji a s proléváním krve pozůstalé bláznivé panny a Izrael. Zde jsou společně ukázáni ti, kteří zůstali věrni, kdežto ve Zjevení 20 jsou zmíněni mučedníci.

Píseň, o níž je zde řeč, zpívaly nebeské zástupy již v 5. kapitole. Zde jsou to nyní věřící Židé a národy z času útlaku. Z toho vyplývá, že jsou zpívány obě písně: píseň Mojžíše, služebníka Božího a píseň Beránka. Text je zde uveden na stejného jmenovatele, neboť je to stejný Bůh, který je s lidem izraelským a zahrnul do Své spásné rady i národy. Pán bude chválen jako všemohoucí Bůh a Jeho skutky budou oslavovány jako nádherné. Jemu je pravdivost a spravedlnost potvrzována na všech Jeho cestách. ON je Král národů.

Protože nyní, po ukončení posledních soudů, přišel čas přechodu k mírovému Tisíciletému království, je řečeno s ohledem na všecky národy následující: „Kdo by se neměl bát, Pane, a tvé jméno neměl chválit, neboť Ty jsi sám svatý. Ano, všechny národy přijdou a budou se Ti klanět, neboť skutky Tvé spravedlnosti jsou zjeveny.“ (v. 4)

S ohledem na panování Krále prorokovali již starozákonní proroci: „A dojde k tomu, že každého novměsíce a každou sobotu se sejde všecko tělo, aby se před Mou tváří klanělo – tak mluvil Pán.“ (Izaiáš 66:23)

Soud zničení byl oznámen národům, které vytáhnou do boje proti Jeruzalému. Ale také z nich ještě zbydou lidé: „V tom ale obstojí trest soudu, kterým Pán navštíví všecky národy, které vyšly k boji proti Jeruzalému: On nechá jejich maso zčervivět, v době, kdy ještě budou stát na nohách; Oči jim zčerviví v jejich důlcích a jazyk shnije v ústech …

Potom ale všichni, kdožkoli pozůstali ze všech národů, které vytáhly proti Jeruzalému k boji, potáhnou rok po roce vzhůru, aby tam Králi, Pánu zástupů, vzdali čest a slavili slavnost stánků.“ (Zachariáš 14:12 + 16) Početně zastoupený názor, že při soudném a očišťujícím procesu před Tisíciletým královstvím zahynou všichni lidé, nesouhlasí se svědectvím Písma svatého.

„V konečném čase se stane, že chrámová hora Páně bude pevně založena stát na vrcholu hor a nad výšiny vyvýšena; pak k ní poplynou všechny pohanské národy a početné národnosti se pohrnou a budou říkat: Pojďme vzhůru na horu Páně, k domu Boha Jákobova, aby nás učil Svým cestám a my putovali po stezkách Jeho. Neboť ze Siona vyjde poučení a Slovo Páně z Jeruzaléma.“ (Izaiáš 2:2–3)

„Tak mluví Pán zástupů: V budoucnosti přijdou ještě národy, a obyvatelé měst; a obyvatelé jednoho města půjdou k druhému a řeknou: Pojďme, abychom se kořili Pánu, a abychom hledali Pána zástupů! Ano, i já tam chci jít!

Tak přijdou mnohé národy a lidé mnozí, aby navštívili Pána zástupů v Jeruzalémě a kořili se Pánu.“

„Tak mluví Pán zástupů: v oněch dnech uchopí deset mužů ze všech jazyků a národů jednoho Žida za sukni a řeknou mu: Chceme s vámi jít, neboť jsme slyšeli, že je Bůh s vámi.“ (Zachariáš 8:20–23)

Ale předtím se stane to, o čem vidoucí Jan dále hovoří: „Viděl jsem, jak se otevřel chrám stánku úmluvy v nebi a sedm andělů, kteří měli sedm ran, vyšlo z chrámu ven; byli oblečeni v třpytivě bílá lněná roucha a na prsou byli opásáni zlatým pásem.

Tedy dala jedna ze čtyř bytostí těm sedmi andělům zlaté koflíky, které byly naplněny hněvem na věky žijícího Boha;

a chrám se naplnil dýmem slávy Boží a jeho síly; a nikdo nemohl vkročit do chrámu, dokud se nevyplnilo sedm ran sedmi andělů.“ (Zjevení 15:5–8)