Oběžný dopis - Říjen 2014
S vděčnou vzpomínkou bych se chtěl krátce ohlédnout na svou první misijní cestu do Indie v říjnu 1964.
Od té doby jsem opakovaně kázal již ve 23 městech této obrovské země a jestli Bůh dá, nyní v říjnu tam podniknu svou dvacátou pátou cestu.
V uplynulých 50 letech jsem směl Slovo zvěstovat ve více než 600 městech ve 143 zemích; patří k nim Moskva a Peking, Káhira a Damašek, abych alespoň pár vyjmenoval. Rozhlasovými a televizními vysíláními, které se vysílají ještě ve vícero zemích, byly dodnes dosaženy miliony lidí.
Obzvláště veliká žeň je na africkém kontinentě. Tam v mnohých městech přicházejí k pravidelným shromážděním tisíce.
Jak všichni vědí, v dubnu 1974 jsme mohli posvětit náš vlastní Boží dům. Potom přišel 18. červenec 1976, když Pán mi mocným hlasem zvolal: „Můj služebníku, jdi na sousední pozemek, posvěť Mi jej a stav na něm…“ Razil jsem si cestu křovím, poklekl jsem a posvětil ho Pánu. V následujících letech vznikly misijní budovy, ve kterých se vedle ubytování pro přespolní návštěvníky bohoslužeb nalézají také kanceláře, tiskárna a expedice.
Jsem Bohu za misijní centrum velice vděčný. K těm zvláštním shromážděním o prvním víkendu každého měsíce přijíždějí lidé z celé Evropy a také ze zámoří, aby slyšeli slovo, a tisíce na celém světě sledují internetový přenos. Ať je kázání v Krefeldu, v Curychu, v Londýně nebo v Paříži: Všichni mohou v celém světě slyšet a vidět, co Bůh v přítomnosti dělá. Amos 8:11 se naplnil doslova: Bůh poslal hlad po slyšení Jeho slova, a stůl Páně je bohatě prostřený.
Právě tak jsem vděčný za všechny bratry, kteří překládají, a za všechny sloužící bratry ve všech zemích, kteří se podílejí na rozdávání čistého duchovního pokrmu. Tím je naplněn také Mat.24:45-47, a celá Nevěsta na celém světě může mít na zvěstování podíl.
V kázání „Mistrovský kus“ z 5. července 1964 mluvil bratr Branham o vidění, ve kterém se Nevěsta dostala ze stejnokroku, a pak také viděl, jak se opět do stejnokroku, do souladu s každým slovem vrátila. Nyní je v tomto úseku pravé a jasné zvěstování Slova Božího a všichni, kteří náležejí k Církvi-Nevěstě tomu věří a následují mu. Zaznívá poslední volání: „Hle, Ženich přichází, vyjděte mu naproti!“ Amen.
Nyní uplynulo 49 let od chvíle, co bratr Branham je u Pána. Izraeli Bůh určil, že v padesátém spásném roce a v roce hlaholení a jásání se mohou všichni vrátit ke svému vlastnictví (3.Moj.25). Bůh také v uplynulých 49 letech vykonal veliké věci při nesčíslných věřících. Ale všichni čekají na více, všichni by chtěli prožít plné navrácení, závěrečné působení Ducha a dokonání. Bůh je věrný. ON může ten padesátý rok udělat také v našem čase nejmocnějším ve spásných dějinách. Jsme ve velikém očekávání. Čas a hodinu však určí On. JEMU nechť je vzdána čest. ON se nikdy neopozdí. Amen.
Událostmi času se blíže zabývat nebudeme. Denní zprávy nás tak jako tak informují více než důkladně o mnohých krizích ve světě. Naše pohledy směřují hlavně na Blízký Východ a Jeruzalém, město, které Bůh sám vyvolil. Po více než 3300 letech je Jeruzalém hlavním městem židovského lidu a v Bibli je více než 700krát zmíněn. V Koránu ale ani jednou. Bůh dal v Bibli zaslíbení, že Svůj lid přivede zpět do země otců (Jer.23:7-8; Ez.36:24-28; Mich.2:12-13; Sof.3:19-20; Zach.2:16-17) a my jsme směli prožít, že to splnil. Přijde čas, ve kterém se naplní také Zach.14:16-21 aj., a všechny národy, které zůstanou po velkém boji, přijdou do Jeruzaléma a oslaví slavnost stánků.
Všichni lidé by měli poznat, že svým rozhodnutím pro nebo proti Izraeli obdrží buďto požehnání nebo zlořečení, jak to Bůh ten Pán zaslíbil Abrahamovi: „Požehnám také dobrořečícím tobě, a zlořečícím tobě zlořečit budu; ano požehnány budou v tobě všecky čeledi země“ (1.Moj.12:3)!
Držme se pravdivé zvěsti, neboť jen ten, kdo vydrží až do konce, bude korunován. Podle Řím.11 Bůh dokončí Své dílo s církví z národů a potom na závěr s Izraelem. JEMU buď vzdána čest na věky.
„A Duch i nevěsta říkají: Pojď. A kdo slyší, řekni: Přijď. A kdo žízní, přijď, a kdo chce, naber vody života darmo“ (Zj.22:17).
Z pověření Božího působící
Br. Frank
S vděčnou vzpomínkou bych se chtěl krátce ohlédnout na svou první misijní cestu do Indie v říjnu 1964.
Od té doby jsem opakovaně kázal již ve 23 městech této obrovské země a jestli Bůh dá, nyní v říjnu tam podniknu svou dvacátou pátou cestu.
V uplynulých 50 letech jsem směl Slovo zvěstovat ve více než 600 městech ve 143 zemích; patří k nim Moskva a Peking, Káhira a Damašek, abych alespoň pár vyjmenoval. Rozhlasovými a televizními vysíláními, které se vysílají ještě ve vícero zemích, byly dodnes dosaženy miliony lidí.
Obzvláště veliká žeň je na africkém kontinentě. Tam v mnohých městech přicházejí k pravidelným shromážděním tisíce.
Jak všichni vědí, v dubnu 1974 jsme mohli posvětit náš vlastní Boží dům. Potom přišel 18. červenec 1976, když Pán mi mocným hlasem zvolal: „Můj služebníku, jdi na sousední pozemek, posvěť Mi jej a stav na něm…“ Razil jsem si cestu křovím, poklekl jsem a posvětil ho Pánu. V následujících letech vznikly misijní budovy, ve kterých se vedle ubytování pro přespolní návštěvníky bohoslužeb nalézají také kanceláře, tiskárna a expedice.
Jsem Bohu za misijní centrum velice vděčný. K těm zvláštním shromážděním o prvním víkendu každého měsíce přijíždějí lidé z celé Evropy a také ze zámoří, aby slyšeli slovo, a tisíce na celém světě sledují internetový přenos. Ať je kázání v Krefeldu, v Curychu, v Londýně nebo v Paříži: Všichni mohou v celém světě slyšet a vidět, co Bůh v přítomnosti dělá. Amos 8:11 se naplnil doslova: Bůh poslal hlad po slyšení Jeho slova, a stůl Páně je bohatě prostřený.
Právě tak jsem vděčný za všechny bratry, kteří překládají, a za všechny sloužící bratry ve všech zemích, kteří se podílejí na rozdávání čistého duchovního pokrmu. Tím je naplněn také Mat.24:45-47, a celá Nevěsta na celém světě může mít na zvěstování podíl.
V kázání „Mistrovský kus“ z 5. července 1964 mluvil bratr Branham o vidění, ve kterém se Nevěsta dostala ze stejnokroku, a pak také viděl, jak se opět do stejnokroku, do souladu s každým slovem vrátila. Nyní je v tomto úseku pravé a jasné zvěstování Slova Božího a všichni, kteří náležejí k Církvi-Nevěstě tomu věří a následují mu. Zaznívá poslední volání: „Hle, Ženich přichází, vyjděte mu naproti!“ Amen.
Nyní uplynulo 49 let od chvíle, co bratr Branham je u Pána. Izraeli Bůh určil, že v padesátém spásném roce a v roce hlaholení a jásání se mohou všichni vrátit ke svému vlastnictví (3.Moj.25). Bůh také v uplynulých 49 letech vykonal veliké věci při nesčíslných věřících. Ale všichni čekají na více, všichni by chtěli prožít plné navrácení, závěrečné působení Ducha a dokonání. Bůh je věrný. ON může ten padesátý rok udělat také v našem čase nejmocnějším ve spásných dějinách. Jsme ve velikém očekávání. Čas a hodinu však určí On. JEMU nechť je vzdána čest. ON se nikdy neopozdí. Amen.
Událostmi času se blíže zabývat nebudeme. Denní zprávy nás tak jako tak informují více než důkladně o mnohých krizích ve světě. Naše pohledy směřují hlavně na Blízký Východ a Jeruzalém, město, které Bůh sám vyvolil. Po více než 3300 letech je Jeruzalém hlavním městem židovského lidu a v Bibli je více než 700krát zmíněn. V Koránu ale ani jednou. Bůh dal v Bibli zaslíbení, že Svůj lid přivede zpět do země otců (Jer.23:7-8; Ez.36:24-28; Mich.2:12-13; Sof.3:19-20; Zach.2:16-17) a my jsme směli prožít, že to splnil. Přijde čas, ve kterém se naplní také Zach.14:16-21 aj., a všechny národy, které zůstanou po velkém boji, přijdou do Jeruzaléma a oslaví slavnost stánků.
Všichni lidé by měli poznat, že svým rozhodnutím pro nebo proti Izraeli obdrží buďto požehnání nebo zlořečení, jak to Bůh ten Pán zaslíbil Abrahamovi: „Požehnám také dobrořečícím tobě, a zlořečícím tobě zlořečit budu; ano požehnány budou v tobě všecky čeledi země“ (1.Moj.12:3)!
Držme se pravdivé zvěsti, neboť jen ten, kdo vydrží až do konce, bude korunován. Podle Řím.11 Bůh dokončí Své dílo s církví z národů a potom na závěr s Izraelem. JEMU buď vzdána čest na věky.
„A Duch i nevěsta říkají: Pojď. A kdo slyší, řekni: Přijď. A kdo žízní, přijď, a kdo chce, naber vody života darmo“ (Zj.22:17).
Z pověření Božího působící
Br. Frank