Ohlédněme se ještě jednou na ty kapitoly Zjevení.

V kapitole 1 je nádherný úvod do Zjevení.

V kapitole 2 a 3 nalézáme 7 dopisů sborům, a v každém je dáno přemožitelům zaslíbení, a napomenutí: „Kdo má uši slyš, co Duch praví církvím.“

Ve 4. kapitole volá hlas z nebe na Jana: „Potom jsem viděl, a aj, dveře otevřeny byly v nebi, a hlas první, kterýž jsem byl slyšel jako trouby, an mluví se mnou, řkoucí: Vstup sem, a ukáži, co se má díti potom. A hned byl jsem u vytržení ducha, a hle, trůn postaven byl na nebi, a na trůnu JEDEN seděl“ (v.1-2). Čtvrtá kapitola končí chválou těch 24 starších a čtyř živých bytostí: „Hoden jsi, náš Pane a Bože, přijmout slávu, a čest, i moc; nebo ty jsi stvořil všecky věci, a pro vůli tvou trvají, i stvořeny jsou“ (v.11).

Kapitola 5 začíná takto: „I viděl jsem po pravici sedícího na trůnu knihu popsanou vnitř i zevnitř, zapečetěnou sedmi pečetěmi.“ Pojďme přímo k verši 5: „Tedy jeden z starců dí mi: Neplač. Aj, zvítězil Lev, ten, kterýž jest z pokolení Judova, kořen Davidův, aby otevřel tu knihu a zrušil sedm pečetí jejích.“

Při otevření zapečetěné Knihy zaznívá chvála: „A zpívali píseň novou, řkouce: Hoden jsi vzít knihu a otevřít pečeti její. Nebo jsi zabit, a vykoupil jsi nás Bohu krví svou ze všelikého pokolení a jazyku a lidu i národu… I viděl jsem a slyšel hlas andělů mnohých okolo trůnu a zvířat a starců, a byl počet jejich stokrát tisíc tisíců a desetkrát sto tisíců, řkoucích velikým hlasem: Hoden jest ten zabitý Beránek vzíti moc, a bohatství, i moudrost, i sílu, i čest, i slávu, i požehnání.“ (Zj.5:9+11-12).

Kapitola 6 začíná následovně: „I viděl jsem, když otevřel Beránek jednu z těch pečetí, a slyšel jsem jedno ze čtyř bytostí, ono praví jako hlasem hromovým: Pojď a viz!“ Můžeme se dočíst, co se děje, když Beránek otevře první čtyři pečeti (v.1-8).

V páté pečeti jsou ukázáni židovští mučedníci, kteří volají po pomstě.

Když Beránek otevře šestou pečeť, čteme: „…zemětřesení veliké stalo se, a slunce učiněno jest černé jako pytel žíněný, a měsíc všechen byl jako krev. A hvězdy nebeské padaly na zemi, podobně jako dřevo fíkové smítá s sebe ovoce své, když od velikého větru kláceno bývá.“ (v.12-13).

V kapitole 7 následuje jako první zapečetění těch 144 000 z dvanácti kmenů Izraele. To se stane po vytržení během služby dvou proroků.

Od verše 9 Jan vidí před trůnem nesčíslný zástup ze všech národů a kmenů, který přichází z velikého soužení.

Kapitola končí slovy: „...Nebo Beránek, který jest uprostřed trůnu, pást je bude, a dovede je k živým studnicím vod, a setře Bůh všelikou slzu s očí jejich“ (v.17).

V kapitole 8 otevírá Beránek 7. pečeť a v nebi zavládlo ticho půl hodiny. Potom obdrží sedm andělů pozouny: „I viděl jsem sedm andělů, kteří stojí před obličejem Božím, jimž dáno sedm trub“ (v.2).

Ve verši 6 je nám řečeno: „A těch sedm andělů, kteří měli sedm trub, připravili se, aby troubili.“

Od verše 7 začíná popis toho, co se bude při pozounových soudech dít na Zemi:

pozoun – Zj.8:7: třetina země shoří.

pozoun – Zj.8:8-9: třetina moře se obrátí v krev.

pozoun – Zj.8:10-11: třetí díl všech vod zhořkne.

pozoun – Zj.8:12: třetí díl slunce, měsíce a hvězd se zatmí.

pozoun – Zj.9:1-12: 5 měsíců strašlivých ran na lidi, kteří nemají pečeť Boží.

pozoun – Zj.9:13-21: budou puštěni ti čtyři svázaní andělé u řeky Eufrat a usmrtí třetinu lidstva.

V kapitole 8 je psáno, co se děje na Zemi během prvních čtyř soudů pozounových andělů.

Kapitola 9:1-12 líčí, jaké rány přijdou na lidstvo, když zatroubí pátý pozoun. Od 13. verše následuje popis toho, co se bude dít, když šestý anděl zatroubí na pozoun.

V kapitole 10:7 nacházíme oznámení, co se bude dít, až zatroubí sedmý anděl,

a ve Zj.11:15 tu skutečnou událost: „A sedmý anděl zatroubil, i staly se hlasy veliké v nebi, řkoucí: Učiněna jsou království všeho světa Pána našeho a Krista jeho, a kralovat bude na věky věků!“

Všechny pozounové soudy budou v čase soužení, v posledních třech a půl letech před začátkem tisíciletého království vylity na Zem a na závěr ještě sedm koflíků hněvu (Zj.16). Pro první tři a půl roku platí slovo: „Neškoďte zemi, ani moři, ani stromům, dokud neznamenáme služebníků Boha našeho na čelech jejich“ (Zj.7:3).

Kdo má uši, slyš: Přesně 33krát se bratr Branham odvolával na Zj.10:7, ale pokaždé hovořil o „tajemstvích“. Bratr Branham Zj.10:7 použil na svou službu, protože byl sedmým církevním andělem, skrze nějž jsou všechna tajemství od 1. kapitoly Bible zjevena až po tu poslední. Nám byla všechna tajemství zjevena.

Zj.10:7 nicméně zůstává v jednotném čísle. V tom spočívá ten rozdíl. „… ale ve dnech hlasu sedmého anděla, když bude troubit na pozoun, dokonáno bude to tajemství Boží, (ne „mnohá tajemství“) jak On to jako radostnou zvěst oznámil služebníkům svým, prorokům.“ Kristus je to tajemství Boží zjevené: „Aby potěšena byla srdce jejich, spojená v lásce, a to ke všemu bohatství přejistého smyslu, ku poznání Božího tajemství. Toto tajemství je Kristus, v němž jsou skryty všechny poklady moudrosti a známosti“ (Kol.2:2-3). Nad Izraelem ještě je přikrývka, ale pak i Židé poznají to tajemství Boží v Kristu, které tím bude dokonáno (2.Kor.3:13-16; Zach.12:10).

Zjevení 10 musíme číst s respektem. Platí u toho, že žádné proroctví Písma nedovoluje svévolný výklad. Všechno se děje v pořadí, jak je to napsáno: Anděl Smlouvy sestoupí a postaví Své nohy jako právoplatný majitel na moře a zem. A pak bude řvát jako Lev z kmene Juda: „…a volal hlasem velikým, jako by lev řval. A když dokonal volání, mluvilo sedm hromů hlasy své. A když odmluvilo sedm hromů hlasy své, byl bych to psal. Ale slyšel jsem hlas s nebe řkoucí ke mně: Zapečeť to, co mluvilo sedm hromů, a nepiš toho!“ (Zj.10:3-4). Potom se On ujal vlády.

Jedno důležité upozornění: V březnu 1963 mluvil bratr Branham o tom, co viděl a slyšel Jan. Ale nic z toho se roku 1963 skutečně nestalo; jemu bylo pouze zjeveno, co Jan podrobně zapsal. To on nám sdělil. Amen.

TAK PRAVÍ PÁN ve Svém svatém Slově: těch sedm hromových hlasů zazní, když Pán sestoupí jako Anděl Smlouvy.

Až potom zazní hlasy sedmi hromů! Tak to je napsáno v božské listině věčně platného testamentu. Vše, co se zvěstuje v našem čase jako zjevení hromů, není nic jiného než lež a uvádění do bludu.

„Tedy Anděl, kterého jsem viděl stojícího na moři a na zemi, pozdvihl ruky své k nebi, a přísahal skrze Živého na věky věků, kterýž stvořil nebe i to, což v něm jest, a zemi i to, což na ní jest, a moře i to, což v něm jest, že již více času nebude. Ale ve dnech hlasu sedmého anděla, když bude troubit, dokonáno bude tajemství Boží…“ (Zj.10:5-7a).

Potom se naplní pro lid Smlouvy Izraele druhá část Mal.3:1: „… v tom hned přijde do chrámu Svého Pán, kterého vy hledáte, a ten Anděl smlouvy, v němž vy libost máte. Aj, přijde, praví Pán zástupů!“ V proroku Danieli je předpověděno, že pak ještě bude zbývat tři a půl roku: „I slyšel jsem muže toho oblečeného v roucho lněné, který stál nad vodou té řeky, an zdvihl pravici svou i levici svou k nebi, a přísahal skrze Živého na věky, že po uloženém času, a uložených časech, i půl času, a když dovrší násilí lidu svatého, dokonají se všecky tyto věci.“ Amen. (Dan.12:7).

To naplnění spadá přesně doprostřed posledního Danielova téhodne (Dan.9:24-27). Ó, jak přesné, jak vzácné je Boží svaté Slovo!

Ohlédněme se ještě jednou na ty kapitoly Zjevení.

V kapitole 1 je nádherný úvod do Zjevení.

V kapitole 2 a 3 nalézáme 7 dopisů sborům, a v každém je dáno přemožitelům zaslíbení, a napomenutí: „Kdo má uši slyš, co Duch praví církvím.“

Ve 4. kapitole volá hlas z nebe na Jana: „Potom jsem viděl, a aj, dveře otevřeny byly v nebi, a hlas první, kterýž jsem byl slyšel jako trouby, an mluví se mnou, řkoucí: Vstup sem, a ukáži, co se má díti potom. A hned byl jsem u vytržení ducha, a hle, trůn postaven byl na nebi, a na trůnu JEDEN seděl“ (v.1-2). Čtvrtá kapitola končí chválou těch 24 starších a čtyř živých bytostí: „Hoden jsi, náš Pane a Bože, přijmout slávu, a čest, i moc; nebo ty jsi stvořil všecky věci, a pro vůli tvou trvají, i stvořeny jsou“ (v.11).

Kapitola 5 začíná takto: „I viděl jsem po pravici sedícího na trůnu knihu popsanou vnitř i zevnitř, zapečetěnou sedmi pečetěmi.“ Pojďme přímo k verši 5: „Tedy jeden z starců dí mi: Neplač. Aj, zvítězil Lev, ten, kterýž jest z pokolení Judova, kořen Davidův, aby otevřel tu knihu a zrušil sedm pečetí jejích.“

Při otevření zapečetěné Knihy zaznívá chvála: „A zpívali píseň novou, řkouce: Hoden jsi vzít knihu a otevřít pečeti její. Nebo jsi zabit, a vykoupil jsi nás Bohu krví svou ze všelikého pokolení a jazyku a lidu i národu… I viděl jsem a slyšel hlas andělů mnohých okolo trůnu a zvířat a starců, a byl počet jejich stokrát tisíc tisíců a desetkrát sto tisíců, řkoucích velikým hlasem: Hoden jest ten zabitý Beránek vzíti moc, a bohatství, i moudrost, i sílu, i čest, i slávu, i požehnání.“ (Zj.5:9+11-12).

Kapitola 6 začíná následovně: „I viděl jsem, když otevřel Beránek jednu z těch pečetí, a slyšel jsem jedno ze čtyř bytostí, ono praví jako hlasem hromovým: Pojď a viz!“ Můžeme se dočíst, co se děje, když Beránek otevře první čtyři pečeti (v.1-8).

V páté pečeti jsou ukázáni židovští mučedníci, kteří volají po pomstě.

Když Beránek otevře šestou pečeť, čteme: „…zemětřesení veliké stalo se, a slunce učiněno jest černé jako pytel žíněný, a měsíc všechen byl jako krev. A hvězdy nebeské padaly na zemi, podobně jako dřevo fíkové smítá s sebe ovoce své, když od velikého větru kláceno bývá.“ (v.12-13).

V kapitole 7 následuje jako první zapečetění těch 144 000 z dvanácti kmenů Izraele. To se stane po vytržení během služby dvou proroků.

Od verše 9 Jan vidí před trůnem nesčíslný zástup ze všech národů a kmenů, který přichází z velikého soužení.

Kapitola končí slovy: „...Nebo Beránek, který jest uprostřed trůnu, pást je bude, a dovede je k živým studnicím vod, a setře Bůh všelikou slzu s očí jejich“ (v.17).

V kapitole 8 otevírá Beránek 7. pečeť a v nebi zavládlo ticho půl hodiny. Potom obdrží sedm andělů pozouny: „I viděl jsem sedm andělů, kteří stojí před obličejem Božím, jimž dáno sedm trub“ (v.2).

Ve verši 6 je nám řečeno: „A těch sedm andělů, kteří měli sedm trub, připravili se, aby troubili.“

Od verše 7 začíná popis toho, co se bude při pozounových soudech dít na Zemi:

pozoun – Zj.8:7: třetina země shoří.

pozoun – Zj.8:8-9: třetina moře se obrátí v krev.

pozoun – Zj.8:10-11: třetí díl všech vod zhořkne.

pozoun – Zj.8:12: třetí díl slunce, měsíce a hvězd se zatmí.

pozoun – Zj.9:1-12: 5 měsíců strašlivých ran na lidi, kteří nemají pečeť Boží.

pozoun – Zj.9:13-21: budou puštěni ti čtyři svázaní andělé u řeky Eufrat a usmrtí třetinu lidstva.

V kapitole 8 je psáno, co se děje na Zemi během prvních čtyř soudů pozounových andělů.

Kapitola 9:1-12 líčí, jaké rány přijdou na lidstvo, když zatroubí pátý pozoun. Od 13. verše následuje popis toho, co se bude dít, když šestý anděl zatroubí na pozoun.

V kapitole 10:7 nacházíme oznámení, co se bude dít, až zatroubí sedmý anděl,

a ve Zj.11:15 tu skutečnou událost: „A sedmý anděl zatroubil, i staly se hlasy veliké v nebi, řkoucí: Učiněna jsou království všeho světa Pána našeho a Krista jeho, a kralovat bude na věky věků!“

Všechny pozounové soudy budou v čase soužení, v posledních třech a půl letech před začátkem tisíciletého království vylity na Zem a na závěr ještě sedm koflíků hněvu (Zj.16). Pro první tři a půl roku platí slovo: „Neškoďte zemi, ani moři, ani stromům, dokud neznamenáme služebníků Boha našeho na čelech jejich“ (Zj.7:3).

Kdo má uši, slyš: Přesně 33krát se bratr Branham odvolával na Zj.10:7, ale pokaždé hovořil o „tajemstvích“. Bratr Branham Zj.10:7 použil na svou službu, protože byl sedmým církevním andělem, skrze nějž jsou všechna tajemství od 1. kapitoly Bible zjevena až po tu poslední. Nám byla všechna tajemství zjevena.

Zj.10:7 nicméně zůstává v jednotném čísle. V tom spočívá ten rozdíl. „… ale ve dnech hlasu sedmého anděla, když bude troubit na pozoun, dokonáno bude to tajemství Boží, (ne „mnohá tajemství“) jak On to jako radostnou zvěst oznámil služebníkům svým, prorokům.“ Kristus je to tajemství Boží zjevené: „Aby potěšena byla srdce jejich, spojená v lásce, a to ke všemu bohatství přejistého smyslu, ku poznání Božího tajemství. Toto tajemství je Kristus,v němž jsou skryty všechny poklady moudrosti a známosti“ (Kol.2:2-3). Nad Izraelem ještě je přikrývka, ale pak i Židé poznají to tajemství Boží v Kristu, které tím bude dokonáno (2.Kor.3:13-16; Zach.12:10).

Zjevení 10 musíme číst s respektem. Platí u toho, že žádné proroctví Písma nedovoluje svévolný výklad. Všechno se děje v pořadí, jak je to napsáno: Anděl Smlouvy sestoupí a postaví Své nohy jako právoplatný majitel na moře a zem. A pak bude řvát jako Lev z kmene Juda: „…a volal hlasem velikým, jako by lev řval. A když dokonal volání, mluvilo sedm hromů hlasy své. A když odmluvilo sedm hromů hlasy své, byl bych to psal. Ale slyšel jsem hlas s nebe řkoucí ke mně: Zapečeť to, co mluvilo sedm hromů, a nepiš toho!“ (Zj.10:3-4). Potom se On ujal vlády.

Jedno důležité upozornění: V březnu 1963 mluvil bratr Branham o tom, co viděl a slyšel Jan. Ale nic z toho se roku 1963 skutečně nestalo; jemu bylo pouze zjeveno, co Jan podrobně zapsal. To on nám sdělil. Amen.

TAK PRAVÍ PÁN ve Svém svatém Slově: těch sedm hromových hlasů zazní, když Pán sestoupí jako Anděl Smlouvy.

Až potom zazní hlasy sedmi hromů! Tak to je napsáno v božské listině věčně platného testamentu. Vše, co se zvěstuje v našem čase jako zjevení hromů, není nic jiného než lež a uvádění do bludu.

„Tedy Anděl, kterého jsem viděl stojícího na moři a na zemi, pozdvihl ruky své k nebi, a přísahal skrze Živého na věky věků, kterýž stvořil nebe i to, což v něm jest, a zemi i to, což na ní jest, a moře i to, což v něm jest, že již více času nebude. Ale ve dnech hlasu sedmého anděla, když bude troubit, dokonáno bude tajemství Boží…“ (Zj.10:5-7a).

Potom se naplní pro lid Smlouvy Izraele druhá část Mal.3:1: „… v tom hned přijde do chrámu Svého Pán, kterého vy hledáte, a ten Anděl smlouvy, v němž vy libost máte. Aj, přijde, praví Pán zástupů!“ V proroku Danieli je předpověděno, že pak ještě bude zbývat tři a půl roku: „I slyšel jsem muže toho oblečeného v roucho lněné, který stál nad vodou té řeky, an zdvihl pravici svou i levici svou k nebi, a přísahal skrze Živého na věky, že po uloženém času, a uložených časech, i půl času, a když dovrší násilí lidu svatého, dokonají se všecky tyto věci.“ Amen. (Dan.12:7).

To naplnění spadá přesně doprostřed posledního Danielova téhodne (Dan.9:24-27). Ó, jak přesné, jak vzácné je Boží svaté Slovo!