Zní hlas volajícího: Slyšte to všichni lidé! Na počátku 20. století začalo vylitím Ducha svatého letniční probuzení. Nejen na Asuza Street v Los Angeles v roce 1906, ale na všech kontinentech věřící prožili v modlitebních shromážděních obzvláštní nadpřirozené působení Ducha svatého.

V první a také v druhé světové válce dostala slova Páně z Mat.24 a Mar.13 zvláštní význam. Ježíš tam mluvil ohledně znamení času o válkách a válečném křiku, hladomorech a drahých časech. Proto lidé v těch probuzeneckých shromážděních v první polovině 20. století silněji věřili v návrat Ježíše Krista. V Luk.21 Pán rovněž mluvil o konečném času: „Tak i vy, když uzříte, ano se tyto věci dějí, vězte, že blízko jest království Boží.“ (v.31);

„Proto bděte všelikého času, modlete se, abyste hodni byli ujíti všech těch věcí, které se budou díti, a postaviti se před Synem člověka!“ (v.36).

Druhá světová válka s 60 miliony válečných obětí a 6 miliony zavražděných Židů svět trvale změnila. Německo a Evropa byly v troskách. Důsledky války pociťovala celá Země, dokonce v Pacifiku, kde skončila svržením strašlivé atomové bomby na Hirošimu a Nagasaki. Všichni biblicky věřící měli dojem, že konec času milosti se přiblížil. Ale náš Pán jasně řekl, co se musí stát, než přijde konec: „A bude kázáno toto evangelium království po všem světě, na svědectví všem národům, a tehdy přijde skonání.“ (Mat.24:14)

Krátce po 2. světové válce, 7. května 1946 prožil americký baptistický kazatel William Branham nebeské povolání jako Pavel (Sk.9:1-9). Tomu prostému kazateli bylo 11. června 1933 při křtu v řece Ohio z nadpřirozeného světelného mraku, který byl viditelný všem 3000 přítomných, zvoláno: „Jako Jan Křtitel předcházel prvnímu Kristovu příchodu, tak budeš ty poslán se zvěstí, která předejde druhému Kristovu příchodu.“ O tom přinesly zprávu i noviny, zvláště „United Press International“. Skrze něho započalo probuzení s uzdravováním zvláště mezi letničními sbory a šířilo se rychle do celého světa. On byl muž Bohem poslaný se zvěstí Slova Božího, která předchází druhému příchodu Krista. Vyzbrojen plnou Boží mocí a darem uzdravování, kázal v evangelizacích tisícům lidí, vyzýval hříšníky k pokání a k přijetí Ježíše Krista jako Zachránce. Skrze jeho kázání tisíce přijaly Ježíše Krista jako Spasitele. Při modlitbě za nemocné po kázání byli dokonce slepí vidoucí, ochrnutí mohli chodit a mnozí byli vyléčení od všech druhů nemocí.

Já jsem jeho mimořádnou službu od roku 1955 až do roku 1965 jako očitý svědek prožíval a nesu velikou odpovědnost o tom, co Bůh činil, svědčit v celém světě. Roku 1949 jsem jako mladík poprvé slyšel o bratrovi Branhamovi a těch mimořádných věcech, které se staly v jeho službě. Vzniklo ve mně přání, tohoto muže Božího osobně slyšet. V srpnu 1955 se mé přání splnilo: prožil jsem požehnaná shromáždění bratra Branhama v Karlsruhe a směl jsem jej osobně poznat. Při přivítání mi řekl: „Ty jsi kazatel evangelia.“ Od té chvíle jsem se chtěl dozvědět, co tento muž věří a učí. Na veliké konferenci „Voice of Healing“ v Dallasu, Texasu, USA v červnu 1958 jsem se mohl znovu o božském potvrzení jeho služby přesvědčit a zase s ním osobně mluvit. Přitom mi řekl: „Bratře Franku, ty se s touto zvěstí vrátíš do Německa.“ Od té doby jsem dostával jeho kázání na magnetofonových páscích. Při našem třetím setkání 3. prosince 1962 potvrdil bratr Branham mé povolání z 2. dubna 1962 a řekl: „… pokrm, který máš uskladnit, je to zaslíbené slovo pro tento čas…“

Ke zvěstování plného evangelia náležela záchrana duše a uzdravení těla, jak Pán při misijním pověření řekl: „Znamení pak ti, kteří uvěří, tato míti budou: Ve jménu mém… na nemocné ruce vzkládat budou, a dobře se míti budou.“ (Mar.16:17-18) (Podle něm. př. Bible: „… budou uzdraveni…“) Ten Boží muž se odvolával při modlitbě za nemocné také na slova našeho Pána v Jan.12:14: „Amen, amen pravím vám: Kdo věří ve mne, skutky, které já činím, i on činiti bude, a větší nad ty činiti bude.“

Dnes slyšíme o válkách, o atomových hrozbách, o konfliktech na Blízkém východě, o zahřívání planety, o klimatických změnách, o celosvětových přírodních katastrofách. Všechno se vymyká kontrole. Přitom myslíme na slova proroka Izaiáše, který předpověděl: „náramně pohybovati se bude země. Motaje, motati se bude země jako opilý, a přenesena bude jako chaloupka; nebo těžce na ni dolehne nepravost její, i padne tak, že nepovstane více.“ (Iz.24:19b-20) My ta znamení času vidíme: Čas je zde, Jeho příchod je blízko! Den a hodinu nezná nikdo.

Zaslíbený návrat Krista byl v mnohých biblických místech popsán. Hlavní zaslíbení dal sám Spasitel v Jan.14:3: „… a odejdu-li, a připravím vám místo, zase přijdu, a poberu vás k sobě samému, abyste, kde jsem já, i vy byli.“ Na Boží zaslíbení se mohou všichni synové a dcery Boží spolehnout. „… tak i Kristus jednou jest obětován, k shlazení mnohých lidí hříchů; podruhé pak bez hříchu ukáže se těm, kteří ho čekají k spasení.“ (Žid.9:28)

Zní hlas volajícího: Slyšte to všichni lidé: Při prvním příchodu Krista se naplnilo více než 100 proroctví ze Starého Zákona. Staly se nadpřirozené věci. Pán Ježíš kázal, učil a všechny nemocné, kteří k Němu přišli, uzdravoval: „… I šli za ním zástupové mnozí, a uzdravil je všecky.“ (Mat.12:15b) Abychom všichni svou přípravu prožili, musíme zaslíbení pro náš čas respektovat a věřit: „Aj, já pošli vám Eliáše proroka, prvé nežli přijde den Pánův veliký a hrozný.“ (Mal.4:5) Náš Pán to opakoval a potvrdil v Mat.17:11 av Mar.9:12: „Eliáš zajisté přijde prve a napraví všecky věci.“ To je nejdůležitější zaslíbení, které se naplní před návratem Krista. Tak jako Eliáš lid Izraele na hoře Karmel vyzval k rozhodnutí, tak nyní všichni, kteří náležejí k Církvi Páně jsou vyzváni k svému rozhodnutí.

Před návratem Krista musí v Církvi Páně být všechno uvedeno do původního stavu jako na počátku (Sk.3:18-21). Ať se to osobního života, manželství, rodiny anebo duchovního života církve týká, všechno bude vráceno do božského pořádku, jak je to v Bibli stanoveno. K tomu se musí každý věřící postavit na Boží stranu bez vnitřního odporu (1.Král.18:21-39). Všichni věřící, kteří náležejí k církvi živého Boha, se vrátí stoprocentně k Bohu, ke Slovu a vůli Boží, k učení a k praxi původní církve na počátku.

Kdo nalezl u Boha milost, věřil ve všech časech každému slovu Božímu. Také v těch uplynulých 500 letech byli vždy lidé, kteří zvěsti darované v jejich čase uvěřili. Tak to bylo také v letničních probuzeních. Nyní všichni, kteří nalézají milost u Boha, věří té biblické originální zvěsti.

Nyní se již nejedná o to, aby se v celém křesťanství něco reformovalo, ne o to, aby v letničním hnutí bylo něco korigováno, nyní se jedná o to, aby všichni biblicky věřící prožili plné navrácení a byli vzděláni na původním základu. Ti spasení, kteří nyní skutečně věří Slovu Božímu, nezůstanou v tom babylonském zmatení, nýbrž jsou ve Slovu pravdy posvěceni: „Posvěť jich v pravdě své, slovo tvé pravda jest.“ (Jan.17:17)

Dorazili jsme do nejdůležitějšího časového období spásných dějin. Zaslíbený návrat Krista je blízko. O to vážněji musíme brát to, co náš Pán řekl: „Amen, amen pravím tobě: Nenarodí-li se kdo znovu, nemůže viděti království Božího.“ (Jan.3:3) Tolik by mělo být všem jasné: Při vytržení budou jen ti spasení, kteří skrze krev Nové Smlouvy odpuštění osobně prožili a nový Boží život skrze znovuzrození obdrželi. Apoštol Petr popisuje prožití spásy znovuzrození takto: „Znovu zrozeni jsouce ne z porušitelného semene, ale z neporušitelného, totiž skrze živé slovo Boží a zůstávající na věky.“ (1.Petr.1:23; Luk.8:11)

Návrat Spasitele byl jedním z hlavních témat v čase apoštolů. V mnohých biblických místech je o tom řeč. V 1.Tes.4:13-18 popisuje Pavel přesně, co a jak se má stát. Na konci 5. kapitoly píše: „ON pak Bůh pokoje posvěť vás ve všem, a celý váš duch i duše i tělo bez úhony ku příští Pána našeho Ježíše Krista zachováno budiž.“ (v.23)

Náš Pán a Spasitel se sám také jako Ženich označil a častěji mluvil o svatební hostině. Kdo náleží k Církvi-Nevěstě, přijímá zaslíbené slovo pro tento čas, slyší to volání: „Ženich přichází!“ (Mat.25) a nechá se na ten blahoslavený den připravit. V Mat.25:10 je předpověděno: „a které panny hotovy byly, vešly s ním na svatbu, i zavřeny jsou dveře.“ Ve Zj.19:7 čteme: „Radujme se, a veselme se, a chválu vzdejme jemu. Neboť přišla svatba Beránkova, a nevěsta jeho připravila se.“

Pán spaseným připravil místo, „a nevejde do něho nic poskvrňujícího, anebo působícího ohyzdnost a lež, než toliko ti, kteří napsaní jsou v knihách života Beránkova“ (Zj.21:27).

Zní hlas volajícího: Slyšte to, všichni lidé: Nyní vychází Boží zvěst jako poslední volání před návratem Krista. „… jaké spolčení chrámu Božího s modlami? Nebo vy jste chrám Boha živého, jakož pověděl Bůh: Že přebývati budu v nich, a procházeti se, a budu jejich Bohem, a oni budou mým lidem. A proto vyjděte z prostředku jejich a oddělte se od nich, praví Pán; a nečistého se nedotýkejte, a já přijmu vás. A budu vám za Otce, a vy mi budete za syny a za dcery, praví Pán všemohoucí.“ (2.Kor.6:16-18)

Nyní je čas vyvolání ze všeho bludu, ze všech nebiblických tradic. Nyní je čas přípravy, čas věřit jen tomu, co praví Písmo. Nyní se musí všichni biblicky věřící skrze ponoření na jméno Pána Ježíše Krista nechat pokřtít. Žádný věřící by neměl spásnou radu Boží zavrhnout jako ti znalci Písma tehdy (Luk.7:30).

S ohledem na službu Jana Křtitele ptal se náš Pán toho zástupu: „Co jste vyšli na poušť viděti? Zdali třtinu větrem se klátící?“ ON se ptal ještě jednou: „Aneb co jste vyšli viděti? Zda člověka měkkým rouchem oděného? Aneb co jste vyšli viděti? Proroka-li?“ Ježíš odpověděl: „Jistě pravím vám, i více nežli proroka. Tento jest zajisté, o němž psáno: Aj, já posílám anděla svého před tváří tvou, kterýžto připraví cestu tvou před tebou.“ (Mat.11:7-10) Všichni proroci až do Jana prorokovali (v.13), od toho času se zvěstuje království Boží.

Proč jsme my vyšli? Chtěli jsme vidět kazatele blahobytu, nějakého televizního charismatika? Ne, a ještě jednou ne. Poznali jsme, že po 2000 letech se skrze Bohem poslaného muže Williama Branhama opět zvěstuje celá rada Boží (Sk.20:27). Vyšli jsme, abychom slyšeli celou originální zvěst z povolaných úst; muže, který 28. února 1963 v Sunset pohoří, 40 mil vzdálen od Tucsonu, Arizona, USA, obdržel z nadpřirozeného světelného oblaku přímou instrukci, mluvit ve svém domovském sboru v Jeffersonville o 7 pečetích ze Zjevení. To dělal od 17. do 24. března 1963. Časopis „Science“ v USA zveřejnil snímek toho oblaku 19. dubna, a časopis „Life“ 17. května 1963. Nejen o sedmi Pečetích, ale všechna skrytá tajemství, každé učení – o Božství, křtu, Večeři Páně atd. – všechno bylo zvěstováno v originále, jak to učí Bible. I když byl ten prorok v prosinci 1965 vzat domů, zvěst nám zůstala a byla do celého světa rozšířena.

Církev Boží je zase sloupem a základem pravdy. Žádné náboženské prolhané stavení. V církvi Ježíše Krista neexistuje žádný výklad, žádné bludné učení. Tou poslední zvěstí, která stoprocentně souhlasí se zvěstí na počátku, je církev vzdělána na tom původním základě. Opravdu biblicky věřícím je zaslíbena pečeť Boží jako potvrzení: „V kterémž i vy naději máte, slyševše slovo pravdy, totiž evangelium spasení svého, skrze které také uvěřivše, znamenáni jste Duchem zaslíbení Svatým.“ (Ef.1:13) Než se to může stát, musí všichni z toho zmatku výkladů vyjít, neboť Bůh označí Svou pečetí jen čistou Nevěstu Slova.

Od mého přímého pověření 2. dubna 1962 jsem Slovo Boží, to plné evangelium, čistou zvěst pro tento čas, zvěstoval po celém světě a rozdával duchovní pokrm (Mat.24:45-47). Potom, co jsem v listopadu 2017 kázal v Kuvajtu a v Bahrainu, je to přesně 165 zemí, které jsem při svých měsíčních misijních cestách a v průběhu 55 let navštívil. Kázal jsem v hlavních městech jako v Moskvě a Pekingu, Damašku a v Káhiře jako i v jiných městech na celém světě.

Také z třicetiminutových televizních programů v anglickém jazyce, které byly vysílány z 56 TV stanic, se miliony na celém světě dozvěděly celou radu Boží. V různých zemích jsou má kázání vysílána v lokálních TV. Naše měsíční shromáždění v každém prvním závěru týdnu v misijním centru v Krefeldu spolu sledují tisíce na celém světě, ať je to přímým přenosem přes internet nebo na CD příp. DVD, která bezplatně rozesíláme. Bůh se o to postaral, že ta kázání v každém prvním závěru týdne zde v misijním centru jsou simultánně tlumočeny do 15 jazyků a zvěst, která druhému příchodu Krista předchází, je překládána do všech jazyků na Zemi.

Co Bůh v přítomnosti dělá, je na Zemi jedinečné. Tak je to věčně platné evangelium všem národům a jazykům zvěstováno jako poslední zvěst (Zj.14:6; Mat.24:14). Všichni opravdově biblicky věřící vědí: Konečný čas je zde, Jeho příchod je blízko. Oni slyší, co ten Duch církvím skrze zjevené Slovo říká, a nechají se připravit na blahoslavený den vytržení.

Já mohu před Bohem svědčit, jako Micheáš v našem úvodním slovu, že jsme předávali jen to, co nám Pán ve Svém Slovu zanechal.

Pán říká: „Jistě přijdu brzo!“ a opravdově spasení hlasitě volají: „Amen. Přijď tedy, Pane Ježíši!“ (Zj.22)

Zní hlas volajícího: Slyšte to všichni lidé! Na počátku 20. století začalo vylitím Ducha svatého letniční probuzení. Nejen na Asuza Street v Los Angeles v roce 1906, ale na všech kontinentech věřící prožili v modlitebních shromážděních obzvláštní nadpřirozené působení Ducha svatého.

V první a také v druhé světové válce dostala slova Páně z Mat.24 a Mar.13 zvláštní význam. Ježíš tam mluvil ohledně znamení času o válkách a válečném křiku, hladomorech a drahých časech. Proto lidé v těch probuzeneckých shromážděních v první polovině 20. století silněji věřili v návrat Ježíše Krista. V Luk.21 Pán rovněž mluvil o konečném času: „Tak i vy, když uzříte, ano se tyto věci dějí, vězte, že blízko jest království Boží.“ (v.31);

„Proto bděte všelikého času, modlete se, abyste hodni byli ujíti všech těch věcí, které se budou díti, a postaviti se před Synem člověka!“ (v.36).

Druhá světová válka s 60 miliony válečných obětí a 6 miliony zavražděných Židů svět trvale změnila. Německo a Evropa byly v troskách. Důsledky války pociťovala celá Země, dokonce v Pacifiku, kde skončila svržením strašlivé atomové bomby na Hirošimu a Nagasaki. Všichni biblicky věřící měli dojem, že konec času milosti se přiblížil. Ale náš Pán jasně řekl, co se musí stát, než přijde konec: „A bude kázáno toto evangelium království po všem světě, na svědectví všem národům, a tehdy přijde skonání.“ (Mat.24:14)

Krátce po 2. světové válce, 7. května 1946 prožil americký baptistický kazatel William Branham nebeské povolání jako Pavel (Sk.9:1-9). Tomu prostému kazateli bylo 11. června 1933 při křtu v řece Ohio z nadpřirozeného světelného mraku, který byl viditelný všem 3000 přítomných, zvoláno: „Jako Jan Křtitel předcházel prvnímu Kristovu příchodu, tak budeš ty poslán se zvěstí, která předejde druhému Kristovu příchodu.“ O tom přinesly zprávu i noviny, zvláště „United Press International“. Skrze něho započalo probuzení s uzdravováním zvláště mezi letničními sbory a šířilo se rychle do celého světa. On byl muž Bohem poslaný se zvěstí Slova Božího, která předchází druhému příchodu Krista. Vyzbrojen plnou Boží mocí a darem uzdravování, kázal v evangelizacích tisícům lidí, vyzýval hříšníky k pokání a k přijetí Ježíše Krista jako Zachránce. Skrze jeho kázání tisíce přijaly Ježíše Krista jako Spasitele. Při modlitbě za nemocné po kázání byli dokonce slepí vidoucí, ochrnutí mohli chodit a mnozí byli vyléčení od všech druhů nemocí.

Já jsem jeho mimořádnou službu od roku 1955 až do roku 1965 jako očitý svědek prožíval a nesu velikou odpovědnost o tom, co Bůh činil, svědčit v celém světě. Roku 1949 jsem jako mladík poprvé slyšel o bratrovi Branhamovi a těch mimořádných věcech, které se staly v jeho službě. Vzniklo ve mně přání, tohoto muže Božího osobně slyšet. V srpnu 1955 se mé přání splnilo: prožil jsem požehnaná shromáždění bratra Branhama v Karlsruhe a směl jsem jej osobně poznat. Při přivítání mi řekl: „Ty jsi kazatel evangelia.“ Od té chvíle jsem se chtěl dozvědět, co tento muž věří a učí. Na veliké konferenci „Voice of Healing“ v Dallasu, Texasu, USA v červnu 1958 jsem se mohl znovu o božském potvrzení jeho služby přesvědčit a zase s ním osobně mluvit. Přitom mi řekl: „Bratře Franku, ty se s touto zvěstí vrátíš do Německa.“ Od té doby jsem dostával jeho kázání na magnetofonových páscích. Při našem třetím setkání 3. prosince 1962 potvrdil bratr Branham mé povolání z 2. dubna 1962 a řekl: „… pokrm, který máš uskladnit, je to zaslíbené slovo pro tento čas…“

Ke zvěstování plného evangelia náležela záchrana duše a uzdravení těla, jak Pán při misijním pověření řekl: „Znamení pak ti, kteří uvěří, tato míti budou: Ve jménu mém… na nemocné ruce vzkládat budou, a dobře se míti budou.“ (Mar.16:17-18) (Podle něm. př. Bible: „… *budou uzdraveni…“) Ten Boží muž se odvolával při modlitbě za nemocné také na slova našeho Pána v Jan.12:14: „Amen, amen pravím vám: Kdo věří ve mne, skutky, které já činím, i on činiti bude, a větší nad ty činiti bude.“*

Dnes slyšíme o válkách, o atomových hrozbách, o konfliktech na Blízkém východě, o zahřívání planety, o klimatických změnách, o celosvětových přírodních katastrofách. Všechno se vymyká kontrole. Přitom myslíme na slova proroka Izaiáše, který předpověděl: „náramně pohybovati se bude země. Motaje, motati se bude země jako opilý, a přenesena bude jako chaloupka; nebo těžce na ni dolehne nepravost její, i padne tak, že nepovstane více.“ (Iz.24:19b-20) My ta znamení času vidíme: Čas je zde, Jeho příchod je blízko! Den a hodinu nezná nikdo.

Zaslíbený návrat Krista byl v mnohých biblických místech popsán. Hlavní zaslíbení dal sám Spasitel v Jan.14:3: „… a odejdu-li, a připravím vám místo, zase přijdu, a poberu vás k sobě samému, abyste, kde jsem já, i vy byli.“ Na Boží zaslíbení se mohou všichni synové a dcery Boží spolehnout. „… tak i Kristus jednou jest obětován, k shlazení mnohých lidí hříchů; podruhé pak bez hříchu ukáže se těm, kteří ho čekají k spasení.“ (Žid.9:28)

Zní hlas volajícího: Slyšte to všichni lidé: Při prvním příchodu Krista se naplnilo více než 100 proroctví ze Starého Zákona. Staly se nadpřirozené věci. Pán Ježíš kázal, učil a všechny nemocné, kteří k Němu přišli, uzdravoval: „… I šli za ním zástupové mnozí, a uzdravil je všecky.“ (Mat.12:15b) Abychom všichni svou přípravu prožili, musíme zaslíbení pro náš čas respektovat a věřit: „Aj, já pošli vám Eliáše proroka, prvé nežli přijde den Pánův veliký a hrozný.“ (Mal.4:5) Náš Pán to opakoval a potvrdil v Mat.17:11 a v Mar.9:12: „Eliáš zajisté přijde prve a napraví všecky věci.“ To je nejdůležitější zaslíbení, které se naplní před návratem Krista. Tak jako Eliáš lid Izraele na hoře Karmel vyzval k rozhodnutí, tak nyní všichni, kteří náležejí k Církvi Páně jsou vyzváni k svému rozhodnutí.

Před návratem Krista musí v Církvi Páně být všechno uvedeno do původního stavu jako na počátku (Sk.3:18-21). Ať se to osobního života, manželství, rodiny anebo duchovního života církve týká, všechno bude vráceno do božského pořádku, jak je to v Bibli stanoveno. K tomu se musí každý věřící postavit na Boží stranu bez vnitřního odporu (1.Král.18:21-39). Všichni věřící, kteří náležejí k církvi živého Boha, se vrátí stoprocentně k Bohu, ke Slovu a vůli Boží, k učení a k praxi původní církve na počátku.

Kdo nalezl u Boha milost, věřil ve všech časech každému slovu Božímu. Také v těch uplynulých 500 letech byli vždy lidé, kteří zvěsti darované v jejich čase uvěřili. Tak to bylo také v letničních probuzeních. Nyní všichni, kteří nalézají milost u Boha, věří té biblické originální zvěsti.

Nyní se již nejedná o to, aby se v celém křesťanství něco reformovalo, ne o to, aby v letničním hnutí bylo něco korigováno, nyní se jedná o to, aby všichni biblicky věřící prožili plné navrácení a byli vzděláni na původním základu. Ti spasení, kteří nyní skutečně věří Slovu Božímu, nezůstanou v tom babylonském zmatení, nýbrž jsou ve Slovu pravdy posvěceni: „Posvěť jich v pravdě své, slovo tvé pravda jest.“ (Jan.17:17)

Dorazili jsme do nejdůležitějšího časového období spásných dějin. Zaslíbený návrat Krista je blízko. O to vážněji musíme brát to, co náš Pán řekl: „Amen, amen pravím tobě: Nenarodí-li se kdo znovu, nemůže viděti království Božího.“ (Jan.3:3) Tolik by mělo být všem jasné: Při vytržení budou jen ti spasení, kteří skrze krev Nové Smlouvy odpuštění osobně prožili a nový Boží život skrze znovuzrození obdrželi. Apoštol Petr popisuje prožití spásy znovuzrození takto: „Znovu zrozeni jsouce ne z porušitelného semene, ale z neporušitelného, totiž skrze živé slovo Boží a zůstávající na věky.“ (1.Petr.1:23; Luk.8:11)

Návrat Spasitele byl jedním z hlavních témat v čase apoštolů. V mnohých biblických místech je o tom řeč. V 1.Tes.4:13-18 popisuje Pavel přesně, co a jak se má stát. Na konci 5. kapitoly píše: „ON pak Bůh pokoje posvěť vás ve všem, a celý váš duch i duše i tělo bez úhony ku příští Pána našeho Ježíše Krista zachováno budiž.“ (v.23)

Náš Pán a Spasitel se sám také jako Ženich označil a častěji mluvil o svatební hostině. Kdo náleží k Církvi-Nevěstě, přijímá zaslíbené slovo pro tento čas, slyší to volání: „Ženich přichází!“ (Mat.25) a nechá se na ten blahoslavený den připravit. V Mat.25:10 je předpověděno: „a které panny hotovy byly, vešly s ním na svatbu, i zavřeny jsou dveře.“ Ve Zj.19:7 čteme: „Radujme se, a veselme se, a chválu vzdejme jemu. Neboť přišla svatba Beránkova, a nevěsta jeho připravila se.“

Pán spaseným připravil místo, „a nevejde do něho nic poskvrňujícího, anebo působícího ohyzdnost a lež, než toliko ti, kteří napsaní jsou v knihách života Beránkova“ (Zj.21:27).

Zní hlas volajícího: Slyšte to, všichni lidé: Nyní vychází Boží zvěst jako poslední volání před návratem Krista. „… jaké spolčení chrámu Božího s modlami? Nebo vy jste chrám Boha živého, jakož pověděl Bůh: Že přebývati budu v nich, a procházeti se, a budu jejich Bohem, a oni budou mým lidem. A proto vyjděte z prostředku jejich a oddělte se od nich, praví Pán; a nečistého se nedotýkejte, a já přijmu vás. A budu vám za Otce, a vy mi budete za syny a za dcery, praví Pán všemohoucí.“ (2.Kor.6:16-18)

Nyní je čas vyvolání ze všeho bludu, ze všech nebiblických tradic. Nyní je čas přípravy, čas věřit jen tomu, co praví Písmo. Nyní se musí všichni biblicky věřící skrze ponoření na jméno Pána Ježíše Krista nechat pokřtít. Žádný věřící by neměl spásnou radu Boží zavrhnout jako ti znalci Písma tehdy (Luk.7:30).

S ohledem na službu Jana Křtitele ptal se náš Pán toho zástupu: „Co jste vyšli na poušť viděti? Zdali třtinu větrem se klátící?“ ON se ptal ještě jednou: „Aneb co jste vyšli viděti? Zda člověka měkkým rouchem oděného? Aneb co jste vyšli viděti? Proroka-li?“ Ježíš odpověděl: „Jistě pravím vám, i více nežli proroka. Tento jest zajisté, o němž psáno: Aj, já posílám anděla svého před tváří tvou, kterýžto připraví cestu tvou před tebou.“ (Mat.11:7-10) Všichni proroci až do Jana prorokovali (v.13), od toho času se zvěstuje království Boží.

Proč jsme my vyšli? Chtěli jsme vidět kazatele blahobytu, nějakého televizního charismatika? Ne, a ještě jednou ne. Poznali jsme, že po 2000 letech se skrze Bohem poslaného muže Williama Branhama opět zvěstuje celá rada Boží (Sk.20:27). Vyšli jsme, abychom slyšeli celou originální zvěst z povolaných úst; muže, který 28. února 1963 v Sunset pohoří, 40 mil vzdálen od Tucsonu, Arizona, USA, obdržel z nadpřirozeného světelného oblaku přímou instrukci, mluvit ve svém domovském sboru v Jeffersonville o 7 pečetích ze Zjevení. To dělal od 17. do 24. března 1963. Časopis „Science“ v USA zveřejnil snímek toho oblaku 19. dubna, a časopis „Life“ 17. května 1963. Nejen o sedmi Pečetích, ale všechna skrytá tajemství, každé učení – o Božství, křtu, Večeři Páně atd. – všechno bylo zvěstováno v originále, jak to učí Bible. I když byl ten prorok v prosinci 1965 vzat domů, zvěst nám zůstala a byla do celého světa rozšířena.

Církev Boží je zase sloupem a základem pravdy. Žádné náboženské prolhané stavení. V církvi Ježíše Krista neexistuje žádný výklad, žádné bludné učení. Tou poslední zvěstí, která stoprocentně souhlasí se zvěstí na počátku, je církev vzdělána na tom původním základě. Opravdu biblicky věřícím je zaslíbena pečeť Boží jako potvrzení: „V kterémž i vy naději máte, slyševše slovo pravdy, totiž evangelium spasení svého, skrze které také uvěřivše, znamenáni jste Duchem zaslíbení Svatým.“ (Ef.1:13) Než se to může stát, musí všichni z toho zmatku výkladů vyjít, neboť Bůh označí Svou pečetí jen čistou Nevěstu Slova.

Od mého přímého pověření 2. dubna 1962 jsem Slovo Boží, to plné evangelium, čistou zvěst pro tento čas, zvěstoval po celém světě a rozdával duchovní pokrm (Mat.24:45-47). Potom, co jsem v listopadu 2017 kázal v Kuvajtu a v Bahrainu, je to přesně 165 zemí, které jsem při svých měsíčních misijních cestách a v průběhu 55 let navštívil. Kázal jsem v hlavních městech jako v Moskvě a Pekingu, Damašku a v Káhiře jako i v jiných městech na celém světě.

Také z třicetiminutových televizních programů v anglickém jazyce, které byly vysílány z 56 TV stanic, se miliony na celém světě dozvěděly celou radu Boží. V různých zemích jsou má kázání vysílána v lokálních TV. Naše měsíční shromáždění v každém prvním závěru týdnu v misijním centru v Krefeldu spolu sledují tisíce na celém světě, ať je to přímým přenosem přes internet nebo na CD příp. DVD, která bezplatně rozesíláme. Bůh se o to postaral, že ta kázání v každém prvním závěru týdne zde v misijním centru jsou simultánně tlumočeny do 15 jazyků a zvěst, která druhému příchodu Krista předchází, je překládána do všech jazyků na Zemi.

Co Bůh v přítomnosti dělá, je na Zemi jedinečné. Tak je to věčně platné evangelium všem národům a jazykům zvěstováno jako poslední zvěst (Zj.14:6; Mat.24:14). Všichni opravdově biblicky věřící vědí: Konečný čas je zde, Jeho příchod je blízko. Oni slyší, co ten Duch církvím skrze zjevené Slovo říká, a nechají se připravit na blahoslavený den vytržení.

Já mohu před Bohem svědčit, jako Micheáš v našem úvodním slovu, že jsme předávali jen to, co nám Pán ve Svém Slovu zanechal.

Pán říká: „Jistě přijdu brzo!“ a opravdově spasení hlasitě volají: „Amen. Přijď tedy, Pane Ježíši!“ (Zj.22)